Mercatino komentáře u knih

Neuvěřitelné jak vysoké má kniha hodnocení a přitom je to podle mě zcela průměrný, nebo spíš podprůměrný román. Knížka, která se rozvine na několik příběhu, mě zavedla na dvě strany jednoho velkého konfliktu, každopádně ani jedna strana mě nepřesvědčila. Proč? Protože, pokud jste četli nějaké ostatní knížky o holocaustu, tak budete vědět, že tato je JEN ODVAR, hrající si na opravdové pochopení toho co se dělo. Hrdinům ani antihrdinům jsem nevěřil ani polovinu jejich myšlenek, což je u tohoto tématu špatně.

Tímto stylem, kdy autorka zlehčuje utrpení vězňů v obyčejných věcech, zkresluje skutečnost. Popis toho, že ráno jsem vstala a šla na záchod před všemi ostatními, nemůže být tak jednoduchý, protože to bylo daleko těžší než si člověk dokáže představit. V podání Minky mi to přišlo jako běžná rutinní záležitost.

Jde vidět, že to psal člověk, který viděl Osvětim leda jako turista při návštěvě.
Netvrdím, že o těchto věcech by se nemělo psát, právě naopak, ale trošku hodnověrněji. Např. od českého vězně jsem četl knihu, která působí nejen hodnověrněji, ale byla prostě opravdická, možná protože se vydala rok po tom co se z něj dostal, tedy v roce 1946.

http://www.databazeknih.cz/knihy/v-nemeckem-zajeti-23827

+ libil se mi začátek, popisující vývoj malého kluka do role SS vojáka

- nelíbila se mi nerealističnost, když Vás někdo praští kovou tyčí, tak prostě nemáte čas přemýšlet.

- a skákali jsme hodinu na apellplatzu žabáky. Tu hodinu skákaní žabáku vysvětluje pouze jedna věta? Zkuste skákat žabáky deset minut :)
Podobných věcí a nesmyslů je v knize opravdu mnoho.

- víme, že v koncetraku se kradlo a z většiny vězňů se stali z nutnosti zrůdy, tento ženský koncetrační tábor mi připadal jako skupina plná pomáhajících a milujících se vězňů. Takže to byla idylka?

- příběh o upírovi? Proč? K Čemu tam měl být, jaký hlubší význam měl dát. Jinak také pochybuji, že by jakýkoliv vězeň měl chuť a možnost psát román v koncetračním táboře a vyprávět jej dále někomu z německé strany. Co je to za blbost?

Celkový dojem z knihy je, že to byla ztráta času. Knihu řadím do kategorie nafouknutá bublina, která se veze na celkovém úpadku vkusu čtenářů :)

Zajímal by mě názor lidí co koncetrační tábor přežili na tuto knihu.
Tato tzv. LOVESTORY není nic jiného než výsměchem k jejich utrpení.

Za takto zpracované téma je to jednoduše na pořádný exemplární liskanec.

30 09.07.2017

To kniha byla napsaná v roce 1951? Fascinuje mě, že existují spisovatelé, kteří dokažou napsat sci-fi dílo, které je takovou dobu aktuální.

Tato kniha mě ohromila. Kdyby jsem věděl jak je dobrá, tak si ji přečtu již dávno předtím. Všichni kdo váhají, berte tuto knihu všemi deseti. Jak by jsem popsal tuto knihu jedním slovem? Hlubokozapouštějící :)

27 17.09.2018

Už se začínám dostávat do fáze, kdy Tolkienova říše příběhu je pro mne skutečnější, než skutečný svět. Další příběh, kde radost a naděje nemá sebemenší místo. A o tom to je, my věříme, že to dobře dopadne, i když už jsme dočetli příběh a se smutkem zdrceně víme co se stalo...
Ale My přesto všechno máme víru ve Středozem, víme, že Morgoth Bauglir musí prohrát, protože dobro, láska a naděje přátel Středozemě je nekonečná. Jsem připraven se postavit Morgothovi za Středozem.

17 09.11.2014

Je to ještě větší masakr než jsem očekával, po celou dobu četby mám zvýšený tlak. Vidím v knize plus, že je jako výstraha pro náš svět a jako mínus, že je skvělým návodem jak vymazat lidskost ze světa. Kniha totalitně dokonalá. Určitě se k této knize vracet nebudu, psycho. Příběh je vypálen do mysli ohnivým písmem. Po dočtení knihy jsem se musel zeptat sám sebe. Je možné si vypěstovat tak silnou osobnost, aby jsem vydržel takové šílené věci? Doprdele neměl jsem to číst.... Po dočtení knihy mám tolik otázek, až je mi z toho zle.

12 07.03.2017

Ty povídky jsou jako závany radosti, drobky smutku, kapky moudrosti, pohlazení lásky, laskavé sebeironie a možná, možná, že jsou i cestou k lidskému štěstí, které se skrýva v těch nejobyčejnějších věcech každodenního života A o těch nejobyčejnějších i obyčejných věcech neumí psát nikdo lépe než pan Herriot

12 18.01.2016

Bože můj, děkuji Ti za tu možnost, přečíst si tento příběh. Po deset let jsem si Hrabě Monte Crista chtěl přečíst, odkládal jsem to :( Čekání na Knihu se vyplatilo :) Hrabě Monte Cristo je člověk, který má Právo, Chuť, Sílu, Bohatství a touhu se neobyčejně mstít jako nikdo před Ním, což z něj činí neuvěřitelně okouzlujícího a zajímavého hrdinu. Plakal jsem s Tebou, mstil jsem se s Tebou, chápal jsem Tě, souhlasil jsem s každou Tvou pohnutkou. Kus Tebe navždy zůstane ve mě, v mém srdci, v mé víře. Posledních pár stránek bylo loučení, dočíst se mi to nechtělo,protože jsem Tě nechtěl ztratit.
Byl jsi mým hrdinou,ještě než jsi zbohatl, byl jsi mým hrdinou jako vězeň v pevnosti If. Ale cenil jsem si Tě nejvíce, když jsi zachraňoval a pomáhal. Tebe si cením Hrabě, Tebe chápu, Tebe ctím. Na tvé stránky nezapomenu !!!

12 19.08.2015

Nejtemnější a zatím nejodvážnější kniha Pavla Čecha. Hlubokocituplná :) Pocit mrazení v zádech. Pocit hlubokého nadechnutí a prokrvení mozku. Pocit úžasu nad krásnými ilustracemi. Pocity soucitu s hlavním hrdinou, kterého doprovází šílené autoritářské A na každém jeho kroku k osvobozujícímu písmenku B.

11 29.04.2017

Vždycky jsem hledal nějaký pořádný příběh z první světové.Dlouhou dobu jsem si myslel jako správný idiot,že Erich MARIA Remarque je žena a ta přece o válce nemůže nic vědět a proto jsem odmítal tehdy číst Ty její válečné knihy,a taky jsem myslel,že příběh je z 2.sv války. Po velmi dlouhé době jsem si přečetl výtah knihy na a na zadní stránce byl autorův životopis. Knihu na západním frontě klid jsem si vychutnal jako to nejlepší co kdy bylo v dějinách literatury napsáno a trošku mě mě mrzí že jsem se do toho nepustil mnohem dříve.

11 05.06.2013

Jaké máte očekávání, když se podíváte na obálku tohoto komiksu? Asi to nebude nic přehnaného a možná budete očekávat jen trochu zábavy a pobavení. Při čtení jsem procházel fázemi. Fáze 1- No tak se jdu pobavit, trošku erotiky a zábavy vlastně ani nezaškodí. Lesbičky a BDSM super, bude sranda. Fáze 2 - Postavy nenudí, příběh se docela vyvíjí a vlastně to není vůbec špatné. Fáze 3 - Pane jo, ono to vypadá, že BDSM není jen tak ledajaká sranda, ale skoro životní vášeň, která dokáže lidi naplnit, nebo je úplně změnit. Fáze 4 - Blížím se konci, a už nic nevnímám, čas běží a konec s poslední stránkou mě opravdu dostal. Fáze 5 - Jedna z nejlepších věcí co jsem kdy četl. Fáze 6 - Nesuďte knihu podle obalu.

10 23.02.2021

Po dočtení této knihy nikdy nebudu volat požárníky, ale HASIČE!!!

Nejlepší anglický průvodce jaký asi kdy vyšel. Líbí se mi zaměření na ty nejpodstatnější věci, které tkví v malličkostech. Ta atmosféra, ti lidé, ty stromy a panebože v těch lenoškách, v těch se musí sedět...

10 18.10.2017

Jedna z mála knih, o které se dá s jistotou říci, že okamžitě změní čtenáři život. Toto je prostý nepopíratelný fakt, který se nedá vyvrátit. Výborná práce, leč myšlenky byly předtím známe, nikdy ne tak dobře zpracované. Doporučuji jako tu nejlepší možnou INVESTICI do života.

10 02.02.2017

Kniha nezvykle krásná a drsná,jemná a hrubá. Ano lidi je to kniha plná protikladů.Ale především je úžasně nezapomenutelná a určitě zanechá otisk v duších čtenářů. Hlavní postava knihy neboli Linbabá(PENIS)je člověk se srdcem na pravém místě s kterým se dost z nás ztotožní,který prožívá hektický život plných osudových chyb,které ale nesou v sobě důležité poselství osudu.

Ale byla to obrovská potupa. Nejhorší, co nám lidé můžou udělat,je vyvolat v nás pocit hanby. Nejhorší věci co nám lidé dělají,vždycky udeří na tu část naši bytosti,která chce milovat svět.A nepatrná částečka hanby již cítíme,když jsme ponížení,je stud za to že jsme lidé.

Line,chlap si musí najít dobrou ženskou,a když jí najde,musí si získat její lásku.Pak si musí získat její úctu.Pak si musí vážit její důvěry.A pak to takhle musí prostě dělat tak dlouho,dokud jsou naživu.Dokud oba neumřou.O nic jinýho nejde.Tohle je nejdůležitější na celým světě.To dělá chlapa chlapem,jár.Chlap je chlap teprve,když si získá lásku dobrý ženský,získá si její úctu a zachová její důvěru.Dokud tohle nesvedeš nejseš chlap.

Pravdu měl Cháled Ansari.Palestinec. jeho definece mi stále zněla v uších.jeho jednoduchá nepřikrášlená slova vyjadřovala nejjasněji to ,co všichni vězni a každý,kdo žije dost dlouho,velmi dobře zná - že vždy utrpení jakéhokoli druhu se vždy týká toho co jsme ztratili. Když stárneme - když se za námi zavřou ocelová vrata,skutečná nebo obrazná - víme že skutečné utrpení se poměřuje tím co postrádáme.

Odešel bez poděkování,jak bylo u lidí,jež jsem léčilo obvyklé. Věděl jsem,že jednoho dne mě pozve na večeři do svého domu nebo mi přinese dárek jako ovoce nebo zvláštní vonnou tyčinku.Lidé vděčnost spíš projevovali,než by o ní mluvili, a já si na to zvykl.

Spravedlnost je úsudek,který je spravedlivý i plný odpuštění.Spravedlnost není dokonáná,dokud nejsou všichni spokojení,včetně těch kdo nám ublížili a my je trestáme. Spravedlnost není jen způsob,jimž trestáme ty,kdo páchájí špatné skutky.Je to i způsob jimž se je snažíme zachránit.

"Tohle tě zabije,Chálede,víš to ?"
"No tak moc kouřím.A co? Kdo by chtěl žít věčně?"
Nemluvím o těch cigaretách.Myslel jsem to co máš v sobě,co tě nutí kouřit jednu za druhou.Mluvím o tom co si způsobuješ tím,že nenávidíš svět. Někdo mi jednou řekl,že když si ze srdce uděláš zbraň,vždycky jí nakonec obrátíš proti sobě

A to nejdůležitější nakonec.
A pokud chceme poznat,zda je něco dobré nebo zlé- např. válka,zabíjení a pašování zbraní partyzánům, položme si otázku. Co kdyby se takhle zachoval každý.

10 10.03.2013

Ach ta Šumava, člověk by se tam chtěl podívat, jen protože četl tuto knížku :) Je to tak dávno a přitom tak blízko. Komunismus jsme si tak zprotivili, že téměř o něm nic nevíme. Josef Hasil je hrdina, jak má být, bere na sebe obrovské břímě odpovědnosti a jediné co za tu odpovědnost dostává, je NIC.

9 31.05.2018

Knížka z které mám pocit, jakoby jsem jel v chladném vlaku dlouhým temným tunelem bez světel a věděl, že nemá žádný konec. I když kniha neměla moc veselých okamžiků, bavila mě. Dozvěděl jsem se mnoho o smutném osudu mnoha Litevských intelektuálu, kteří byli jako všude v Evropě v období 2. sv. války nespravedlivě odsouzení k nekonečnému utrpení, bohužel které neskončilo ani po konci druhé světové války a poté začalo nanovo.

Kniha mi přišla krátká, ale zase proč se dlouze rozepisovat o tak šílených věcech? Kniha skončila tak jak začala. Smutným osudem, který mi přijde neuvěřitelný, nespravedlivý. Co udělat pro to, aby se toto nestalo znovu? Dost možná prvním krokem by bylo přečíst tuto knihu a jí podobné.

9 26.04.2017

Krásná kniha, kterou jsem si zakoupil, jelikož jí nutně potřebuji. Občas člověk svým mluvením zničí život někomu jinému, ale pak to přijde i na nás samé. Sebedestrukce skrze mluvení:) Tato kniha je čirá moudrost a spisovatel umí nádherně psát.
Neumí-li někdo nic podržet pro sebe, nýbrž musí všechno vypovídat, jak to dobré, tak to špatné, pak máme dojem, že ten člověk nemá žádnou hloubku. Nezná tajemství. Nemůže s tajemstvím žít, nemůže tajemství unést. Proto ani nemůže do tajemství hlouběji proniknout. Zničí tajemství tím, že chce o něm hned mluvit. V tomto ustavičném mluvení, se konec konců skrývá strach před tajemstvím.

Po přečtení knihy jsem svou přítelkyni informoval, že Herriot, ten měl prostě dokonalý život. Přítelkyně Herriota znalá, mi oponovala, že spíše podle ní měl dokonalý pohled na život :) A samozřejmě má pravdu. Není to o tom jaký život máme, ale jak se na něj dokážeme podívat. A Herriot je v tomto směru učitel přímo povolaný :)

9 07.08.2016

Vše v této knize pochopil asi jedině sám Murakami. Těžko popsat dojmy. Po přečtení této knihy se vše změnilo. Nezůstal kámen na kameni. Snažím se. Nenacházím slova. Pád do hlubin duše autora. Sedím zde s knihou v ruce. Zůstal jen klid, vděčnost a radost.

8 07.02.2021

Dlouho jsem k této knížce přistupoval tak váhavě, i když ona si vyžadovala mou pozornost s takovou pokorou. Každá povídka měla svůj vlastní život, ale stejný charakter. Každá povídka měla svoje kouzlo a nemohu upřednostnit jednu před druhou. Četl jsem je spřeházeně a jako poslední jsem se dostal k Zmatení citů a to byl obrovský zásah, který ve mě otevřel staré rány dávno zapomenutých časů. Geniální, skoro jakoby to bylo načasované.

8 15.12.2020

Přijde to jenom mě, že dnes jsou všechny knihy napsány stejným stylem?

Dnešní knihy postrádají vlastní charakter. Vypadá to, že pokud by jste u většiny dnešních bestsellers spisovatelu zaměnily příběhy, ani by jste nepoznali co kdo píše.

Jednoduchý popisný styl bez vlastní autenticity mi nepřijde zábavný.

Po přečtení jedničky mě napadlo, že můžu ušetřit čas tím, že se zeptám přítelkyně na děj druhého a třetího dílu, který zrovna dočítala. Ušetřila mi spoustu času, protože jsem o nic jsem nepřišel.

Je zvláštní, že jsem poté četl Osadu Havranů od Štorcha a je to těžko srovnávat, ale v rámci boje o přežití Osada Havranů tento popcorn hezky rozcupovala.

Hunger games je slátanina všeho možného pro dnešní mládež a generaci, která povyšuje povrchní zábavu nade vše.

8 18.08.2018