micha-ella
komentáře u knih
Jeden z nás
Shari Lapena
Moje čtvrtá knížka od této autorky, dávám jí pět hvězdiček, ač stále vede její knížka Manželé odvedle. (Škoda, že hvězdiček není víc.) V příběhu Jeden z nás mě bavilo přesunování možností, kdo je pachatelem vraždy, mě to napadlo brzy, ale pak jsem ten úsudek několikrát přehodnotila. Dobře napsaná detektivka, doporučuji.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
O výjimečnosti a přitažlivosti této knížky svědčí počet jejích čtenářů, v knihovně byla nedosažitelná. Jsem ze Šumavy, bydlela jsem tam hodně let a znám tam hodně míst, příroda mě odjakživa fascinuje, proto jsem se na tuto knížku moc těšila. Šumava je nádherná, pořád se tam vracím, ale žít tam takovým způsobem jako lidé z Palánovo rozhovorů, bych rozhodně nechtěla. Já ty lidi nepovažuji za obdivuhodné, určitě jim není co závidět, jsou to nepřizpůsobiví asociální podivíni žijící na okraji společnosti, nevzbuzují ve mně respekt ani pocit čistého života, ať už v přesném nebo přeneseném významu toho slova, naopak. Mít rád přírodu a nechat se jí inspirovat, mít rád samotu a soukromí – to může i člověk žijící v civilizovaném pohodlí, který umí do přírody chodit a BÝT v ní. Rozhovory jsou vedené s citem, i když mám dojem, že jsou místy dost stylizované. Ale knížka je to překrásná.
Nevítaný host
Shari Lapena
Musím ubrat jednu hvězdičku za přítomný čas. Tenhle styl mě nepřestane štvát, kazí mi potěšení ze čtení a tady několikrát kazí i význam vět. Je to překladem? Styl a námět - taky mě napadlo, co by tomu řekla stará Agatha!
V knihovně byla tahle knížka zamluvená nejmíň rok dopředu a to samozřejmě, stejně jako množství komentářů zde, láká další čtenáře.
Dobrá detektivka, i když mnohem víc se mi líbila knížka Manželé odvedle.
Hana
Alena Mornštajnová
Na Hanu jsem si počkala, až bude v knihovně volně dostupná. Mezitím tady naskakoval počet komentářů, stala se z ní kniha roku. Já bych o ní napsala něco podobného, jako o Slepé mapě. Ve všech příbězích mi vadí roztrhaná časová osa, takže tady taky a v porovnání s mnoha knížkami s podobným tématem bych jí tak vysoko nehodnotila. Když přemýšlím nad tou čtenářskou ,,davovou psychózou", vychází mi, že důvodem není jen dobré řemeslné zpracování, ale možná u mladších i slabá znalost té doby.
Vejce a já
Betty MacDonald
Jedna z mých nejmilejších knih. Během svého života jsem jí přečetla třikrát a i po třetí se smála nahlas.
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
Přede mnou je hodně slabších hodnocení, mně se ale tahle knížka líbila. Je dokonale propracovaná, děj je mistrně propletený, napínavé je to až do konce. Nechápu, proč čtenářům vadí nesympatické postavy, chtěli by příběh, kde by byli všichni roztomilí? Tady je v ději zřejmé, proč jsou sourozenci takoví, jací jsou. Já bych autorce vytkla jedině zneužívaný přítomný čas, ale to je můj problém.
Jiné místo
Kateřina Karolová
Po přečtení jsem přemýšlela, jestli se autorka někdy neztratila v lese a proto tak dobře popsala úzkost a paniku člověka, který neví, kde je a co se děje. Výborný námět, bezvadný styl! Závěr knížky má tři možnosti a já striktně trvám na jedné z nich, není sice úplně nejlogičtější, ale jinak jsem to ani pochopit nemohla. No, vlastně nechtěla.
Drak spí
Michaela Klevisová
Česká detektivka, moc dobře napsaná. Hodně postav a spletitých vztahů, bezvadně vylíčená atmosféra vesnice i postup vyšetřování. Jak už detektivky nemusím, tahle se mi líbila.
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
Ačkoliv je styl psaní velmi jednoduchý a překlad má mnoho chyb, tak mě ta knížka bavila. Asi i proto, že jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. Autorka musela být odvážná, když se odhodlala žít s masajským válečníkem, ovšem musela být i hodně nečistotná, když jí nevadilo bydlet v takové hrozné chýši z kravských výkalů, snášet spaní na zemi, bláto, hejna much a komárů, blechy, vši, svrab atd. Sice si na to stěžovala a o hygieně psala téměř na každé stránce, ale sama na několika místech přiznala, že ve špíně se cítí dobře (např. str. 133). Její vztah k tomu muži byl nepochopitelný a zidealizovaný, protože krom vzhledu se jí na něm nemohlo líbit vůbec nic. Líný, žárlivý, primitivní, samolibý člověk. A proč se těmto lidem říká bojovníci, když jsou to pastevci koz a krav, to taky nevím.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Tak já bohužel nesdílím to téměř všeobecné nadšení. Dvě hvězdičky - jedna za slibný začátek a druhá za dobré hororové popisy. Ale jakmile se autorka opřela o tu ubohou berličku ke čtivosti, začala jsem stránky o sexu vynechávat, pak už ten příběh čím dál víc padal do červené knihovny a konec postavený na hlavu ho dorazil. Tohle se lidem líbí?
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Knížky Petry Hůlové mi včera někdo připomněl, chtěla jsem se podívat na svůj komentář a zjistila jsem, že tu není. Knížku Paměť mojí babičce jsem četla hned po jejím vydání a v té době jsem ještě na Databázi nebyla. Je to už osmnáct let a dodnes si pamatuji, jak mě ten příběh a styl psaní autorky zasáhl. Líbila se mi i Stanice Tajga, hned se podívám, jestli u ní mám komentář. Ale další knížky Hůlové už mě zklamaly. Přes matný sklo mě bavilo jen jazykem, na rozdíl od mnoha komentářů, u Umělohmotného třípokoje mám komentář.
Zpěv drozda
Walter Tevis
Tuhle knížku jsem četla hned po prvním vydání v roce 1986 a zůstala ve mně nezapomenutá. Teď jsem jí našla v nové obálce v knihovně a přečetla jí znovu se stejnou chutí jako kdysi. Vytkla bych jí snad jen ten sentimentální konec.
Strach
Jozef Karika
Po Trhlině jsem se na tuhle knížku těšila. Nechci být nezdvořilá, ale přehnanější pitomost jsem nečetla a to už jsem toho přečetla hodně. Tolik násilně nahromaděných hororových vět a scén, že naprosto ztrácejí věrohodnost! Mám ráda horory, ale tohle bylo jako pohádka pro děti a ještě s chybami. (Koloušci v kruté zimě? Les po téměř třiceti letech pořád úplně stejný?...) Nebavilo mě to, nebála jsem se, nelíbilo se mi to.
Velká samota
Kristin Hannah
Tak já jsem asi moc kritická, když čtu to množství pochvalných komentářů. Napsat takový objemný román jistě není snadné, ale právě že je v něm nacpáno tolik srdcebolných scén a postavy se chovají tak nepravděpodobně a konce to nebere, že pro mne to bylo něco jako veliký kýčovitý barvotisk. Závěr tomu dal korunu. Obálka knihy taky neodpovídala, to že je zchátralý srub? Ovšem popisy přírody se mi líbily.
Zamkni poslední dveře
Riley Sager (p)
Tak to byl dobrý thriller! Tajemný, napínavý, strašidelný, hustý! Měla jsem chvilku obavy, že se jedná o duchařinu nebo o rituální nepravděpodobnosti, ale děj byl docela reálný a jeho vystupňování na konci mi tentokrát (jako u jiných thrillerů) nevadilo, naopak, ten závěrečný zvrat byl výborný. Už se chystám na další autorovu knihu.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Báječná knížka, kterou jsem četla už notně dávno a teď zjistila, že jí tady ve svém seznamu přečtených knížek nemám. (Takových je.) Doporučuji.
Alias Grace
Margaret Atwood
Skvělý román! Doporučuju! Příběh služebnice se mi líbil o trochu víc, ale tento příběh služky Grace mi vyhovoval stylem, jakým je napsaný. Plavba přes oceán mi připoměla Vystěhovalce od Moberga, bavily mě popisy domů a prací v nich, líbily se mi dopisy okořeněné ironickými poznámkami, přesné dobové postřehy... Všech 550 stránek jsem si vychutnala a byla ráda, že je to tak tlustá knížka. Doslov autorky mi jen potvrdil, že to nebylo jednoduché psaní. Klobouk dolů!
Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Přečteno podruhé, teď už se mi to zdálo zdlouhavější. K přečteným knížkám se vracím po letech, když momentálně nemám co číst a obvykle už nemají tu sílu, jako napoprvé. Samozřejmě - když znám konec. Ale tohle je prostě klasika a můj první komentář platí.
