Metroušek
komentáře u knih
Politika pro každého
Jan Procházka
Jedna z knížek, která mi pomáhala v dospívání pochopit ten markantní rozdíl mezi v rámci možností relativně svobodným myšlením 60. let a všeobecně děsivě normalizovaným myšlením normalizace.
Esoterický Egypt 2.
John Anthony West
Oba díly jsou vhodné pro čtenáře, který chce jít za tradiční výklady děl egyptské civilizace. Autor nastudoval a promyslel velké množství věcí, a knihy mohou sloužit jako dobrý průvodce na poznávací dovolenou v Egyptě.
Esoterický Egypt 1
John Anthony West
Kniha je o hodně lepší, než by vypovídalo zdejší hodnocení. Autor se snaží skutečně porozumět egyptské civilizaci, a jeho poctivé použití slova "esoterický" by mohlo jistý druh lidí varovat, aby se k takové "pavědě" nesnižovali. Na rozdíl od mnohých podobných autorů však neulétává, a stojí s nohama na zemi, a s hlavou v oblacích. A to se mi dost líbí.
Jízda na tygrovi
Ole Nydahl
Docela sebestředná kniha, taková vlastní hagiografie. Když si to spojím s kritickými články na internetu, tak je Nydahl rozhodně přinejmenším kontroverzní postava, stejně jako mnozí další guruové. 16. karmapa byl prý žertéř, a tenhle svérázný láma je možná jeden z jeho vtípků.
Raději vidličky než nože
Colin Campbell
Trochu fundamentalistická kniha, ale když jde o věc, prospěšnou zdraví i přírodě, tak to ještě skousnu. Spousta receptů a tipů na přechod na rostlinnou stravu se někomu hodí, argumenty pro vegetariánství jsou pádné, profily osobností ze stejnojmenného filmu zbytečné. Pobavil jsem se fiktivním varovným štítkem na maso, mléko a výrobky z nich. Jak to, že takové varování není povinné, EU?! Tak už jen pár citátů (nedovedu posoudit, jestli jsou pravdivé): Na každého amerického konzumenta masa a ryb připadá 270 usmrcených zvířat za rok, a 21 tisíc za život. USA mají 5% světové populace, a usmrtí, zkonzumují nebo vyhodí cca 20% zvířat, usmrcených na světě kvůli potravě. Zvířata chovaná na porážku vyprodukují 130x více odpadů než celá lidská populace (tady doufám, že je statistická chyba). Průměrná kráva dnes vyprodukuje 45 litrů mléka za den, což je 10x víc než by vyprodukovala přirozeným způsobem. Jen tak dál! Vzhůru do toho Báječného nového světa (Brave New World)!
Věk bohyně Kálí
William Dalrymple
Škoda, že to nepojal trochu víc nadčasově, trochu to zastaralo. Některé příběhy jsou hodně silné, drsné a poučné a stojí za přečtení. Autor se v Indii opravdu vyzná, a umí zajímavě psát.
Společnost věčného mládí
Jan Keller
Sociology včetně Jana Kellera čtu rád, protože je to málo pracný a bezbolestný způsob, jak lépe pochopit rychle se měnící současnost. Tentokrát je to pro mě spíše zklamání, protože se dost jedná o komentované poznámky k četbě, autor se hodně točí na svém "pětníku" jako káča, píše hutným, byrokratickým eurostylem, jako by se v Evropském parlamentu narodil a prožil celý život, a také většinou vychází z francouzských zdrojů, a nejsem si jistý, zda kniha platí i o zbytku Západu. Nežijeme však ve Francii (bohudík a bohužel, jak kdo). Uvítal bych jako téma Česko, notabene za vlády populistické oligarchie. Chápu, že poměrně rychle upadající Francie (slovy filmu Nenávist "země, která stále jen padá, padá, padá, a říká si, že je to zatím dobrý, zatím dobrý, zatím dobrý") je snadným terčem jak pro (tiše předpokládejme, že levicové) francouzské sociology, tak pro (zajisté) levicového Kellera, kteří těžko přiznají, že ten sešup je hlavně dílem socialistického experimentu, jehož náprava je kvůli velké moci odborů těžko možná, a zajisté ne bezbolestná. Tak aspoň hezký citát z knihy, i když ne Kellerův: "Hledisko konzumu zakrývá třídní rozdělení společnosti. Každý něco konzumuje. Bohatí luxus, střední vrstvy jeho nápodobu, nižší vrstvy diskontní sklady a bezdomovci popelnice." (Ledun Floris)
Přestaň se bát
Don Miguel Ruiz (p)
Obávám se, že toto není žádné prastaré učení z doby údajného "třetího slunce", ale pouhopouhý novodobý, plytký, dobře zpeněžitelný produkt New Age, který se dá, až na výjimky, označit jako jednu z prvních pastiček na duchovní hledače, bez ohledu na hodnocení 4,9 z 5 hvězdiček na Amazonu. Vzhledem k tomu, že tomu autorka sama věří, se zřejmě z této pastičky sama nikdy nevymanila. New Age bychom měli přiznat čestnou úlohu popularizátora duchovních věcí, ale nenapadá mě jediný (sic!) příklad, který bych mohl uvést jako čestnou duchovní konkurenci tradičních učení. Chápu, že mnozí čtenáři to tak chtějí, a také to tak dostanou, ale instantní osvícení a instantní duchovní pokrok jsou opravdu jenom podvod a šidítko, jak snad potvrdí každý, kdo si to na té cestě kus odpracoval. S autorkou souhlasím snad jen s kritikou náboženství strachu (tedy těch zrozených v pouštích a oázách Blízkého Východu). Ale nač si vymýšlet toltécká falza, když máme po ruce tisíciletá, prověřená, moudrá učení starých Indů (jóga, védy, hinduismus, buddhismus) a Číňanů (taoismus)?! Tam je vše, oč se tak lopotně a neefektivně snaží New Age vařením svého spirituálního dortu jak od pejska a kočičky, vše, co si vyznavači tří hlavních náboženství strachu nedovedou až na výjimky (někteří poustevníci, svatí, kněží, mniši, jeptišky, súfí i laičtí hledači) ani představit. Jenom to není instantní (kromě šizených výrobků duchovních padouchů), ale poctivé a přírodní. A stejně jako se dneska dělá špatně mnohým lidem ze syrového ovoce a zeleniny, tak se mnohým hledačům dělá špatně z tisíciletou praxí ověřené, poctivé, přírodní, nutričně výživné, povznášející duchovní stravy.
Jízda v levém pruhu - rozhovor s Jožinem Valentou
Marek Vácha
Po dvou třech pěkných knihách rozhovorů nebo vzpomínek křesťanských jeptišek či kněží jsem se těšil, ale tato kniha mě zklamala, a přes autorovy chvályhodné aktivity a otevřenost v ní nevidím žádný přínos. Katolické vidění světa a jejich problémy jsou mi prostě cizí, a jsem tomu vskutku rád.
V jižní Indii
Pavla Jazairiová
Styl autorky mi moc nesedí, ale v knize podává slušný, pravdivý obraz jižní Indie a její společnosti.
Encyklopedie hinduismu
Karel Werner
Encyklopedie podává velmi dobrý, střízlivý, zasvěcený přehled o tomto nepřehledném až chaotickém, ale úžasně silném, barevném a živoucím náboženství. Škoda, že má málo ilustrací, ale internet pomůže.
Pouto
Lynne McTaggart
Tak jako vždy, svět je v nějaké krizi, a potřebuje vylepšit, čehož spousta hajzlíků nahoře zneužije ke svému obohacení na úkor ostatních. Autorka se na vylepšení světa snaží jít odspodu, od jednotlivců a malých skupin. Ukazuje, jak škodlivá je soutěživost a snaha získat výhody na úkor druhých, a jak užitečný je způsob jednání win-win. Podle ní byl člověk zrozen k tomu, aby někam patřil, souhlasil s druhými, dával, a hrál fair play (a tedy se střídal). A snaží se probudit co nejvíce lidí k tomu, aby tuto svou pozapomenutou podstatu objevili, a řídili se jí. Kniha stojí za opakované přečtení, protože obsahuje hodně zrn a semínek. Příhodné filmy: Pošli to dál, Crash, Babel, Gran Torino...
Mayský kodex
Douglas Preston
Průměrná dobrodružná kniha, jakých se dají nasekat stovky, a také podobných stovky jsou. Ztráta času.
Bohové pijí whisky
Stephen T. Asma
To byl teda kočkopes, tohle všechno smíchat dohromady! Spíše pro velké zájemce o buddhismus.
Cestovatelé ve Třetí říši: Vzestup fašismu očima obyčejných lidí
Julia Boyd
Vskutku dobrý nápad, předválečný třetí rajch jako turistická destinace v podání očitých svědků. Je docela poučné číst, jak snadno se dají lidé ošálit, jak dokáží vytěsnit nebo omluvit viditelně špatné a zlé věci, a hledat na ďáblovi jeho pozitivní stránky. Je to spíš pro historiky a zájemce o reálie nacismu, ale kdo si tam občas dokáže představit komunismus místo nacismu, objeví docela zajímavé paralely. Člověk by řekl, že příště už na špek neskočíme, ale skáčeme zas a zas.
Cesta k nesvobodě
Timothy Snyder
Autora monumentálních Krvavých zemí tentokrát nemohu vzít bez výhrad, přestože s vyzněním díla souhlasím. Předně ve svém rozhorlení za správnou věc začíná mírně připomínat politruka, ačkoli pro politruky svobody a demokracie mám vcelku pochopení, občas zabředává do hodně nepodstatných detailů, které by si mohl ušetřit, a také stylisticky ve snaze vyhnout se napsání tisícistránkové bichle silně preferuje podstatná jména na úkor ostatních slovních druhů, což mi snižuje požitek z četby, neboť se mi občas vybavuje Majakovskij. Jeho hodnocením trumpovských USA si nejsem jistý, neboť se domnívám, že obě směsi toho tyglíku se trošku vzdálily realitě, a že pravda je někde uprostřed. A způsob tamějších prezidentských voleb se mi zdá opravdu nešťastný, a posledních dvacetiletí mi snad dává za pravdu. Živočichopis jednoho z odporných systémů současnosti, putinovské mafiánské kleptokracie, a její snahy o "řešení" vlastních přezrálých a zahnívajících problémů nalezením vnějšího nepřítele je však přesný. Pro nás je kniha velmi důležitá, protože naše slovanská, postkomunistická země je bohužel stále považována za sféru ruského mocenského zájmu, a mnozí čeští pohůnci a jiní "užiteční idioti" dělají za mrzkou skývu moci, peněz nebo pouhé milostivé pochvaly gosudarstva vše pro to, abychom jí zůstali i nadále. Navíc se u tohoto mafiánského únosu ruského státu a jeho bohatství jedná o jeden z případů marketingové moci, se kterou si právě v Česku prožíváme neuvěřitelnou, poučnou, fejkově brainwashingovou zkušenost. Důvodů, proč si tuto knihu přečíst, tedy máme víc než dostatek. Sice asi otevře jenom již otevřené oči, ale co se dá dělat. Tak to prostě je. "Pravda není pravda." Se stim smiř.
Tajemství Hieronyma Bosche
Peter Dempf
Hieronymus Bosch je jedním z nejzajímavějších malířů historie, mám dvě jeho reprodukce v obýváku, a jsem rád za každou knihu o něm. Autor slušně popsal reálie doby, a snažil se o vysvětlení Boschova fantaskního světa. Bohužel ale nezvládl dvě časové roviny, přičemž ta novodobá se mi zdá hodně zbytečná, a také román nemusel tolik překombinovat a přehustit. Škoda, určitý potenciál kniha má.
Srí Lanka - Turistický průvodce Rough Guides
Gavin Thomas
Rough Guides nikdy nezklamou. Společně s DK Eyewitness to jsou mé oblíbené příručky na cesty. Skvělá dvojice!