MHudec komentáře u knih
Nadchla mě. Ale nebudu psát delší komentář, protože moje pocity se téměř totožně shodují s uživatelkou pode mnou.
Pří úmyslu půjčit knihy nemocné dceři jsem náhodou na ni narazil při šmártání mezi regály. Napadlo mne, že to by mohla být pro moji dceru fajn četba. Jako vždy jsem se podíval dovnitř, abych věděl, co to dceři vlastně donesu domů. Byla to past! Knihu jsem přečetl místo dcery.
Stačila první věta a už jsem hltal. Taková milá básnická mluva, ze začátku děj tak pozvolna plyne, napětí střídají chvíle hlubokého ponoření se sama sebe do hlavní hrdinky. Od druhé půlky začíná nabírat napínavý děj dost grády a kdo má rád nečekané zvraty, přijde si na své. Nekonečná dávka tajemna, poetický obraz vlastního světa. Fantazii se tu meze opravdu nekladou. Chvílemi jsem kroutil hlavu nad tím, co všechno je možný lidský mozek vymyslet. Běžný čtenář by takový nápor fantazie nemusel přežít :-D. Ovšem jsem také občas kroutil hlavou nad tím, kdo tu dělal korektury. Nad tím mi visí ještě několik otazníků.
Trochu mě zaskočilo kolik děje se vejde do tak úzké knížečky, na konci mě čekalo lehké zklamání, že už je konec. Autorka se mohla více rozepsat. Rozhodně mi ani jeden z řádků nepřipadal směšný, jak tu kdosi psal. Kniha asi úplně nezaujme běžného čtenáře.
Vypadá to, že by kniha mohla být naprosto dokonalá, avšak přeci jenom pár mušek jsem objevil. Za prvé korektura. Za druhé pár nejasností v některých údajích o hlavních hrdinech. Občas si odporují. A chybí tam obrázky... Rozhodně bych ale neohodnotil knihu titulkem ,,odpad''. Ze zvědavosti jsem pak hned běžel pro básnickou sbírku.
Rád bych věřil, že to není pravda. Bohužel takový příběh není ojedinělý. Nedá se to ani hodnotit hvězdama. Kvůli takovým rodičům bez srdce bych klidně obnovil trest smrti a i to je pro tu svini málo.
Přestože se kniha četla jedním dechem za jediný víkend, jakoby mi v ní něco chybělo. Nebo možná srovnávám s jinými zajímavými knihami na podobné téma, které se mi zdály o něco lepší, nemohu tedy hodnotit za 100. Ze začátku se mi ten děj zdál poměrně kostrbatý a nepřehledný, po dvaceti stránkách jsem se konečně pořádně začetl. Přesto knihu ke čtení doporučuji.
Mám z ní trochu rozporuplné pocity. Z části mi dala docela zabrat, ale líbilo se mi vylíčení reálných událostí nenásilnou formou jako je to u historických románů. Četl jsem ji déle, než bych chtěl a než je u mě zvykem, ale přesto bych ji doporučil.
Nemohl jsem se odtrhnout od čtení. Zajímavý příběh běžce, který šel tvrdě a nekompromisně za svým cílem. Nezalekl se žádné bolesti a problémů. Jeho touha po běhu byla silnější než všechny překážky postavené do cesty.
Kniha pro mě představuje jedno velké zklamání. Vzhledem k tématu jsem se těšil na napínavé vyprávění v poutavém jazyce. Ani jednoho jsem se nedočkal. Po několik stránek, kdy autorka skákala z jednoho časového úseku do druhého, jsem měl pocit, jako bych nečetl beletristickou knihu s dobrodružnými prvky, ale dost nekvalitně napsaný návod na zavařování okurek. I novinář by to zvládl napsat lépe. Takovou nudu a zmatečnost u tohoto díla bych opravdu nečekal.
Od Neffa jsem čekal asi dalekovíc. Byla to chyba! Je to takové laciné, příjde mi.
Zajímavý příběh, hodně myšlenek, někdy až moc. Spousta podnětů k přemýšlení. Nemusela by se ale tvářit až tak moc vážně. Doporučuji.
Asi to nebyla úplně kniha pro mě...
Upřímně...od knihy jsem po obsahové, myšlenkové a jazykové stránce očekával daleko víc. Kniha je pro mě velkým zklamáním.
Člověk se začte. Kladně hodnotím směs vtipného jazyka s poutavým vyprávěním napínavého děje. Zajímavý cestopis. Jinak mi ale přijdou Ziburovy knihy dost podobné.
Knihu četla dcera. Náhodou jsem nahlédl dovnitř a nechal jsem se strhnout taky. Čím? Poutavým vyprávěním, zajímavým dějem. Jako bych se na tu dobu stal součástí toho krásného lesního prostředí.
Napínavé, čtivé, ale že bych se nemohl úplně odtrhnout to zase úplně ne, přesto jsem byl spokojený. Občas celkem trefné vtipy. Jo, pobavil jsem se.
Místy mi připomíná Skácela, ale všudypřítomný originální jazyk autorky dává básním šmrnc. Ještě jsem něco takového nečetl. Je jasné, že každý autor dává do básní své emocionální prožitky naplno, ale tohle je takové zlváštně kouzelné. Asi jsem se zamiloval...Některé básně jsem musel číst několikrát, nejen proto, že jsem mnohdy tápal ve významech, ale mnohdy mě také velice zahřály a jsou zajímavé.