michaela2338
komentáře u knih

Je to vtipné, inteligentní, psáno s nadhledem. Není to jen příběh brazilský žen, jsou v tom také naše babičky, jejich matky a matky jejich matek. Byly chytré a talentované, ale k čemu vlastně?


Kéž by byla první půlka stejně svižná jako ta druhá. Pak by nebylo co vytknout.


Podstatná část příběhu je odvyprávěna úsporným a přímočarým stylem, který rezonuje s atmosférou ostrova, kde je život tvrdý a jeho obyvatelé stejně tak. A pak příjde závěr, který je prostě moc. Škoda.


Existenciální problémy dospívajících jsou mi už zřejmě hodně vzdálené. Ženské postavy jsou vesměs labilní až narušené, počet sebevražd vysoký. On to dělá ji, ona zase jemu. Po Honu na ovci zklamání.


Kniha mě dostala už před lety a stejně silný dojem zanechala i dnes. Chaim Potok napsal řadu dobrých knih, ale tahle je jen jedna.


Útlá knížka o tom, jak dělat věci vědomě a být šťastnější.


Do téhle knížky jsem se zamilovala.


Jako ta hromada belgických pralinek, kterých se hrdinky přejedly. Čekáte zajímavý, inspirativní příběh a vyklube se z toho klasická růžová romance.


Není to žádný hodnotný literární počin. Když se ale dny krátí, prší a vás láká pohodlné křeslo, deka a teplý čaj, může to být to pravé. Přesto protestuji, aby byla čtyřicátnice charakterizována coby postarší dáma.


Byla to báseň "o lásce. O odpuštění. O srdcích, zlomených a tlukoucích."


Mám předsudky vůči současné domácí literatuře. Možná za to mohou průměrní autoři s dokonalým "pí ár". S knihami jako Hana od Mornštajnové a Houbařka je načase předsudky odložit.


Čínské reálie jsou fajn. Romantická linka je jako román pro ženy od Danielle Steelové. Vadí mi, když si kladu zásadní otázky dříve než postavy. Vadí mi, když se "chytré" postavy chovají hloupě. Závěr se táhnul. Byl to vůbec detektivní román nebo Harlequinka s kriminální zápletkou?


Mohlo by se zdát, že je dané téma příliš "nadoblačné". Kniha je však napsaná střízlivě a sluší jí to. Je to příběh o bolesti, ztrátě a věcech, se kterými se stěží dokážeme srovnat.
Čte se dobře a je v ní napětí, které brání knihu odložit.


S nástupem popularity severské detektivky jeden známý poznamenal, že by to zřejmě nebyla správná severská detektivka, kdyby v ní nebyl incest, znásilnění a nezměrná brutalita. Zdá se, že v těžké konkurenci všech psavců je třeba všech těchto ingrediencí a ještě přiložit pod kotel.


Peter May dokáže být velmi rozmanitý autor včetně samotného stylu psaní. Možná si chtěl v této sérii odpočinout od tíživé atmosféry ostrova Lewis. Odvyprávěl Kritika podle běžné šablony, kde nejde tolik o nitro postav jako spíš o jejich fyzické přednosti. Motiv je už malinko přes hranu uvěřitelnosti, Enzo je legračně chlapácký.


Byť se děj odehrává v prosinci, je to odpočinkové čtení na léto.


Není snadné oživit tak slavného detektiva a ustát srovnání s jeho skutečnou tvůrkyní. Ale tady se to povedlo. A nechyběla ani přijatelná dávka sentimentu, který k chytrým detektivním příběhům Agathy Christie patří a je v souladu s její dobou. V novém Poirotovi vidím Davida Sucheta, který je prozatím nejdokonalejší živou verzí Herculese.
