Marta08
komentáře u knih

Autorka nejspíš nikdy nebude patřit k mým oblíbeným, protože její styl psaní mi moc nesedí. Byla jsem však mile překvapená, jak dobře se mi kniha četla. Rozhodně je o třídu výš než Poslední výročí. Ze začátku se kniha celkem táhla, ale vzbudila ve mně zvědavost a chtěla jsem vědět jak to celé dopadne - vrátí se Alici paměť? Rozvede se a bude žít s jiným mužem, nebo se s manželem Nickem dají opět dohromady a vytvoří spokojenou rodinu?


Knihy Michaely Klevisové mě baví a to tak, že už jsem si dokoupila celou sérii. V druhé knize se opět setkáváme se sympatickým vyšetřovatelem Bergmanem a jeho týmem, který vyšetřuje další vraždu/y. Příběh se odehrává v atraktivním prostředí zákulisí televizního seriálu. Oceňuji, že hrdinky nejsou tak pitomé a nesamostatné chudinky jako v prvním díle a výrazné omezení množství koček v příběhu. Větší prostor dostává oproti předešlé knize i samotné vyšetřování, což hodnotím velmi pozitivně. Těším se, až se pustím do dalšího dílu.


Žádné velké nadšení u mě kniha nevzbudila. Příběh byl sice svým způsobem humorný i laskavý, pravidelně se střídaly pasáže současnosti a minulosti, které dávaly jiný náhled přítomnost. U scény s odtahem auta na konci knihy jsem se srdečně zasmála, jinak mám ale z knihy smíšené pocity. Rozhodně bych takového nerudného a sic pouze na první pohled zapšklého "staříka" za souseda nechtěla! Medvědín byl o parník lepší :)


Třetí kniha přečtená od autorky a opět skvělá :) Autorčin styl vyprávění se mi moc líbí, dokáže vyprávět o těžkých časech s takovou lehkostí. Zároveň je Slepá mapa první kniha od Mornštajnové, kterou jsem nepřečetla za jeden den, což není špatně, alespoň jsem si ji mohla lépe vychutnat. Postavy byly výborně vykreslené, jediný problém jsem měla s Anežkou, která mi svou povahou i rozhodnutími nebyla moc sympatická. Knihu jednoznačně doporučuji. Ještě mi zbývá přečíst Hotýlek a pak už jenom doufat, že autorka bude i nadále psát. Za mě patří mezi nejlepší české současné spisovatelky.


Knihu jsem četla kvůli čtenářské výzvě a byla jsem příjemně překvapena. Poslouchala jsem ji ve formě audioknihy a moc mě bavila (i díky skvělému načtení ostravského dialektu). Charaktery jednotlivých postav i atmosféra zchátralého továrního areálu byly skvěle vykreslené. Knihu určitě můžu doporučit.


Třetí kniha od Chrise Cartera s Robertem Hunterem a začínám vnímat jistou šablonovitost. Nakladatelství by mělo zapracovat na překladu, protože těch "ježišmárjá" tam bylo na můj vkus až příliš, slovo "anžto" mi lezlo na nervy a některé věty nedávaly smysl ("Klíče od K. bytu už Hunter měl. ..., a měl je ležet na zadním sedadle auta. ..."). Možná odfláknutá práce překladatele? Poslední co bych vytkla, je určité zrychlení děje. Ještě za půlkou nemají detektivové nejmenší tušení, kdo by mohl být pachatelem a pak najednou téměř z ničeho nic najednou vědí, o koho jde! Za mě srovnatelné s popravčím, velmi mě bavilo sledovat myšlenkové pochody Roberta Huntera, Carlose Garcii i pachatele. Chválím povedenou obálku.


Knihu považuji za velmi zajímavý projekt. Sám autor ji nazval dokumentárním románem a charakter knihy tomu i odpovídá. Místy má charakter dokumentu, místy je naopak jak čtivá detektivka. Stieg Larsson vytvořil archiv dokumentů ohledně vraždy Olofa Palmeho a Jan Stocklassa na jeho pátrání navázal a tématu věnoval víc než 8 let. Výsledky svého pátrání dal policii k dispozici. Jsem zvědavá, jak případ Olofa Palmeho dopadne, závěry totiž kniha přináší nekompromisní. Co mě na knize vadilo, byly gramatické chyby a překlepy na prvních sto stranách. Předpokládala bych, že tyto chyby dokáže nakladatelství vyhledat a odstranit před vydáním knihy.


Patrik Hartl se mým oblíbeným autorem po přečtení Nejlepšího víkendu určitě nestane. Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy jako knihu, jejíž děj se měl odehrávat v Ostravě. Bohužel o Ostravě v knize nebyla ani zmínka, hlavní děj se jednoznačně odehrává v Praze, nerozumím tedy tomu, proč je v seznamu "ostravských" knih ve výzvě tak vysoko. Budu se muset tedy porozhlédnout po jiné ostravské do výzvy. Příběh postav mě nijak zvlášť neoslovil, ale ani mi vyloženě nevadil, postavy a jejich problémy mi připadaly poměrně realistické. Výtek bych měla celý seznam. Zmíním tedy alespoň některé, v mnoha se shoduji s hodnotiteli níže: Pavel je vystudovaný sinolog, jezdí obchodovat do Číny a stejně potřebuje překladatelku? Když na něj Yan mluví čínsky, proč nejsou věty přeloženy? Velmi mi vadilo infantilní pojmenování intimních partií, to myslí autor vážně? Nejsme přece ve školce. No a v poslední řadě mě velmi rozčilovalo množství gramatických chyb (zejména shoda podmětu s přísudkem - papírky leželi???) v e-knize. To si to nakladatelství nedokáže ohlídat? V tištěné podobě chyby nebyly. Původně jsem chtěla dát hvězdy 3, ale ve srovnání s ostatními knihami, které jsem hodnotila 3 hvězdami, by to byla jejich degradace, tahle byla určitě horší.


Příběh byl zajímavý, ale jeho zpracování mi nesedlo. Je tam mnoho míst, kde je pouze popis děje, který by určitě šel napsat poutavěji - např. ve formě dialogů nebo kratších a gradujících kapitol. I přesto musím hodnotit vysoko, neboť obsah je v tomto příběhu o mnoho důležitější než forma, kterou je napsán. V knize jsou zajímavě popsány nevratné následky rozhodnutí, které člověk učiní ve chvílích, kdy je skoro ani nezaregistruje. V příběhu mně fascinoval popis rozpadu manželství kvůli sobectví partnera a vnitřní život hlavní hrdinky s jejími pochybnostmi a dilematy.


Moje premiéra s Jodi Picoult. Co k ní říct, ta kniha byla šílená (tématem, ne formou). Zcela souhlasím s terimila, že postava matky byla odporná. Přivést na svět dítě jenom proto, aby bylo na náhradní díly pro nemocného staršího sourozence je šílené. Sledovala jsem Annin boj o život a fandila jsem jí, aby si rodiče (hlavně matka) konečně uvědomili, že i ona je lidská bytost se svými právy a ne jen zdroj "náhradních dílů" pro svou nemocnou sestru. Hlavně, že ten otec si to alespoň částečně uvědomil. Matka se chovala, jak kdyby Kate byla jejím jediným dítětem a na Jesseho a Annu nebrala žádné ohledy. Její chování k synovi považuji za stejně zvrácené jako chování k Anně. Alespoň, že Kate se nakonec ukázala být celkem morální, dokázala jsem s ní soucítit a obdivovala ji, že je stále schopná rozlišit, co je a není správné. Konec byl šokující a vůbec jsem nečekala, že to tak dopadne (čekala jsem, že Annu k dárcovství ledviny nějakým způsobem donutí, ale z toho co přišlo, mi spadla brada).


Úžasná a silná kniha. Na začátku jsem měla trochu problém zorientovat se v množství postav, proto jsem se začetla až okolo strany 50. Je to příběh o jednom malém městečku schovaném v lesích, jehož život se točí okolo hokeje. Je to příběh o lidech, kteří v tomto městečku žijí, jejich touhách, slabostech, radostech, přátelství, strachu, zklamání, vině, rodičovství, dilematech a mnohém dalším. Žádná z postav není černobílá. Událost, ke které dojde, změní život celé komunity. Celý Medvědín se pomalu začne odhalovat se všemi klady i zápory. A těch sportovních zaslepenců tam bylo víc než dost. Dokonale jsou popsány nenaplněné ambice rodičů i síla davu. Nejdůležitější nakonec bylo rozdělit lidi na ty, kteří jsou schopni rozlišit dobro a zlo a na ty, kteří toho schopní nejsou. Jediné, co bych vytkla, byly ty narážky na budoucnost (kdyby to věděla, zůstala by doma). Určitě si přečtu pokračování My proti vám.


Velmi příjemné první setkání s Michaelou Klevisovou. Knihu jsem "přečetla" ve formě audioknihy, která ale příběhu nic neubrala. Postavy dostaly dost prostoru, aby byly pochopeny motivy jejich jednání. Když to trochu zevšeobecním, tak mi vadilo, že téměř všechny ženy byly závislé chudinky na mužích a charaktery mužských postav vyznívaly dost nelichotivě. Jediná nezávislá žena tam byla Julie (i přes trochu zvláštní vztah ke kočkám), chování její dcery Kláry nechápu (resp. nedokážu pochopit, že byl někdo tak hloupý a zaslepený) a Ludvík Keler byl na facku. Jednou ze sympatických postav byl detektiv Bergman, i když prostoru moc nedostal. Příběh jako takový mě bavil, zasazení do pražských kulis rovněž a podzimní nálada z knihy dýchala. Líbil se mi jazyk, jakým byla kniha napsána. Spoiler - vraha jsem neuhodla, já tipovala, že je v tom zapletená Kamila (což koneckonců nebyla až taková lež, jen s vraždami neměla co dočinění) :) Knihu doporučuji, jen bych ji nenazvala detektivkou, ale spíše románem s detektivním příběhem :)


Řekla bych, že až díky tomuto dílu jsem vzala Eriku na milost :) Kniha měla klidnější průběh a myslím, že to příběhu velmi prospělo. Jsem ráda, že autor značně ubral na zdůrazňování homosexuálně orientovaných postav a přeložení Erice jen prospělo. Egocentrický nadřízený je konečně pryč. Troufám si říct, že je to zatím nejlepší díl a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál.


Za mě lepší než Dívka v ledu. Erika byla o dost sympatičtější a nechovala se až tak iracionálně jako v předešlém díle, i když i zde by se našly slabší momenty. Příběh jako takový byl zajímavý a motiv byl uvěřitelný. Opět jsou tu šéfové, kteří Erice házejí klacky pod nohy a před koncem případu je Erika opět odeslána na dovolenou. Přístup Eričina nadřízeného, který jí slíbí podporu při návrhu na povýšení a nakonec ji hodí přes palubu, považuji za značně pokrytecký a vůbec se jí nedivím, že požádala o přeložení. Homosexuální prvek je ještě výraznější než předchozím díle. Celkově hodnotím na 4/5.


Rowlingová psát umí, o tom není nejmenších pochyb. Příběh je celkem povedený, i když podle mě moc "jednoduchý", Cormoran i Robin jsou sympatičtí. Na můj vkus je však kniha zbytečně rozvláčná a než se něco stane, tak to trvá hrozně dlouho. I proto bylo obtížné se do knihy pořádně začíst, klidně by mohla být o 100 stran kratší a nic zásadního by se nestalo. Měla jsem dva vytipované pachatele, ale toho skutečného jsem neodhalila. Osobně preferuji větší a komplikovanější zápletky, protože lépe vtáhnou do děje. Časem si přečtu i další díl(y).


Kniha se nečetla úplně dobře vzhledem ke stylu, jakým je napsána. Nakonec jsem si na styl zvykla a možná i díky němu hrůzy popisované v knize, nepůsobily až tak děsivě. Velmi dobře je ukázáno, kam až vede, když lidi začnou být kádrováni do "kast" a zakomplexovaní dostanou moc trestat ty, kteří byli úspěšnější, schopnější či zásadovější než byli oni. Výpověď o realitě tehdejší doby je o to horší, že skutečné kriminálnice (zlodějky, vražedkyně apod.) měly lepší zacházení než politické vězenkyně.


Další skvělý počin Angely Marsons. Příběh je opět zajímavý a jiný oproti předchozím knihám, obsahuje více dějových linek. Moc se mi líbila spolupráce Stacey a Dawsona při vyšetřování "vedlejšího" případu, snad se i v budoucnu s bližším zaměřením na jednotlivé členy týmu budeme setkávat. Zápletka "hlavního" případu je svým způsobem velmi jednoduchá a logická, ale funguje velmi dobře.
Kim a její tým mě moc baví, jinak bych během měsíce a půl nebyla schopná přečíst všechny doposud vydané knihy v sérii :) Těším se na další díly (na stránkách AM jsou i knihy 8 - 11, tak doufám, že se brzy setkáme i s jejich českým překladem)!


Angela prostě umí :) Děj se tentokrát netočí zejména okolo Kim, o to více prostoru dostává zbytek týmu. Stacey jsem si díky tomuto dílu oblíbila a Dawson konečně ukázal, že není necitelný slon v porcelánu. Téma knížky je v dnešní době opět aktuální a ukazuje, jak zvrácení někteří lidé dokáží být.
"Člověk spáchá zločin, vy ho chytíte, zavřete ho. Práce hotová, jednoduché. Ale jak zavřete nenávist?"
I když se jedná už o 6. díl série, autorka drží vysokou laťku a pokaždé dokázala přijít s něčím originálním.


I když je kniha psaná převážně pro amerického čtenáře, samotné "lekce" jsou dobře srozumitelné a doporučení jsou uplatnitelná i v českém prostředí.


Velmi silný a výjimečný příběh. Alena Mornštajnová vyniká v umění vyprávění lidských příběhů na pozadí dějinných událostí. Ze všech jejích knih jsem zatím četla Hanu a Tiché roky a obě byly výborné, umí výborně pracovat s fakty, které využívá jako kulisy pro svůj příběh. Autorčin styl práce s jazykem mi vyloženě sedí. Hana je tragickým příběhem jedné židovské rodiny z Valašského Meziříčí, jejíž osudy můžeme sledovat očima tří generací. Kniha je velice čtivá, hltala jsem jednu stránku za druhou, i když jsem v silných momentech vždy na pár minut musela odkládat. Charaktery jednotlivých postav jsou výborně vykreslené a uvěřitelné. Mně osobně slaboch Jaroslav velmi lezl na nervy. Příběh je ukázkou, jak především drobná špatná lidská rozhodnutí mohou vést ke zkáze všech. Nejhorší a nejsilnější scény pro mě byly z čekání a života v Meziříčí, jak si mysleli, že jim se přece nemůže nic stát, Německo je daleko atd. A potom postupná nařízení, kdy každé další bylo horší než to předešlé. Jako čtenářku by mě zajímalo, jak se vyvíjely osudy Elsina bratra Rudolfa a jestli se po válce o další osud svých příbuzných zajímal. Knihu k přečtení určitě doporučuji a s radostí si přečtu i další autorčina díla!
