MaxQ komentáře u knih

Vzpomínky šité horkou jehlou, ale zajímavé.
Zvláštní, že vzpomínky pana Špačka na konkrétní české občany jsou všechny negativní - jak po Havlovi chtěli zaplatit špekáčky, jak mu dali zelenou sekanou, jak pro něho nechtěli otevřít hospodu atd.
Nevím, jestli to byl úmysl, nebo lepší konkrétní vzpomínky nemá.

18.01.2018

Rok vydání naprosto nekoresponduje s obsahem této výborné knihy. Tolik nápadů se dá klidně nazvat plýtváním. A přitom stále nadčasových a uvěřitelných (snad kromě toho hlavního - nosného :)
Děj letí dopředu, nové postavy se přehledně řadí vedle sebe a nepřijdeme ani o nějakou tu filozofickou debatu. A na závěr pointa obsažená v názvu knihy. Nelze nedoporučit.

2 02.01.2018

Jako náctiletý jsem na gymplu toto dílo nestrávil a nechápal jsem, co na tom kdo má. Teď, o čtvrt století později, jsem byl nadšený. Kniha nic nevysvětluje, Gibsonův svět musíte přijmout takový, jaký je, bez otázek. Abych se neopakoval, pročetl jsem komentáře níže a uvádím pár bodů, se kterými souhlasím:
- nečte se to lehce, hodně si během toho zalistujete, ale výsledek stojí za to
- toto je kniha z roku 1984, a na to se nesmí zapomínat! Naprosto nadčasová záležitost
- chaotický skokový střih a forma, vyžadující 100% účast při čtení
- charaktery jsou nesmírně zábavné (asi tím jak jsou svým způsobem ulítlé) a pro černý humor nechodí nikdy daleko.

3 02.01.2018

Asi bych úplně nesouhlasil s nadšenými kritiky na zadní straně obalu, ale na druhou stranu to špatné nebylo. Samozřejmě nechybí sex, explicitní násilí, ale v zajímavých kulisách Sibiře během občanské války. Jako Čecha mě potěšila / nepotěšila přítomnost československých legiích, zde rozhodně nevylíčených jako státních hrdinů, ale spíše jako parta divných lidí toužících po domovu, prosazující své požadavky právem silnějšího a občas jdoucí přes mrtvoly. Účel světí prostředky. Zajímavá byla i sektářská linka. Nepochybuji, že podobné sekty v Rusku určitě působily.

1 02.01.2018

Pokračování jedničky, možná trošku víc natahované, možná bez úplně uspokojivého konce, ale pořád je to kvalitní dobrodružná literatura.

20.11.2017

Dobrodružná, napínavá knížka z mého dětství. Ani po letech neztratila na své zajímavosti, naopak, navíc dnes oceňuji krajinu, ve které se příběh odehrává - delta Dunaje, Rudé moře...

20.11.2017

Rád se připojím ke zdejším nadšeným recenzím. V 80 letech jsem začínal koketovat s počítači, byť za totáče ve velmi omezených možnostech. Každopádně jsem většinu titulů dohnal v letech devadesátých, samozřejmě včetně filmů a muziky. Takže tato kniha mi opravdu připomněla mé mládí. Čte se perfektně, těžko se od ní odtrhává. A byť v sobě nenese žádnou velkou myšlenku, tak dokáže skvěle pobavit. A to není málo.

5 14.11.2017

Milé a krátké pohádky o tom, jak Kristuspán se svatým Petrem chodili po českých zemích. Tu přespávali na senících, tu v hospodě a mezitím napravovali nebo odměňovali lidi, podle toho, co si kdo zasloužil.

25.10.2017

U dětí tato kniha zabrala, i u mě. Několika slovy - absurdní, komické, vtipné, veselé, plné fantazie, prostě nádhera. Nechápu, jak mě tato kniha mohla v dětství minout.

1 25.10.2017

Četlo se to dobře, možná Znamení lyry bych trošku zkrátil. Bohužel se mi nechce věřit v existenci takového detektiva v tuhé totalitě.

25.10.2017

V anotaci jsem se dozvěděl, že autor dobrovolně přesídlil z NSR do NDR. Už to mě mělo varovat. První polovina se odehrává na palubě kosmické lodi a řeší se porodnost, ve druhé polovině posádka bojuje na cizí planetě s jakýmisi koulemi. Do toho hrdinové neustále vnitřně rozebírají své pocity, čímž mají zřejmě vysvětlit motivaci svého dalšího chování. Celkový dojem - zmatenost, nuda.

1 05.10.2017

Poslechl jsem si jako audioknihu... Výběr povídek sympatický, odpovídající době. Krátké anotace k jednotlivým autorů také dobré. A povídky, které z hlavy asi dlouho nedostanu: Moucha, Černý vítr, Berenice a kvůli pointě Malý svět Louise Stillmanna.

2 25.09.2017

Jak tady někdo psal, kniha je psaná košatým a šťavnatým jazykem. Ano, to je asi ten důvod, proč mě nechytla a do konce jsem ji nedolouskal.

1 25.09.2017

Další z mnoha knih líčící neuvěřitelně šokující a brutální podmínky v ruských gulazích. Toto téma mě vždy fascinovalo, už od doby, kdy jsem přečetl Jeden den Ivana Děnisoviče, po němž následovalo Souostroví Gulag, Gulag od Anne Aplebaum a další a další.
I tento příběh je plný beznaděje, zoufalství, absurdit, ale i soucitu a štěstí. Člověk se mu zdráhá uvěřit. A můžeme jenom doufat, že patří navždy do historie.

5 11.09.2017

Jedna z prvních knížek ze Zeměplochy, kde cítím, že délka knihy neodpovídá obsahu. Na to, jak je tlustá se tam toho opravdu zas tak moc neděje. Přitom bych byl rád, kdyby se z tématu rockové hudby vytěžilo ještě víc. Potenciál tam je.
Na druhou stranu jde pořád o skvělou zábavu, která nad ostatními fantasy vysoko přečnívá. A pár citátů:

Rodiče bývají velmi důmyslní v tom, jak se vyhnout v řeči jistým věcem, přestože jinak používají zbytečně mnoho slov.

Nový majitel se rozhodl, že posune svůj podnik po společenském žebříčku vzhůru. Stejně to byl jediný možný směr.

Naklonil se kupředu. Kdyby se jeho úsměv ještě o kousek rozšířil, byla by mu upadla horní část hlavy.

Smrť přikývl. Vlézt k Zašitému bubnu a prohlásit se za Vincenta Nezranitelného, to byla podle ankh-morporských měřítek skutečně jasná sebevražda.

2 11.09.2017

Tak tahle knížka nám doma nesedla. Příliš dlouhé věty, příliš mnoho pro děti nesrozumitelných slov... Ale obrázky jsou pěkné.

11.09.2017

Četl jsem kdysi na gymplu. A dnes jsem se k ní vrátil. Tak ano, je to klasika, námět i v současné době neotřelý, ale holt ty dialogy a minimum akce... nevím, už jsem se do toho tak neponořil.

1 16.08.2017

Drsné krimi z drsného prostředí zločinu. Kromě vlastního vyšetřování se autor věnuje i osobním životům detektivům, což ovšem taky není žádná selanka.

2 16.08.2017

Noční hlídka v čele s Elániem, Tračníkem a Nobym... co si přát víc. Snad jen ten příběh byl tentokrát příliš zamotaný.

1 16.08.2017

Stařeček Pagáč a jeho humor mňa moc neoslovil. Ale su na to sám, tož budem račejc držat kušnu.

3 16.08.2017