martina.culik komentáře u knih
Bavila jsem se stejně jako u prvního dílu. Autorka opět nezklamala.
Komiksy jsou krátké, vtipné a velmi výstižné.
Oddechovka do zimních dní. První kapitoly byly trochu stylem "v minulých dílech jste viděli". Nečetla jsem předchozí díly, ale ničemu to nevadí - vše důležité je v knize vysvětleno. Příběh není moc složitý a je to opravdu spíše odpočinkové čtení. Ostatní díly asi pravděpodobně číst nebudu.
Od autorky jsem četla již Zimní trilogii a velmi mě bavila. Tato kniha je určena spíše mladším čtenářům, ale přesto mě bavila.
Vyjde-li další díl, ráda si přečtu, jak to s Ollie a jejími kamarády vypadá nadále.
Předchozí Tradinář mě velice bavil a dozvěděla jsem se mnoho zajímavého. I v tomto je mnoho zajímavostí. Poměrně hodně prostoru je věnováno popisu a ikonografii některých svatých, kteří mají svátek v listopadu nebo prosinci.
Čekala jsem víc matematiky a méně posvátnosti, ale vlastně mě to bavilo.
Formát je sice docela nepraktický, ale dobře se čte, jelikož je vždy na jedné stránce text a na druhé ilustrace. Každé téma je velice stručné, ale výstižné.
Trochu mě mátlo, že jsou v mém vydání chybně odkazy na stránky s provázanými tématy. Naštěstí je knížka útlá a vše se proto dá velmi snadno dohledat.
Série Posviť na to má opravdu dobře vymyšlený koncept a ukazuje, co je pod povrchem... Čtení s baterkou je kromě toho dobrodružné - není nutné prohlížet knihu ve tmě, máte-li dobrou baterku.
Už několikrát jsme knihu prošli se synovci. Série Posviť na to má opravdu dobře vymyšlený koncept a ukazuje, co je pod povrchem... Čtení s baterkou je kromě toho dobrodružné - není nutné prohlížet knihu ve tmě, máte-li dobrou baterku.
Tarotové karty jsou vlastně jen prvním krůčkem do magického světa. Příběh je velmi neotřelý a určitě si nenechám ujít další díl série.
V knize se kromě tarotu seznámí čtenář i s LGBTQ+ - přiznávám, že některé pojmy jsem si musela vyhledat, jelikož jsem si nebyla zcela jistá jejich významem. Ale alespoň jsem si zase o něco rozšířila obzory.
Knihy jsou částečně rýmované. Nevím, zda je to překladem, ale rýmy jsou pro děti poměrně složité a když čtou knihu samy, mají problém s porozuměním.
Knihy jsou částečně rýmované. Nevím, zda je to překladem, ale rýmy jsou pro děti poměrně složité a když čtou knihu samy, mají problém s porozuměním.
První manga, co jsem četla a docela jsem tomu přišla na chuť.
Příběh se velmi záhy ukáže být zdaleka ne tak jednoduchý, jak se jeví na začátku.
Musím přiznat, že jsem měla trochu problém s překladem, resp. s chybami, které v knize byly. Pokud je v knize více než 5 překlepů nebo chyb, odvádí mě to od samotného děje. Za tyto nedostatky korekce proto ubírám část hodnocení.
Samotný příběh se ale četl velice dobře.
První díl jsem si zamilovala a byl spíše k pobavení. Druhý díl mě bavil o trochu méně a byl spíše k zamyšlení. Přesto určitě stojí za přečtení.
V podstatě z celého příběhu vyplývá jedno zásadní ponaučení: Smrt a Život jsou přirozenou součástí naší existence a není radno do toho řádu zasahovat.
"Člověk nemusí stále ve všem hledat nějaký hlubší smysl. Občas jsou věci prostě jen takové, jaké jsou. Zpravidla se nedějí z nějakých mystických důvodů."
"Není to smrt, která nás nechává trpět. Je to život. (...) Jenom živí lidé trpí, a zakusí tak svoji existenci ve všech jejích aspektech. Mrtvým je to jedno."
Hlavní hrdinka mi začala být sympatická až v druhé polovině knihy, do té doby mě víceméně rozčilovala. Ale byla tak dobře vykreslená, že jsem i přes averzi k ní, chtěla vědět, jak to s ní všechno dopadne.
V knize bylo pár narážek na Stmívání a část příběhu mi přišla hodně podobná jedné episodce z této série, ale možná je to jen tím, že už jsem toho přečetla dost a některé zápletky mi proto přijdou povědomé.
Jak naznačuje obálka, je knížka vhodná pro podzimní čtení, protože je to chvílemi i trochu depresivní četba.
Knihu jsem četla jen chvíli po knize Poslední knihkupectví a některé pasáže se mi trochu slily dohromady. Přiznávám, že jsem byla hodně natěšená, a proto jsem bohužel zažila lehké zklamání.
Prolog a první kapitola mi dávala trochu zabrat, než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale potom už se mi kniha četla dobře.
Je dobře vidět, že válka zasáhla všechny bez ohledu na to, na které straně "barikády" stáli a bez ohledu na jejich názory na celou tu záležitost.
Autorka opět nezklamala. Vyprávění z pohledu více osob mi vyhovuje a příběh obohacuje a rozšiřuje.
Příběh jsem trochu znala, jelikož jsem před pár lety zahlédla kousek filmu. Přesto mě příběh opět pohltil a na několika místech i překvapil.
Jde o první knihu z období druhé světové války neodehrávající se na frontě ani v koncentračním táboře, kterou jsem četla.
Kniha mi připomínala Kroniky prachu, i když ty se odehrávaly v trochu jiné době. Grace je sympatická a svým způsobem odvážná, i když si to neuvědomuje.
Je zajímavé dozvědět se, jakým způsobem prožívali lidé válečná léta v Londýně, kde byla válka nejdříve označovaná jako nudná, dokud nepřišlo bombardování.
Kniha psaná z pohledu psa je zajímavá a donutí nás zamyslet se nad některými malichernostmi, kterými se často zabýváme.
Jedná se o takovou odpolední rychlovku, jelikož je kniha opravdu kraťoučká.
Celá série je jednou z mých oblíbených. Postavy jsou sympatické a vyšetřovací metody trochu úsměvné, ale patří to k té době.