medialstar komentáře u knih

Nadělila jsem si dárek. Dárek, který budu rozbalovat stále znovu a nikdy se neomrzí.

8 01.01.2017

Jsou mladí, jsou z Brna a svět by jim měl ležet u nohou. Jenže tomu tak není. Nepravdivý svět sociálních sití, moderní kancly a projekty, který jsou dobrý leda tak na dvě věci jsou jejich středobodem. A taky peníze a ty nemají... A tak se z příběhu stává crazy štatl story s výletem za hranice nejen všedních dní. Příběh, který se nebere vážně a jehož cílem je nabídnout hlavně zábavu. Umí si rýpnout, občas se peprně vyjádřit, štiplavě ironizovat. Humor si nachází cestu většinou přirozeně a tak mu to taky sluší nejvíc. Cílovka je nenáročný čtenář a ne intelektuál čtoucí veledíla. Tak na to bacha. :-) P.S. Brňák výhodou

7 21.06.2020

Více než text mě oslovily ilustrace. Hlemýždí melancholie o koloběhu a pomíjivosti života.

7 28.10.2019

Nečetla jsem ji určitě naposledy. Víc netřeba dodávat.

7 28.10.2019

Možná bych měla oprášit můj starý pubertální deníček, třeba by to taky byl trhák. Spíše než básně to působí jako momentální vypisování bolavé duše. Chválím kresby, několik "básní" mnou rezonovalo, ale zbytek byl pro mě spíš soubor již slyšených mouder a bolístek mladé slečny. Věřím však, že kdybych si tohle přečetla v pubertě, tak je to můj favorit. Protože se s většinou může ztotožnit naprosto každý a promítnout si to na sebe. Záleží, v jakém rozpoložení knihu čtete. Může dodat naději ale i posunout blíže ke srázu. Stála za přečtení, ale zázrak se nekonal.

7 28.07.2019

Tohle si koupím. Nelze jinak. Občas jsem se musela až zastavit a nechat na sebe některé věty působit. Velký obsah na malém prostoru.

7 30.01.2019

Jak tohle hodnotit. Marie Kondo je rozhodně střelená, posedlá úklidem a puntičkářka. Dokázala to, co šlo říct pár větami, natáhnout na uctihodných (skoro) 200 stran. Kdo to umí? :-)
Říká, že všechno, co vám nedělá radost musí pryč, ať je to cokoliv. A když vám to bude časem chybět, zase si to koupíte. No dobře. Trochu proti eko trendu. Dojde i na vraždu knihy, kdy se trhá a škube a pro mě to byl mord jak v severské detektivce. Vyhazovat fotky, no to snad.... Pak vám na konci řekne úklid není všechno, jenže my víme, že pro ni je to celý život. Ale ať jen nerýpu. Dostaneme možnost její posedlost pochopit, a já se jí zas tak nedivím. I japonská mentalita tomu jistě nahrává. Ale v knize jde především o to, jak si uklidit okolo sebe a tím vlastně i v sobě. Protože tohle funguje spolehlivě. Její metoda je tak prostá a proto se o ní asi tak mluví. Plné bydlo vyčerpává. Stejně je to trochu bizár, že si dnes už lidi čtou i o tom, jak mají uklízet. :-)
Ale ať je to s obsahem knihy jak chce, rozhodně mě nakopla otevřít skříň a redukovat. A to jsem jen chtěla vědět, proč to prokrindapána vzbuzuje takový ohlas.

7 15.10.2017

Vědecká jízda pro laiky. Po Wohllebenovi stoupáme o další level. Jen houšť Kazda.

6 17.10.2021

Neskutečně výborná kniha výborného spisovatele. Inu dobrá, možná jsem se nechala trochu unést, ale když tam je tak vysoká koncentrace formulací a vět, které mě zasáhly či způsobily čirou radost z četby. Někdy mi snad viděl i do hlavy... Nečetla jsem Démona poprvé a jistě nastane za čas chvíle, kdy mě popadne nutkání ji znova otevřít.

6 28.01.2020

Nádhera. Zpracovaní, styl vyprávění, silný příběh. Četlo se to jak detektivka. Autorčina zapálenost je naprosto odzbrojující. Tohle by byl hřích si nepřečíst. Doporučuji všem a hlavně těm, co běžně cestopisy nečtou. Což je i můj případ. Divila bych se, kdyby autorka věc brala za uzavřenou, když tomu věnovala tolik a třeba není všem dnům konec a ještě doskládá chybějící dílky. Ovšem už teď obrovská poklona nad tím, co po tak dlouhé době od události dokázala. Stačilo jen chtít, moc chtít.
P.S. Jen mi vrtá hlavou, když se pak dostala k těm utrženým kalhotám, kde byla i krevní stopa, nešlo to využít? Ale možná mi něco uniklo. Asi za sebou už měly zásahy, které to zhatily. Nebo je to totální nic pro laborku. Nebo jsem totálně mimo já. :-)

6 05.08.2019

Jeden z těch lepších thrillerů, který mě hned vtáhl a pustil až na konci. Spravedlnost, zločin, trest, svědomí - to je oč tu běží. A taky o to, když je váš nejbližší největším nepřítelem.

6 22.05.2019

Díky knize se proběhnete po karpatském kopečku, nadýcháte se čerstvého vzduchu, poznáte strasti a slasti života na samotě a najednou máte chuť vyrazit minimálně na výlet nebo se tam rovnou taky přestěhovat. Protože přesně o tomto je podle mě život a tady je to všechno podané s velkou láskou a pokorou k přírodě. Velmi příjemné čtivo.

6 24.01.2019

Delphine prostě umí. Hutná porce tíživého obsahu i atmosféry. Čtěte raději v lepším rozpoložení mysli, jinak vám ještě naloží další balvan za krk.

6 19.01.2019

Na rozdíl od knihy Tajný život stromů se zaměřuje trochu jiným směrem, který není až tak čtenářsky lákavý, opět se nám pan autor krapet opakuje... Jedná se spíše o rady pro samotné zahradníky či lesníky, ale i tak mně stále měla co říct a dávám čtyři hvězdy už jen za to, jak je skvělé, že si tohle všechno můžu přečíst podané až pod nos jednoduše a tzv. popularizovaně a nemusím mít v rukou zrovna mega odbornou knihu, která by mě tím pádem minula. Takhle má šanci se dostat mezi co nejvíc čtenářů a o to jde, myslím, především.

6 22.01.2018

Četba této knihy se stane zážitkem pro všechny milovníky knih a knihoven samotných. Manguel má neskutečný přehled a dar sepsat vše čtivě a zajímavě. Nemohla jsem jinak, než knihu zakoupit.

6 12.01.2017

Kniha na jeden zátah, napsaná tak čtivě, že jsem ji neodložila, dokud nebyla pokořena poslední strana. Bez hluchých míst, stále mě udržovala v napětí. Jak bude pokračovat tento příběh? Nový důkaz, rozvedení nakousnutých témat, nová zápletka? Ale ujít si ho každopádně nenechám. Mě Saša přesvědčil.

6 14.10.2016

Má duše se opět tetelila blahem, tohle je prostě poezie přesně dle mého gusta. Já si snad budu muset koupit ty jeho sbírky všechny. Jak strašně rychle to s Krchovským vždy uteče, jeho knihy by měly mít aspoň 300 stran. :-)

6 20.03.2016

Laťka u Pamatuj na smrt byla dána docela vysoko. Příběh fajn, pěkně to plynulo, napětí fungovalo, konec taky spokojenost. Co mě však trochu rušilo, byla nadmíra popisů rozervané duše hlavního hrdiny. Bylo to snad na každé druhé stránce a za půlkou už to začlo být trochu moc. Obávám se, že autor tak úplně nevyskočil ze žánru YA jak zamýšlel, protože tam by to samozřejmě pro cílovku bylo ideální. Já už jsem na takovou pitevnu depek trochu stará. :) To ale nevylučuje fakt, že pan Novotný umí vyprávět a já se těším, co si od něj přečtu příště.

5 20.02.2022

Osobní zpověď bez kudrlinek a příkras. Pít můžete z tisíce důvodů, ten důvod se vždycky najde. Zápisky jsou vítaným kopancem do hlav všem, kteří si říkají, že jim se to stát nemůže, ale i těm, kteří už jedou první ligu. Jedinou terapií, která má šanci na úspěch, je přiznat si pravdu. Nelhat si, nenamlouvat si. Alkohol sice dává, ale tisíckrát bere. A jak píše autor, je to půjčka z budoucnosti, kterou musíte splatit i s úroky.

5 26.01.2020

Zjevení na české scéně, alespoň podle mně. Nejdřív je to vlastně psychologický román, kde se to různě prolíná a protíná, nerozumí si to a hádá se to a překopává si to život, a hle, náhle je to málem detektivka. Za mně velká spokojenost a těším se na příští kus.

5 08.08.2018