mi-380 komentáře u knih

Při pátrání po důvodu popularity kapitána Exnera jsem došel k poznatkům, z nichž se dají vyvodit odpovědi: byl vždy dobře oblečený, místo piva pil víno, jezdil ve veteránském kabrioletu mercedes, na kapitána byl podezřele mladý, choval se slušně. To vše v této kombinaci v šedesátých letech nebylo asi úplně normální, proto tehdy na čtenáře, a hlavně na čtenářky, působil jako postava téměř nadpozemská. Po těch 56. letech, kdy prý román poprvé vyšel na pokračování v Rudém právu, v knize vidím ozvěny nedávné války, smutnou historii starého sídla, přehlídku ušlápnuté a nedoceněné inteligence a bývalých podnikatelů, přemíru soudruhů a také trochu tak nějak zdánlivě roztržitého pátrání našeho mimořádného kapitána.
75 % (zatím 168 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
Kapitán Exner fascinoval i filmaře, o čemž svědčí 5 filmů a jeden seriál. Jen nějak nemohli trefit správného herce, pokaždé byl jiný (Jiří Vala, Petr Kostka, František Němec, Karel Heřmánek, Jiří Kodet, Michal Dlouhý).

68 18.02.2023

Šest let trvalo Enzovi, než se dostal od pátého k šestému případu. Mezitím autor vymyslel zcela nečekané, skoro až šílené, rozuzlení, které radikálně zasahuje do hlavních vztahů z předchozích dílů. A Enzo, ten věhlasný profesor forenzních věd, jako správný teoretik na ty své vědy nechává zapomenout, z fakulty se mu hodí jen zdatná asistentka, a celý případ si musí odžít na vlastní kůži – za svědky jezdí po Francii sem tam, dostává se do nebezpečných, skoro hororových situací, vyptává se, uniká, zalyká se lítostí, zachraňuje, zaměstnává šedé buňky mozkové…
80 % (aktuálně 245 hodnocení s průměrem 90 %).

68 11.07.2022

1973, kronika americké megalopole druhé poloviny dvacátého století pokračuje. Hluchý a jeho další ďábelský provokativní kousek je tu sice na prvním místě, ale detektivové zároveň řeší spoustu malých případů a dva větší (krádeže s koťaty a násilí motorkářského gangu). V kinech frčí Bullittův případ, rasismus a nesnášenlivost mezi přistěhovaleckými komunitami roste, vzrůstající násilí v ulicích jako by se vymykalo kontrole.
90 % (116 hodnocení s průměrem 89 %).
…
„Já to vím, že jsem krásná,“ řekla.
„Cože?“ řekl.
„Podívej, Berte,“ řekla, „já jsem manekýnka a jsem placená za to, že jsem krásná. A strašně mi jde na nervy, že na mě v jednom kuse tak čučíš.“
„No dobrý, tak já už…“
„Ne, laskavě mě nech domluvit…“
„Já myslel, že už s tím seš u konce.“
„Nejsem. Chci, aby tohle mezi náma bylo jasný.“
„To už je jasný,“ řekl. „Teď to víme oba, že seš krásná.“
Zaváhal jen na malý moment a dodal: „A navíc ještě skromná.“
…
Kling váhal, zda jí má říct, že – opravdovej policajt nebo neopravdovej – když viděl Bullittův případ prvně, hezkou chvíli nevěděl, co se to tam na tom plátně hrome vlastně děje. Vyšel z biografu s pocitem vděčnosti, že to nebyl on, ten policajt, kterému ten zapeklitý případ přidělili, částečně proto, že by byl nevěděl, odkud jej má začít rozšmodrchávat, a částečně proto, že se mu z těch automobilových honiček motala hlava. Ani tentokrát mu nebylo jasné, o čem ten film vlastně je, jenomže to nebylo vinou uhozených motivací nebo náhlými zvraty komplikované zápletky. Krátce a dobře, nedíval se totiž na film, ale díval se na Augustu.

P.S.
V hlavních rolích Carella, Meyer, Kling, Hawes a Ingersol.

68 07.05.2022

Typický autorův styl, normalizačně český, s pošilháváním po Americe, plný hospodského humoru. Hutný příval slov, jednoduchý a jen mírně vypointovaný děj, prostě život a dílo made in Šabach, což chápu jako pokorné pokračování dělnicko-intelektuálského světa made in Hrabal.
Audiokniha: Tomáš Hanák čte a vypráví svým charakteristickým stylem tak vehementně, že jsem si hlavního hrdinu příběhu nedokázal představit jinak než jako Tomáše Hanáka. Perličkou na dně je sám Petr Šabach v roli kamaráda Evžena.
80 % (298 hodnotících, průměr 80 %).

68 23.04.2022

Kdekdo má svůj oblíbený revír, já nedám dopustit na ten osmdesátý sedmý, mimo jiné. Autor i v pokračování s pořadovým číslem 24 dokázal přijít s novou zápletkou, i když tenhle hlavolam tentokrát svou komplikovaností trochu připomíná vykonstruované historky staré britské školy. Typicky americké je ale prostředí a lidé, dokazuje to popis velkoměsta v drsném roce 1970, kdy upadající utopické ideály hippies vystřídal raketový nárůst městské kriminality.
80 % (hodnotilo 126 uživatelů, průměr vysoký - 89 %)
…
Nic nedokáže zmást člověka (policisty nevyjímaje) víc než spousta jmen a spousta ústřižků a spousta mrtvol. Zastavte na ulici kteréhokoli zákonů dbalého občana a zeptejte se ho, čemu dá přednost, zda spoustě jmen a ústřižků a mrtvol, nebo obyčejné vraždě sekerou, a uvidíte, co vám řekne.

P.S.
Hlavní vyšetřovatelská dvojka: Carella a konečně i Brown.

68 06.03.2022

Po dvou norských zapadákovech (Království a Zmizela v mlze) se přemísťuji studenou Skandinávií do třetího, tentokrát ale ve Švédsku. Není to tu o nic lepší. Rozpadlé domy, zoufalí bezdomovci, fetující tlupy mládeže, kuřáci a alkoholici. Rozjíždí se dvě linie příběhu, jedna temná a smutná, druhá tak trochu nedozrále dětinská (tragikomický vztah matka/dcera mi neustále připomínal působivé drama Služka z Netflixu), třetí linie se přidává v polovině knihy, ve stejném bodu se dá vytušit i pachatel. Čtivé, pochmurné, napínavé, smutné, skandinávské.
Audiokniha, náležitě vážná četba Jitky Ježkové a Jana Vondráčka.
80 % (zatím 556 hodnotících s modrým průměrem 77 %).

68 29.11.2021

Americká bohéma v kombinaci s válečnými veterány v Evropě. Ta válka byla první světová, tedy před sto lety. Fitzgeraldovy a Hemingwayovy příběhy o téhle ztracené generaci jsme s přáteli hltali v době, kdy i my jsme se cítili jako ztracená generace. Ztracená pro Evropu, pro Svět, uzavřená za dráty s elektrickým proudem, s pečlivě hlídanými průchody do NDR a MLR. Dnes tyhle americké životní peripetie vidím jinýma očima. Fitzgerald jako obvykle při psaní myslel na svou krásnou a šílenou Zeldu, a všechny ty srdceryvné historky mi trochu připomínají současný bulvár. Ten tehdy u nás neexistoval, dnes je ho naopak všude kolem nějak moc. Autorův jazyk a jeho schopnost navození pocitů nostalgie po nenahraditelných ztrátách, stejně jako Dorůžkův překlad, mi připadají stále úžasné, jenomže se všemi těmi psychickými poruchami, alkoholismem a rozpadajícími se vztahy vyhasla i jedna hvězda z původního hodnocení.
85 % (zatím 522 hodnotících s průměrem 72 %).

68 08.11.2021

Tajemný cizinec v kšiltovce je muž, přesto mi stále před očima naskakuje charismatická tvář britské herečky Hannah John-Kamen, která tuto postavu dokonale zahrála v roce 2020 v TV minisérii, mimořádně kvalitně a přehledně převádějící Cobenovu motanici do filmové řeči. Kniha tentokrát přišla na řadu jako druhá, bál jsem se, že kvůli znalosti zápletky nedočtu, jenže ta je tak komplikovaná a chytře promyšlená, že jsem naopak celou dobu porovnával a užíval si propojení díla literárního s filmovým, a nepřetržitého, skoro až zběsilého přibývání záhad, tajemství a nečekaných obratů. Závěr je sice divoký, přesto nakonec převládá (možná i díky seriálu) pocit velké spokojenosti.
90 % (zatím 728 hodnotících s průměrem 80 %).

P.S.
https://www.csfd.cz/film/810063-cizinec/recenze/

68 05.11.2021

Autorka přesvědčivě poopravuje sovětskou propagandou dlouhá léta prosazované vnímání utrpení válečného Leningradu. Její styl, založený na studiu historických pramenů, odkrytých po roce 1990, a hlavně na svědectvích a denících zoufalých obyvatel a vojáků obou bojujících stran, mi svou důkladností a názorností připomíná Snyderovy Krvavé země. Opět tu v rolích hromadných vrahů vystupuje Hitlerova krvavá mašinérie a s ní ke smůle obyvatel Ruska Stalinův nelidský režim. Nebýt devastujících předválečných čistek v armádě, během nichž se paranoidní antisemitský ruský diktátor zbavil převážné většiny důstojníků, bohužel těch nejschopnějších, a nebýt jeho materiální podpory Hitlera, která trvala ještě den před útokem Němců, nemusel se Leningrad, ale podobně i Stalingrad, Moskva a spousta dalších sovětských měst ocitnout na pokraji absolutního zničení.
Ale kdyby jsou chyby.
Tahle kniha dokonale, přitom poutavě, popisuje hrůzy války, neschopnost, zoufalství, hladomor a umírání. Další připomenutí skutečnosti v jak krásné době a zemi teď žijeme.
100 % (aktuálně 70 hodnocení s průměrem 91 %).
…
Prvním pravidlem politiky, jež se pořád omílá na všech diplomatických banketech, je nikdy neútočit na Rusko. Proč se ale Hitler, který si byl velmi dobře vědom katastrofy, která tam potkala Napoleona, rozhodl na Rusko, tedy Sovětský svaz zaútočit?
…
V roce 1941 za sebou padesátiletí Rusové už měli tři velké hladomory. První v letech 1891-1892, kdy volžské stepi zasáhlo sucho, druhý v letech 1921-1922, který zapříčinily rekvizice obilí a občanská válka, a třetí v letech 1932-1933, kdy bolševici divoce kolektivizovali rolnická hospodářství, čímž odsoudili ke smrti přibližně sedm milionů lidí.
…
V Leningradu zahynulo třicet pětkrát více civilistů než při londýnském Blitzu a čtyřikrát více obyvatel než při bombardování Hirošimy a Nagasaki dohromady.

68 17.08.2021

Pravé čtení pro ty, kteří volají spolu se mnou a s kap66: já chci detektivku, ale ať to není detektivka! Krátká, ale hutná retrospektivní šaráda, kde několik vypravěčů dokonale zamotá příběh i hlavu čtenáře. Na Japrisota (Rossiho) a jeho antidetektivky nedám dopustit. Po titulech Dáma v autě s brýlemi a puškou a Vražedné léto i potřetí velká spokojenost.
90 % (aktuálně 116 hodnocení s průměrem 83 %).

…Divili se lidé, mrzela je dost
na tom dobrém králi tato ukrutnost;
však co král chce, zdrávoť pro poddané,
tak po letech zvykli si Irčané
na tu podivnost.
Jenom holičové zvyknout nemohli,
na šibenici je špatné pohodlí…

Spojeno se vzpomínkami na mé rodiče, na jejich nacpanou knihovnu, na nedostatek místa, zadní řada knih je schovaná za přední. A já, žáček prvního stupně, se v těch pokladech přehrabuji, objevuji zázraky, slyším poprvé o nějakém Irsku a zjišťuji, že za své chybičky bych se nemusel stydět.
A tajemství pošeptám do vrby.
100 % (zatím 1406 hodnocení, průměr je zatím 78 %).

68 29.01.2020

Karel Čapek už dávno před mým narozením dokázal krásným jazykem a s úžasnou laskavostí popsat a vysvětlit, proč už patnáct let každý rok číhám na levné letenky, hotýlky a airbnb, pokaždé něco najdu a minimálně jednou za rok se do U.K. na pár dnů (jednou dokonce na měsíc) vracím. Je to tam tak příjemně jiné a tak úžasně tradiční, velkolepé, travnaté, kamenné a cihlové, a ani promíchání s asijskými, africkými a také evropskými přistěhovalci na tom zatím moc nezměnilo. Co autor napsal už skoro před sto lety, to až na drobné výjimky (třeba muzeum Sherlocka Holmese by už dnes na Baker Street našel) stále platí, pevná tradice a konzervatismus, vše promícháno s přiměřenou modernizací. A, řečeno s autorem, je tu nějaká jiná kouzelná angličtina, tou mojí se dá lámaně po světě nějak dorozumět, jen v Anglii ne.
100 % (zatím 439 hodnotících s průměrem 85 %).

68 26.01.2020

Jeden z nejvynalézavějších kousků klasické světové detektivky. Už jen to prostředí, on kdyby někde na jihu v zasněžených balkánských horách uvízl vlak dnes, bylo by to také pěkné dobrodružství, stačí když se zastaví D1. Potom ta sbírka postav, krásně popsaná a charakterizovaná, o slavném detektivovi nemluvě. Vyšetřování plné nápověd, které přesto nejsou i nejpozornějšímu čtenáři nic platné, řešení nás stejně položí na lopatky, tedy pokud čteme poprvé.
Právě jsem přečetl podruhé (mezitím jsem viděl 3 filmová zpracování), takže o překvapení nemůže být řeč, jen jsem si užíval dokonalou práci paní Agathy.
100 % (dnes zatím 1476 hodnotících s průměrem 92 %).

68 11.01.2019

Ponor do jiného světa - jiná doba, jiný režim, jiný styl vyprávění. Počáteční popis událostí, kdy major Kalaš mírně žertovným tónem popisuje při řešení případu svou spolupráci se svérázným Karlíčkem, se plíživě mění na dlouhotrvající hon na nebezpečného zabijáka, který nekompromisně odstraňuje jednu lidskou překážku za druhou, takže nečekaně rychle umírají nejen svědkové, ale i podezřelí. Rok 1951, to znamená i nezbytné minimum politiky, aniž by to nějak škodilo, tak to prostě bylo. Film z roku 1970 (Na kolejích čeká vrah, Sovák, Brzobohatý, Hanzlík, Fialová, Kolářová..) je silně zkrácenou ilustrací románu.
Audiokniha, dvanáctihodinová příjemná četba Martina Zahálky.
85 % (aktuálně 135 hodnotících s průměrem 85 %).

Díky aktuálnímu kontroverznímu TV seriálu, kde vizuálně věrné sedmdesátky jsou slisované do vulgarit, sexu, alkoholu a StB, teď asi půjde o vyhledávanou literaturu. Socialistický realismus, přesněji socialistický naturalismus, v plné síle. Standovo vyprávění s typickým "vole" v každé větě je normalizačně vtipné a tragicky zábavné, těžce vulgární, odporně cynické, časem poněkud monotónní, v každém případě ale originální a ze života. Jako by spojili síly Jaroslav Velínský, Petr Šabach a Charles Bukowki. Autor dokonale vystihl duch doby, tak nějak jsme žili. "Třesu, šéfe, třesu, vole".
Při četbě se mi tu a tam vybavovala stará průpovídka: Nejradši jsem to dělala v klubovně SSM, tam jsem měla vždycky orgasmus-leninismus.
85 % (zatím pouze 14 hodnocení s průměrem 87 %, přede mnou jen tři komentáře).

P.S.
Český lev 2024: a hele - pět sošek pro seriálovou Volhu.
(aktuálně 63 hodnotících s průměrem 80 %).

67 26.04.2023

Závidět mladým? Autor popisuje nekonečnou sérii psychických i fyzických katastrof dvou osamělých hlavních hrdinů - prvočíselných dvojčat (jak jsem se poučil). A dokazuje, že pro někoho osud připravil život smutný, bezútěšný a těžký jako balvan, a nezáleží na věku ani na finančním zabezpečení. Při rozhodování o tom, zda vybrat špatnou možnost nebo tu horší, volí pravidelně to druhé. Sdělení formou i obsahem neobyčejně poutavé a přesvědčivé, jako by autor něco podobného zažíval na vlastní kůži.
90 % (zatím 1282 hodnocení s průměrem 85 %).
...
Mezi matematiky panuje společný názor, že můžete postupovat, jak daleko chcete, a vždycky tam bude další dvojice, i když nikdo nedokáže říct kde, dokud ji neobjeví.
Mattia si myslel, že tohle jsou oni dva s Alicí, prvočíselná dvojčata, osamělí a ztracení, vzájemně si blízcí, ale ne dost, aby se skutečně dotkli jeden druhého. Nikdy jí to neřekl. Když si představoval, jak se jí s tím svěřuje, tenká vrstva potu na jeho dlaních se úplně vypařila a on se dobrých deset minut nedokázal ničeho dotknout.

67 11.04.2023

Tohle se mi nějak nezdá. Agent placený Ruskem, s nejvyšším IQ v americké armádě, ten co měl ve své moci zkázu světa, živoří na Floridě jako vychrtlý bezdomovec a vyšetřování FBI spočívá v nekonečných, měsíce se táhnoucích schůzkách, kde vypravěč Navarro rozpráví s věčně hladovým podezřelým, kterému jde hlavně o jídlo, o možnost vytahovat se, a o zírání na hezké agentky. Pokud jde opravdu o skutečný případ, dost to mění můj pohled na práci FBI. Proamerická horlivost až fanatismus Joea Navarra, to je pochopitelné, utekl s rodinou z Kuby, na druhé straně diletantismus vojáků, úředníků a agentů ve službách supervelmoci je pochopitelný pouze s neradostným připuštěním skutečnosti, že nejlepší léta má tato společnost už za sebou. Četba divná a nezábavná.
55 % (73 hodnotících je nadšeno v průměru mnohem víc, na 81 %).

67 26.01.2023

Úvod bizarní, pohádkový, deskovou hrou vonící. Vrah kombinuje, intrikuje, provokuje a hlavnímu hrdinovi, nepochopitelně vzornému skautíkovi, dává první šach. Ten se, díky své dokonalosti, chtě nechtě zbavuje všech svých důležitých figur. Obětuje snad i dámu? Jeho nejbližší ho mají plné zuby, a pokud někteří nemají, zdá se mi to těžko pochopitelné. Zápletka je celkem zábavná, děj napínavý a konec překvapivý, ovšem s pravděpodobností rovnající se možnosti, že porazíme Magnuse Carlsena. Padouch je schematický, ochrana potencionálních obětí blížící se nule. Hlavní postava Frost mi k srdci nepřirostl, jsem nucen ho, díky jeho autistickému přístupu k dodržování pravidel, přiřadit do smutně proslulé party, kde už na něho čekají, mimo jiné, plukovník Nicholson (Most přes řeku Kwai) a poručíku Goodbody (Jak jsem vyhrál válku).
70 % (493 hodnotících je na úctyhodném průměru 89 %).

Policejní odznak našel na místě. Pistole vězela v pouzdře. Frost ji vytáhl a se zbraní v ruce zkontroloval jeden po druhém všechny pokoje v prvním patře. Byl v domě sám. Přesto něco nebylo v pořádku. Pach cigaret mu prozradil, co se stalo.
...
Jess byla dobrej polda a stal se z ní špatnej polda jen proto, aby dostala Cuttera za mříže. Vy hrajete podle pravidel. Takhle to musíme dělat, i když kvůli tomu přicházíme o lidi.

67 12.01.2023

Autor posílá už počtvrté svého podivuhodného doktora Theo Craye lovit dalšího velkosériového vraha. Jeho mise je znovu vedena ve stylu kamikadze, kdy postup podle vzorce temného, že temnější snad už ani být nemůže, je doplněn Theovým instinktem, zarputilostí a bohužel i velmi častým vzpomínáním na případy z doby minulé, což nafukuje knihu o jednu přebytečnou čtvrtinu.
70 % (zatím 461 hodnocení s průměrem 75 %).

67 08.12.2022

Objevy během šmejdění v temných koutech našich životů nepřináší nic radostného. U politiků jsou tyhle údaje ještě o něco truchlivější. Tady jde Kmenta tvrdě a důsledně do jednoho z nich, určitě bychom ale velké černé díry našly i v životech ostatních vůdců politických stran, jen zatím ty knihy nikdo nenapsal. Nějak si přestávám dělat iluze.
90 % (aktuálně 846 hodnotících, zatím průměr 85 %).
…
Vy jste znal pana Babiše osobně?
Ano.
Co si o něm myslíte?
Nesporně pracovitý, ale prevít vyjebaný to je.
To jste mě rozesmál.
…
A proč do toho teda šel?
No, to je ta otázka.
A vy si myslíte co?
Je to směsice několika důvodů Aby se ochránil před těmi věcmi z minulosti, které by ho mohly dohnat. Aby se pomstil Polákům za Unipetrol. Aby si uspokojil své ego. No a pak hrají roli informace. To je nejcennější, co může být. V tomto směru bych řekl, že je kozel zahradníkem. Představte si, že teď sedí na prameni největších informací o konkurenci. Umíte si představit, co to je? On teď všem vidí až do žaludku. Přečetl si dokonale svou konkurenci.

P.S.
Začal jsem číst před měsícem, dočteno až po návratu do reality po desetidenní cyklistice v Chorvatsku, kde jako by ty naše ekonomické, politické a válečné problémy neexistovaly. Ani se mi z toho zářiového slunce a teplého moře nechtělo zpátky.

67 28.09.2022