micha-ella komentáře u knih

Detektivka, do které jsem se chvílemi musela nutit, děj se dlouze vlekl, střídání minulosti a současnosti bylo naštěstí rozlišeno kurzívou, ale i tak mi nevyhovovalo.

3 15.01.2020

Už ta první kapitola! Bože! Celé to bylo jak americká telenovela. Nic pro mne. Prokousala jsem se až do konce, protože knížky dočítám, když to jen jde, ale skoro to nešlo.

3 05.01.2020

Výborně napsaný, čtivý, napínavý dramatický, strašný příběh o rozporuplných vztazích. V přátelství dvou žen bývá někdy pokrytectví, ale tady vám jeho síla až vezme dech, muži bývají ješitní, ale až tak? Přitom by se to takhle opravdu mohlo vyvíjet i ve skutečnosti, každá postava měla svou minulost, která jí ovlivnila a pokřivila. HU! Nic pro maminky!

3 13.12.2019

Dobře napsaný psychologický příběh. Jen ten styl přítomného času mě ze začátku štval, pak už jsem ho přestala vnímat. Bavilo mě to.

3 09.11.2019

Od začátku mi bylo jasné, jak to dopadne, ukrutně se to vleklo, jalové řeči pořád dokola. Celé mi to přišlo takové hodně naivně napsané.

3 12.10.2019

Mohla bych napsat to samé, jako v minulém komentáři k předchozí přečtené knížce. Dlouhý, rozvláčný, pomalý, natahovaný příběh rodiny, která mi nebyla moc sympatická.

3 05.10.2019

V podobných příbězích nesmí chybět logika. Proč by policie nevěřila tomu, co se stalo? Matrace pod oknem, dveře do ložnice rozbité zvenčí, vyděšené dítě, zlomená ruka... to je málo důvodů k vyšetřování a k policejní ochraně? Podrobnosti, které autor opomíjí, mě při čtení štvou. Celé mi to přišlo málo pravděpodobné.

3 25.09.2019

Přečtete to během hodiny. Vydat knížku o přibližně čtyřiceti stranách textu v malém formátu (v běžném tisku by jich bylo stěží dvacet), v drahém papíru a s drahými ilustracemi si může nakladatelství dovolit jen u slavného autora. Já mám na Murakamiho už trochu pifku, protože tu svojí slávu zneužívá a i jemu je jistě jasné, že neznámý autor by s touto povídkou zcela pohořel

3 27.07.2019

Na rozdíl od knížek z poslední doby - o vraždách, vyšetřování, záhadách a úchylácích, to bylo pokojné a odpočinkové čtení.

3 02.07.2019

Po knížkách A zavaž si tkaničky a Chraplavé chorály už jsem byla trochu míň nadšená, ve všech těch deníkových záznamech je hodně opakováno. Vložené příhody jiných lidí a jejich vyprávění mi připomínají Hrabala. Protože znám Šumavu a ve Vimperku jsem bydlela bezmála třicet let, bavilo mě to hlavně kvůli popisům známých míst. Ale vložené fotografie jsou pochmurné a depresivní na rozdíl od toho, jak autor umí krásnými slovy vyjádřit děje v přírodě. Hvězdičku ubírám i za vazbu - knížku nelze nechat otevřenou, je malá tlustá, nepraktická.

3 28.06.2019

Je to podobné autorovo knize Dítě ohně. Protože sama jsem matka identických dvojčat, tak mě ten příběh hodně zaujal, líbily se mi výstižné popisy krajiny a počasí a vůbec celkové atmosféry, ale vadila mi ta literárně zbytečně vybičovaná dramatičnost. Bylo to přece hrozný samo o sobě, ne? Vytkla bych i chyby ve věku postav nebo sem tam v logičnosti děje. Zase mi chybí větší rozsah možnosti hodnotit, v diskuzi nazvané Pár nápadů na vylepšení webu bych ráda navrhla změnit hodnocení knih na deset hvězdiček, ovšem tam už raději kvůli jisté agresivní osobě nevstoupím.

3 10.05.2019

Psychologie i psychiatrie mě zajímá už od školních let. Plně se vžít do pocitů člověka s duševní chorobou zdravý člověk určitě nemůže, ale pocity a názory autora této knížky pochopí každý a musí před ním smeknout. Mezi námi - chování jeho ženy v obdobích mezi atakami bylo symbolicky řečeno na pár facek.

3 04.05.2019

Strašlivý život, pokud je to skutečnost. Chápala bych, že ve čtrnácti letech může být dívka tak hloupá, ale později? Jako dospělá mohla odejít, ten název knihy je zavádějící. Mohla odejít na jiné místo v zemi a požádat o ochranu policie tam, mohla odejít třeba do azylového domu, najít si slušnou práci atp. Ale ona dokonce ani v jiném světadílu nevyužila možnost žít jinak, to už bych jí rozhodně neomlouvala.

3 16.02.2019

Tuze smutný (Katko, nečti to!), ale skvěle napsaný příběh. Řadím to ke knížkám, které tu jsou uvedené jako podobné. ANO, přesně k těm!
Zase mi vadilo pouze střídání rovin vyprávění, ovšem s tím už musím chtě nechtě počítat, že jo?

3 15.02.2019

Bezesporu napínavé! Vadila mi ,,duchařina", ta byla úplně zbytečná, tu si mohl autor odpustit, bez ní by příběh neztratil smysl. Vadily mi i chyby v popisech a pár nedomyšlených situací. A ty rádoby šokující thrillerové konce, to se autoři učí v kurzech tvůrčího psaní a trumfují se, kdo to závěrem víc postaví na hlavu? No, mě by k pobavení stačila i jen první polovina knížky, výborný námět, líbilo se mi to.

3 18.01.2019

Oč by se mi tahle knížka četla líp, kdyby nebyla pomíchaná minulost s přítomností! Proč to ti autoři dělají? Co tím sledují, když příběh rozkouskují a zpřehází a znesnadní čtenáři orientaci v ději?
Zase jsem si, jako už tolikrát u jiných knížek, zpřeházené kapitoly sama časově seřadila a pak to teprve bylo ono! Moc se mi to líbilo.

3 17.12.2018

Dlouhý rozvláčný román na těžké téma. Místy jsem měla chuť některé odstavce kvůli té vatě přeskakovat. Jodi Picoult psát umí, to je víc než jasný, ale v tomto námětu až příliš tlačila hlavní postavu do role, která mi neseděla. Protože zároveň sama přiznávala, proč rasismus existuje. Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky, ale když jsem dočetla... tak jen tři.

3 01.12.2018

Přečetla jsem to během jednoho dne. A jak je mým zvykem, teprve potom anotaci a komentáře, ještě že tak, anotace prozrazuje celý děj!
Přemýšlení, úvahy a emoce hlavní postavy příběhu mě bavily, ale už bych se k této knížce nikdy nevrátila.

3 03.11.2018

Tuhle knížku jsem chtěla po prvních kapitolách odložit. Ty dialogy! Takhle že spolu cizí lidé mluví? No možná, že ve Španělsku v horku ano... Ale začetla jsem se, nic nevynechávala a začalo mě to bavit. Mám ráda jazykové jinotaje, symboly a poetiku. A hlavně - po všech příbězích o vraždách a násilí z poslední doby je to výborná změna.

3 28.10.2018

Připadalo mi to hodně literárně nadsazené, skutečnost bývá často opačná.

3 17.10.2018