Miken008
komentáře u knih
V polévce miso
Rjú Murakami
Jednoduchý, přímočarý námět. Kyselý, nasládlý přesně jak je v popisu, a hlavně naturalistický. Japonsko a jeden šílený Američan. Z některých popisů se mi zvedal žaludek, a to, vážení ,neumí popsat jen tak někdo.
Pravidla moštárny
John Irving
Pro mě o něco slabší než Garp. Nejspíš to bylo způsobeny souhrou témat, které mi moc neříkají (viz. sirotinec, porodnictví, potraty). Nicméně musím uznat, že kniha na mě působila zvláštní atmosférou. Odmalička miluji prostředí jablečných sadů a čtení příběhů bylo pro mě jakýmsi zvláštním uvolněním a relaxací, protknutou ve svěžím vánku mezi jablečnými stromy. Irving má obrovský talent na vyprávění, které nenudí.
Pygmalión
George Bernard Shaw
Nemůžu si pomoci, ale mě kniha nic neříkala.. Dialogy nudné, popisy zbytečné, děj rozplizlý. Námět mě vůbec nezaujal, ale čekal jsem, že mě překvapí vzhledem k tomu, jaké má hodnocení a jak je všeobecně známá. Líza mě spíš štvala než abych s ní soucítil. Řekl bych, další z mnoha přeceňovaných knih. Mnohem lépe uděláte když si přečtete Kočku na rozpálené střeše od Williamse
Svět podle Garpa
John Irving
Garp je jméno, které se Vám od přečtení zaryje hluboko do hlavy a už nikdy nezapomenete, kdo to byl. Kniha je perfektním životopisným vykreslením postavy, jejíž námět byl tak absurdní a komický, že jen málo kdo nepodlehne jejímu životu. Dalo by se říct, že je to jedna z nejlepších knížek, jaké jsem kdy četl a to jsem Irvingovi příliš po pravidlech nevěřil.
Je pravda, že i zde se najdou hluchá místa, ale to ve skoro každé knize. Někoho může odradit délka a rozvláčnost, ale těch několik set stránek uběhne rychleji, než se nadějete. Pokud Vám vyloženě nevadí Irvingův styl psaní, můžu jen doporučit! :)
Ortel
Franz Kafka
Krásně napsané, jednoduché :) Pointa mi sice na konci ušla, ale to vůbec nevadí :)
Tracyho tygr
William Saroyan
Jednoduchá knížečka na jedno odpoledne.. Skrývá však v sobě hodně moudrosti.
Na cestě
Jack Kerouac
Nemůžu si pomoci, ale na mě to nezapůsobilo. Jako téměř každému by se mi zamlouval požitkový život, ale celé dílo na mě působilo dosti zbrkle a chaoticky. První třetina knihy byla o něčem novým a neustále držela čtenáře v napětí, co se asi stane. Ale zbytek knihy byl neustále o tom stejném - opít se, přespat někde, jet zase o dům dál. Sakra, tohle se musí zažít a ne o tom číst
Nejsem fanouškem knih bez pointy, musím ale uznat, že Keroac má něco do sebe když píše.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
I když se to tak nemusí zdát, tak Paní Bovaryová má námět, který je nadčasový ve všech dobách i dnes:) Žena, která nedostává ve svém životě to co chce a neustále závidí ostatním až se sama dostává do depresí a ruinuje si život. Příběh se mi líbil a ani popisnost nebyla na škodu. Musím uznat, že byla trochu zdlouhavá, ale s tím se musí u podobných klasik počítat.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Četl jsem, abych pochopil ono davové šílenství. Je fakt, že jsem ji četl ve spěchu, takže jsem detailně nezkoumal popisy, o které převážně v celé knize jde. Musím uznat, že Remarque je snad nejlepší autor co se týče popisů. V životě jsem nikde neviděl lépe popsané hrůzy války. Pořád si ale stojím za názorem, že válku člověk nemůže pochopit z vyprávění, ale že si ji musí sám zažít sám na vlastní kůži. Příběh studentů byl bezesporu pěkný, nicméně mě vůbec nebavil... Možná postupem času se ke knize vrátím ještě jednou
Zabiják
Émile Zola
Na začátku jsem z ní měl strach a dlouho jsem se jí vyhýbal. Když jsem se do ní pustil, zjistil jsem že není tak špatná a dokonce jsem byl mile překvapen. Místy je sice děj velmi zdlouhavý, ale není utahaný jako u jiných spisovatelů oné doby. Zola používá detailní popisy téměř všeho. Ovšem na rozdíl od jiných spisovatelů umí popisovat tak, že to člověka baví. Naturalismus v knize místy vybíhá až do extrému (obzvlášť v popisech deliria tremens), což zde není vůbec na škodu, protože Zola to umí vyložit tak, že si z toho plno lidí vezme ponaučení.
Kdyby byla kniha zkrácená o 100-200 stránek, věřím, že by si našla více fanoušků. Komu však nevadí rozsáhlé popisy (nebo je schopen je překousnout), ten si knihu užije.. :)
Pohyblivý svátek
Ernest Hemingway
Popsaný bohémský život byl bezesporu skvělý. Komu by se nelíbilo trávit v Paříží tak bezstarostný život jako právě trávil Hemingway se svoji ženou. Něco mi však v celém díle chybělo. Postrádalo to jakýsi spád a místy i se objevovala i hluchá místa. Nemůžu si pomoci, ale v důsledku to na mě působilo jako hrozná slátanina.
Příběhy z Kamenitého vrchu
Richard Adams
Pro mě je druhý díl téměř stejně dobrý jako první. Je pravda, že nemá tak jednolitý děj jako v jedničce, ale to vůbec nevadí. Kniha dokonale čtenáři připomene králičí dobrodrodružství a padne na něj jakási nostalgie z předešlé knihy. I když po něm plno lidí po vychvalovaném prvním dílu nesahne, přesto doporučuji nepřestávat :)
Tři legendy o krucifixu
Julius Zeyer
Od Zeyera jsem víc nečetl, ale jen jako povinnou četbu tři na sobě nezávislé příběhy :) Nejvíce se mi líbila legenda Pražská
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Krásné možná jazykem, ale já v něm onu výjimečnost neviděl :( Škoda...
Rozsáhlé popisy myšlenek jedné postavy, které po několika stránkách přeskočí jednou krátkou větou na další. A kdo bedlivě nezkoumá vybroušenost každého slova se díky tomu lehce ztratí.
Tato kniha není vhodná k běžnému čtení, ale k bádání.
Cizinec
Albert Camus
Pro mě rozhodně jedna z nejdepresivnějších knih, jaké jsem četl. Člověk, který není schopen cítit nic k nikomu a jen tupě přežívá jeden nudný den za další smířen se svým koncem, vás donutí zamyslet se nad tím, v čem má vlastně pravdu a včem ne. Existencionalismus hadr.
Někomu může připadnout, že je kniha nudná, plitká a zdlouhavá. Souhlasím s ním, ale to poselství které v sobě nese je tak silné, že si ho uvědomí každý čtenář, který vydrží až do konce. Těch pár desítek stránek zhltnete jakoby nic...
Celý dojem ke knize mi ještě umocnila skladba, kterou jsem skoro po celou dobu a která se ke knize perfektně hodí na vykreslení atmosféry .. Doporučuju! Díky tomu jsem měl sto chutí zalézt po přečtení do postele a nevylézt.. Až tak je to silná kniha . http://www.youtube.com/watch?v=STzONgaXE-U 00:35:20
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Z deníku jednoho přitroublého puberťáka. Ruku na srdce, kdo z nás se v něm v určitém životním období neviděl?
Knížka je čtivá, někdy až moc, a v podstatě i nereálná a nedá se brát příliš vážně, ale jako odpočinkové čtení proč ne :)
Čekání na Godota
Samuel Beckett
Absurdita nad absurditou... Člověk celý život čeká na něco a pak vlastně zjistí, že nedostane to, co chce.
Kdo je Godot? Je to God (bůh) nebo bota (godillot v překladu ve francouzštině), která někonec Estragonovi přistane na pódiu? Je několik možných výkladů jak si Čekání na Godota vyložit. Ideální k maturitní četbě...
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Klasika, které musíte dát určitý čas než se vám v hlavě rozleží a osvítí vám její pravý skrytý význam. Na první přečtení jsem v ní moc výjimečnosti neviděl, ale postupem času, co jsem viděl film, jsem slavil nad brilantností celého onoho významu. Film s DiCapriem celý její obsah kopíruje a tipl bych si říct, že je ještě lepší než kniha! :)
Trainspotting
Irvine Welsh
Kniha se zdá být velice vtipná, i když na druhou stranu je to spíše smutné. Psána je velice čtivě a zábavně a několikrát sem se nad její absurdností musel smát. V ději jsem se několikrát ztrácel a na můj vkus je zde příliš mnoho postav. Místy jsem se nudil a místy jsem se od ní nemohl odtrhnout! Ale ten jazyk nemá k dané komunitě chybu. Film je řekl bych docela ochuzený o jeho jazykovou stránku, ale pořád má laťku hodně vysoko. Jako oddechové čtení to ale není vůbec špatné. :)