marhoul komentáře u knih

Kniha, kterou jsem přečetla během jednoho dne. Musela jsem si, po dočtení, nalít panáka slivovice a tak tady ve tmě sedím a piji toho panáka a utírám si slzy... Jak píšou jiní čtenáři: asi nic, co bychom už nevěděli z jiných zdrojů, ale ta síla projevu, lehkost sdělení a stavba příběhu.. to je prostě něco unikátního! Překrásná kniha, kterou by si měl přečíst každý. Pak by byl svět možná trochu lepší místo. Před paní autorkou smekám. Co mě naprosto rozsekalo je ta nekompromisní, strohá údernost ve větách poslední části knihy, které popisují návrat Hany domů a její utrpení v Terezíně a Osvětimi... Stručná, jasná fakta o tom, jaká příkoří se na ní děly, věty letí před očima tak, že člověk nemá ani čas plakat, přesto se mu slzy kutálí po tvářích a pláče mu celá duše. Přičemž jsem jasně cítila, že tyto popisné scény nejsou prvoplánové a nemají nás vydírat. Myšlenka, která Hanu napadne v Meziříčí na nádraží:" Může jí být dvacet šest, ta by šla doleva." ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho.

21 22.10.2018

Erbenova Kytica ve slovenském překladu Ľubomíra Feldeka a s ilustracemi Kataríny Vavrovej je dech beroucí! Měla jsem obavu, že číst cosi tak notoricky známého v jiném jazyce, přestože blízkém, nebude ono, opak je pravdou! Překlad nemá chybu! Nakladatelství Perfekt mi vyrazilo dech, kniha je to nádherná jak vizuálně, tak obsahem, doporučuji všem milovníkům krásných knih, kousky s ilustracemi Kataríny Vavrovej jsou ozdobou mé knihovny, byl to nádherný dárek.

17 03.04.2021

Když poslouchám Máj (LP z roku 1968, kterou recituje Václav Voska), pokaždé mě dostane, že to napsal tak mladý člověk. Mě Máj v mládí nebavil, ale už jsem do něj asi dorostla. :) Závěr je naprosto strhující. „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.“

17 19.11.2019

V tomto případě budu velmi kritická a rozepíši se. Kniha se mi nelíbila. Připadá mi, že byly jednotlivé epizody napsány jako samostatné povídky, které byly následně vcelku násilně propojeny, přes kteroukoli postavu, která se na to hodila. Pouze v prvních třech povídkách to působilo promyšleně, zbytek mě nepřesvědčil. Některé příběhy byly zajímavé, nicméně postavy a charaktery jsou popsány povrchně. A protože jich bylo 12 a protože nebyly dostatečně vykreslené, splývaly mi. Neorientovala jsem se ani v době, ve které se konkrétní situace odehrávají, ani v tom, kdo je kdo. U žen se to ještě dalo, ale chlapi? To byl zmatek nad zmatek. Dále nevím kdo komu ukradl peníze, jestli je někdo někomu vrátil, kdo byl ten, co žvýkal růžovou žvýkačku (někde na začátku se o něm psalo, ale nevím v jakém kontextu a hledat to nebudu) a proč ve městě, ve kterém žije evidentně maximálně 250 lidí (aby se takto provázali) jezdí tramvaje a je tam IKEA. Místo srozumitelného děje jsem se trápila s dlouhými souvětími ohledně věcí nepodstatných, no... Vrhla jsem se na Bábovky s chutí, ale po přečtení jsem byla rozčarovaná. Tohle že je bestseller? Jednu hvězdičku dávám za moc hezky a citlivě napsaný smutný život maminky Vojtíška a více mě pavučina příběhů nezajímá. Musela bych si během čtení kreslit na papír graf a na to mě neužije. Natož, abych pátrala někde na googlu. Dobrá kniha si od čtenáře podobné manévry nevyžaduje a přitom nemusí být doslovná, ani polopatická. Vlastně zjišťuji, že ta propojení byla v mém případě na škodu. Mě by ta kniha možná víc oslovila, kdyby to bylo jen 12 různých příběhů o ženách. A nebo pak film, kde vidím obličeje. Mám na polici ještě Veselí, ale na to se zvesela nechystám.

16 03.12.2018

Srdcovka. "Vypadá to jako sranda, ale není to sranda.." Je to veliká sranda, ale zároveň velmi dojemný příběh malé Helenky Součkové, která popisuje události běžného života svýma, dětskýma, očima. A když nakonec házela do kanálu i tu fixku růžovou, neubránila jsem se slzám. Knížka je to krásná a nádherné je i divadelní představení v podání Báry Hrzánové. Když jsme na něm byli, odměnou jí byl nejen obrovský aplaus vstoje, ale i to největší balení barevných fixek, jaké jsem kdy viděla. Byla tam samozřejmě i růžová.

16 22.10.2018

Až teď jsem se pustila do, dnes již, legendárních Žítkovských bohyní. Krásná knížka! Doslova strhující! Fantazie mi jela na plné obrátky. Jsem nadšená, co jsou ty naše moravské úžasné "baby" schopny napsat. Bohyně, Hana i Marie a Magdalény patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četla. Dmu se pýchou, že máme takové skvělé spisovatelky. Žítkovské bohyně dlouho nedostanu z hlavy, líbila se mi rovina "historická", rovina "detektivní-pátrací" i životní příběh Dory Idesové. Je to kniha, u které jsem nechtěla, aby skončila...

13 09.02.2019

Moje nejoblíbenější verneovka. Prostě dětství, letní večer, ticho u lesa na chatě a jen číst a číst...

13 22.10.2018

Druhá nejčtenější kniha na světě, hned po Bibli. Co víc dodávat? Moje velká láska!

13 22.10.2018

Milovaný Egypťan Sinuhet je kniha, kterou bych jednoznačně označila titulem "Povinná četba". Úchvatná bichle...

13 22.10.2018

Geniální! Saturnin patří mezi špičku humoristických knihy vůbec. Navíc je to humor laskavý a milý... To vždycky potěší.

12 22.10.2018

Dášeňku doma milujeme. Posloucháme ji doma roky jako audiopohádku, kterou namluvil legendární pan Hogger. pokaždé žasnu nad spisovatelským citem Karla Čapka.

12 22.10.2018

Spolčení hlupců je prostě šílená sranda a u určitých pasážích mi slzy tekly a plácala jsem se do kolen. Není to pro každého, ale já budu Ignácia uznávat a v jeho šílenství uctívat navždy. Tato postava nemá v literatuře žádnou obdobu. Autora je velká škoda.

12 21.10.2018

Laskavá potrava pro poetickou duši... jak jinak než-li pro duši laskavého čtenáře.

11 04.01.2020

Na dnešní děti to může působit úsměvně, ale my, co jsme se v těch Stínadlech tenkrát tolik báli a co je hledáme dodnes, kdesi v okolí kostela sv. Haštala... ;-) Jan Tleskač by se asi divil...

11 22.10.2018

Výborná kniha mého oblíbeného autora. Četla jsem již několikrát, viděla jsem film, který pokládám za velmi zdařilý a teď si říkám, že se musím podívat na zoubek i jeho dalším knížkám.

10 24.01.2019

Ota Pavel je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Povídky o rybách patří do zlatého fondu české prózy. Jednomu se spustí slzy jen tak, když čte, jak je na tom světě krásně...

10 22.10.2018

Jedna velká paráda! Netřeba se opakovat, knihu zde zaslouženě vychválily zástupy nadšených čtenářů.

10 22.10.2018

Tuto knihu máme velmi ráda! Jožo Nižňánský ji pojal bezvadně. Čtivé, napínavé, dobrodružné a hrozivé. Výborný román, který nesmí chybět na žádné dobré polici.

9 22.10.2018

Došla jsem si do fáze, kdy je čas přečíst si konečně Pána Prstenů (znáte to: co by člověk měl udělat než zemře.. naučit se složit rubikovu kostku, naučit se znovu krasopisně psát perem a přečíst si něco, na co si dříve netroufal...) První díl je v těle a je to velká paráda! Předně mě překvapil lehký a zábavný způsob, kterým Tolkien psal. Čekala jsem něco úplně jiného.. Krásné. Mám radost a těším se na další díly.

9 22.10.2018

Po shlédnutí absolutně unikátního, strhujícího představení Teatro Tatro- Majster a Margaréta v režii Ondreja Spišáka, které vřele doporučuji všem, kteří mají možnost se na něj podívat, vzala jsem do ruky knihu. Dávno jsem nečetla cosi tak čtivého, zábavného, silného. Ke konci první části jsem sice už malinko láteřila, že autorovi ujela malinko grafomanská ruka, ale jakmile sedla Markéta na metlu, vše odpuštěno.

8 02.08.2022