Mi--LADA komentáře u knih

Jejda, to tu budu jediná, kterou to ničím neoslovilo? Skotská Vysočina, láska k rodnému území a nezměkčilost hlavního hrdiny se mi zdála jako dobrý námět pro historický slaďák. Zasekla jsem to ovšem už asi na třicáté stránce, protože se to prostě nedalo číst. Velká nuda, naivita a jedno klišé za druhým.
Přísahám, že v minulosti jsem přečetla pár poctivých harlekýnek, prvorepublikových večerů pod lampou a historických romancí, které mi upřímně pohladily po duši, takže tímto žánrem nepohrdám. Bohužel zde vychází i spousta knížek, které jsou prostě z mého úhlu pohledu nedostatečné a na jednu povedenou knížku z červené knihovny spadá desítka těch méně povedených. Takže sorry, nemám z toho zvláštní potěšení vyčnívat z davu a nepřidat se k všeobecnému nadšení, ale sama za sebe prostě hodnotit musím. P.S. Druhý a zvláště třetí díl má hezkou obálku, abych jen nehaněla. :)

Nejdříve jsem si říkala, že to bude můj šálek kávy. Tajemná romantika. Podzimní počasí v malebném městečku, starodávné panství, oprašování a zabydlování v novém domově, špatná pověst domu u místních a temná předzvěst toho, co se asi stane dál. Jenže ono se toho pořád nic moc nedělo, akorát tam neustále slyšeli hlasy dětí, viděli plechového muže (?), opakovaly se stejné duchařinky a žádná nadstavba k tomu. Za mě bohužel zbytečně zdlouhavé a málo děje. Stíny v koutech, úleky a výjevy se pořád opakují a příběh je čím dál tím víc těžko uvěřitelný, nakonec skoro až úsměvný.
Skončilo to naivně, jako příběh z nějakého laciného dívčího duchařského románku za pár korun, který koupím někde v obyčejné trafice a který snad do knihkupectví ani nepatří. Erskinovou si asi už odškrtávám ze seznamu a svojí oblíbenou autorku romantických knih nadále hledám. :)

6 13.04.2020

Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Dá se od ní jen těžko odtrhnout. Bylo to napínavé, poučné a nejlepší na tom bylo zdařilé psychologické prokreslení postav. Emilii, statečnou, hodnou holku v růžové čepici, schopného Floriana a obětavou Joanu je snadné si oblíbit. Nejzajímavější je ovšem charakteristika moulovitého idiota Alfreda, který patří mezi nejasociálnější postavy z knížek, o kterých jsem zatím četla. To, jak je popsáno, v jakém žije bludu, jak mu nic nedochází, jak něco řekne a vzápětí sdělení popře, aniž by si uvědomil realitu, je někdy až smutně zábavné. Je to tip líného, neschopného a zbabělého člověka, který víc překáží než aby byl k něčemu dobrý a přitom si myslí, že je díky své rase nadřazený. Paradoxně se mu hnusí slabost, nedostatečnost a nemoci. Za svojí jednoduchost nemůže, je otázka, do jaké míry je schopný korigovat svojí zmatenou, pokroucenou mysl a vrozený závadný charakter.
"Když jsem byl malý, Mutter mi vždycky zakrývala oči před nemocemi a odchylkami. A bylo to dobře. Na světě je tolik ošklivosti a nedokonalosti. Víme, že existuje, ale když nás někdo přinutí se na ni dívat, působí nám tím ještě větší trauma. Některé věci je lepší přehlížet."
Knížka k zamyšlení i napětí o neznámém námořním neštěstí na konci druhé světové války, která se povedla.

13 12.04.2020

Chtěla jsem si přečíst něco od autorky Morton a tak jsem se pustila do této knížky. Možná jsem neměla šťastnou ruku při výběru, protože autorka je docela oblíbená a doporučilo mi ji pár kámošek. Proto zkusím ještě jiný titul, tohle mě bohužel úplně nenadchlo.

Vražedná pomsta je o trochu slabší než první díl, pořád mi ovšem HG bavily. Poslední dvě kapitoly se mi ovšem zdály vyloženě nepovedené, myslím tím jejich zpracování, ne ideu. Bylo to zmatené, odbyté, místy až trochu nesrozumitelné, nezáživně napsaný konec, jako by už autorce na konci došel dech nebo to chtěla mít co nejrychleji za sebou.
Taky ty milenecké vztahy byly jako ze špatné červené knihovny. Sedmnáctiletá Katniss s Peetou spí v jedné posteli jako dva sourozenci. Přitom on jako u jiných dívek žádaná TV celebrita jí pořád hrozně miluje, ač je to dlouhodobě neperspektivní vztah, o nic se nepokouší, vyhovuje mu držet se jen za ruce a utěšovat jí. Strašně se pro ní rozdává, snesl by jí modré z nebe, je hrozně hodný, ona mu na oplátku skoro nic nenabízí. Jiný výherce, který má být zatraceně sexy žádaný krasavec zase pro změnu miluje vyšinutou, duševně vyřízenou holku Annie. To bylo dost nevěrohodný.
Přesto musím dát alespoň 4 hvězdy. Nicméně oproti prvnímu dílu... prostě fakt trochu slabší. :(

4 24.03.2020

První díl je nepřekonatelný. Slupla jsem ho rychle a nadšeně jako malinu. Ostatní knihy už nemají takový spád, dobrodružství a drive, je to už oproti jedničce přecejenom trošičku slabší, i když jsem to prostě musela dočíst. A s chutí.
Příběh znám z filmů, v knihách se mi líbilo, že jsou více rozvinuté pohnutky postav. Z jinak dobrého filmu jsem například úplně nepochopila, proč Katniss najednou tak lehce "dala přednost" Peetovi před Hurikánem, s nímž měla dlouholetý vztah, proč přitom k Peetovi byla tak dlouho odměřená a pak se k němu najednou vinula a tak dále. Takže knihy jsou o chlup lepší a více objasňují. Každé dílo má ovšem něco do sebe.
Na YA je to propracovaný, nadprůměrný příběh, má v sobě zajímavé myšlenky a přitom pobaví. Do příběhu jsem se dobře vžila. Patří k nezapomenutelnějším knížkám.

7 22.03.2020

Hlavní hrdinka Prudence je milá a laskavá, jako celá knížka, která nepostrádá jisté kouzlo. Prudence má sympatickou povahu, chová se hezky k lidem, je pokorná k poroučivé matce, pomáhá sociálně méně šikovné sestře, přitom je zdravě sebevědomá, otevřená a často nad věcí. Je to romantička a ráda sní o velké lásce. Hlavně je posedlá touhou psát příběhy, v tomto je stejná jako jsem kdysi byla já. Taky jsem byla plná fantazií a plná potřeby vymýšlet si vlastní příběhy a dávat je na papír, pro což neměli někteří racionální lidé pochopení.
Bohužel mi nesedla stylistika, věty mi přišly místy suchopárné, věcné. Červená knihovna bývá navíc bohužel plná kostrbatých vět s prapodivnou až zprzněnou češtinou, tak je to i zde, viz například tento úryvek hovoru: "Nebyl to člověk, který by se tolik cenil psané slovo jako ona." Některé věty zněly ještě otřesněji, ale už je nedohledám. Vadí mi, že někdo z "profesionálů" takto ostudně komolí náš rodný jazyk. Selhává zde překlad, redaktor, korektor, autorka knihy nebo všichni dohromady?
Chvilkami měla kniha spád, pak zase nudila, takže jsem měla problém jí dočíst, alespoň v určitých pasážích. Je to příjemná záležitost, pro ty, co chtějí na chvilku vypnout a nechat se nést na nenáročné romantické vlně, ale něco tomu scházelo. Forma a způsob podání příběhu byl slabší, ovšem kniha mi přišla o stupeň duchaplnější a sugestivnější než nedávno čtená knížka od B. Cartland Paprsek slunce, takže nakonec dávám 3,5 hvězdy.

5 18.03.2020

Srdcovka. Krásná historická romance a čtivý dobrodružný román. Angelika patřila do mého života už od dětství, nejdříve díky známým filmům. Knížka je propracovanější, vydařenější a věrohodnější, i když je to pořád oddechovej slaďák. Ale nesmírně vydařený! Kéž by podobných knih vycházelo víc. Podobný pocit ve mě hned tak nějaká ženská literatura nevyvolá.

3 15.03.2020

Špička! Strhující román z jiné kultury, který se čte úplně sám. Snadno jsem se vžila do poutavého a silného životního osudu gejši Sajuri, příběh mě hluboce zasáhl. Japonsko mi úplně ožívalo před očima. Ke Gejše, k filmu i ke knize, se opakovaně vracím, jako ke všem nevšedním dílům. Jako ke klenotu, na který narazím jen jednou za čas.
Asi je to čtení více pro ženy, nicméně se řadí mezi to nejkvalitnější, co pro nás, romantičky, vzniklo. Nad příběhem se dá zamyslet, dozvědět se něco nového a navíc vzbudí opravdové emoce. Můžu si přát víc?

9 15.03.2020

Nezapomenutelný veršovaný román o nenaplněné lásce musí zasáhnout snad každého romantika.
Sice mě osobně trochu iritovalo jak nejdřív odmítá on ji, pak ona jeho a jak se navzájem míjí, i když je to jedna z hlavních myšlenek díla. Marnost velkého očekávání.

11 13.03.2020

Miloučké, četla jsem před lety. Neřekla bych, že je to četba pro ženy, spíše jen pro dívky. Chtěla bych si přečíst nezkrácenou verzi, originál. Bohužel jsem zatím viděla jen samé převyprávěné vyprávění od J.Smetanové, asi se u nás vydává častěji.
Když jsem nedávno zjistila, že spisovatelka L. M. Alcott napsala navíc pokračování nezkrácených Malých žen, docela mě to překvapilo. Malí muži, Velcí muži, Dobré manželky, boha jeho, kdo se v těch sériích má vyznat? Možná, že by mě osudy dospělé Jo a její rodiny, které jsou v pokračováních rozvedeny, v současnosti oslovily víc.

4 13.03.2020

Nejvíce mě zaujal Josefův životní příběh. Od knihy jsem čekala mnohem víc.

5 13.03.2020

Čekat dvě stě stran na to, než se děj trošičku rozeběhne, na mě bylo trochu moc. Přišlo mi to umělé, nepřesvědčivé a nezáživné. Četla jsem už povedenější knížky z koncentračního tábora, tenhle román si moje sympatie nezískal.

5 13.03.2020

Vzhledem k věku autorky výborně napsaný a obsahově naprosto nezapomenutelný deník. Strčí do kapsy kde jakou vyumělkovanou knížku z druhé světové, tohle je autentická zpověď skutečné dívky z masa a kostí. Proto se mi zdála tak působivá.

10 13.03.2020

V poslední době jsem četla několik románů z koncentračních táborů a tento mě zaujal zatím nejvíc. Zajímavé, dobře napsané téma + nevšední námět dívčího orchestru = tento román rozhodně doporučuju. Je lepší než Vypravěčka, čtivější než Osvětimská knihovnice a přístupnější než po umělecké stránce určitě hodnotnější Lustig. Je tak akorát a troufám si říct, že skoro pro všechny.

3 13.03.2020

Některé básně jsou nesmírně silné, některé o trošičku slabší, každopádně se jedná o geniální dílo. Každá z balad má svoje působivé kouzlo, i když mám svá nej.

28 13.03.2020

To se teda četlo! Bezchybná, úžasná fantasy s věrohodnými postavami, ke které se budu opakovaně vracet. Opravdu silný, dramatický a nevšední zážitek. A ta nápodoba středověku, skvěle vykreslené postavy, dialogy, tajemné nadpřirozené prvky, láska nejenom pro romantičky, boje nejenom pro chlapy, no, nevím co chválit dřív. Málokterá kniha mi tak upřímně chytne za srdce.

11 13.03.2020

Dost nevěrohodné, v tomto případě jsem tu nereálnost neodkázala skousnout. Souhlas s Adriannou0305. Marii všichni milují a já nevím proč. Nějak jí to štěstí spadne skoro samo do klína. Přitom se tato červená knihovna tváří jako normální sága ze života. Ne, za mě tohle ne!

3 13.03.2020

Záživnější román pro ženy, který poměrně dobře odsýpá. Vévodkyně mě celkem bavila a byla mi celkem sympatická. Nemusí se u ní přemýšlet, při čtení jsem se zrovna nenadřela, ale nebylo to zase úplně bezvýznamné, jako některé jiné knížky. Jasně, s reálným životem to nemá nic moc společného, všechno je tady snadnější než ve skutečném životě, nicméně s tím se musí u těchto románků počítat. Lepší průměr a spokojenost.
P.S. Steelová akorát přestřelila v té pasáži s vedením nevěstince, která je i u takovéhle pohádky moc naivní a úsměvná. Opravdu nemůžu ani v největším zasnění uvěřit, že by vedla nevěstinec nezkušená panna, která není z oboru, v úspěšném rozjezdu by jí pomáhala nevzdělaná pouliční nevěstka a zákazníci z lepší společnosti by si vévodkyni vážili pro její údajné morální kvality a zásady.

4 13.03.2020

Mladičký vikomt L. Frome si myslí, že konečně našel dívku snů, Claribel a chce se s ní oženit. Přijede jako host na námluvy společně se svým poručníkem, strýcem a vévodou, který mu musí sňatek schválit. Vévodovi se do cesty v zahradě paláce připlete jiná, zbitá a týraná dívka Giona, které je třeba pomoci k útěku, neboť v této bohaté rodině jde zneužívané dívce o život.
Samozřejmě jsem čekala oddechovou romantiku, ale tohle bylo s odpuštěním už hodně naivní. O příběh by nešlo, ale je to hůře napsáno. Zapátrám po přijatelnější romanci, tohle bylo prostinké už moc a spíše jsem se nudila. Cartland zklamala, měla jsem vyšší očekávání, nevím, jestli za tu prostotu může víc odbytější překlad nebo samotná autorka. Je to první romance, kterou jsem od ní přečetla a čekala jsem opravdu trochu víc zábavy nebo propracovanější, působivější romantický příběh.
Odsud až podsud je tolerance a všechno romantického, co mi přijde pod ruku, prostě neberu.
Tady se dá pochválit snad jenom snová obálka a to je zatraceně málo.

1 08.03.2020