Markét.t komentáře u knih

Oveho si nejde nezamilovat.
A ano, ze začátku mi přišel jako starý mrzout, co hledá problémy všude kolem sebe a nesnaží se být ani trochu milý a to ani na lidi, kteří by si to zasloužili.
Ale jak se příběh vyvíjel dál, Ove mi čím dál víc přirůstal k srdci.

"Smrt je podivuhodná věc. Lidé se chovají tak, jako by snad ani neexistovala, přestože je to jeden z největších důvodů žití vůbec... Lidé se jí děsí, ale největší hrůzu mají převážně z toho, že si vezme někoho jiného než je samotné. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé."

„Tvůj táta vždycky říkal, že kdo mlčí, nemele kraviny.“ Ove beze slova souhlasil. Tohle lidi buď chápou, nebo nechápou.

11 19.07.2015

Po dlouhé době kniha, která se četla opravdu úplně sama.
Ukázkový případ toho, že se kniha nemá hodnotit podle obalu.
Garrett i Hanna byli skvělí. Dalším plusem je rozhodně neotřelé hokejové prostředí.
Ačkoliv se jedná o velkou porci klišé, ve svém žánru vyčnívá především vtipem a lehkostí, s jakou je kniha napsána.
Jednoznačně doporučuji.

10 22.02.2017

Co k tomu vlastně říct?
Můj absolutně nejoblíbenější příběh. Srdcovka.
Četla jsem v anglickém originále i češtině.
S Charliem jsem se poprvé setkala u filmového zpracování, které mě uchvátilo. Vážně. Film za knížkou v žádném případě nezaostává. V tomto případě jsou na zhruba stejné úrovni. A i když dávám ve většině případů přednost knize, tady mám film také hrozně moc ráda a viděla jsem ho nesčetněkrát.
Tento příběh je mojí srdcovou záležitostí pravděpodobně proto, že jsem si s Charliem v mnoha věcech podobná. Řekla bych, že mám hodně podobnou povahu jako on. A asi proto je Charlie moje vůbec nejoblíbenější knižní (i filmová) postava. Hrozně bych s ním chtěla prohodit pár slov...
Ostatní hrdinové jsou také skvělí. Mít přátele jako Sam a Patrick?! Jednoznačně ano!
Další věc, kterou na knize zbožňuji jsou její myšlenky a úvahy. Tato útlá knížečka jich obsahuje hotovou spoustu. A vážně je z čeho vybírat. Já sama jsem si spoustu z nich vážně zamilovala.
Troufám si říct, že Charlie mě změnil. A to hodně. Změnil můj pohled na svět, na lidi. Hlavně mne donutil přemýšlet. V mnoha ohledech mi také strašně pomohl.
A abych nezapomněla, také jsem se zamilovala do Asleep od The Smiths. Je skvělá.
Tato kniha pro mne má opravdu velký význam. Asi to ani nejsem schopná vyjádřit slovy. I forma dopisů, kterou normálně moc nemusím, mi v tomto případě vůbec nevadila.
Nicméně, pokud ještě váháte, tak neváhejte a do knihy se pusťte. Nebudete litovat... Protože cítit se nekonečně stojí za to.
Děkuju, že tento příběh existuje.

"Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat. A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení."

10 26.12.2015

Kde začít?
Harry je fenomén, o tom není pochyb. Film jsem viděla několikrát a knihu četla kdysi dávno.
Vždycky jsem chtěla mít doma celou sérii, takže jsem moc ráda za nové ilustrované vydání, které je vážně povedené.
Harryho první rok v Bradavicích jsem stačila přečíst během jediného odpoledne.
I když jsem si myslela, že znám příběh nazpaměť a vím, co se bude odehrávat na další stránce a už mě nemůže nic překvapit, tak mě to vážně moc bavilo.
S Harrym jsem prožila doslova kouzelné chvilky.

"Jsou různé druhy statečnosti," pronesl Brumbál s úsměvem. "Potřebujeme hodně statečnosti, abychom se postavili svým nepřátelům, stejně tolik ale i tomu, abychom se postavili svým přátelům."

10 26.12.2015

Wow!
Dnes v jednu hodinu ráno jsem knihu dočetla.
Tak nějak si nejsem jistá, jak přesně vyjádřit, jaký dojem z ní mám.
Kniha mě chytla už na začátku. Začetla jsem se hned po prvních stránkách. Styl psání mi náramně sedl, takže jsem neměla sebemenší potíže. Strhlo mě to.
Nejlepší knihy bývají ty, které vám navodí pocit, jako byste stáli přímo vedle hlavních hrdinů a prožívali jejich příběh spolu s nimi. A přesně takový pocit jsem při čtení měla.
Stejné je to s knihami, které při čtení odkládáte a říkáte si: "Ne to snad ne, to není možný, to nemůže být pravda!". Takové knihy, které umí neustále překvapovat.
Prostředí, postavy, popis tehdejšího života... To všechno bylo tak uvěřitelné a reálné.
I když moc nemusím červenou knihovnu, protože mi většinou přijde jako strašné klišé, které má už předem dáno, jakým směrem se bude ubírat a málokdy mě dokáže překvapit, tak příběh Taťány a Alexandra mě chytil... a už nepustil.
Četla jsem a četla, kdykoliv jsem měla chvilku volného času.
Souhlasím, že část v Lazarevu byla trochu jednotvárná a zbytečně protahovaná. Nicméně to tak asi mělo být.
Kniha, nad kterou neustála přemýšlím.
Kniha, na kterou budu ještě hodně dlouho vzpomínat.
Kniha, která si mě získala.
Kniha, jejíž hrdinové mi utkví v paměti.
Kniha, která by si zasloužila mnohem více čtenářů.
Kniha, na kterou nezapomenu.

„A můj závěr je takovýhle: všechny velké věci, které za něco stojí, vyžadují velké oběti."

„Nedělejte si starosti. Někdy věci nevyjdou tak, jak bychom očekávali, že? Bez ohledu na to, jak moc jsme si je plánovali či přáli. Je to tak?"

10 22.08.2015

Další ze silných příběhů z období, na které by se zapomínat nemělo....

"Nejstručnější věty bývají nejvíce zdrcující. Jsou definitivní."
"Život, jakýkoli život, je příliš krátký. Ale dokážeš-li být šťastná alespoň na malou chvilku, stálo za to jej prožít."
"Člověk, který na tebe někde čeká, pomyslí si Dita, je jako sirka, kterou zapálíš v noční krajině. Všechnu temnotu neosvětlí, ale stačí k tomu, aby ti ukázala cestu domů."

9 03.10.2017

Nemám slov...
Kniha, kterou si budu ještě dlouho po dočtení pamatovat.

7 08.08.2017

Nesmírně čtivá kniha, kterou jsem prakticky až do konce nemohla odložit. Stránky mi ubíhaly úplně sami a příběh mě doslova pohltil.
Příběh se sice pohybuje na hranici uvěřitelnosti a dalo by se říct, že je to spíše taková pohádka, ale i tak jsem si čtení velmi užila.
Knihu hodnotím jako skvělé odpočinkové letní čtení, které nevyžaduje velké soustředění. Už se moc těším na další pokračování, protože ten konec?!

7 29.07.2017

Zklamání.
Tohle není Harry, kterého mám tolik ráda. Předešlým knihám se podle mě téměř nepodobá.
Je to něco úplně jiného.
Proti podobě divadelního scénáře nic nemám. Kniha se díky tomu četla opravdu lehce a rychle. Ale příběh samotný? Nuda.
Možná by bylo lepší zapomenout, že jsem tuto knihu vůbec četla, protože takhle si příběhy o Harrym Potterovi rozhodně pamatovat nechci.

7 02.09.2016

Knihy od Jojo Moyes se pro mne již staly takovou sázkou na jistotu. Autorka mne nikdy nezklamala a všechny její knihy, které jsem zatím měla možnost přečíst (v čele s Než jsem tě poznala), mě opravdu zaujaly a jejich čtení jsem si užila.
Nejinak tomu bylo u tohoto příběhu.
Asi jako většině se mi rozhodně víc líbily části z 1. světové války. Ale i příběh z pohledu Liv byl zajímavý.

"Myslím, že krása je v očích toho, kdo se dívá."

6 31.07.2016

Pro mě velké zklamání.
Jen pro silné povahy? Nemyslím si.
Začátek mě celkem bavil, ale pak jsem se zasekla a dlouhou dobu na knihu nesáhla. V ději jsem často měla zmatek, obzvlášť v postavách.
Dočetla jsem ji v podstatě z donucení.
Ani tak otevřený konec mě nepřesvědčil, abych dala šanci druhému dílu.

6 08.05.2016

Nejhorší na tom je skutečnost, že se něco takového opravdu stalo.

5 29.07.2016

No, nevím.
V tomto případě budu vybočovat z davu.
Mě to jednoduše nechytlo, tak jak jsem očekávala. :(

5 23.06.2015

Velmi silný příběh, který si budu ještě dlouho pamatovat a ke knize se určitě ještě jednou vrátím. O tragédii lodi Wilhelm Gustloff jsem před přečtením neměla ani tušení. A jsem ráda, že se díky této knize dostane do širšího podvědomí lidí.
Kniha je krásně napsaná. A i přeš všechny ty hrůzy, které se v ní odehrávají, dokáže i místy vykouzlit úsměv na tváři.
Díky častému střídání čtyř hlavních postav se kniha četla velmi rychle. Každý z nich měl na věc úplně jiný pohled a na různé události nahlížel odlišně.
Pokud bych měla porovnat Sůl moře s autorčinou předchozí knihou V šedých tónech, která mne také nesmírně oslovila, Sůl moře by vyhrála.
Čteno v originále.

4 26.11.2016

Jedna z těch knížek, do kterých se začtete a pak vás už nepustí.
Sympatické postavy, zajímavý styl psaní, čtivost. A navíc skvělý Kapitán.
Ideální letní čtení.

"Někdy je snadné zapomenout, jak vám někdo chybí, dokud ho znovu neuvidíte."

4 28.08.2016

Skvělá kniha. Úplně jsem se sžila s hlavními hrdiny. Krásně se četla, měla spád. Vtipná a zároveň i smutná. Ze začátku mě Willův úmysl celkem zaskočil, ale nakonec jsem ho vlastně dost chápala. Doporočuju :)

4 08.04.2015

Naprosté zklamání.
Do čtení knihy jsem se musela vyloženě nutit.

3 22.02.2017

Bábovky se mi velmi dobře četly, nicméně nemůžu se zbavit dojmu, že celý děj byl příliš překombinovaný a časem jsem se v postavách a jejich vzájemných vztazích začala ztrácet.

3 22.02.2017

Oproti skvělému prvnímu dílu zklamání.
Kniha mi přišla zdlouhavá, místy dokonce nudná.
Nejspíš jsem po přečtení Návrhu měla příliš velká očekávání, která Omyl zdaleka nedokázal naplnit.
Dalším knihám ze série, ale určitě ještě dám šanci. Čteno v originále.

3 22.02.2017

Skvělá kniha, která se četla sama. Baví mě příběhy odehrávající se v průběhu celého života hlavních postav.
Kniha byla skvěle napsána a až na pomalejší začátek jsem se od ní nemohla odtrhnout. A to i přesto, že má kniha téměř 500 stránek.
Postavy mi byly sympatické, jak Ciro tak i Enza.

"Nezapomeneš. Něco o tom vím. Když někoho ztratíš, získá v tvém srdci větší místo než předtím, ne menší. A den za dnes se rozrůstá, protože ho nepřestaneš milovat. Chtěla bys s ním mluvit, potřebuješ poradit. Ale život nám mnohdy nedává, co potřebujeme, a je těžký. Pro mě určitě."

3 01.11.2016