martin6849 komentáře u knih

(SPOILER) Mně se to hodně líbilo. Na rozdíl od jiných Murakamových knih (ne že bych jich zatím četl tak hodně ;-)) to nebyla fantasmagorie, dokonce se spousta věcí vyřešila a celé to někam vedlo. Murakamiho styl je prostě super.

!!!Můžou následovat spoilery!!!
Poslouchal jsem audioknihu. Celkově se mi styl čtení líbil, ale velmi mě štvaly 4 věci:
1. Nechápu, proč se do tolika audioknih cpou tak vyloženě otravné zvuky jako předěly mezi kapitolami (a tím nemyslím ten kousek Le mal du pays).
2. Nevím, jestli to byla chyba v překladu, nebo ve čtení, ale ve chvíli, kdy se Cukuru baví s Akem, tak místo toho asi pětkrát (možná i více) zazní Ao. Podobné chyby byly na více místech (třeba se z Kury na jednom místě stal chlap), rušilo to.
3. Nelíbilo se mi čtení finských jmen, opět to rušilo.
4. Nemám nic proti slovu "ženská", ale tady mě to vyloženě otravovalo. Nevím, jestli to vychází z originálu, ale na hodně místech by se prostě hodilo "žena", taky to tahalo za uši.

A bohužel jsem zjistil ještě pátou věc a ta celou audioknihu shazuje dolů. Nevím, jestli to je proto, aby se vlezli do nějakého rozsahu, ale vesele proti textu vynechávají věty, odstavce i více! Za tohle obrovský palec dolů :-(. Zas tak moc audioknih jsem neposlouchal, ale jestli je tohle normální praktika, tak s nimi končím.

3 26.06.2021

(SPOILER) Myšlenky dobré, jen ten děj je vlastně krátký a primitivní. A těch pár kverulantů se odstraní (a nebo se odstraní sami) a jede se dál :-).

Zajímalo by mě, jak se na knihu dívají třeba takoví Japonci. Pro ty už stovky let platí, že jedinec musí ustoupit potřebám všech, nedivil bych se, kdyby pro ně nebyla představa společnosti nastíněné v knize tak odpudivá jako nám individualistickým Evropanům. Obyčejný rolník v Tokugawském šogunátu vlastně byl taková gamma mínus, samuraj by byl tak beta a daimjó alfa. Predestinace byla dána tím, kde se člověk narodil, protože přecházet mezi třídami nebylo možné (trestem za porušení byla smrt klidně pro celou vesnici). A jak byla ta společnost stabilní - zakonzervovaná, nevyvíjející se, ale bylo to nejdelší několikasetleté období míru v dějinách Japonska. Nebýt vnějších vlivů, tak věřím, že by ten šogunát mohl fungovat krásně dodnes. Takže evidentně by taková (anti)utopistická společnost mohla reálně fungovat.

Poslouchal jsem audioknihu a speciálně třetí kapitola byla strašlivě otravná. Větve příběhu se střídaly skoro po větách a pokaždé zazněl opravdu protivný zvuk. Za to určitě palec dolů (ale ne hvězdička, není to chyba knihy jako takové).

9 21.02.2021

Je to pohádka a tak je třeba se k tomu tak stavět. Tupost některých postav (a robotů) z toho úplně čiší, ale četlo se to pěkně. Škoda useknutého závěru a taky nezodpovězených otázek, hlavně za konec je ta hvězdička dolů. Naopak palec nahoru za hezké obrázky.

1 18.01.2021

Bohužel musím hodnotit stejně jako první díl. Jedná se o pohádku z alternativní reality, která nemá s tou naší nic moc společného. Hlavní hrdina je klaďas a správňák, že by se Mirek Dušín mohl vedle něj červenat hanbou a všechny postavy jsou strašně ploché. Buď jsou absolutně dobré, absolutně zlé nebo absolutně blbé. A příběh... slabý. Takže palec dolů.

Začal jsem rok odpadem a končím ho bohužel stejně.
Už jsem to psal několikrát, Mirda Žambochů by se na fantasmagorické pseudo scifi měl vykašlat a psát jen to, co mu jde - fantasy.

Několik zajímavých okamžiků v poli banalit a předvídatelností :-). Ale jinak jo, jako oddechovka, která zabaví na pár hodin, se to dalo.

05.12.2020

(SPOILER) Je to taková divná kniha a celkem dlouho jsem nevěděl, co si o ní mám vlastně myslet :-). Nevím, která z těch dvou linek se mi líbila více, chvílemi jedna, chvílemi druhá. Nebudu vypisovat o nějakém poselství o konzumním světě, to si můžete přečíst v doslovu, ale ta ujetina okolo (v "reálné" lince) byla docela zajímavá. Čtu divnosti rád, takže jsem spokojený.

Závěr nezávěr mě moc nepřekvapil, člověk vlastně neví nic, ale tak to má být :-).

5 01.12.2020

Druhý díl je méně vaty a více fantasmagorie... Je to o chloupek lepší než jednička, ale pořád celkem špatné. Pan Žamboch by měl zůstat u fantasy, to mu jde mnohem lépe...

1 16.09.2020

Ze začátku super, ale časem to byla čím dál tím větší nuda. Je to takové trošku moc roztahané. Sem tam nějaká akce a mezí tím hromada vaty. Autor napsal mnohem lepší knihy (ale zase i horší :-)).

2 05.09.2020

Mám knihy od Kotlety rád, tohle je ovšem úlet hodně špatným směrem. Nevím, na kolik moje hodnocení ovlivňuje fakt, že jsem nečetl, ale poslouchal audioknihu, nicméně mě to nebavilo a přišlo mi to dost hloupé (a to samozřejmě počítám s tím, že je to brak a jako takový ho čtu a většinou se mi i líbí).

Z druhé strany plusem je, že je to ideální kniha k řízení, protože se nad ní nemusí vůbec přemýšlet a proto nerozptyluje.

6 31.08.2020

(SPOILER) Na pět hvězdiček to nebylo, ale kniha se mi líbila.

Trošku mi přišlo zvláštní, že byli schopní unést jakékoliv dítě nebo vyslat tým kamkoliv během krátkého času, ale nebyli schopní si zabezpečit pitomý plot. Řekněme, že chápu důvody, proč neměli v institutu špičkovou techniku, atd., ale tohle je prostě idiocie. King většinou nemá potřebu používat pro příběh hloupou idiocii postav a tady to udělal a za to je hvězdička dolů.

Četl jsem anglicky a český překlad si rozhodně kupovat nebudu, s Betou jsem definitivně skončil, protože se ty jejich paskvily nedají číst, doufám, že to tak udělá co nejvíce lidí, aby byli donucení se aspoň trošku chytit za nos.

9 08.08.2020

(SPOILER) Divná kniha, stejně jako ty ostatní od P. K. Dicka :-). Škoda toho ujetého konce, to už bylo trošku moc. A taky by mi více líbilo více sci-fi a méně nadpřirozených schopností.

A je vidět, že Dick je dost optimista, společnost relativně vesele funguje, všichni jsou OK, trupíci a uhlíci si pobíhají po světě a maximálně vám někdo sežere koně. V reále by probíhal boj o moc a všechny by terorizovaly tlupy otrapů...

1 02.08.2020

Taková jednohubka na jeden den. Ale dobrá :-).

1 19.07.2020

Knihy o Japoncích je nejlepší číst od Japonce. A tahle byla super.

1 17.07.2020

Já chápu tu myšlenku, kterou v sobě kniha má, i vztah k době, ve které byla napsaná, ale nemůžu si pomoct, přijde mi to strašně naivní.

2 13.07.2020

Vcelku banální povídky, které se jednoduše čtou, ale většinou nemají žádnou hlubší myšlenku. Takže takový solidní průměr.

4 12.07.2020

Tak tenhle cvalík mi dal zabrat víc, než jsem čekal :-). Ale rozhodně byl Musaši přístupnější a čtivější než Taikó (v něm mi ta změť jmen (a jejich změn) dělala místy dost problémy). Z druhé strany mě chvílemi nebavily části, kdy Musaši zmizel ze scény a kniha se věnovala jiným postavám. Třeba Matahači byl dost otravný otrava a myslím, že by si zasloužil víc, než jen pár ran holí přes záda :-P.

Taky mi přišlo, že by to byl vlastně dobrý námět na kolumbijskou telenovelu, protože to, jak na sebe jednotlivé postavy náhodně pořád narážely, bylo dost neuvěřitelné (já vím, já vím, je to legenda, navíc řízlá fikcí :-)).

Je fajn, jak na sebe Taikó, Šogun Jamese Clavella (ten před bitvou u Sekigahary končil, a opět, já vím, tohle je už čistá fikce) a Musaši dějově krásně navazují, je to spousta a spousta stran super čtení.

K překladu: Myslím, že celkem OK, nestávalo se mi, že bych narazil na nějaké věci, které by nedávaly smysl, takže jednoznačně palec nahoru! Z druhé strany mi přijde trošku nešťastné rozhodnutí důsledně překládat všechna tradiční japonská slova a míry. Kdo už toho má načteného více, by překvapený nebyl a ostatní by se aspoň poučili (předpokládám, že tuhle knihu bude číst někdo, kdo má o Japonsko zájem). Myslím si, že mnohem lepší je si přečíst, že někdo dostal 100 koku služné (zvlášť, když by u toho byla vystvětlivka, že 1 koku, je tolik rýže, kolik vystačí člověku na rok), než 18.000 litrů (kde si člověk nepředstaví vlastně nic). Takže za to palec dolů.

Určitě si chci přečíst Musašiho Knihu pěti kruhů, ale rozhodl jsem se, že nebudu věřit překladům a přečtu si ji v originále, takže to bude určitě až za dlouho, moje japonština je dost mizerná :-D. Ale alespoň to bude motivace k dalšímu studiu.

8 12.07.2020

Opravdu hloupá pohádka...

Ximen Qing je pěkný ptáček. Celý druhý svazek jen chlastá, baví se a souloží. A když už se dostane do problémů, není to nic, co by dostatečný úplateček nespravil.

Prvních deset kapitol bylo lepších, ale i tohle je zábava. Jen je škoda, že neznám všechny reálie, zážitek ze čtení by byl o hodně větší. Takhle se Google u čtení zapotí :-).

1 08.04.2020

Musím tenhle komentář psát tak, jak tu knihu čtu, protože pak bych zase zapomněl, co všechno jsem chtěl :-). Takže to budu postupně doplňovat (a zase ubírat a měnit) a hodnocení přidám až úplně nakonec.

Hlavní myšlenka knihy by se asi dala shrnout do této věty: "Lidé (a speciálně experti) jsou arogantní a nekompetentní idioti, kteří si ve své aroganci a nekompetentnosti navíc libují." S tím se celkem dá souhlasit, jen je škoda, že na toto tvrzení autor potřeboval tolik stran :-). Nejvíce asi platí bod 1 - obecné principy obecně fungují a není na nich vůbec nic špatného, pokud se používají tam, kde fungují. Ale bohužel spousta lidí jim nerozumí a používají je i tam, kde nefungují a to je celý zakopaný pes.

Celkově mi kniha příjde strašně utahaná a rozvláčná, čte se to špatně, teď jsem ve třetí části a už mě to opravdu nebaví. Dobré myšlenky jsou utopené ve spoustě opakování a samochvály.

1. Taleb říká, jak nefungují různé metody předpovídání, jak špatně interpretujeme minulost, atd. Nicméně já mám pocit, že to není ani tak chyba těch metod. Spoustě lidí unikají základy logiky a fakt, že většina nerozumí tomu, že z implikace obrácená implikace prostě nevyplývá, není chyba logiky, ale těch lidí. Takže to, že někdo řekne "jestliže A pak B" a druhý si odvodí, že to znamená "jestliže B pak A", je smutné.

Taky na indukci není nic špatného. Je to úžasný nástroj, jak z konkrétního odvodit obecné. Pokud se použije správně. Typický příklad (kromě krocana z knihy) špatného použití je důkaz, že se do autobusu vleze nekonečný počet lidí. Nejdříve dokážeme, že do autobusu se vleze jeden člověk - vleze. Pak předpokládáme, že se vleze n lidí a dokážeme, že to platí i pro n+1. No, když chce nastoupit n+1. člověk, tak řidič prostě řekne "postupte si dále do vozu", všichni se posunou a n plus první člověk nastoupí. A tím je důkaz u konce. A stejně jako u krocana, i u autobusu si spousta lidí neuvědomí zásadní zradu, že n z předpokladu je obecné a onen krok od n k n+1 je velmi důležitý a musí být udělaný logicky platným způsobem! Ale opět, tohle není chyba metody.

A do třetice - není nic špatného na normálním rozdělení pravděpodobnosti. Gaussova křivka spolehlivě funguje - tam kde fungovat má. Pokud ji někdo používá špatně, jeho chyba.

2. Taleb sám dělá to, co kritizuje. Vymýšlí si narativ, kterým vysvětluje svá tvrzení (i když ho skrývá za myšlenkový experiment) a přitom si neuvědomuje, že může existovat i jiné (stejně pravděpodobné) vysvětlení. Jako příklad bych uvedl jeho porovnávání ruské mafie zocelené v gulazích v New Yorku s radiací oslabenými krysami. Ano, jeho vysvětlení je možné. Ale stejně tak je možné, že mafiáni možná v gulagu byli oslabení fyzicky, ale psychicky se z nich stali mnohem tvrdší a bezohlednější lidé. Nebo to taky může být úplně jinak. A taky je jasné, že tvrdí byli jen někteří - ostatně ti slabí gulag asi ani nepřežili.

3. Nesouhlasím s tím, že se nedají odhadovat vynálezy do budoucna. Ano, je pravda, že pokud bych předpovídal, že bude vynalezeno kolo, tak ho tím vlastně vynaleznu. Ale i já můžu předpovídat, že bude konečně dotažená jaderná fúze (jistě, už padesát let se říká, že ji budeme mít do třiceti let), že časem někdo vynalezne pohon, pomocí kterého se bude v rozumné době dát doletět k jiné hvězdě, atd. a přitom o těch věcech vlastně nic nevím. Ostatně celá sci-fi literatura je prolezlá vynálezy a popisy různých společností z blízké i vzdálené budoucnosti a některé z nich se i staly realitou (viz třeba tablet Jeana-Luca Picarda). A další se realitou stanou. Jasně, je blbost předpovídat, co přesně bude za 30 let, protože to neví nikdo, v tom s autorem souhlasím.

4. Za co musím autora pochválit, je povídání o němých svědcích minulosti. Za to určitě palec nahoru, líbilo se mi to a navíc s tím souhlasím.

Jako u spousty jiných knih, i u této si musím rýpnout do překladu. Bohužel jsem udělal tu chybu, že jsem si knihu koupil česky. Ne, že by se to nedalo číst, už jsem měl v ruce i horší kousky, ale překlad je kostrbatý a neohrabaný. Čekal jsem, že budu muset přemýšlet nad myšlenkami a obsahem, ale bohužel jsem často musel přemýšlet i nad formou. Je blbé, když člověk musí pomaličku a několikrát číst některé věty jen proto, aby pochopil, co tím chtěl básník vlastně říct. Nakonec jsem někdy na začátku druhé části musel sáhnout po originálu. A zjistil jsem, že překladatel se s tím nemaže. Když má s nějakou větou problém, tak si ji prostě upraví po svém, co na tom, že to pak nedává smysl. Ale zase má plus, že umí používat správné časování sloves ve třetí osobě čísla množného.

Dva příklady za všechny:
"Projevuje se tu pravděpodobně klasický mentální mechanismus známý jako ukotvení. Vytvoříte-li číslo a poté se k němu, podobně jako objekt uprostřed vakua, 'ukotvíte', snížíte tím úzkost, kterou ve vás neurčitost vzbuzuje." Cože? Jak se objekt uprostřed vakua ukotví k číslu??? Vždyť ta věta nedává smysl. A originál?

"A classical mental mechanism, called anchoring, seems to be at work here. You lower your anxiety about uncertainty by producing a number, then you 'anchor' to it, like an object to hold on to in the middle of a vacuum." Tohle už dává smysl.

Příklad dvě. "V roce 1998 však nastala událost, se kterou v předchozím pětiletém plánu nepočítali - 'černá labuť' v podobě nesolventního Ruska, doprovázená navíc propadem jihoamerických trhů s dluhopisy." V originále pak: "But then an event occured that was not in the previous five-year plan: the Black Swan of Russian financial default of 1998 and the accompanying melt-down of the values of Latin American debt markets." Česky je to prostě neohrabané, vidím dost rozdíl v nesolventním Rusku v roce 1998 a v bankrotu Ruska v roce 1998.

Ne, že by se to nedalo pochopit, ale zbytečně to odvádí pozornost od myšlenek autora. Představte si "Not great, not terrible" meme, to by asi tak vysvětlovalo můj pocit z překladu.