Marika Vanova komentáře u knih
Tuto knihu jsem úplně nepochopila a to hlavně v tom, že to s tou Victorií nebylo od začátku jasné, když tam šlo vlastně nejvíc o tu Charlotu, tak to byl na mě trochu podraz .Mně to Panství Downton vůbec nepřipomíná. To vyprávění mi nesedí k těm rokům 1917 - 1943, zapadá mi to do dřívější doby.
Naprosto skvělý životopis, moc dobře se četl, konečně jsem mohla aspoň trochu Tolkiena pochopit, i když kdo ho asi úplně chápe? Mám stejně nejraději Hobita.
Také velmi čtivé, mám ráda kratší kapitoly, pak mi přijde, že ten děj utíká rychleji a má větší spád, ale přesto mě tento díl zaujal méně než první a třetí. Nějak jsem si to zpřeházela, jak je to k sehnání v knihovně. Jen s tou vlčicí jsem to úplně nepochopila.
Je to celkem čtivé, nijak vybočující detektivka, ale ke konci jsem četla skoro už jen přímou řeč,.
Škoda, že nemohu dát deset hvězdiček. Dnes jsem to dočetla a zmohla jsem se jen na: " tak to je hustý."
Hodně čtivé, pěkné čtení, až v jedné chvíli mi přišlo, že tam je už moc podávaných žalob.
Tak jsem to konečně dolouskala. Přes 600 stran mi nedělalo úplně potíže, spíš pro mě byl těžší jazyk a vyjadřřování autora, že se mi to četlo pomaleji a taky jsem z těch všech O'Byrnů a Doyelů trochu mimo. Ale historie Irska mě zajímá, tak půjdu i do druhého dílu a taky bych se do této země chtěla někdy podívat.
Docela dobrá knížka, i mi ukápla slza, když uspávali toho starého pejska. Pustím se i do dalších dílů.
Zvláštní knížka. Jsem ráda, že jsem u ní zůstala a dočetla, protože z počátku pro mě byla až moc ujetá, ale pak se mi líbila, je dobré a originální číst pokaždé z jiného úhlu, pokaždé z pohledu z jedné z žen rodiny Slocumbovic.
Nebylo to špatné. Pochopila jsem, že bývalý manžel musel "ustoupit ze hry", protože jinak by to asi autor rozumně nevyřešil. Musím souhlasit, že obálka se opravdu povedla.
Nejdříve jsem po této knize sáhla jen proto, že jsem ji objevila v knihovničce na dovolené, ale musím uznat, že se mi líbila a dobře četla. Taky byla pěkně skladná do batohu na túru a čtení při posezení u horského potoka.
Přiznám se, že jsem k této knize přišla až po roce od barvy kouzel, z které jsem byla nějak v rozpacích-moc jsem to nechápala. Tento díl se mi ale líbil více a docela jsem si ho (zase na dovolené) užila.
Knihu jsem přečetla na dovolené, dalo se to číst, zajímavě propletený příběh.
Moc se mi to líbilo, čtivě napsáno, v předposlední kapitole mi i ukápla slza. Přečteno za 1,5 hodiny.
Tak tahle detektivka se mi ze severských líbila zatím nejvíc, pro mě kam se na ní hrabe Nesbo i S. Larsson. Hned si jdu půjčit další od Asy Larsson.
Nevím, nevím, jestli se někdy mají psát i další díly. První díl se mi líbil, druhý byl už trochu absurdnější a tenhle třetí ...asi takhle, jsem ráda, že už jsem to dočetla.