Micha-Él komentáře u knih
Naprosto excelentní Erben! Jeho balady miluju už léta. Velmi na nich oceňuju, že poukazují na běžné lidské chyby - rouhání se (Svatební košile), hamižnost (Poklad), neuposlechnutí matky (Vodník) ad. Tyhle lyrickoepické příběhy zkrátka nikdy neomrzí. To, jak Erben dokáže vyvolat děsivou atmosféru s kombinací vhodných básnických prostředků, nikdy nikdo nenapodobí.
Miluju čtivý a srozumitelný styl psaní bratří Čapků, tudíž se mi pohádky četly samy. Pokud se však zamyslím nad jejich obsahem, už tolik nadšená nejsem. Rozhodně nemůžu říct, že by mě žádná ani trochu neoslovila, ale pohádky s moderními prvky mi zkrátka úplně nesedí. Nejvíc mě zaujaly ty, na jejichž námět byla natočena pohádka Lotrando a Zubejda, a pak ještě Pošťácká pohádka. Knihu celkově hodnotím tak, že neurazí ani nenadchne, čistý průměr.
Holan je hodně tvrdý oříšek, a to i pro znalce poezie, natož pro mě, která poezii zrovna nemusím. Z abstraktna, které prostupuje celou sbírkou, jsem byla zmatená, takže v závěru jsem ani nevěděla, o čemže sbírka byla. Nicméně i bez toho jsem pochopila, že se jedná o temné a pesimistické básně. K Holanovi se ale vracet nejspíš nebudu.
Všechny básně jsou psané v duchu impresionismu a tak vypadá i jejich obsah. Mně osobně se ale impresionismus líbí, takže jsem neměla problém se začíst. Sova dokázal bravurně popisovat přírodu, západy a východy slunce, mlhu, vůni krajiny atd. Myslím, že je to moc pěkná sbírka, která pohladí na duši a nenuceně přenese čtenáře do Sovových tolik opěvovaných jižních Čech.
V podstatě se jedná o starší verzi červené knihovny, ale já jsem byla s povídkami naprosto spokojená. Horská krajina, černí myslivci a zamilované ženy, to je kombinace, kterou jsem si užívala. Svobodová je výborná vypravěčka, píše čtivě a povídky jsou víceméně takové jednohubky. Nenašla jsem snad žádnou, která by se mi vyloženě nelíbila, ale v paměti mi utkvěly O velké vášni, Sveřepá Meluzína a Nedotknutelná. :)
K mému překvapení mě Skácelova poetika zaujala v pozitivním slova smyslu. Básně jsou krásně napsané, je vidět, že Skácel měl opravdu pro poezii smysl. I když jsem mnohým básním úplně neporozuměla, přesto jsem z nich cítila cit, naději a samozřejmě také zármutek.
Přesně takhle si představuju poezii! Hanzlík píše citlivě, formou básní nám podává příběhy lidí z druhé světové, zejména v první části sbírky si básně uchovávají svůj epický charakter. Z každé je cítit smutek, beznaděj, bezmoc, ale na druhé straně také dětství, naděje a láska.
Holub prý píše jednoduchým a srozumitelným stylem bez zbytečné omáčky kolem. Nevím, jestli to bylo tím, ale sbírku jsem četla vyloženě z povinnosti do školy. Absolutně nic ve mně nezanechala, možná i proto, že jsem nepochytila smysl básní. Takže pro mě Holub určitě ne...
Po sbírce Tento večer docela příjemná změna. Asi to bude i tím, že básník píše pravidelným veršem na rozdíl od výše zmíněné. Docela se mi líbila, ačkoliv jsem hodně básní nepochopila, cítila jsem v nich jakési "poetično".
Básně opravdu nevyhledávám a už vůbec ne od Blatného... Tento večer byla snůška nesmyslných útržků konverzací, kdy básník zničehonic vyštěkl "umyvadlo" apod. Jisté umělecké kvality sbírka určitě má, ale já je zřejmě nedokážu ocenit. V básních jsem nenacházela smysl a nějak jsem nechápala, co jimi Blatný chtěl říci.
Gildu jsem četla jako malá a dosud si vzpomínám, jak moc se mi líbila. Příjemná strašidelná atmosféra, sympatická hlavní hrdinka a zajímavá duchařská zápletka - to vytvořilo báječně čtivou knížku, ke které bych se ještě ráda vrátila. :)
Moc hezká knížka, která mě naprosto vtáhla do děje, a tak jsem všechny situace prožívala s postavami. Na první pohled mě zaujala tematika a Paige s Michaelem, to je prostě nádherná dvojice! Při čtení jsem se usmívala a byla i trochu napjatá, jak to skončí. Pro mě velmi příjemný počin od Petrusové, určitě si přečtu i její další knížky.
Neuvěřitelně moudrá a lidská knížka! Podle jejího tématu by si člověk myslel, že se jedná o nějakou fantasmagorii cestování časem, ale nemohl by se mýlit víc. Knížka je velmi reálná, čtivá, její autor si opravdu pohrál s jejím zpracováním a postavami.
Líbila se mi, je až k podivení, jak aktuální tematika lakomství stále je. Molière dokáže skvěle pobavit a zároveň je velmi moudrý.
Příběh kostelničky a její schovanky Jenůfy je citlivý a dojemný. Ukazuje, jak marnivá dokáže být láska (ze strany Števy) a hlavně sepjatost způsobenou konvencemi. Knížku jsem četla v románové podobě a jsem za to ráda, je přece jen podrobnější. Běžně mi venkovská tematika nic moc neříká, tady se mi ale velmi líbila. Naopak mi místní dialekt v textu ještě lépe umožnil prožívat osudy hlavních postav. Mohu jen doporučit!
Už jsem asi milionkrát viděla filmovou verzi s Danielem Auteuilem, kterou zbožnuju, tak jsem si řekla, že si konečně přečtu i předlohu. No, upřímně prvních asi sto stran, s výjimkou vraždy Neverse, byla neuvěřitelná nuda a tlachání takřka o ničem. Což jsem ale překonala s ohledem na to, že se jedná o realistický román, tudíž než se děj rozjede, bude to chvíli trvat. A opravdu! Děj se rozvíjel všemi možnými směry, stránky ubíhaly a já se nemohla dočkat, ač jsem věděla, jak to celé dopadne, kdy bude spravedlnosti učiněno zadost! Musím říct, že to byl nádherný zážitek se na chvíli přesunout do Francie 18. století! Neohrožený Lagardère byl neodolatelný, Gonzague záporák jako vyšitý, Aurora něžná a půvabná, o dalších postavách ani nemluvě. Prostě, jak je bezvadný film, tak je krásná i kniha.
Moje první kniha od Kundery, v níž jsem si jeho styl zamilovala. Je srozumitelný, inteligentní, velmi dobře propracovaný a dokáže okamžitě zaujmout. Celkově se mi "Žert" hodně líbil a ze všeho nejvíc jsem byla zvědavá, jak se vyvine Ludvíkův vztah s Lucií. To mě sice hodně zklamalo, ale i takový je život. Jinak popis Ludvíkova mládí, roky u PTP ad. byly pro mě moc zajímavé. Přijde mi naprosto geniální, v kolika rovinách se zde vyskytl onen žert. Nejvíc mě pobavil Helenin pokus o sebevraždu. :D
Ač nereálná a těžce přehnaná, ale v rámci svého žánru naprosto super! Je mi docela jedno, jestli je to horor nebo temná pohádka, mě knížka velmi bavila. Vzhledem k tomu, že duchařinu můžu, jsem si to vyloženě užívala :)
Nádherná, citlivá a smutná knížka... Hodně se podobala "Love story" a "Než jsem tě poznala", všechny tři jsem si zamilovala.
Pro mě moc příjemné překvapení! Začátek mi připadal dost zdlouhavý a Neve se chovala jako hlupá husa, ale jakmile přijela do chalupy, už jsem nemohla přestat číst, jak mě děj vtáhl. Bylo to hodně smutné, všechno logicky vysvětlené a závěr malinko sentimentální, ale já jsem naprosto spokojená, nevyžaduju, abych se při každém thrilleru třásla strachy, i když i na takové okamžiky jsem tu narazila. :)