MaxQ komentáře u knih

Přečteno dětem za tři večery. Jako zhuštěná klasika - proč ne.

28.06.2017

Pěkné tématické pohádky propojené příběhem přednosty Drahoráda. Dětem se líbilo.

05.06.2017

Kniha na pomezí vážné encyklopedie a nevážné sbírky anekdot. Některá hesla (vtipy na socík) jsem si pamatoval, ale jiná byla pro mě nová. Sem tam jsem se i od srdce zasmál. Těžko říct, jak byly uvedené pojmy po republice opravdu rozšířené. Dle vlastních zkušeností se něco říkalo v jednom městě a než to přišlo do druhého, už se na to nabalilo něco jiného, případně pointa vyzněla proti někomu jinému. Na druhou stranu chápu, že něco takového se opravdu těžko mapuje.

Osobně ovšem beru knihu spíše jako sbírku vtipů než jako literaturu faktu. Což byl, doufám, i záměr autorů.

3 26.05.2017

Už moc nevím, proč se mi to jako malému tak moc líbilo, ale jedno je jisté. Na děti to prostě funguje. Jednoduchý čistý příběh s krásnými obrázky. Čtu teď svým dětem a taky jsou nadšené. I z družstevníků :)

4 22.05.2017

Kniha psaná pouze kvůli pointě. Myslím, že by příběhu více slušela forma povídky.

19.05.2017

Na zkoušku jsem pro čtení dětem před spaním vytáhnul tuhle knížku, o níž jsem si z dětství pamatoval, že se mi líbila. A kupodivu, ona je opravdu dobrá. Přečetli jsme poprvé a čteme znovu. Bavím se já i děti. Je plná bizarních postav, robotickým Kostějem Nesmrtelným počínaje a trápidlem smůlou Kazimourem konče.

A děj? Cara Matěje podrazí jeho zaměstnanci a povolají místo něj Kostěje Nesmrtelného. Ten je sice sám slabý, ale když má kolem sebe lidi, je nejsilnější na světe. Kostěj se obklopí těmi nejhoršími kreaturami pohádkového světa, ostatní ovládne strachem a chce dát dokonce popravit cara. Tak nějak to vzdáleně připomíná ruské dějiny, ale možná se mi to jen zdá. Je to přece knížka pro děti ;)

2 09.05.2017

Klasická space opera z prostředí lovců skalpů, kde se to kupodivu ani moc nehemží mrtvými a netečou galony krve. Má takové sci-fi rád - co svět, to jiná kultura, prostředí, ale stejně zaplivané bary a hospody. Děj se sice trošku vleče a konec není žádný majstrštyk, ale nevadí.

1 04.05.2017

Vždycky, když potřebuji porušit nějaká pravidla či zákony, tak si to ospravedlním slovy, že jde spíš jen o doporučení. Používal jsem to tak dlouho, že jsem už ani nevěděl, kde jsem si to vypůjčil. A bylo to vocaď!
U této knihy jsem zažil něco podobného, jako u Pyramid. Kdysi dávno jsem to zařadil mezi průměr a teď hodnotím jako vysoký nadprůměr. Posloužím raději několika citáty:

"Dobrý Bože. Tak vy jste syn starého Střízlivoje. Jak se má ten starý ďábel?"
"To, pane, nevím, už je po smrti."
"Ale no ne. Jak dlouho?"
"No posledních třicet let," odpovídal po pravdě Jeník.
"Ale vy přece nevypadáte na víc než na nějakých dvac-" začal Rozšafín. Výsměšek ho strčil loktem do žeber.
"Tady jsme na venkově," zasyčel. "Tady dělají lidé věci jinak. A častěji."

Stařenka Oggová se podívala pod postel, aby zjistila, zda se tam náhodou neskrývá nějaký muž. Nebyl tam, ale člověk nikdy neví, kdy přijde ke štěstí.

Bábi dramatickým gestem smetla na zem stříbrný svícen a několik dalších předmětů a položila Diamandu na stůl. Je třeba říci, že tam bylo několik akrů zcela volné stolní desky, ale nemá žádný smysl dramaticky vstupovat, nejsme-li připraveni nadělat trochu toho nepořádku.

8 26.04.2017

Ideální knížka pro děti. Krátké příběhy se dají číst před spaním a děti se něco naučí. Dokonce náš to inspirovalo k vymýšlení vlastních podobných příběhů. Doporučuji.

26.04.2017

Takový nemastný neslaný výběr propojený celkem chaotickým putováním Večerníčka za Mikešovou čepicí. Jediný přínos vidím v testování dětí, které večerníčkové příběhy by se jim mohly líbit a tu konkrétní knížku pak půjčit v knihovně.

1 20.04.2017

Zeměplocha tentokrát na vážné téma náboženského fanatismu a fundamentalismu. Ale vážné téma nevylučuje veselou knihu. Bavil jsem se, i když musím říct, že mezi top ten pratchettovky tenhle příběh asi nezařadím. Asi mi tam chybělo ještě trochu humoru navíc. Ale i tady platí, to co u všech ostatních knížek ze Zeměplochy, pořád jde o nadprůměr.

2 10.04.2017

Připomněl jsem si po letech během večerního čtení dětem. Pro mě asi nejzábavnější knížka s Ferdou. Toho může trumfnout už je brouk Pytlík.

2 31.03.2017

Tak především kvituji rozsah třetího dílu, který už nestraší 500 stranami. Tím pádem se mi i zdá, že děj odsýpá trošku rychleji, než v předešlých dílech. I závěr mě potěšil. Vlastně bych byl rád, kdyby se k tomuto příběhu autor někdy vrátil a pokračoval přesně tam, kde skončil.

Pokud mám celkově hodnotit trilogii, jde o nadprůměr, což dokazuje především to, že jsem jí věnoval tolik času.

3 28.03.2017

Další největší tajemství lidstva rozluštěno. Omlouvám se všem příznivcům této řady, ale já to po 100 stránkách vzdal. Vědecká rovina mi přišla příliš popisná a nepravděpodobná a akční části knihy ve mně vzbuzovaly spíše pobavení než napětí. Tohle nebude můj šálek kávy.

4 13.03.2017

Jak jsem se obával už po prvním díle, tento druhý díl jsem nedočetl. Skončil jsem někde za polovinou. Příběh se celkem vleče, což by u něčeho zajímavého snad nevadilo, ale tohle je prostě jedno žánrové klišé za druhým, originálních nápadů minimum. Asi nejsem cílová skupina. Což jsem rád.

Tím ovšem nechci odradit milovníky upířích ság a zombie apokalyps - napsané je to řemeslně dobře, těm se to líbit bude.

Třetímu dílu šanci nedám, sorry jako.

09.03.2017

Začátek nadupaný na maximum, až mi bylo líto, že se z toho vyklube zase jen další upíří sága. Zhruba po třetině knihy už příběh zapadne do běžných žánrových klišé - rozpadlá rodina, hlavní hrdina a jeho dítě, starý profesor, který ví, originální zbraně na upíry... Ale četlo se to dobře, druhý díl už mám na poličce, tak uvidím, jestli ho zvládnu celý.

2 27.02.2017

Trošku jsem se bál, že se budu u takhle dlouhého rozhovoru nudit, ale nestalo se. Pan Čepelka je chytrý a moudrý člověk a jeho zpověď upřímná, se všemi pochybnostmi a nejistotami (žádné populární "je to tak a tak a zatím si stojím"). A jako cimrmanolog jsem se dozvěděl plno dalších zajímavostí ze života divadla. Příjemně strávený čas.

3 22.02.2017

Pěkná knížka s krásnými obrázky. Jenom bych vytknul jednu věc - ono rozepsat sedmiminutový večerníček na cca. 15 stránek značně ubírá na ději a spádu. Respektive se děj hodně zpomalí a kapitoly jsou spíše popisné. Ale i přesto je to pěkná dětská knížka.

20.02.2017

První polovina knihy je akce za akcí, trošku ke škodě děje - autor odmítá prozradit, o co vůbec jde. A ke konci, kdy by měla akce gradovat, se začíná vysvětlovat a to tak podrobně, že se za chvilku ztrácím ve jménech. Ovšem hlavní devizou knihy je humor hlavního hrdinu. Jeho ironická ich forma připomíná drsnou školu Philipa Marlowea. Pár ukázek:

Zkrátka, když tě kulka z Peacemakeru trefí například do nohy, nezakleješ a neodejdeš do úkrytu, aby sis tam sroloval a zapálil cigaretu a jednou rukou pak obratně střelil útočníka mezi oči. Když tě kulka z revolveru zasáhne do nohy, padneš v bezvědomí k zemi a ... už nikdy pak nebudeš chodit bez berlí, protože ta kost bude tak rozdrobená, že chirurg nemá jinou možnost, než ti nohu uříznout.

Kdybych měl v ruce meč a povolení jej užít, pasoval bych na místě Hunsletta do šlechtického stavu. Ovšem nejdřív bych s ním pořádně praštil Skourase.

Když jsem potřetí upadl na kámen, rozbil jsem baterku, zápěsťový kompas a způsobil jsem si několik velkých modřin. Pak potkal stejný osud hloubkoměr. Téměř nepochopitelně zůstal neporušený. Hloubkoměr je zdatný pomocník při hledání cesty lesem bez stezek a v noci.

Obešel jsem roh téhle kůlny a náhle se zastavil. Vždycky se totiž zastavím, když mě do břicha udeří beranidlo.

2 09.02.2017

Na prvním místě bych řekl, že je to knížka, která vás nepustí. Nebo mě teda nepustila. Na druhou stranu, jako ajťák jsem vysloveně trpěl. Ať už při popisu techniky z roku 2050, která připomínala spíše rok 1997, tak i při pasážích o serverových patrech v silech. Takhle by to stovky let teda opravdu fungovat nemohlo. Ale ne každý je ajťák, chápu, ostatní si to možná vychutnají líp ;)

3 03.02.2017