Marika Vanova komentáře u knih
Zajímavý náhled do života monarchie a britské královny Alžběty II. Je to zajímavá osobnost, velmi pracující, oddaná koruně, ale rodinný život asi hodně díky tomu jejímu nasazení a postavení utrpěl. Zvykla si potlačovat své emoce na veřejnosti a příliš neřešit rodinné problémy a to se jí vymstilo. Myslím, že měla slevit z dokonalého obrazu královny a více se zamýšlet a probýrat rodinou. Je to však stejně těžké soudit, neboť je to stejně jen o tom, co si přečteme, ale nemůžeme to úplně prohlédnout a vidět v jasném světle. Je mi sympatická její láska k přírodě, koním a psům, i když v jejím případě si myslím, že je to jakýsi druh útěku před realitou.
Znám autorku Marise osobně, několik let žila s manželem u nás v Písku. Občas se ukážě v ČR na krátkou návštěvu. Je to velmi pozitivní žena, plná humoru, i když již dlouho bojuje s nemocí. Její vzpomínky na období 2. sv.války v jejich domě Zonnehoek je úžasný. Doporučuji k přečtení.
Tenhle díl jsem do dvou třetin četla silou vůle, jen proto, že jsem četla předešlé dva díly. Autorka má opravdu bujnou fantazii, což nemusí být na škodu, ale tady to přehnala. Těch erotických scén by stačilo tak 5 procent z toho, co tam je, taky jsem to neustále přeskakovala. Táňa mi kolikrát připadala jako superžena a jindy zase jako otrokyně. Poslední strany z Vietnamu to lehce vylepšily, ale to potom už byl moc roztáhlý konec, ztrácela jsem se ve jménech všech dětí...víc jak dvě hvězdičky dát nemůžu a to nevím, jestli to není moc.
Pro mě, věřícího člověka, úplně vynikající kniha. Zpočátku trochu temná a postupně nadějná a vítězná v Bohu. Mám ji půjčenou z knihovny, ale asi si jí koupím domů. Díky Mr. Cruz za mnohá svědectví a povzbuzení v naději v životě s Bohem.
Sorry, ale tato kniha mě vůbec nezaujala tématem bordelu atd. a proto ji odkládám a nebudu ji ani hodnotit. Zkusím od M. Váňové něco jiného.
Já nevím, ale pro mě to začíná být zajímavé až tak v půlce a to je na 600 stran dost hloupé. Konec výborný a tak musím tedy dát ty 3 hvězdičky. Moc mě nebaví to popisování: teď se svlékla, osprchovala a šla si lehnout do své postele z IKEA... dala si dva chleby a kávu ze svého kávovaru (a zase název)...zvedl svůj mobil Erikkson...jela vypůjčeným Nisanem Micra...já jsem detailista, ale todle už trochu přehání, ne? Tak zkusím i ten třetí díl, ale už teď je mi jasný, že začátek budu muset přežít.
Z této knihy jsem byla trochu zmatená a nevěděla jsem, jak to autor úplně myslel, ale asi v takové situaci ve státě, to takhle prostě někdy chodí. Stejně to byla pro mě trochu ironie? Takový zvláštní román, musím nad ním víc přemýšlet.
Kniha byla napsaná jinak, než jsem čekala, ale nicméně se mi četla dobře. Hodně čtivá, záživná, konec zajímavý, překvapující, i když vlastně? Jsem ráda, že jsem na ní tu půlroční frontu v knihovně počkala. Skutečná fakta propojená se smyšleným příběhem mám ráda. Já knihy už podruhé nečtu, ale tahle mě nahlodává. Doporučuji
Pěkná knížka, někdy povrchní, ale já jí dávám 5 hvězdiček za čtivost.
Tak jsem se s odstupy dnů i týdnů pročetla nakonec potěšeních a ta dvě poslední o držení a pouštění otěží v domácnosti mě i rozplakala, protože něco podobného, že prostě zrovna nemohu zvládnout všechno, jak bych chtěla, nemám dost sil, jsem právě teď prožívala i já a osvobodilo mě to.
Třetí díl byl opět velmi čtivý, napínavý. Někdy si dám ještě ten nový čtvrtý díl.
Do půlky jsem nechápala, proč je to detektivka, ale pak to začalo. Vrah mi byl celkem brzo jasný a to přikázání také, ale četlo se to dobře.
Mně se tyto tři detektivky moc líbily, děj odsejpal a bavilo mě i soukromí samotných policistů.
Čtivá kniha o potomcích prvních hrdinů Edmonda a Christiny se mi líbil a hurá do posledního dílu.
Před rokem jsem si přečetla první tři knihy a teď jsem se dostala k dalšímu pokračování. Je to někdy trochu na jedno brdo, ale celkem čtivé. Jdu na 5. díl.
Tato kniha se mi četla velmi dobře a jen s přemáháním jsem ji odkládala, velmi čtivé.
Nejdřív jsem se do knihy nemohla hned začíst, dlouho jsem z této historie nic nečetla, ale později už jsem se nemohla odtrhnout a jak to jen šlo, tak jsem četla. Zprvu nevypadala, ale nakonec to byla pěkná "detektivka".
Tak nebylo to špatný, ale čekala jsem něco víc, tohle bylo trochu neskutečný. A pasáže vzpomínání mi přišly moc podobné a dlouhé, takže jsem je už pak přeskakovala.
Čtivá, i když někdy přitažená za vlasy, ale přesto napínavá. Líbilo se mi.