marwinmh komentáře u knih
Román z dob poválečného Londýna, který nám dává nahlédnout do vyšívací dílny v čase, kdy se pracuje na "zakázce století". Příběh dvou žen, které ve svém životě o mnohé přišly, ale také mnohé získaly. Žádné velké zvraty nečekejte, děj plyne pomalu a přináší příjemný čtenářský zážitek.
Příběh o chlapci a jeho rodině za II. světové války, převyprávěn dle mě trochu kostrbatě, nezáživně (příliš často opakovaná slova), ale to hlavní nám autor sdělil. Jde opět o jiné pojetí hrůzných let, na které by lidstvo nemělo zapomenout. Ilustrace se mi líbily velmi.
Pohádka pro dospělé, aneb jak se z ošklivého kačátka bez ambicí stane úspěšná žena, která přesně ví, co od života chce a pro niž vzplane nejedno mužské srdce, ale ona touží pouze po jednom jediném muži - Muži svého života a ne jenom jejího.
Odpočinkové čtení na pár hodin. V danou chvíli jsem podobný žánr číst chtěla, takže se mi to líbilo jak po obsahové stránce, tak stylistické.
Tak tohle se nepovedlo, čtení pro mě bylo utrpení a nikoliv příjemný a zábavný zážitek, jak jsem dle obálky a anotace očekávala.
Jediná část, která mě trochu zaujala, byla sekvence pobytu v nemocnici.
Čtivost se knize upřít nedá, ale ....přišlo mi to příliš zdlouhavé, měla jsem pocit jako bych četla něčí deníkové zápisky, postavy mi byly nesympatické a hlavní hrdina na mě působil vyloženě depresivně, měla jsem pocit, že vlastně nežije, ale jen přežívá.
Po dočtení knihy ve mě zůstala jakási pachuť - o čem ten jejich život vlastně byl, téměř každá postava byla se svým životem nespokojená, za něčím a někým se honila, neustále si na něco nebo někoho stěžovali.
Jsem ráda, že jsem knihu dočetla a vím jistě, že už ji nikdy do ruky opět nevezmu.
Docela napínavé čtení, avšak zbytečně se spousta věcí neustále popisovala dokola a ten konec byl na můj vkus už zbytečně vyhrocený.
Čtivý příběh, svižné tempo, nečekané vyústění (alespoň pro mě).
Joy je u mě v podstatě sázka na jistotu, že se při čtení nebudu nudit, dějová linka bude zajímavá a svižná a u této knihy tomu nebylo jinak - skvělá od začátku do konce.
Deníkové zápisky mladé dívky, o několika letech skrývání se se svou rodinou před nacisty.
Dívky, která měla brilantní jazykové dovednosti a celý život měla před sebou.
Dívky, kterou její víra a doba, v níž žila, stály život.
Když se "rozbitá" duše setká s "porouchaným" tělem, může z toho vzejít láska, jež překoná všechna příkoří, překážky a změní váš přístup k sobě samému i ostatním lidem.
V životě neúspěšná, se sebou a ostatními lidmi nespokojená hlavní hrdinka, díky lásce povstane jakožto Fénix z popela a přetransformuje se do dívky zcela nepodobné té, jakou bývalá tolik let a následuje happyend.
Číst se dalo, ale svým blízkým bych tuto knihu nedoporučila.
Četlo se to lehce, žádné protahování, zdlouhavé popisování, ale ačkoliv mám dívčí/ženské romány, stejně jako šťastné konce ráda, tato kniha byla na můj vkus příliš přesazená a téměř všechny hlavní postavy v knize byly osoby krásné vzhledem i charakterem, nadaní, milující a milovaní, velkorysí atd. Přečteno, ale k tomu, abych sáhla po další autorčině počinu mě bohužel nepřesvědčila.
Bylo to vtipné, někdy však až moc velká nadsázka.
Kniha plná milých, příjemných a nenáročných příběhů ze života jedné české rodiny v Itálii. Čtení mě moc bavilo stejně jako první díl, několikrát jsem se i zasmála. Autorka je "trhlá" takovým hezkým způsobem.
Jedním slovem - líbilo. Bylo to svižné, čtivé, vtipné a ze života. Čtení mě bavilo.
Krátké povídky z běžného (většinou vztahového) života, jejichž čtení nenudilo, a člověk si uvědomil, jak umí být scénář lidských osudů a životů tak rozdílný a přesto v mnohém tolik podobný, ne-li stejný. Za mě knížku povídek, která zpříjemní jedno běžné odpoledne, doporučuji k přečtení.
Čtivě popsána touha 4 horolezců zdolat magickou horu Everest, která však skončila tragicky a zasáhla do životů spousty dalších osob.
Kniha o tom, jak žena v nejlepších letech, prežívající ze dne na den, bez smyslu svého života, objeví chuť změnit přežívání v žití. Kniha se četla lehce, děj plynul svižně bez zbytečných průtahů.
Příjemné počtení na jedno odpoledne. Povídky jsou milé, některé mě bavily více, jiné méně přesto jsem v konečném důsledku s volbou knihy spokojená.
Přínosný náhled do života, myšlení a prožívání každodenních situací (pro většinu z nás zcela běžných) 13 letého autistického chlapce. Mnohdy jsem ani nechtěla uvěřit, že takovéto myšlenky v sobě skrývá duše "dítěte". Klobouk dolů všem, jež autismem trpí a všem jejich rodinným příslušníkům, kteří se snaží o to, aby se co nejlépe zapojili do pro nás "běžného" koloběhu života.
Tolik knih již bylo napsáno na téma 2. světové války, spousty jsem jich přečetla a stále znovu a opakovaně jsem při čtení skutečných příběhů lidí, jež se tato doba více než osobně dotkla beze slov.