Mermaida
komentáře u knih

Autor mě dost překvapil, jak se dokázal vžít do "dívčích/ženských" pocitů. Nečekala bych takovouhle knihu, která by byla vyprávěna ze ženského pohledu a autorem by byl muž. Žánrově to už bylo trochu mimo můj "standardní" čtecí okruh, ale i tak mě kniha bavila. Četla se s lehkostí, i když témata, která v sobě ukrývá byla dost společensky aktuální. Překvapil mě i rozsah - myšleno tak, že se autor nesoustředil jen na jednu "problematiku", ale na vícero. Na to, že se jedná o ani ne dvěstě stránkovou knihu, to byl podle mě docela odvážný krok, se kterým si autor hravě poradil. Postavy byly sympatické a věrohodné. Občas jsem se při čtení zarazila v rozhovorech, protože mi v některých pasážích přišlo, že jsou až moc "dospělé", na to kolik mělo hlavním hrdinům být. Ale nebylo to nijak časté. Zřejmě se najdou čtenáři, kteří si najdou na knize více výtek, ale je potřeba to brát i tak, že knihu napsal mladý autor. A za mě má teda poklonu.


To jsem si zase hezky početla. :-)
Velmi příjemná oddechovka, plná chleba, na který se mi sbíhala při čtení chuť (a to vůbec chlebová nejsem). Ale je také plná Skotské přírody, milých (i nedůvěřivých) vesničanů, přátelství a vlastně i lásky. Hlavní postava Mila, je sympatické děvče, které před nešťastnou láskou utíká do Skotska, aby tam nakonec potkala lásku... No prostě letní romantika, jak má být. :-)
Musím, ale přiznat, že postava Thea mi byla nesympatická od prvního okamžiku a to jsem ještě netušila "co je zač". :-O
Jinak to byla opravdu moc fajn kniha, která mi hezky ubíhala (ačkoliv to na době jejího čtení není úplně znát, ale délka čtení se tentokrát neodvíjela od toho, že by mě kniha nebavila nebo že by se hůře četla, ale od mého času a možností s knihou trávit čas). Od autorky jsem četla i předešlé knihy a tahle se mi líbila z nich nejvíce.


Krásný příběh, který se lehce četl. Autor napsal knihu velmi poutavě, čtivě a svižně. Bylo to dojemné a zároveň zajímavé čtení. Začetla jsem se prakticky od prvních stránek a příběh mě strhnul tak, že jsem knihu nechtěla ani odložit. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna já přečtu 340 stránkovou knihu za dva dny. Tak moc mě příběh Ollieho, Susan a poštovních holubů z operace Columba uchvátil. Za mě velmi krásné a romantické čtení z válečné doby, které bylo vsazeno do originálního a neotřelého děje.


Po dočtení knihy Vražda s nápovědou jsem se hned pustila do čtení dalšího dílu z této série detektivek o Julii Schwarzové - a nelituji. Případ mě opět vtáhl do děje od prvních stránek, byl propracovaný a poutavě napsaný. Námětem se mi nejspíš líbil tento díl nejvíce. Zaujal mě totiž vrahův styl, co se týče prezentace jeho obětí - i když možná u knihy Vražda v ledu byla ta zvrácenost poněkud "zajímavější". Ale musím přiznat, že mi tentokrát trvalo trochu déle knihu dočíst - přece jen neodsýpala tolik jako třeba předešlý díl.


Za mě trochu zklamání. Čekala jsem "strhující poválečné drama", ale já ho teda v knize nenašla. Kniha byla svým způsobem zajímavá, ale příběh mi přišel takový plytký a nijaký. Prostě jsem čekala od takový knihy, zabývající se takovým "procesem" daleko více.


Tohle bylo velmi laskavé a dojímavé čtení, přestože není úplně veselé. A ačkoliv si nejsem úplně jistá, zda jsem "cílovkou", tak jsem ráda, že jsem jsem měla možnost si knihu přečíst. Tato kniha mě upoutala svojí nenápadnou a přesto krásnou obálkou, která dost vystihuje děj knihy. V druhé řadě jsem od autorky četla obě její předchozí knihy, které se mi dost líbily, a tak jsem si řekla, že zkusím i tuhle. A jsem za to ráda, protože mi sedla a četla se mi opravdu dobře. Byl to poutavý příběh, plný životních nástrah, ale také vroucné lásky. Dokonce mi ke konci i slza ukápla.


Nyní čteno jako re-reading... Už když jsem knihu četla na jaře roku 2019, tak jsem psala, že mi přijde, že mě bavila o dost míň než první díl. Nyní - při druhém čtení musím konstatovat, že to mám stejně. :( Tím neříkám, že mě nebavila! Jen to nebylo takové nadšení jako ze Smrtky. Přestože příběh je velmi propracovaný a pořád se něco děje a čtenář má potřebu číst a číst a číst, aby věděl co bude dál, tak na druhou stranu se tam toho děje tolik, že jsem se občas až ztrácela. Tento díl je bohatší na postavy, ale také na zvraty. A někdy toho bylo na mě zkrátka moc. Ale i tak je to velmi zajímavá a dosti znepokojivá kniha.
Je čas se pustit do Zvonu a zjistit, jak to nakonec autor celé vymyslel...?


Jednoduchý příběh o nevyřčeném. Za mě asi takový průměr, co neurazí. Působilo to na mě jako takové klišé (ne v romantickém slova smyslu) - spíš nedotažené - nepřijde mi reálné, že by manželé, kteří spolu žijí čtyřicet let spolu 6 měsíců nepromluvili ve společné domácnosti...?
Na druhou stranu se mi kniha kupodivu četla dobře a času stráveného s ní nelituji, proto dávám 3 hvězdičky místo dvou.


Trvalo mi dlouho než jsem se do knihy začetla. Ze začátku jsem se s knihou opravdu prala. Přišla mi zdlouhavá a nesedl mi styl psaní a přeskakování mezi postavami a dějem. Jedno velké plus však byly krátké kapitoly, jinak bych knihu asi odložila. Dalším důvodem (neodložení knihy) byl ten, že mě tématika "Kindertransportů" hodně zajímala a byla jsem na knihu hodně zvědavá. Pravdou je, že jsem díky této knize o Tante Truus - slyšela (četla) prvně. Nakonec jsem se začetla někde až za půlkou knihy. Příběh to byl zajímavý a svým způsobem opět silný. Truus měla můj obdiv a našim hlavním hrdinům Stephanovi a Žofii-Heleně jsem držela palce, ale přesto mi tam něco chybělo. Možná jsem jen měla velká očekávání ...


Kdo by neznal ságu Stmívání? A který milovník by ji nechtěl číst očima našeho milovaného upíra Edwarda? Po 15 letech jsme se dočkali. :) Kéž by to ale nebyl jen první díl, kéž by nás autorka provedla Edwardovýma očima celou ságou... Osobně by mě strašně zajímaly události z jeho pohledu z Rozbřesku. Ale to předbíhám!
Bylo milé se opět vrátit do Forks. Do příběhu, který všichni fanoušci ságy Stmívání známe, ale z Bellinina pohledu. Tento nový pohled Edwardovýma očima byl naprosto skvělý. Čtivý a pohlcující. Nové pocity, nové okolnosti, nová vyjasnění staré známé romance! Kdo tuhle ságu nemiluje - nepochopí...
Bohužel česká verze má své mouchy v chybách. Nejedná se o chyby v příběhu, ale o překladatelské / korekturní prohřešky, které by se v knize v takovém hojném počtu neměly objevit! :( Snažila jsem se vnímat pouze příběh, ale i tak jsem je viděla. Byla jsem si jich vědoma a rušily mě. Občas jsem si musela chybnou větu přelouskat znovu, abych věděla, co tím “chtěl básník říci”. Opravdu smutné, u tak očekávané knihy! To bych si na ni raději ještě dva měsíce počkala a měla ji bez chyb než tohle... Za ty chyby má kniha o jednu hvězdu méně - jinak by si vysloužila plný počet.
Ale i tak knihu doporučuji všem milovníkům Edwarda a Belly. :-)


Knihy od tohoto autora mě fakt baví. I tahle byla skvělá, skvělá svým tématem - mě osobně se trošku hůř četla, stránky mi neutíkaly, tak jak bych si u autorovy knihy představovala. Avšak dané téma mě nutilo číst dál a dál, za což jsem ráda. Sama jsem se párkrát zastihla jak vodou šetřím. Myslím, že tuhle knihu by si měl přečíst KAŽDÝ! Abychom začali opravdu přemýšlet nad tím, co nás (nebo generace po nás) jednou možná čeká!!


Velice poutavá a čtivá kniha - o odpuštění sama sobě a o naději, o víře v zázrak, která navíc byla plná krásných citátů a mouder.


Ze začátku díky pomalému rozjezdu mi nepřišla kniha vůbec záživná, ale to se záhy změnilo! Pak nabrala na takové intenzitě, že jsem četla a četla a četla až po poděkování jsem se nemohla od knihy odtrhnout.
Kniha je vyprávěna deníkovou formou z pohledů čtyř hlavních hrdinů, a tyto kapitoly jsou krátké, díky nimž se kniha rychle utíká.
Konečný zvrat byl skvěle podaný a překvapil.


Po měsíci dočteno! Ufff! Silná to kniha (a nemyslím tloušťkou!).
Ze začátku jsem měla problém se čtivostí knihy. Až někdy za polovinou dostala pro mne spád takový, že jsem se konečně začetla a nechtěla knihu odložit. Celkově byla kniha krásná. Jen ten Ráchelin život byl poměrně smutný, ale vlastně se snoubil i s tím příjemnějším , což spíše ukazuje až konec knihy.
A emočně? Nemám slov - dokonce mi tekly slzy i v tramvaji (spolucestující divně čuměli...). Myslím, že tuhle knihu si budu hodně dlouho pamatovat, přestože naše společné začátky nebyly nic moc. Ale ten konec je vykompenzoval!


Nádherná!.. Uchvátila mě - ten smutek, žal, bolest, touha, něha, láska, tanec - ŽIVOT! Bláhový Perdu, který neotevřel a nepřečetl si dopis - proklínala jsem ho za to. A obdivovala, že se vypravil do Provence. Příběh byl poutavý, promyšlený - hezký i smutný zároveň. Měl chuť po poznání a vlídnosti. Láska je sladká i hořká. A děj mi přišel ze začatku dle Perduova vidění hořký a přecházel stránku po stránce ke sladkosti. Už teď vím, že jednou si Jeanův příběh vezmu znovu do ruky a budu ho s ním prožívat. Abych jím mohla být opět pohlcena a mohla ho vstřebávat všemy póry...
Jen jednu věc - knihu bych ale s dovolením přejmenovala na "Ochutnavač knih". Vím, proč se kniha jmenuje Levandulový pokoj, ale tak nějak název, jenž jsem si přebrala z knihy já, se mi zamlouvá pro celek tohoto příběhu daleko víc.


Když pominu to, že jsem knihu dostala jako dar, a vůbec jsem neuvažovala o tom, že si ji přečtu, ale že jí dám dál. Tak musím nakonec uznat, že jsem ráda, že jsem tak neučinila a na poslední chvíli ji otevřela a začetla se. Pro mě můj první Kotleta a nějak sebe samu nechápu, proč jsem od knihy dávala ruce pryč dříve, než jsem ji vůbec otevřela. Asi jsem se dle názvu bála, že je až moc morbidní a sexuální. Ale byla naopak napínavá, četla se rychle a poutavě. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Příběhy na sebe navazovaly, děj byl plynulý a "magický" a celkový dojem z knihy je pro mne za pět hvězdiček.
Takže já ji doporučuji, ale nemohu ji srovnávat s jinými autorovými knihami.
Každopádně si beru ponaučení, že nebudu odsuzovat knihu před tím, než se jí vůbec pokusím otevřít a aspoň kousek si přečíst.


Tak tohle byla (za mě) jízda od prvních stránek.
Skvěle propracovaná kniha, která mě od prvních stránek vtáhla do děje. Kniha měla spád a své svižné tempo, které si udržela po celou dobu příběhu. Bylo to čtivé, dechberoucí, napínavé a hlavně nepředvídatelné. A navíc to mělo prostě "grády"!
Já osobně byla z knihy a z námětu naprosto spokojená, i s tím, jak to autor celé podal.


Tohle byl dech beroucí příběh o jedné dívce, později ženě, která čelí ne zrovna šťastnému osudu. Přesto v knize najdete i velkou část pozitivních emocí. Kniha je rozdělena na tři dějové části a ve všech si čtenář něco najde, ale mě nejvíce padla do noty ta prostřední část - z Provence. Zde se právě setkáváme a poznáváme s Marianne.
Na to, že se kniha z velké části odehrává v okupované Francii se četla moc hezky. Byla propracovaná a bez "hluchých" míst. Vše na sebe navazovalo a bylo vysvětleno. Příjemné čtení z nelehké doby.


To byla pěkná knížka, která se dobře četla, i když jste už "dospělák". Já se ke knížce dostala díky "čtenářské výzvě" a jsem za to ráda, protože jinak by mi asi unikla z "knižního hledáčku". Bylo mi Leni líto, z toho jak osaměle se cítila a moc jsem ji přála, aby vše dobře dopadlo.


Příjemná knižní oddechovka, která nebyla vůbec špatná, ale našly se občas pasáže, kdy mi přišla maličko zdlouhavá. Ale příběh právě se rozvádějící Pavly, která hledá nového chlapa pro život se mi četl hezky. Příběh podle mě neurazí, je ze života, a to mám ráda.
