Metroušek
přečtené 1514
Bílí baroni II.
2014,
Jiří Kučera
Zpočátku jsem byl skeptický k ambicióznímu názvu knihy, ale musím uznat, že je oprávněný. Dostal jsem další příznačný střípek do mozaiky habaďůry zvané socialismus, kterou tolik lidí ani po 35 letech svobody nedokázalo prohlédnout. Kniha se nečte lehko, a jelikož se v ní neustále pochlastává nebo přímo chlastá, je dobré při četbě něco lehce popíjet, což se mi osvědčilo. První třetina knihy je výborná a plná zřejmě z větší části pravdivých, ačkoli neuvěřitelných příběhů a scének, kterým jsem se často smál nahlas. Pak se hodně opakuje na daleko slabší úrovni, aby se posléze vzchopila k vynikajícímu, depresivnímu finiši, za který musím dát knize pět hvězdiček. Kniha by zasloužila proškrtat, ale autora musím obdivovat, protože nám zpřístupnil řadu polozapomenutých socialistických reálií, které budou mladším čtenářům připadat jako zlé pohádky, ale my, kdo jsme zažili vojenskou katedru a rok, v případě většiny nešťastníků pak celé dva roky vojny, víme, že to tak opravdu bylo. Spojení vojenského, komunistického a medicínského výraziva je opravdu unikátní. Portréty lampasáků a jejich motivace, mluva a činy jsou také věrně popsány. Těším se na první díl a doufám, že autor už píše třetí, neboť počátky 90. let v našem zdravotnictví byly určitě také výživné. Mohl bych z knihy citovat řadu skvělých ukázek, ale spokojím se s jednou nenápadnější, avšak o to příznačnější. "Nakrátko mne rozveselil jen zažloutlý list starého rozkazu nalezený na dně trezoru, na němž stálo, že se náčelníkovi politického oddělení plukovníku RSDr. Makoňovi uděluje týden studijního volna ke složení maturitní zkoušky, což mne tedy neobyčejně rozjuchalo."... celý text
Šíleně bohatí Asiati
2015,
Kevin Kwan
Film je podle mě lepší, ale bez předlohy by nevznikl. Obdivuji autorovu znalost světa luxusu a singapurské smetánky. Na dlouhodobé akumulaci bohatství po celé generace a přehnaném konzumu, podpořeném vybraným vkusem, určitě něco je... (;-))... celý text
Unesený Západ
2023,
Milan Kundera
Není to zase taková bomba, jak by někdo mohl podle hodnocení soudit. Samozřejmě inteligence autora a stylistická vybroušenost se nedá popřít, stejně jako nadčasovost obou krátkých esejů. Hlavně ten druhý je bohužel stále aktuální. Střední Evropa se pořád nemůže rozhodnout, jestli je lepší osudová, depkovitá, rozvolněná prázdnota slovanské (roz. ruské) duše, nebo pohodovější a soustředěnější rozpoložení západní mysli, mylně považované za povrchnější a zbytečnější. Náznaky mnoha rozumných a věci znalých lidí nám v tom moc nepomůžou, protože je většinou neznáme. "Ruská univerzální monarchie by znamenala nesmírné a nevyslovitelně zlé neštěstí bez míry a hranic," napsal třeba o ruské expanzivnosti a touze po světovládě Palacký. Na tom se nic za tolik let nezměnilo a v posledních letech je to hořkou pravdou, kterou mnozí úspěšně popíráme. Nemohu než bytostně souhlasit s trpkým povzdechem polského autora Kazimierze Brandyse, který by, jak věřím, miliony lidí, kteří mají tu strašlivou smůlu žít v sousedství "největšího" slovanského národa, podepsaly klidně vlastní krví: "Raději bych nepoznal jejich svět, nevěděl, že existuje."... celý text
Bojovníci železné opony
2024,
Jaroslav V. Mareš
Otec se synem jsou na výletě v československém pohraničí. V dálce vidí drátěnou ohradu Železné opony. "Tatínku, s kdo žije za těmi dráty?" ptá se školáček. "My, synku, my," povzdechne si otec. Je až děsivě úsměvné, kolik lidí trpký humor tohoto vtipu ještě nepochopilo. Kdo by také uvítal přiznání, že prožil značnou část svého života v zadrátované totalitní komunistické kleci sovětského pašalíku, že? Marešova kniha stojí na "správné" straně dějin, ale mohla být ještě o něco lepší, lépe rozvržená i napsaná. Je hodně faktografická a časté dlouhé citace jsou podle mě spíš na škodu, ačkoli chápu, že je to dost individuální, a že to má své opodstatnění. "Komunistický režim má jeden shodný rys se středověkým nevolnictvím a jeden shodný rys s nacistickou diktaturou. Stejně jako středověcí feudálové považuje lidi za druh majetku, nehodný rozhodování o svém osudu. Stejně jako nacionální socialismus svou ideologii vyhlásil za jedinou pravdu. A kdo má jedinou pravdu, může podle zvrácené logiky trestat jiné názory, protože jsou nepravdivé, špatné, škodlivé." (J. V. Mareš) Z příběhů, které jsem neznal, mě velmi oslovila krátká, ale výživná akční anabáze vojína základní vojenské služby Zdeňka Pecháčka, kterou by mu i sám Josef Švejk mohl jenom závidět. Ten chlap měl fakt z pekla štěstí! Bravo! Natočte to někdo, to je námět jako hrom! Mimochodem, deset let vězení za pár vtipů ze Svobodné Evropy, to bylo fakt přes čáru, soudružky a soudruzi! ("Jak se soudruh Andropov připravoval na zimu?" "Natáhl bačkory.") Nebýt Sametové revoluce, tak by si Viktor Dedera jistě odseděl celou pálku, a ne "jenom" těch téměř šest let...... celý text
Umění klamu
2003,
Kevin Mitnick
Povinná četba pro bezpečáky a jejich učitele a školitele. Pochopitelně lehce zastarala, ale podstata je asi stále podobná. A také dobré návody pro tajné agenty, hackery a vůbec pro lidi, kteří z různých důvodů rádi strkají nos do cizích věcí. Technologie máme hodně dobré, jenom ten lidský faktor trochu hapruje.... celý text
Reportérem nadoraz: Mafie, politika, tajné služby
2024,
Jaroslav Kmenta
Tahle kniha asi potěší málokoho, ale přesto je potřebná. Hlavní scénu posledních 35 let známe vcelku dobře, ale zákulisí si musíme jenom domýšlet. A že se tam dozajista čiperně přikrádalo, rozkrádalo, kšeftovalo, privatizovalo, podvádělo, falšovalo, vyhrožovalo, ubližovalo, unášelo nebo přímo vraždilo, to je vcelku jasné, neboť taková je povaha části lidí. Těžko bychom také hledali politickou stranu či hnutí, která se v tom nejen nenamočila, ale spíše přímo nevymáchala. Jen namátkou a podle abecedy: ANO, ČSSD, KSČM, ODS, SPD, VV... Jména Babiš, Gross nebo Zeman se v knize objevují daleko víc, než je zdrávo. Jeden by si téměř mohl zoufat. Vždyť je to daleko horší, než za socialismu! Jenže není. Tato kniha statečného investigativního novináře jenom ukazuje zrcadlo a nasvěcuje některé záměrně temné kouty naší společnosti. Můžeme demokracii odvrhnout a dávat zas a zas šanci "obětavým", "dobře to myslícím" egomaniakům, a jejich pokusům o nový, "správný", totalitní režim. Nebo můžeme přijmout fakt, že taková je prostě lidská povaha. Asi se nevyvarujeme toho, abychom volili nové a nové psychopaty, ale neměli bychom volit své staré, známé psychopaty, kteří slibují vyřešit problémy, které sami do značné míry způsobili. Někdo si demokracie váží, a jiný ji zneužije. Děje se to všude na světě. "Nemá smysl se odvracet od demokracie a hledat nové spasitele a totalitáře či normalizátory," píše pan Kmenta. Tento systém, který dnes máme, není ideální a nikdy nebude. Přes všechnu tu špínu, kterou zarputilý pan Kmenta svým podběrákem vylovil z kalných vod naší nedávné minulosti, nemusíme zoufat. Už jenom to, že ani jeden z těch "hrdinů", které ve své knize popisuje, nebyl schopen zabránit, aby vyšla, dokazuje sílu demokracie. Nedejme šanci falešným pábitelům! Buďme rádi, že žijeme v takové zemi, a držme palce autorovi. Dobrá práce, pane Kmento! PS: Věděl jsem docela dost věcí, ale to, že "jednička" je jedna miliarda korun českých, to jsem, já bloud, opravdu netušil... Jako nášup doporučuji film z kalných, toxických vod našich východních bratří a sester: Miki.... celý text
Nevratné poškození: Jak naše dcery propadají transgenderové mánii
2024,
Abigail Shrier
Tak tohle bylo opravdu "slovo do pranice." Hlas židovské ženy, volající z pouště do chaosu moderní doby. A je to hodně zajímavé a současné čtení. Myslel jsem, že si tuhle anabázi ušetřím, protože jedinou osobu, která prošla transgenderovou proměnou, jsem osobně poznal počátkem 80. let, a to jsem té křehké, umělecky založené dívce, která se uvnitř cítila být mužem, a časem je jím stala, věřil. Když jsem se však dozvěděl, že se nedávno mladý muž z USA, kterého s celou rodinou zprostředkovaně znám, stal mladou, po roce od operace stále spokojenou ženou, nedalo mi to. Kniha je hodně podnětná a pokud mohu posoudit, docela erudovaná. Někomu možná nebude stát za přečtení jako celek, ale případové studie za to stojí. Není žádným tajemstvím, že naše doba je docela slušně ujetá. Není divu, že třeba masově plodí jindy tak zvláštní, okrajové případy, jaké jsou v knize popsány. Aniž bych chtěl závažnost situace jakkoli snižovat, dovedu si docela dobře představit, že se dívky a mladé ženy snaží s něčím identifikovat. Je to odvěký a pochopitelný jev. Kdo nezná sám sebe, snaží se najít identitu jinde. Proto mladí lidé v Goethově době páchali "wertherovské" sebevraždy, v 50. letech se stávali nadšenými komunisty a v 80. nagelovanými travolťáky, a proto třeba naši senioři dnes tíhnou k jistému mazanému filutovi, chaoticky blábolícímu plynnou praslovanštinou. Docela věřím, že memy, ideologie nebo vliv vrstevníků a jiných influencerů takto fungují. Puberta a dospívání pro mnohé představují obtížnou etapu v životě člověka, a ne nadarmo se uvádí výraz "adolescentní demence." V dnešní době se všemožně snažíme, aby člověk, onen jedinečný, vzácný tvor, žil jako v bavlnce a sebeméně netrpěl, takže máme porozumění i pro zmatky, úzkosti a deprese, které tento důležitý přechod k dospělosti doprovázejí, a snažíme se je vyřešit medikací, nálepkováním a bezbřehým porozuměním. Jedině tak si dovedu vysvětlit, že zejména v USA dochází k tak enormnímu nárůstu případů transgenderové proměny. (Ano, peníze pochopitelně také ani tam nesmrdí. A je jednodušší souhlasit s pacientem než mu jeho bludy vyvracet a riskovat žalobu a veřejné zostuzení.) Obávám se, že v naprosté většině případů se jedná o reálný, menší zástupný problém, jehož radikální řešení bylo citlivému mladému člověku podsunuto a naočkováno, a tak se ten malý problém rozbujel do netušených rozměrů. Ze šikmé plochy se pak hodně těžko seskakuje, zvláště když žena začne brát testosteron. Buďme rádi, že se v těchto ožehavých, extravagantních věcech zatím moudře držíme opodál, a můžeme se z nich poučit. Sám jsem v životě prodělal pět nepříjemných, bolestivých operací, a jímá mě hrůza při pomyšlení, že bych se dobrovolně podrobil lopotnému a riskantnímu předělání na ženu nebo opačně. Možná jsem v těchto věcech "konzerva", ale někdy je docela dobré být "konzervou." PS: Dal jsem si tu práci a zjistil jsem, že 12 čtenářů, kteří dali knize hodnocení "Odpad", až na dva zcela bez komentáře, mělo v průměru relativně "pouhých" 176 přečtených knih (z toho dva aktivisté tristní 2 knihy, takže ryze účelové přihlášení). To spíše svědčí o tom, že autorka měla pravdu, a progresivistická ideologie a nátlak fanatické sociální skupiny (tedy jakési sekty) ve škole nebo na sociálních sítích hrají zásadní roli. Věřím, že má pravdu také ohledně rad, které na konci své knihy sděluje. Mezi progresivismem a zkamenělostí existuje taková rozumná, vybalancovaná cesta, která je asi ideální. Jenže my často takové řešení odmítáme, protože nám naše extrémní řešení připadá daleko lepší. V otázce genderu jsou, obávám se, bezpečnou cestou jenom dvě možnosti: ženy a muži. Snažme se jich držet. Náš hardware můžeme vylepšit jen do jisté míry a poměrně pracně, ale proti přírodě bychom jít asi neměli, protože na to většinou sami doplatíme. Nejjednodušší cestou je provést úpravu a upgrade našeho softwaru. Někdy opravdu stačí jenom poodstoupit a nestát si na kabílku. Pokud se vás tato problematika týká osobně, zvažte to, než uděláte osudovou chybu. Radikální změna prostředí, optimálně pak dočasně bez smartphonu a internetu, je opravdu jednou z nejlepších cest, jak vystoupit ze situace. Změna pohlaví je naopak určitě jednou z nejhorších. Je mi strašně líto tolika zničených životů.... celý text
Krátké dějiny (téměř) všeho paranormálního
2021,
Terje G. Simonsen
Kniha je hodně podnětná a přináší slušný průřez problematikou, která není tak ujetá, jak by si leckdo mohl myslet. Většinu věcí jsem sice už znal, ale mít je pohromadě je fajn. Autor se neukazuje jako borec a nesnaží se o svůj verdikt, což je sympatické. Berte to tedy jako (lehce ukecaný) úvod do problematiky a zkuste si na ty věci udělat svůj názor. A věřte, že náš svět je o mnoho zajímavější, než to většinou vypadá.... celý text
Permanentní portfolio: Dlouhodobá investiční strategie podle Harryho Browna
2024,
Craig Rowland
To to letí! Již krásných 35 let jsme, byť ke skřípění zubů třetiny voličů, relativně hrdou a úspěšnou součástí svobodného světa. A němu kromě jiných výhod a požitků patří investování, které umožní našim vydělaným penězům pracovat a vydělávat nám už podstatně méně namáhavě další peníze. Jenže cesta k úspěšnému investování je poměrně trnitá. "Musíte se smířit s představou, že trhy jsou stejně nejisté jako celý zbytek života," píší autoři. 20. století bylo velice turbulentní a v mnoha evropských zemích bylo obtížné si svůj majetek udržet. (Tak třeba můj tatínek zažil demokracii, okupaci Sudet, Protektorát, okleštěnou demokracii, komunismus a demokracii.) Nedělám si iluze, že 21. století bude o mnoho lepší. Spíš se opět postupně vytváří dokonalá bouře. Možná budeme mít jiné starosti, než jsou naše peníze, ale rozhodně bude lépe s nimi než bez nich, protože nám dávají větší svobodu a více možností reagovat a uspět. Vzhledem k tomu, že Češi začali po pandemii konečně spořit (s 18% úspor jsme na tom hodně dobře, ačkoli naše ekonomika z toho radost nemá) a snad se i postupně proměňovat z poddajných postkomunistických obětí fikaných politiků ve skutečné a svobodné piloty svých životů. A tak příjemné a zajímavé starosti ohledně poskládání co nejlepšího portfolia začnou mít stále další lidé, zejména pak mladí. Tato kniha se může ukázat jako hodně nápomocná, protože se snaží vytvořit robustní, odolné portfolio, které se v přírodní, ekonomické, finanční nebo sociální vichřici jen tak nezhroutí. Autoři využili starší, po desetiletí osvědčenou strategii Harryho Browna, která spočívá v rozdělení investic do čtyř stejných, tedy 25% pilířů: akcií, dlouhodobých státních dluhopisů, hotovosti a zlata. (Bonusovým pilířem je pak páté, riskantní, "funny" variabilní portfolio, které mnozí začátečníci, tradeři a spekulanti, většinou budoucí loseři, mylně pokládají za pilíř hlavní.) "Permanentní portfolio je totiž nejlepší metoda, se kterou jsme se dosud setkali a která umožňuje dosahovat stabilních výnosů za všech tržních podmínek, a to i po započtení inflace." Navíc má jednu velkou výhodu: jakmile své peníze rozmístíte do čtyř rovných pilířů, okamžitě začnete využívat nemalých výhod tohoto jednoduchého, ale sofistikovaného systému. A to je opravdu bomba! Kniha je velice čtivě podána, má báječný nadhled, je dostatečně podložená a erudovaná a plná dobrých rad a konkrétních tipů na portfolia, ETF, solidní makléře atp. Osobně věřím, že to může fungovat i nadále. Cena knihy je vyšší (a navíc jsem podpořil svůj kamenný obchod), ale rozhodně oprávněná. Stejně jako ostatní dobré investiční příručky časem zmizí z pultů a bude těžko k sehnání. Hledáte-li podklady pro solidní, střízlivé, poctivě podložené dlouhodobé investování, neměli byste tuto knihu, stejně jako vynikající knihy osvícených pánů Siegela (sehnat ji je docela fuška a dotisk se zatím neplánuje), Tůmy a Dvořáka (kupte si je, zejména pokud s investováním začínáte), pominout. Štěstí přeje připraveným! Ti ostatní opakovaně nalétávají nesplnitelným slibům politiků. P.S.: Můj seznámek (bohužel nikoli vyčerpávající, protože část literatury v češtině prostě není - nebo se mi nedostala do ruky - a je třeba si ji sehnat anglicky) doporučené investiční literatury v češtině vás může k další četbě inspirovat zde: https://www.databazeknih.cz/seznamy/popularne-naucne-knihy-o-investovani-a-financich-21140. P.P.S: Jako člověk, který má nohy poměrně pevně na zemi a hlavu vysoko v oblacích, si nemohu odpustit škodolibou poznámku. Je zajisté fajn mít svůj majetek až tak hodně pod kontrolou, jako předvádějí autoři, finanční preppeři a dobrovolní lehcí paranoici. Stojí to však za tu námahu (ačkoli popsaná metoda patří k těm nejjednodušším)? Není v poměru cena-výkon skutečně lepší tradiční český fatalismus? Však to nějak dopadne. Necháme to vyhnít. Vždycky nějak bude. Na to sere pes... Za pár (doufejme desítek) let zběsilého 21. století uvidíme, kdo měl pravdu. Kéž by to byla taková hobitovská kombinace obou zmíněných přístupů... Zůstaňte příčetní v nepříčetném světě!... celý text
Všechny moje lásky
2000,
Nick Hornby
Autorův způsob psaní opravdu není moje první volba, ale v čem se shodneme, je láska k moderní rockové a popové hudbě. Je osvěžující zjistit, že se dalšímu autorovi dostala až tak pod kůži.... celý text
Kuba: Stručné dějiny konce
2023,
Tomáš Klvaňa
Pokud jde o komunismus, stačí si přečíst Orwellovu Farmu zvířat, a člověk nemusí bádat dál. Vždycky to dopadne stejně. Výsledkem je spousta nevinných mrtvých a zavřených, diktatura věrchušky, pokřivení morálky a zásluhovosti, stagnace a zdevastování ekonomiky a život bídnější, než kdyby mohla fungovat svobodná společnost. Proto také komunismus nikde neuspěl a ani Čína s ním dlouhodobě neuspěje. Kniha pana Klvani plasticky popisuje, co se za posledních šest desetiletí stalo s Kubou. Není to veselé čtení. Dozvěděl jsem se pár věcí o diktátoru Castrovi a pár o Che Guevarovi, kterého stále občas vídám na tričkách mladých turistů. Je absurdní, že tričko s Heydrichem by (doufám) nikdo nenosil, ani kdyby to bylo dovolené, ale Che je stále považován za sexy revolucionáře. Přitom komunismus zavinil mnohonásobě víc mrtvých než fašismus. Jeden by řekl: Stačilo! Jenže ne, mnohým lidem to pořád nestačí. Farmě zvířat by neporozuměli a knížky, které dobře popisují současný komunismus v Číně, na Kubě a v KLDR, si také nepřečtou. A tak i u nás řešíme ve čtvrtině 21. století agendu, kterou jsme měli mít vyřešenou nejpozději před čtvrtstoletím.... celý text
Pan Weir je borec, který má výborné nápady a pečlivě (aspoň pokud dokážu posoudit) nastudovanou a promyšlenou problematiku. Proto se na jeho knížky rád podívám. Jenže radost mě brzy přejde, protože pan Weir (podle mého skromného názoru) neumí moc psát. Jeho styl je podobný, jakým dnes píše spousta moderních amerických autorů, a troufám si tvrdit, že by šlo těžko rozpoznat, jestli nějakou část napsal třeba James Swallow nebo právě Andy Weir. Je to škoda, protože rovnováha pravé a levé hemisféry je pro psaní velice důležitá. Ale třeba se autor "vypíše" a přibude pár skvělých knih a filmů. Má na to.... celý text