Marika Vanova komentáře u knih
Životní příběh herečky Lídy Baarové je pro mne spíše hořký a smutný. Její úspěchy by mi ta léta bídy, vězení rodinného neštěstí a smutku nevyvážily asi proto, že v divadelním a filmovém světě jsem pouhým divákem a jiné ambice nemám.
Krásný a drsný příběh z krásné a drsné Šumavy psaný starou češtinou.
Příběh o druhé ze sedmi sester byl také velmi čtivý jako první díl celé série, která, doufám, bude jednou autorkou dokončena celá. Výborné propojení současnosti a historie, pro mě mnoho zajímavých informací z hudebního světa. Těším se na další.
Tři tragikomické příběhy od Karla Klostermanna jsem přečetla s úsměvem na rtech a neskutečně mi ty řádky lahodily. Moje fantazie jela naplno, ty zasněžené pláně, hory a domečky na Šumavě, kde to mám tak ráda mě mile potěšily. Kraj to byl drsný, obživa obtížná, krásná mluva.
"Volal nás ouřad, a když jsme přišli, mluvil do nás zvysoka a my jsme nevěděli, co chce, a von eště míň. Tak potom k slovu nepustil a volů a voslů nám vypřezděl, až sum mu jednou řek: Milostpane, povídám, copa se tu dělaj za špásy ze mně! Ty voly si nechaj, mají-li na ně chlív, anebo až mě zase zavolaj, pošlu nim pár svejch, aby se s nima domluvili, dyž se mnou nemůžou. - Tak von se na tu mou řeč tuze rozzlobil a skákal po tej cimře jako rozčertěnej krocan a dal mě zavřít na čtyřiadvacet hodin a suseda na dvanáct, protože se prej smál. "
Do ČV kniha s tématikou moře tuhle knihu nedám, to je jasný.
Příběh je to pro mě dost ulítlej, to je jasný.
Je to hodně čtivý a taky jsem se u toho pobavila a to je taky jasný.
Ale co není jasný, jestli bych to chtěla vidět jako film, to myslím, že ne.
"Čtyřmi branami velkými se pyšní město Damašek ...
Bránou osudu, Pouštní bránou, Jeskyní pohromy, Pevností strachu ...
Ó karavano, neprocházej branou pod námi,
a musíš-li se do pouště vydat, čiň tak beze zpěvu.
Neslyšíš-li snad
to ticho, v němž ptáci jsou mrtvi, a přesto cosi jak ptáče pípá? "
Pentlička a Tommy opět pátrají a vyšetřují i tam, kde si chtěli jen tak užívat svého pokročilého věku. Čtivé, ale tak nějak až moc poklidné pátrání, proto jen za 3*.
I tak nějak se to mohlo stát. Obdivuhodná žena, která věřila, i když ji v tom ostatní zrazovali.
Tak tohle je moc pěkná detektivka a do posledních stran jsem neměla podezření. Jen ze začátku jsem byla z těch všech jmen trochu zmatená.
Tuto knížku jsem si vybrala kvůli výzvě, protože básně běžně nečtu. Tak jsem sáhla po Dykovi, kterého měl můj syn zrovna doma z knihovny. A mně se to líbilo, vychutnala jsem si to četbou nahlas. Nejvíce báseň Tři.
I když je tento příběh pro mladší, mně se četl dobře. Bylo to lehké, sladké, roztomilé a voňavé. Náš rozsvícený vánoční stromeček atmosféru knihy ještě mile umocňoval. Užila jsem si to.
Také chválím moc hezké dokreslení stříbrnými hvězdičkami na všech stranách po celé knize.
Tak vítejte v Ballybucklebo, hrabství Down v Severním Irsku. Zde ordinují dva sympatičtí doktůrci O'Reilly a Laverty a všem místním to jde k duhu. Období vánoc zde vypadá kouzelně a mírumilovně. A paní Kinky je poklad nad všechny poklady.
Šťastný a veselý - Nollaig shona dhuit, jak by ve starym jazyce řekla paní Kinky.
Vidím to na 90%.
Tuto knížečku dostala moje dcerka od pana učitele k vánocům a tak jsem si řekla, že si to také přečtu. I mě, dospělému, byla zodpovězena řada dětských otázek. Jen mi trochu vadí, že odpovědi jsou někdy moc" katolicky" laděny a ne obecně křesťansky, ale jinak pěkné.
Konečně jsem to dočetla, tenhle díl se mi nějak vlekl, jen posledních asi pět stránek mě chytlo víc.
Hezký nápad řešení leporela s vytahováním skrytých obrázků. Synka musím hlídat, aby to nepřehnal a nezlikvidoval. Text se drží originálu a to je fajn.
Moc hezká knížečka s pohyblivými obrázky zvířátek z lesa, louky a od rybníka. Děti se s tim velmi zabaví. Co do textu, ten trochu zaostává, liška neustále hledá králíčka.
S touto knihou jsem se musela trochu poprat a ona mi to ke konci bohatě vynahradila. Zajímavý příběh, drsné poměry středověku.
Divoký příběh, to je teda něco. Úplně nepředstavitelné. Šílenství. Ještě pár stránek a taky začnu recitovat Maaovy citáty.
Teda tohle byla knížečka první kategorie. Útloučká, ale tak zábavná, ráda na to vzpomínám, př: manželka od hada-hadice a manželka od jelena-jelenice apod. Super.
Téma knihy Rybí krev mě překvapilo, čekala jsem něco jiného, ale četlo se to dobře, o osudech lidí a vesnic poblíž mého rodiště a bydliště. Hlavní hrdince bylo v těch popisovaných letech o pár let více než mně a já ani netušila, co lidé o několik kilometrů dál, ale v jednom kraji, vlastně prožívali. S Hanou jsem se neuměla ztotožnit a připadá mi, že jako muž spisovatel jí dal něco z mužského chování, že by se žena, v některých situacích takhle neprojevovala. A taky je tam na mě moc alkoholu.
Páni, tak takovéhle příběhy mám ráda. Dobře se to četlo, hlavní hrdinka Lisa mi sice nebyla stále sympatická, ale ten konec byl bezva, překvápko, není všechno tak, jak vypadá.