marketa3815 komentáře u knih
Hodně oblíbená kniha naší dcery (prvňák). Po Tramvaji plné strašidel druhá knížka P.Braunové, která u nás hodně zabodovala, ačkoli ilustrace ani jedné z knih dceru neoslovily. Jako ilustrátor se o trochu víc líbil Řízek před Chupíkovou. A nejlepší byl pochopitelně konec.
Škoda, že Halas nepsal pro děti víc. Před usnutím jsou nádherné verše, které u nás čte už třetí generace, s úžasnými ilustracemi.
Příběhy jsou povedené, omáčka kolem už trochu zbytečná.
Spolu s Obloukem můj nejoblíbenější Holan, baví mě racionalita jeho poezie, ráda čtu hlavou, srdce je tam vždycky skryto za oponou.
(SPOILER) Pokud si mám vybrat Čapka, vždycky to bude Josef a jeho Stín kapradiny. Pokaždé, když tuhle knihu čtu, mám neodbytný pocit, že jsem v lese, který je také jednou z hlavních postav, spolu s prchajícími vrahy, kteří se stávají lesní zvěří, postupně se mění ze zajíců (utíkajících) v rysy (lovící) a naopak, les je pronásleduje, někdy je přátelský, jindy nepřátelský, ale stále vystrkuje uprchlíky na svůj okraj, pomáhá v lovu.
Zjistíte nejen, co postavy říkají, ale i co si myslí. Jako v každé správné baladě můžete očekávat krvavé vyústění jako jediné logické a správné.
Skácelova poezie, nejen pro děti, je milá a něžná. Ilustrace její něhu jen podtrhují.
Dceři (7 let ) se knížka hodně líbí, já ji pořád přesvědčuju, že se nám nelíbí. Vadí mi všechno to zlo a žádný protipól dobra. Dcera to tak zřejmě nevnímá, sleduje jen děj. Humor jsem v knížce žádný neobjevila. Hvězdičky dávám za dceru.
Zapomenuté světlo asi nejvíc připomíná koláž, protože styly se poměrně dost různí, od vyprávění přes dopis, deníkové záznamy až ke kdovíčemu. V knize jde o hledání kořene nebo kořenů ve chvíli, kdy člověk byl vykořeněn ze všech svých jistot a cítí hluboké neporozumění svého okolí. V tomto hledání by mu měli pomáhat hned 3 jazyky - čeština, němčina a latina. Pasáže prosáklé sebelítostí a chudinkovstvím mě velmi pobavily, nicméně kniha je mnohovrstevná, dá se číst mnoha různými způsoby.
Hodnotím s odstupem mnoha let a kniha nezanechala vůbec žádnou stopu, nepamatuju si jediný detail, jedinou emoci, nic. Čas je pro mě takovým prubířským kamenem, jestli je kniha opravdu dobrá.
Hluboce znepokojivá kniha, humor v ní nacházím hlavně zpočátku, než si člověk stihne uvědomit, že jde spíš o mrazivou realitu.
Knížka je pro menší děti (tak do 5 let), ale krásné ilustrace zaujmou i starší milovníky obrázků, takže naše sedmiletá čtenářka četla asi pětkrát po sobě.
Dobrodružná knížka, sedmiletá dcera byla poslechem nadšená a donutila mě koupit i knížku kvůli ilustracím. Kupodivu jí vůbec nevadily poučné pasáže. Ilustrace se bohužel vůbec nepovedly.
Zas jeden z těch slabších dílů, prvních 250 stránek fajn, čtivých, ale potom? Na to rozuzlení mám jen jedinou otázku: Pane Mahaněnko, nutil vás někdo dopisovat tenhle díl u otevřeného okna (narážka na časté "sebevraždy" v Rusku) nebo to vy sám? Takový neskutečný blábol bych od vás nečekala. Jinak Anastariina kapitola navíc je už úplný nesmysl. Ta postava si svůj triumf na konci předchozího dílu opravdu užívala. Je dost jednoznačně napsaná tak, že Mahana nikdy nemilovala, nemiluje a milovat nebude, sorry. Teď už jen zbývá, aby se Mahan v posledním díle stal fénixáckým mazlíčkem, v reálu si vzal Anastarii za ženu a žili spolu šťastně až do smrti, a dílo zkázy bude dokonáno. Mahaněnko je uvěřitelný v rámci hry, jde vidět, že je to pařan WoWka, ale jak dojde na realitu nebo pseudorealitu, je úplně mimo.
(SPOILER) Tenhle díl je zatím nejslabší a seděl by mu spíš název Šaman se žení. Chápu, že je potřeba zaujmout i čtenářky v určitém věku, ale milostnou linku Mahaněnko prostě neumí. Nedokážu uvěřit , že by mohl jin jang rozkvést mezi zlatokopkou a naivou, a to ani ve hře, ani v knize. Jinak je série stále velmi čtivá, takže budu pokračovat dál, celkové rozuzlení se šachovnicí mě zajímá. Opravdu mě hodně pobavila scéna na hřbitově. Někdo se tu pozastavoval nad bolestí, resp. mučením vězňů ve hře, mně to přijde typicky ruský, oni si na bolest a sebetrýznění potrpí. Protože poslední 2 díly byly slabší, měla jsem čas přemýšlet, kdo a proč dostal Daniela do vězení, líbilo by se mi, kdyby to byl jeho bývalý učitel hackování, který mu v reálu ukradl peníze a teď dělá pro korporaci, resp. celá korporace, aby rozbila herní mafii (kartel Fénixů a Temné legie), tento kartel předpokládám odklání hodně peněz do reálného světa. Jedna věc mi nejde do hlavy, jak může tak dobrý hacker být tak špatným hráčem.
Asi nadhodnocuju, ale knížka mě mile překvapila. Je opravdu čtivá. Hned pokračuju druhým dílem.
Devítiletá dcera knížku považuje za úžasnou šílenost. Moc ji bavila.
Knížku četla naše devítiletá dcera, hodnotí ji jako moc dobrou, dobrodružnou.
Poslouchaly jsme s devítiletou dcerou společně, a bylo to potřeba, musela jsem toho hodně vysvětlovat. Knížka jí připadala místy vtipná, ale bohužel i smutná. Za to smutné strhává jednu hvězdičku. Líbilo se jí to celkem dost, ale jak moc příběh pochopila, nevím. Každopádně jsem jí musela vysvětlit, že na Hitlera si na dětském hřišti hrát nemůže.
Knížka je průměrná, čte se celkem fajn, ale nejde o nic světoborného. Hlavní hrdina sympatický, hlavní hrdinka nesympatická. Bohužel plné klišé o aspících.