MeanCzechGuy MeanCzechGuy komentáře u knih

Strážcové Varadínu Strážcové Varadínu Juraj Červenák

Neskutečně zábavný mix fantasy a historického románu, který oplývá slušným tempem, velice dobrými postavami a jejich interakcemi - některé dialogy hraničí s dokonalostí - a dobře napsanými bojovými scénami (tohle bohužel u podobných knih není samozřejmostí.), a co víc, vyhýbá se pokřivování historických reálií. Sice se celá zápletka (a bude to tak asi pokračovat i u dalších dílů) točí "jen" okolo Báthoryho pátrání a putování tam a zase zpátky po Slovensku, Srbsku a Uhrách, při likvidaci nespočtu soků a ztrátách zástupu přátel (cestovatelský magazín Krvavá Šavle), ale celé je to opravdu živé, s patřičnou atmosférou a skvělá scéna zde střídá úžasné hlášky a samotného hrdinu si člověk musí oblíbit - inteligentní drsňák/sečtělý zabiják se sklonem k cynismu, maskujícímu jeho lidskost, se zkrátka povedl. Magie a mystično vykukuje jen zlehka a v některých případech zůstává jen na výkladu čtenáře, jestli se jedná skutečně o zásah vyšší moci a kouzla, nebo jen něco co si postavy nedokáží vysvětlit a celé to velmi dobře zapadá do stylu příběhu (v kombinaci s tím, že většinu situací řeší oblíbené duo meče a pistole, je to opět dobrá volba). Nezbývá než doporučit a pustit se do dalších dílů.

06.02.2021 5 z 5


Hvězdná pěchota Hvězdná pěchota Robert A. Heinlein

Jedna z knížek, kterou by si měl přečíst každý, nejen kvůli tomu že patří k mezníkům sci- fi, ze kterých následně čerpají další díla (40K např). Samotný koncept rozdělení do jednotlivých epizod Ricovy služby a sledování jeho vývoje je dobrá volba a díky tomu nejsou pasáže s filozofií příliš dlouhé (i když ta je tu asi to nejpodstatnější, dlouhé pasáže "meditací" by asi nebyly to pravé) a jsou umístěny velmi účelně, kdy čtenář "roste" spolu s Ricem. Postavy, společnost i pokrok jsou logické a uvěřitelné , což pro sci-fi není vždy typické (zvláště ne v 60. letech). Bojové výjevy mají spád a baví. Dílo díky tomu funguje skvěle i jako "pouhý sci-fi román", nejpodstatnější je však stránka osobní i společenské filozofie a politiky. Myšlenky které Heinlein předkládá jsou nadčasové a donutí člověka nad nimi přemýšlet i když s nimi nemusí souhlasit (já však z většiny souhlasil), rozjímat nad lidskou přirozeností, směřováním společnosti, principem "vyššího dobra", sebeobětováním, povinností a dalších věcech které lidstvo mnohdy postrádá (pokud sám nepatří mezi ty, kteří vidí za vším Třetí říši, nebo chápou pouze svá práva a nikoliv povinnosti a reagují vlnou kvičení).

31.01.2020 5 z 5


Problém tří těles Problém tří těles Liou Cch'-sin

Poměrně netypická a originální "hard sci-fi", než si člověk zvykne na styl a tempo, tak i velmi těžko stravitelná.
Kniha rozhodně není "oddechovka", ale začíst do ní se vyplatí, protože nabízí komplexní příběh, filozofii i náhled do mentality a motivace postav i celého lidstva (chvílemi až nepříjemně přesný - viz např. prospěchářství nebo snaha uškodit komukoli za příkoří spáchané někým jiným, či jen z prostého pocitu odcizení), každá akce má svoji reakci a chování jednotlivých postav je vždy dobře odůvodnitelné.
Téma komunistické Číny a kulturní revoluce je nám sice poměrně vzdálené, ale je zpracováno rozhodně zajímavě, popis skutečných událostí velice věrný a mnoho věcí dobře vysvětleno a do všeho dobře zakomponovaná zmíněná sci-fi složka a motivace některých postav.
Abstraktní popis jevů teoretické fyziky nebo některých nových vynálezů dá zabrat, ale rozhodně má vnitřní smysl a nic z toho nepůsobí hloupě nebo samoúčelně (a z mých povrchních znalostí jsem rozpoznal, že některé z nich skutečně jsou uskutečnitelné, takže další body +) a autor slušně rozvádí i jejich smysl a dopad na děj.
Nakonec nechybí ani trocha akce, která se projeví při pátrání a potírání příznivců mimozemské invaze (a opět proložené použitím vyspělé technologie - při přeříznutí lodi nanovláknem, a následné záchraně disků v dálce kvičí a křepčí MacGyver, James Bond a Sheldon Cooper jako skupina roztleskávaček u amerického fotbalu).
Pro celkové zhodnocení - kniha se mi velmi líbila a rozhodně ji můžu doporučit komukoli, kdo skousne komplexnější sci-fi, nebo hledá něco nového a nebojí se knize dát chvilku čas a přemýšlet u ní.
Problémem je koncept sofonů, se kterými s autor později sám neví rady a , i přes popis zvěrstev komunismu, pomrkávající fascinace touto ideologií.

02.06.2020 4 z 5


Čtvrtý králův pes Čtvrtý králův pes František Niedl

Historická fikce, která se dá přirovnat k takovému méně naivnímu Cornwellovi. Hlavní postava - smyšlený sympatický superhrdina, se dostává do více či méně uvěřitelných situací a dobrodružství, na pozadí historických událostí se skutečným postavami. Pokud člověku tohle nevadí, nelze než doporučit. Velmi čtivé, Niedl prostě umí svým hrdinům připravit zajímavá setkání, příhody a překážky, které jsou v rámci možností vždy alespoň přípustné, když už ne zcela uvěřitelné (v pozdějších dílech již trochu nucená snaha o vymýšlení dalších příkoří a pohrom, které by udržely hrdinu v boji, ale asi je to nutné jakožto hybatel děje - přesto oproti zmíněnému Cornwellovi to člověku málokdy vadí). Jako hlavní tahoun, by se daly označit postavy, které jsou vykreslené velmi dobře, jsou uvěřitelné, lidské a málokdy černobílé. Plus i za způsob vyobrazení boje.

31.01.2020 5 z 5


Temný les Temný les Liou Cch'-sin

Po Velmi kvalitním prvním dílu, jsem se na pokračování dost těšil. Bohužel přišlo obří zklamání, protože v podstatě vše, co mohlo být špatně, špatně je. Sci-fi složka je po většinu času potlačena, či neexistuje. Do zhruba 2/3 je víc vaty a pseudofilozofie , než nějakého pohybu příběhu nebo postav (a nebo aspoň dobrých myšlenek). Projekt Mandala je sám o sobě stupidní a nedává ani vnitřní smysl. Některé části (uslintané a prázdné plácání o lásce, životu a souznění se svými smyšlenými postavami!!!) jsou úmorné a zavání pouze mentální onanií typu "podívejte, kolik těch keců umím vyplodit a ještě se v nich točit na místě".
Nyní už pouze nevykukuje, ale přímo řve a máchá rudou vlajkou autorova fascinace komunismem a láska ke Straně.
Reálný děj zabírá zhruba 200 stran. V podstatě žádná editace či "proškrtání" kapitol (což vyústilo nejen ve zmíněnou vatu a prázdné kecy, ale občas i podivné navazování chování postav, dějové linky , které nikam nevedou atp.). Chování postav a společnosti není příliš uvěřitelné - pracovat s tím, že všichni jsou idioti není moc dobré, ani zajímavé. Vše naštěstí zachraňuje aspoň dobře zvládnutý závěr, kdy KONEČNĚ přijde nějaká pointa a snaha o gradování děje. Sakra napsal tohle vůbec stejný člověk jako první díl?

03.01.2021 1 z 5


Magos Magos Dan Abnett

Abnett seká Warhammery jak Baťa cvičky. A pořád je to dobrý. Počáteční povídky jsou sice dost kolísavé kvality, ale žádná z nich nezklame a nabízí trochu odlišnou tvorbu, než na jakou jsme zvyklí (což vzhledem k jejich formátu ani nemůže uškodit). Závěrečný "román" se už kvalitou a stylem blíží původní trilogii, i když už jsme to vše viděli mnohokrát, příběh nenabízí žádná překvapení a z inkvizitora už je téměř nezničitelná entita ( a také zde působí trochu ploše a téměř jako stroj), Abnett tyhle věci prostě umí a stále to baví. Pořád je to temné, drsné, dystopické a šílené. A zároveň se slušnou integritou a vnitřní logikou. Kdo chce další dávku 40k bude uspokojen. Nezasvěcení fanoušci drsnější sci-fi také. Doporučuji. PS. Český překlad je v tomto případě dost brutální ( a to mi předchozí snahy od tohohle překladatele tak strašné nepřišly), kromě podivných větných konstrukcí a některých nepřirozených spojení nabízí i taková zvěrstva, jako překlad jména Horus Lupercal jako "Horova Lupercalu" - pro jistotu několikrát za sebou, a to přestože je zjevné z kontextu vět že jde o osobu, nikoli objekt...a je to asi tak příjemné jako prsty v očích ( a asi tak musel probíhat i překlad). Navíc se nejedná o člověka, co by viděl 40k poprvé. Fuj , fuj.

09.09.2020 4 z 5


Muž na stezce Muž na stezce Miroslav Žamboch

Není to úplně špatné...ALE...neuvěřitelně repetivní šablona, tuna klišé viděná snad ve všech fantasy, westernech, dobrodružných románech a filmech, kombinace po čase dost ubíjející. K tomu se i v samotné knize objevuje obrovské množství opakujících se motivů (zrada prostitutkou, prodání do otroctví aj.) Přestože většina postav i epizodických příběhů je docela příjemných, nedá se to číst moc dlouho v kuse, jinak začnete vidět právě tyto nedostatky (kromě některých věcí, které jsou snad už povinné a šíleně otravné, v podstatě jako knihy z 19. století (pozdrav pro pana Maye), kde psali autoři o věcech o nichž měli pouze svoji idealizovanou představu - vznešení divoši po 150té, krásná dívka z domorodého kmene, cizokrajný meč zázračných vlastností - při popisu jak se stráž bojí konfrontace, protože mají těžké meče a Koniáš tento tenký, má každý ,kdo ví jak vypadá pokus o krytí jakoukoli lehkou čepelí, tiky). Poměrně sympatický drsňák v hlavní roli a western / sword and sorcery kombinace bohužel nestačí a i na oddechové Bčko je toho klišé a přiblblosti trochu dost.

21.12.2021 2 z 5


Terminus Terminus Tom Sweterlitsch

Zajímavá a svěží sci-fi s hororovým nádechem. Velmi abstraktní a pohlcující koncepce cestování časem, alternativních světů a "neodvratného" konce, kdy je překvapivě dobře a uvěřitelně rozpracován jejich dopad na realitu a postavy (včetně šílenství několika z nich). Celá představa působí chladně, neuchopitelně a přesto uvěřitelně, díky čemuž se skvěle drží atmosféra, k tomu přispívá i postup příběhu, kde si autor stále nechává prostor na závěrečná vysvětlení, která většinou slušně zapadají a nedovolí čtenáři váhat a hledat chyby. Drobnou chybou budiž občasná zmatečnost vyprávění (která není extrémně rušivá, protože tak nějak dotváří hektičnost a paniku některých pasáží) a nedořešení funkce nano robotů (podle všeho souvisí s Terminem , ale zároveň není nikde naznačeno že by přímo zavinily konec či byly jeho nutnou součástí). Charismatické postavy a koření v podobě brutálních vražd spáchaných se zvrácenou, přesto funkční logikou, plus správná dávka oblíbeného "všichni jsou v p*****" z díla činí jednu z nejlepších krátkých nefilozofických sci-fi posledních 10 let.
(za mě 4.5, ale nelze tu dát půlbody)

31.01.2020 5 z 5


Húrinovy děti Húrinovy děti J. R. R. Tolkien

Epická tragédie, která povstává jako fénix z popela a promlouvá silným jazykem. Jako první je třeba ocenit Christophera s jakou pečlivostí a citlivostí toto dílo (a nejen jej) zrekonstruoval. Samozřejmě je příběh stále neúplný a místy dost zkratkovitý, ale to podstatné se k člověku dostane a pointa (nebo spíše možné pointy) a myšlenky jsou velmi dobře patrné. Asi není třeba se rozepisovat o stylu Tolkiena či jeho universu, takže se budu věnovat pouze tomu co dává toto dílo zvláštního - a tím je vyprávění o boji se zlem, neúprosným osudem, ale i se sebou a svými druhy a jejich chybami. Zdá se že právě zde se velmi silně projevuje setkání autora s válkou a zkázou nedozírných rozměrů. Samotný boj prokletého hrdiny a rodu, ale i celých sil dobra se zlem a kletbou má patřičné rozměry, zkáza je nezměrná a na každém kroku a ponurý, depresivní nádech, kdy každé štěstí a dobrý skutek jsou hned zadupány do země. I přes to vše však hrdinové pokračují v boji - a proč vlastně ? Kvůli víře v dobrý konec? Nebo kvůli přesvědčení o nezvratnosti osudu? Či nevěří tomu co jim jejich nepřítel přisoudil? Je to snad pýcha a vidina vlastní neporazitelnosti a neomylnosti, která žene lidi vpřed a ovlivňuje jejich činy? Dá se říct že odpovědi do jisté míry závisí na čtenáři a jeho úhlu pohledu (i když se částečně všechny tyto možnosti projevují naráz), přestože Túrin samotný je dost ovládán pýchou a hrdostí, není to jeho jediný rys a motiv, díky čemuž se nedá vše pojmout tak jednoduše, navíc do osudu světa promlouvají i další postavy. Přesného a doslovného rozuzlení se zde nedočkáte. A vlastní odpověď se dost liší podle toho kterou část příběhu člověk vnímá silněji a která ho víc ovlivnila. Stejně tak není jisté zdali je tragický závěr snad všech událostí způsoben kletbou a osudem, ovlivňující chování postav a překážky jež jsou před ně kladeny, nebo právě konáním postav samotných, které ji nevědomky naplňují. Existuje tedy osud, či je vše dílo pouze skutků smrtelníků i jejich mýtických protějšků? A pokud je to skutečně osud, tak dále vznikají otázky zdali má cenu se mu snažit zabránit, či svůj konec alespoň učinit slavným a velkolepým. Řekl bych, že tato "dualita" (přestože nesnáším pseudofilozofická díla, kde si autor vybájí tucet možných motivů a závěrů, žádný plně nedokončí a pak předstírá, že se jedná o mistrovské dílo, kde si má čtenář/divák vybrat a vše je pouze o jeho inteligenci) je zde velmi silná a dělá z této knihy něco víc než jen hrdinskou fantasy. Nutí člověka přemýšlet a vzbouří v něm emoce, ať už na úrovni jednotlivých hrdinů, nebo celých národů a ras.

17.02.2020 5 z 5


Poslední záblesk slunce Poslední záblesk slunce Guy Gavriel Kay

Extrémní, zmatená nuda (skutečně originální zážitek, do teď jsem tento jev neznal) a jedno velké "Proč?". Jakožto fanda fantasy, historických románů, severské tématiky a Tolkiena (Kay je k němu často přirovnáván) mě tenhle autor a titul dost lákali. Nakonec jsem se nedostal ani na stranu 200. Nápad fantasy inspirovaného reálnou historií není špatný, pokulhává provedení, ...no spíš nemá nohy a jen tak se plazí pomocí rukou...chromých. Fantasy složka není příliš podstatná a když se objeví něco zajímavého (mladší princ, královna víla a duše zemřelého válečníka - princova bratra, kterou královna "unese" do svého honu pro zábavu?), tak je to hned zahozeno. Samotná "jako historie" je taktéž provedena bídně, kdy jsou "vymyšlena" království a postavy, jenže ty z 99% "kopírují" reálnou historii (odpovídají hlavní témata, jen je vše stereotypní a většinou jednostranné), takže je zbytečné je číst. Obecně styl vyprávění je podivný, kdy v prvních cca 180 stranách ke kterým jsem se dostal, je přeskakováno mezi cca 6 postavami, zatímco tato část popisuje několik let, většinu z toho útržkovitě (a to ještě stíhá odbíhat k snaze o "uzavření příběhu" náhodných vedlejších postav), takže většina z toho vyprávění/popisu se zdá být zbytečná. Velká část i zbytečná je, například popis činů krále Alfreda...tedy chci říct Aeldreda. Několik stránek povšechně popisující události, kdy se Aelfredred stal králem poté, co seveřané pobili Saskou armádu a šlechtu...číst to samé s pozměněnými jmény je zbytečné...natož když většinu spolkne popis Alfredových "horeček" a jak u nich trpí a omdlévá a jak ho během nich někdo objímá anebo utěšuje, aby pak byl král ráno zase OK a tak dokola( pokud budeme brát že toto měl být Alfred, jedná se možná o nejméně nápaditý popis jeho onemocnění, kteréžto bylo asi ulcerozní kolitida, to by byl totiž trošku větší "masakr", ale i prostor pro kreativitu - přesto číst asi 20x popis toho samého, s použitím stejných prostředků a vět, je téměř horší než toto onemocnění), mezi další utrpení patří, když po několika stále stejných popisech zjistíte, že to nemá žádný vliv na příběh a téměř ani postavu samotnou. Radši bych snad četl o tom jak se s invazí vikingů vyrovnávala populace žížal. Z originálních postav je zajímavých jen pár, kdy jeden z hlavních hrdinů je "Hloupý Honza", který má kdoví proč štěstí a nějakým zázračným způsobem přežívá svou smrt a hloupost (asi prvek kouzel) a poráží nepřátele kteří mají být mocní a schopní, ale při setkání s ním jednají a bojují jako kdyby utrpěli vážné poškození mozku. Kromě těchto neduhů jsem několikrát narazil i na nucené a komické vyobrazení sexu, asi ve snaze o "dospělejší literaturu", ale zatímco většina autorů při podobné snaze či pokusu nahnat laciné (Sex každej rád , no ne? To musí prodávat.) "body" tak nějak dosáhne efektu "meh", zde je to opět vyloženě otravné.
Jak již bylo zmíněno, nejzajímavější je linie o dvou princích (asi welšanů), která bohužel zabírá velmi málo prostoru a její mysteriozní složka je hned ušlapána.
Bohužel promarněný potenciál (a můj čas), při snaze nacpat na co nejmenší prostor co nejvíce věcí a stylů.

16.01.2020


Nekropole Nekropole Dan Abnett

Skutečný rozjezd a zároveň asi nejlepší knížka ze série + esence 40K - brutální chaos, nekonečná válka, drsní hrdinové a hlavně fanatický génius Gaunt. Akce baví,zoufalý boj s přesilou vrší nekonečné množství těl a kulisa hroutícího se prohnilého města na pozadí konfliktu je super. Po předchozích ne úplně špatných ,avšak nijak zvlášť osobitých a výrazných příbězích, jsem si tady Gaunta a jeho skupinku skutečně oblíbil.

26.04.2021 5 z 5


Jízda mrtvých Jízda mrtvých Dan Abnett

Jedna z nejlepších knížek se světa WH, skvěle vykresluje lore a podmínky tohoto universa a staví proti sobě dva protichůdné světy a "hrdiny". Gradující děj, postupná proměna obou hlavních postav, správná dávka "temnoty" i lidskosti a poměrně výrazný morální přesah (i když trochu v patosu, ale jasně viditelná role osobní odvahy, neústupnosti a věrnosti a ukázka toho, jak jejich nedostatek vede k záhubě).

31.01.2020 5 z 5


Noční hlídka Noční hlídka Sergej Lukjaněnko

Zajímavá městská fantasy, kde se prolíná fantasy svět s tím moderním, promlouvají zde folkové vlivy a zároveň 2000~ popkultura. Hlavní dějová linka, kromě boje dobra se zlem, soupeření o lidstvo, kouzelníků, upírů a vlkodlaků ,skrývá i pohledy na život, politiku a osobní filozofii, které odrážejí reálný svět a ruskou (občas nejen ji) přítomnost. Vzniká tak zajímavý mix a (pro mě) ne úplně běžné zasazení. Plusem jsou i dobře promyšlený příběh, výborná gradace ke konci a závěrečná pointa, i některé postavy. Nepříjemná jsou však některá hluchá místa okolo půlky knihy (zajímavé je, že tenhle rys má snad celá "původní" trilogie 1) akce, skvělý úvod 2) vysvětlování, pomalé pasáže, "rozjímání", 3) závěrečná gradace, pointa a "Prestige", velký trik a velké rozuzlení, které dává zapomenout na nudnější část ), která v jinak poměrně přímočarém stylu působí zvláštně - i když se zde často nachází vysvětlivky pro pochopení konce, stejně to není úplně ideální. Každopádně, pokud má člověk trochu trpělivosti, jedná se o velice kvalitní fantasy, která dostává své pověsti a přináší nejen zajímavý příběh a zasazení, ale i pohled na svět a ukazuje starou pravdu, že nic není černobílé.

26.04.2021 4 z 5


Křivé ostří (+ 2 novely) Křivé ostří (+ 2 novely) Martin D. Antonín (p)

No...dlouhou dobu jsem uvažoval jestli je to jen taková oddechovka nebo bída, ale jak se blížil konec základního příběhu, každá další stránka byla nucená. Z počátku jen "další z 666-ti fantasy o trpaslících zplácaných z dalších fantasy" nezačala úplně špatně, sice to působilo jako prvotina někoho, kdo se snažil dát "Paoliniho cestou", akorát nebyl schopný dát dohromady ani postavy- chodící klišé, ale jen podivné jednorozměrné předměty a mezi ně nacpat nejtrpasličtější trpaslíky všech dob (nejsilnější, nejvousatější, nejdrsnější, nejopilejší), a snažil se svou "inspiraci" (kopírování) zakrýt lepením z více zdrojů, ale jakmile se začal odvíjet příběh a přišla snaha popisovat věci více, přišel problém - kartonoví panáci místo postav,otravné ukňučené bytosti jako hrdinové, trpaslíci, kteří jsou zároveň neuvěřitelně tradicionalističtí a zároveň punk-anarchisti z přelomu 2. tisíciletí (akorát neváží 50 kilo a netřesou se) a nejhorší ze všeho - zakrslík akrobat s flusačkou, která funguje jako FG - 42 (rychlopalná odstřelovačka), kterého nikdo nezabije....prostě proto. Tady člověk naráží na vysvětlení, které se pravděpodobně týká i některých epizod v příběhu - Martino si asi nerozmyslelo (ať jsme korektní), co vlastně chce psát - je to Bčková řežba? Je to nadsázka? Je to klasická fantasy? Je to snaha vykrást co nejvíce dalších knížek a doufat, že bez práce vydělá nějakou tu korunu? Najdeme tady asi všechny rysy - bohužel tohle úplně nefunguje a dost to bije do očí. Postavy se chovají jako idioti, kouzla pracují jen když už je všechno moc monotónní a je potřeba tam "něco šoupnout", postavy se 90% času chovají jako mladiství autisti - ale jen do doby, kdy je potřeba ukázat ten grimdark, nebo trpasličí megatradice atd. Navíc jsou tu naprosto nesmyslné pasáže (celodenní běh s kocovinou v plné zbroji - jo tohle fakt napsal někdo, kdo na obálce tvrdí, že má zkušenost s železným šermem, nepoužitelná sekera , se kterou ale nositel zvládne zabíjet zástupy nepřítel - nebo spíše dronů - z toho vycházejí i bojové scény, se zástupy dementů jdoucích na porážku, obecně). Jediné co se tak nějak dá číst je pár úseků s postavami špeha a královského rádce. A to je sakra málo. Tak nějak ze setrvačnosti a doufajíc, že "něco" přijde, jsem se doplácal na konec, který je stejně rozpačitý a křečovitý jako většina knížky. Takže ve výsledku bolestná slabota, ale to ještě není nic , proti tomu co přijde v samostaných příbězích - už poměrně záhy mě hned ten první donutil knihu odložit a předstírat, že jsem jí nikdy neviděl. Ukvičená holka,kterou chudáčka nikdo nechápe (že by částečné vtělení autor-něčeho při proměně?) a Hloupý Honza - Ještě hloupější©, mi způsobili svalové křeče a tik. Děkuji, nechci. 1 * za pár pasáží v základním příběhu.

21.04.2021 1 z 5