martin6849 komentáře u knih
Vlastně ani moc nevím, co o knize napsat. Byla krátká, celkem se mi líbila a věci, nad kterými se hlavní hrdina zamýšlel (a to, proč tak činil), jdou naštěstí mimo mě a doufám, že to tak ještě hodně dlouho zůstane.
Jo a vzhledem k tomu, že děti od kamarádů říkají naší kočce Kukuřice, mi přijdou jména pan Salát a pan Zelí pro kočky super!
Teprve druhý díl a už musím jít s hodnocením dolů... Strašně mě v knihách rozčiluje, když se postavy chovají jako idioti. A tady se tak chovají často a zbytečně. Kdyby jen zbytečně... Oni jdou svými pitomostmi úplně přímo proti veškerým svým cílům. Ještě by se to dalo pochopit u Gerasima, který má být floutek, ale proč se jako totální hňup chová i hlavní hrdina, to mi opravdu hlava nebere.
Dále, všeho moc škodí. A platí to i pro hlášky. Když jich je tak akorát, je to zábavné. Když se to přehání, tak je to otrava. A tady ta míra už asi přesáhla mez...
Ale abych jen nenadával. Chvílemi jsem se docela zasmál. A univerzum Legie mě stále zajímá. I když opět - i tady se to bortí. Třeba kulšešové byli nějak představení v prvním díle a tady jsou prostě jiní. A to mě štve.
(SPOILER) !!!DROBNÉ SPOILERY!!!
Originální, zábavná jednohubka do vlaku. Tam, kde Žamboch několikrát těžce zklamal (psaní sci-fi), Kotleta jede. Jsem zvědavý na další díly a doufám, že to časem nejde do kytek, jako šla série JFK.
Začátek je nabušený, po opuštění těžařského asteroidu to jde bohužel kapku dolů a i logika a vnitřní konzistence tomu trošku hapruje. Hvězdičku dolů však dávám až za závěr. Useknul bych ho mnohem dříve, návrat na asteroid už byl podle mě navíc a moc se mi nelíbil.
Milá knížka, dokonce bych řekl až roztomilá. V něčem je to taková jednodušší vzdálená příbuzná Gejši od Arthura Goldena, navíc napsaná rodilou Japonkou. To je určitě plus.
Příběh je takový docela komorní a bohužel líčení okolních událostí je velmi odbyté a povrchní (což plyne z toho, že vypravěčka je taková pipinka, kterou světové události vlastně nezajímají a navíc se o nich jako prostá služka přes propagandu a cenzuru ani nedozví). A bohužel to znamená, že ten, kdo si přečetl anotaci, která tvrdí (a kecá), jak kniha "podrobně líčí dosah historických událostí...", a na tohle líčení se těší, bude krutě zklamaný, tak jako jsem zklamaný já. Což ovšem neznamená, že jinak se mi kniha nelíbila.
Překlad mě neurazil :-). Narazil jsem na několik překlepů a sem tam na nějakou kostrbatou větu, ale asi žádná hrůza. Trošku mě ovšem trápí překládání (některých) reálií. Je to taková typická bolístka. Já chápu, že se překladatelka snaží přiblížit text českému čtenáři, ale podle mě by bylo lepší použít správný termín/překlad a třeba ho poprvé vysvětlit v poznámce pod čarou.
Náhodně jsem hrábnul do knih po dědovi... a vytáhnul tuto podivnost.
Hlavní hrdina rozhodně není duševně v pořádku a hlad mu evidentně taky nepřidává. Moc sympatií si u mě svým chováním nezískal (rozhodně mu šibalo i ve chvílích, kdy úplně prázdný žaludek neměl) a kniha se mi četla dost těžko.
Mám tady připravené další dva svazky "světové četby", tak doufám, že to bude příjemnější čtení.
Tohle je bohužel dost slabota. Svět je sice celkem zajímavý, ale absolutně neoriginální (město ovládají korporace, smetánka žije nahoře a chudina někde dole, kolikrát jsme to už někde četli...). Vtipu kniha moc nepobrala a bohužel ani logiky (chvílema to kulhá na obě nohy). Asi si druhý díl nechám ujít...
Řekl jsem si, že je na čase přečíst si taky něco od Viewegha. A jsem z toho celkem na rozpacích. Jo, kniha je to docela vtipná, několikrát jsem se i dost zasmál, ale jinak je divná (třeba Kvidovo dětství je ujeté, bohužel špatným směrem) a tak nějak plytká. Ani useknutý konec se mi nelíbil. Asi si další kousky nechám ujít.
!!! MOŽNÉ DROBNÉ SPOILERY !!!
Divná, ujetá, sprostá a vtipná. Což je kombinace, kterou mám rad. Bohužel, nejlepší je první část v pustině mezi městy a od Cementopole už to kapku ztrácí šmrnc. A závěr je úplný úlet, ve kterém jsem se poněkud ztrácel.
Občas je styl, kterým je kniha psaná, trošku těžkopádný a rušilo to při čtení.
Jedná se však o oddechovku, která pobaví, a vzhledem k tomu, ze jsem na knihu narazil úplnou náhodou a autora jsem neznal, jsem spokojený. Asi si přečtu i něco dalšího a v papírové podobě (což je pocta, protože neznámé věci a kraviny většinou kupuju elektronicky, protože knihovna není nafukovací a knížky pomalu nemám kam dávat).
(SPOILER) !!!POZOR SPOILERY!!!
O Julii Novákové jsem slyšel chválu z různých zdrojů, takže jsem si od ní už celkem dlouho chtěl něco přečíst. Nicméně tahle kniha mě spíš zklamala.
Nějak extra mě to nebavilo a navíc mě strašně rozčiluje, když se postavy chovají jako idioti. Pokud někdo opravdu je idiot a chová se tak, je to v pořádku. Pokud se tak ale chová kapitán posádky, který byl vybrán z mnoha a mnoha uchazečů, podstoupil spoustu psychologických a jiných hodnocení a hlavně dostal důkladný výcvik, je něco velmi špatně. Ostatní jsou na tom podobně. A už vůbec nerozumím tomu ofuku s tím, že informaci o “inteligentním životu zatajili posádce. To mělo jaký význam???
Hm, ani nevím, jak jsem k téhle knize vlastně přišel. Chvílemi byla celkem vtipná, ale hloupé momenty drtivě převažovaly. Celý příběh byl takový divný a ujetý (bohužel ovšem špatným způsobem ujetý). Useknutý závěr mě taky nepotěšil. Takže celkově nic moc.
Ale jo, mně se to líbilo. Je to samozřejmě brak a oddechovka do vlaku, ale o mnoho levelů lepší, než běžné kotletoviny :-). Dokonalé to není, ale občas i nabízí čtenáři něco, nad čím se opravdu dá zamyslet. Takže palec nahoru.
(SPOILER) !!!POZOR MOŽNÉ SPOILERY!!!
Ze začátku mi to přišlo takové trošku nemastné, neslané (proto ta hvězdička dolů). Později jsem sice taky uvažoval, o čem ta kniha vlastně je (co si budeme povídat, děj prostě jen tak nějak plynul), ale rozhodně to byla zábava. To, že Gotanda bude mít něco společného se smrtí těch holek, mě napadlo, takže moc překvapení se nekonalo :-).
Trošku mi bylo líto, že kniha přímo více neodkazovala na Hon na ovci (ovce nebyla zmíněna ani jednou).
Ludvík je blbec, Kostka je blbec, Jaroslav je blbec (každý z nich jinak) a Helena je naivní slepice. :-) Tak by se to asi dalo velmi v kostce shrnout.
Nejčtivější byla třetí část odehrávající se na vojně, na konci už mi Ludvíkovo neustálé přemýšlení o jeho osudu lezlo kapku na nervy, protože si za všechno vlastně mohl sám a kdyby nebyl blbcem, nic z toho by se nestalo (což ovšem není kritika knihy, kdyby se postavy nechovaly tak, jak se chovaly, nebylo by o čem číst).
Je to pěkná fanfikce, ne že ne. A zajímavým způsobem rozvíjí původní příběh.
První část je super, ale ve chvíli, kdy se na scéně objeví duch, to jde celkem z kopce. Pak už je to na můj vkus až příliš překombinované a fantasmagorické.
Poslouchal jsem audioknihu, k jízdě autem je to celkem ideální kniha. Nemám tušení, co z ní bylo vystřihnuto pryč (doufám, že nic, ale už jsem se přesvědčil, že to není vždy pravda), ale papírovou verzi si kupovat nebudu, abych se přesvědčil.
Stručné dějiny Říma jsou opravdu stručné a je to jejich silná i slabá stránka zároveň. Z jedné strany je to super hustý přehled a výchozí bod pro další čtení, z druhé strany človek absolutně nemá šanci si tu změť jmen a událostí zapamatovat (a to i když už něco z toho zná).
Hvězdička dolů za zpracování poznámek, které jsou sice kvalitní, ale nečtitelné. Buď se člověk ulistuje k smrti, což je strašná otrava, nebo je čte až po přečtení jednotlivých děl, ale pak z toho skoro nic nemá. Mnohem více bych uvítal, kdyby byly uvedeny pod čarou, aby se daly číst normálně.
Povrchní a banální informace a k tomu faktické chyby. Jediným plusem této knihy je, že je krátká. Další palec dolů za překlad.
A pokud to má být kniha určená dětem, pak je to dost smutné.
Kniha neobsahovala moc objevných informací. První část byla rozhodně zajímavější a čtivější, dohady o Nejedlém už mě tak nebraly. I to Zemanovo prezidentství bylo zpracováno jen velmi povrchně. A největší chudák byl podle všeho Šlouf (sice taky gauner, ale aspoň, slovy autora, se zločineckou ctí).
Kdyby to šlo, tak dám hvězdiček 6. Ta symbolika mi samozřejmě utíkala (naštěstí je tam doslov), ale jinak celá kniha, atmosféra i příběh byli super. Navíc teď už se konečně můžu vrhnout na Tancuj, tancuj, tancuj.
Jediné, co místy drhne a na co nejsem u Murakamiho knih zvyklý, je překlad. Není to nic hrozného, ale místy člověka praští do očí divné slovo nebo věta.
Tak mám za sebou i třetí díl... Jestli byla dvojka blbá, tak ve trojce jdou veškeré byť jen náznaky logiky totálně stranou. Na můj vkus až moc.
Myslím, že braku mám zase na nějakou dobu dost, je čast se pustit do nějaké literatury :-).
Těžko hodnotit. Je to samozřejmě brak, s tím počítám. A na dlouhé jízdy autem je to super, protože nad knihou není třeba vůbec přemýšlet a nerozptyluje od řízení.
Teď už mi to ovšem přišlo místy až příliš blbé... Kartani se totiž chovají jako banda dementních idiotů a ne jako technicky nadřazení mimozemští okupanti.
A další hvězdička dolů za useknutý konec. Chápu rozdělení do více dílů, ale opravdu nesnáším konec bez jakéhokoliv předělu uprostřed akce. To mi totiž přijde už jen jako nenažranost.