Marika Vanova komentáře u knih
Příběh o mladinké porodní bábě Martě, která se ale nevěnovala jen porodům, nýbrž byla léčitelkou všech neduhů, která v těch dobách léčit šla, je velmi čtivý. Historii o osídlování oblastí v okolí Míšně v Německu pro mě byla novinkou a ráda si přečtu i další pokračování příběhu, kde je spousta historických skutečností i nějaké té fikce pro dokreslení a spád děje. Červenou knihovnu v tom nevidím. Za mě 90%.
Perfektní počteníčko. Takhle napínavou historickou knihu už jsem dlouho nečetla a těším se na další díly. Niedl se stává mým oblíbeným autorem, je s podezřením, že mi tak dlouho unikal.
Je to napsáno velmi čtivě, ale ...do super příběhu tomu něco chybí a něco mi tam vadí.
MOŽNÝ SPOILER
Bylo to pěkný do posledního dne jejich dovolené. Bylo brzy jasný, jak kniha dopadne, ale od té chvíle, kdy se Lu začala rozčilovat, urazí se, nekomunikuje s ním, odejde, mi to přijde od ní jako podraz a konec knihy nebyl úplně ono, trochu kýč, já si to moc neužila. Za mě 3,5★.
Nádherný, strhující, nadčasový, poutavý ...nelze zcela vystihnout kvality tohoto příběhu. Jsem z něj nadšená, užila jsem si ho. Nutil mě hodně přemýšlet o životě. Jedno si chci zapamatovat - Timšel.
A taky jsem si díky němu dokončila čtenářskou výzvu.
Na to, jak je to velká knížka ( co do rozměrů, stránek je 8), je tam dost málo textu
Že odešla od manžela, budiž, ale že odešla od dětí, nemohu pochopit a ani to nebudu dočítat. Proto nehodnotím a ještě zkusím od autorky jinou knížku.
Tato kniha je úžasná. Dala bych jí 10*. O vlacích naděje jsem vůbec netušila a okamžitě po dočtení jsem začala googlovat. Tolik silných příběhů je na moje slzy moc, ke konci knihy jsem si po dlouhé době poplakala a bylo to hezké.
První kniha o informátorce Flavii Albii se mi líbil, i když začátek byl trochu nepřehledný, ale pak se to rozjelo a četlo samo. Stejně jako v příbězích jejího otce se mi zamlouvají dialogy v současném tónu.
Tento příběh mě příliš nezaujal, pro mě moc dlouhej rozjezd, konec to vylepšil.
Ani jsem od této knihy moc nečekala, ale překvapilo mě, jak se dobře četla.
Sova je druhý detektivní příběh s Holgerem Munchem a Miou Krügerovou v hlavních rolích. Ten první díl se mi líbil víc. Tady mě Mia už někdy rozčilovala, pít, nepít, žít, nežít, pro mě divný. Ale přesto dávám plný počet za čtivost, napětí a málo drsné brutality samotného zločinu, kterou jiné severské detektivky přetékají a já to nemusím.
Růži pro Algernon jsem si dovolila " přečíst" jako audioknihu, líbilo se mi to moc.
Kniha Ženy a lži je složena ze dvou případů, u kterých se mi trochu pletla jména, ale je to celkem čtivé. Až konec mi ten název celý vysvětlil.
Pokračování románu Uvězněni se mi líbilo trochu méně. Střídání dějových linek mám ráda. Popis africké přírody,zvířat a vůbec celé scenérie byl výborný. Jen opět jako v 1.díle mi hlavní hrdinka Jana, ta paní spravedlivá, k srdci moc nepřirostla.
Styl paní Kubíkové je takový jednoduchý a strohý, čas od času mě to baví číst. Ale tady jsem na konci trochu rozpačitá a ?
Tato kniha byla jiná, než jsem čekala, přesto se četla dobře. Moje první od J. Picoult, zkusím i její další příběhy.
SPOILER:
co mi tam hodně vadilo, to že oboje rodiče nechali ty dva mít tak intenzivní dětský i milenecký vztah a neustále jim předhazovali, že je jasné, že se vezmou a jinak to nebude. Dle mého je tím strašně zatížili a ublížili jim.
Tuto knihu jsem zahlédla v Levných knihách za velmi nízkou cenu a tak jsem si řekla, že aspoň jeden kousek zachráním a udělala jsem dobře, líbí se mi. Mohla by být i delší, myslím, že se tam skrývá ještě mnoho materiálu k pokračování.
A musím ocenit obálku, je moc hezká, originální, poutavá.
Těšila jsem se na knihu o mém milovaném městě, jsem patriot, ale moc tam toho není, a říkám si, jestli ty místní názvy budou bavit i ty, kteří je neznají.
Možný SPOILER:
postava Jany, která v příběhu prožívá těžké chvíle mi přijde divná, chování jako puberťačka,ale někdy mluví způsobem staré babky z venkova.
Postavy mě moc nezaujaly. Ale zase je to napsáno stylem, který se rychle čte, to bylo fajn, dala bych 3,5*.