marra82 komentáře u knih

Mám za to, že Rowlingová začala sérii Cormorana Strikea psát spíš pro zábavu, aby si vyzkoušela detektivní žánr, a možná ani žádnou sérii neplánovala, ale už Smrtící bílá je vyšperkovaný detektivní román a v Neklidné krvi zachází autorka ještě dál. Každý díl má své hvězdné okamžiky (Kukačka rozhovor s Guyem Some, Bílá celou tu "cestu na recepci"...), Neklidná krev má takových okamžiků několik, vyskládaných po obvodu ciferníku, popisu jednoho roku života hlavních postav série.
Rowlingová píše o všednostech a přesto se vám nechce tu knížku odložit (byť je to ksakru dost bichle) protože..spolu s textem přirozeně plyne i váš čas, vaše obrazutvornost vidí vše jasně a předjímá další obraz a další scénu.. Mám za to, že Rowlingové hrozně prospělo psaní scénářů a jejímu psaní to přidalo na mistrovství.. všechny ty "zapnuté televize" a sledování dvou odlišných hovorů atd. mě neuvěřitelně baví, dává mi to možnost nahlédnout do kuchyně mistra...a žasnout.
Doporučuji určitě knihu namísto audioknihy, nebo audio jen jako doplněk (pan Rímský čte na můj vkus hrozně "konfliktně", můj Strike je spíš bručoun než křikloun a v mých uších plyne příběh o mnoho klidněji)..
Je to "sakra dobrá práce!" :)

17 20.11.2022

"Hledám zase temnej kout, kdepak moh bych obejmout, jeden den, tam v Karviné".. asi v polovině mi tahle písnička naskočila v hlavě a poskytla mi chybějící srovnání (a uvolnění)- ta písnička je taky o "temnejch věcech" a neradostném životě tam v Karviné, ale je lehká, člověka tak jako vyhoupne nahoru a vy si můžete pohovět a zamyslet se.. zatímco "Šikmý kostel"- už teď vím, že pokračování nedám. Vlastně jsem se tak od druhé třetiny těšil na konec, na to jaké to bude mít zakončení, a... je to neradostný monotónní čtení, asi jako když tlučete do prasklýho zvonu a snažíte se tím vymámit nějakou hudbu.. chápu záměr autorky a celou tu snahu, ale ani dospělého čtenáře nemůžete prostě jen tak vláčet tunelem do...dalšího dílu

16 28.01.2023

Příběh má dvě roviny- tu konkrétní, hmatatelnou, to je ta příroda, venkov a byliny (a vůně a ticho), a ta je fajn, ta je příjemná a v pořádku. "Nekonkrétní" rovina, tedy to, co se děje hlavní postavě a vypravěčce v hlavě, je naopak zneklidňující a znejisťující. V té rovině je všechno abstraktní, neukotvený, a tato část po sobě zanechá všechny ty otazníky. Chybí mi alespoň jedno vodítko (nemoc- jaká nemoc? rozvod- proč?), abych s vypravěčkou souzněl. Není to deprese, je to spíš šalba- vypravěčka se svým nezájmem o věci vnější snaží samu sebe ošálit. A jelikož všechno, co se v příběhu odehraje, nahlížíme její optikou...
Každopádně je hrozně fajn, že tady "u nás" někdo takhle píše...že to není jen další- "hele, přečti si to, je to hrozně vtipný", ve skutečnosti to jen klouže po povrchu a nezatne drápky. Anička Bolavá jde pod povrch a zatne.. a já jí za to fandím. :)

Ten jazyk! Ten jazyk, který uhladí i sebepřehnanější scénu! A autor nepoleví a každou kapitolu, každou scénu, každý obraz vám naservíruje dovedené k dokonalosti. Po přečtení zůstává chuť, jejíž barvu si zapamatujete a budete se k ní chtít jednou vrátit..

No tak lidi, přece nehodnotíme knihu podle toho že je "dlouhá". Ve skutečosti je kratší (a zdaleka ne tak hutná jako Neklidná krev), kvůli všem těm chatům. A možná právě obavy v rozsahu stály za tím, že v knize nejsou všechny ty pracně popisovaný detaily, které předchozím dvěma dílům dávaly další rozměr. A zkracování může být i za tím, že příběh se nakonec tak ponáhlu zhoupne do rozuzlení. Taky trochu ubylo situačního humoru (žádný "ohlušující pšouk" apod.) A je fakt, že hned na začátku jsem snad vůbec poprvé nad textem Rowlingové kroutil hlavou a říkal si- myslí tohle vážně.? Pro to všechno pro mě trochu problematický díl, avšak s bezpočtem nádherných okamžiků. Přečtu znovu, ve větším klidu, seženu audio (které nečte Rímský- další, možná, bonus).. každopádně doporučuji :)

12 09.04.2024

Chápu všechny těžkosti při čtení, pokud nejste vyloženě fanoušek Duny a žánru, rozhodně to není lehké čtení... a ani nemá být. Určitý návod ke čtení nabízí sám autor- hledej plány v plánech jiných plánů. Teprve až pochopite úlohy všech hráčů (bene gesseritu, fremenů, koření), celý příběh se hezky zazipuje do pyramidální struktury, a jako taková je Duna velkolepý příběh, jednoduchý, univerzální a zároveň jedinečný, jedinečně napsaný.
Pro vizualizaci rozhodně doporučuji film (už proto, že "my planet arrakis is so beautiful when the sun low...")

Tohle já považuji za mistrovské dílko. Kriminální román jako řemen. Rowlingová je neuvěřitelně silná v psaní dialogů.. nově i telefonních dialogů. Ani moc, ani málo a přece je tam toho tolik pro představivost. Přispěl i dobrý překlad, i když sem tam nějaká ta větička chybí docela. Doporučuji ke čtení i studiu stylu.

10 03.09.2021

Epos, napsaný bez milosti obšírně, a přece se nikdy nenudíte.. S ohledem k rozsahu práce jsou některé scény popsané velmi pečlivě, a právě to je háček, který vás hned na začátku chytí. A když vás pustí, o kus dál se znovu zasekne..

Nevím, proč jsem si myslel, že bych měl číst poslední díl. Hlavní hrdinka projde na "druhou stranu" a tam zjistí pravdu, prozře, "break-through"...konec. Překvapivě ne, a ačkoli se začínám trochu ztrácet v těch proroctvích a nemám dost dobře představu o tom, co by mělo následovat, pořád mě to zajímá, a chci pokračování. Jo, tohle je zajímavé čtení, které stojí za pozornost.

"Nižší" žánr ale geniálně napsanej.! Lars si je jistej v botách, protože Lars je prostě vostrej... Jediný slovo není do větru, jediná věta není navíc. Děj skvěle odsejpá skrze mistrovky kořeněnej text... Myslim, že to celý ještě jednou "prosolíme" a pak si teprve došlápnu na další díl. Doporučuju, doporučuju, doporučuju (je to radost!)

7 07.12.2022

Ze začátku jsem si říkal- prvotina, super, zajímavě se to vyvíjelo, slibné postavy, "vrahem mohl být kdokoli".. jenže...v krimi je důležitá ta druhá půlka. V úvodu začínaly dvě časové linie, dva příběhy, ten druhý (francouzský) se ale skoro zastavil, namísto aby se teď naplno rozjel a poskytl vodítka a ještě větší gradaci pro vůdčí "současný" příběh, aby něco osvětlil, něco zamlžil. Škoda.

Mně se to líbilo, fakt :) Myslím, že autor naplnil formát povídky a předčil moje očekávání. Napoprvé jsem to odložil (asi když to byla novinka) s tím, že se k tomu jednou vrátím..a vrátil a udělal jsem dobře. Některý povídky jsou jako scény z filmů, které nikdo nenatočil a ty mě zaujaly asi nejvíc (baví mě nahlížet příběh pohledem někoho, kdo dokáže být před kamerou i za ní).. Hanks je dobrej vypravěč, představuji si ho jako chlapa kterej umí na večírku bavit společnost a jsem rád, že jsem na tom večírku mohl pobýt.. hrozně milý, doufám, že ještě něco napíše a vydá :)

6 01.02.2023

(SPOILER) Zklamání :( Weir se snaží zaujmout vším, jen ne příběhem. Marťan byl super nápad, v letech kdy tenhle žánr kvetl a zrál (Interstellar, Marťan, Arrival...), skvěle se to četlo, Robinson na Marsu, takže člověk přivřel oči nad tím závěrem, a řekl si, že to prostě bylo nutné vyústění celé té jízdy, která nás bavila. Artemis- charakter všeználka přešel na ženskou postavu na stálé stanici na Měsíci, místy trochu protivná holka, ale stejně jí držíte palce. Spasitel- v porovnání s Arrival (filmem i předlohou, na podobné téma, komunikace, výměna informací) je to v podstatě bez sdělení a bez obsahu. Hlavní hrdina je zase všeználek, ale tentokrát už degradoval na zhrzeného středoškolského učitele, což je první klišé (asi jako steven seagal- akční věděc), na které se nabalují další.. Vydržel jsem to někam do půlky, někam kde mu "mimozemšťan" vyčítá, že přišel pozdě na schůzku... (ty pozdě..špatné.!)

6 20.12.2021

Mně se hrozně líbí ten nápad. Umělá realita se superidentitou je prostě tak lákavá... Líbí se mi to, i když jsem většinu z těch her nikdy nehrál. Vyzdvihl bych i film, který sahá do popkultury o něco srozumitelněji, jistě potěší i obrazové zpracování..

Viděl jsem film, jako první. Možná proto se mi v knize obtížně hledal nějaký děj. Tolik myšlenek opakových pořád dokola, až je toho všeho nakonec málo. Úplně jiná kniha než Posel... úplně jiná.

6 03.09.2021

Tři romány jdoucí chronologicky po sobě- Svět podle Garpa, Hotel New Hampshire, Pravidla moštárny. Garpem si Irving získal pozornost, Pravidly proslavil.. Hotel NH je mezi nimi. Zatímco Garp je fragmentované vyprávění narušované bočními příběhy, v New Hampshire jsou všechny ty boční příběhy součástí příběhů jednotlivých postav. Pravidla už jsou kompaktní vyprávění (a nenajdete v něm jediného medvěda :)..
Co říct konkrétně- je to krásně napsaný. Irving má celý příběh v hlavě a už ho jenom koření a dochucuje a servíruje (to je prostě ohromný dar, tohle)..
Vyprávění má několik nezapomenutelných okamžiků, těch které se stávájí vaší vlastní vzpomínkou, tou která vás přitáhne zpátky a nutí vás číst si ty pasáže znovu a díky nim román znovu nahlížet..
Nebyl by to Irving, aby si nevybral pro drama nějaké chlupyježící téma- znásilnění a incest. I když vám postavy v románu připadají uhozené a nereálné, Irving vám vždycky vypráví o životě, kterému dokážete uvěřit, a který můžete prožít, pokud budete chtít a dáte mu šanci..

4 30.03.2023

Syrové, prorostlé, reálné, "uvěřitelné", skvěle napsané.. Výborný doplněk Ed McBaina. Prostě policejní krimi s přesahem kriminálního románu.

"Značkovací pistolí trefím delfína ve výskoku na 40 metrů!" :D ..to je hrozně legrační knížka, tohle.. Pořád se něco děje, pořád- důležitý, nedůležitý, jedno přes druhý..jako by akce měla být tím hlavním sdělením.. Takhle za poklusu poznáváte postavy.. Langdon, co o něm víte- na škole sportovec, skoky do vody, 50 bazénů denně...(vata!)..věděc- hm, ale hned na začátku se přizná, že o CERNu vůbec nevěděl, ajaj.. Ženská postava je taky vědkyně, pochopitelně, a také v dost širokém oboru, takže si přitom někdy zapotápí, jindy značkuje defíny..prostě šik ženská, co umí všechno.! Je to pochopitelně love-story, vědecká love-story, Dan Brown si představuje vědecké love-story neuvěřitelně akčně :) Je to jednička v sérii, Langdon ještě sem tam chybuje a někdy se chová jako zajíček... ale.. já mám Dana Browna rád :) doporučuji jeho masterclass, jsou podnětné, jsou fajn..

3 09.02.2023

Obdivuji, jak dlouho autor dokázal to jednoduché téma ždímat a vystavět z něho kompletní dramatickou křivku. Je tam něco z řemeslné zručnosti, co stojí za pozornost..

Překvapení... od začátku, až vlastně do konce. Ten konec no... nevím. Prostě překvapení. Zároveň ale dost čtivé, tak nějak "hladce průchodné", to napětí, strach, emoce, umě vázané na vesměs dobře napsané postavy.