Miken008 komentáře u knih
Stopař je je originální hned v několika ohledech. Především staví na neobvyklé sci-fi zápletce, která v té době musela působit jako silný výkřik v literatuře. Zároveň v sobě nese místy zamyšlení protkané suchým britským humorem. Kniha je čtivá a děj příjemně plyne. V důsledku mi ale přijde hrozně moc nevyvážená, místy autor polemizuje, poté sáhodlouze popisuje, některé situace popíše několika větami, některé popíše na několik stránek. Na to jak je kniha krátká je opulentní obsahem a je třeba se při čtení soustředit.
Šelma je specifická ve více ohledech. Především hlavní hrdina románu, který přišel k případu jak slepý k houslím je vše jen ne klasický hrdinou detektivek či thrillerů. Theo je inteligentní vědec, který kompenzuje své amatérské detektivní chování pomocí profesionálních vědeckých postupů, občas dostane pěkně na hubu a veskrze se spoléhá na svůj instinkt. Přesto však kniha působí místy nedomyšleně, jak mu vše tak prostě chodí naproti.
Dílo se řadí spíše k thrillerům nové doby, obsahuje značnou surovost, ale zároveň se snaží přimět čtenáře k tomu, aby přemýšlel jako hlavní hrdina. Což se ne vždy může podařit, jelikož román staví na někdy až přehnané znalosti odborných pojmů, které značná část veřejnosti nemusí chápat.
Rozhodně jedna z nejlepších knih o osobním rozvoji. Obsahuje tolik užitečných i
informací, že není možné aniž by si nikdo nic z ní neodnesl. Vše stručně, jasně, pravdivě.
Hrozně moc se mi líbily i ony biochemické souvislosti. Co nás nutí utvářeto ny emoce apod. Přečetl jsem ji na jeden zátah...Tuto knihu by si měl přečíst každý.
Příběh tolikrát omílaný ze všech stran až působí přesně opačným efektem. Shakespeare je bezpochyby talent, ale vsadím se, že napsal mnohem lepší knihy. Jediné, proč je Romeo a Julie tak známou knihou je bezpochyby téma. Ale ruku na srdce, celá kniha je tak přeslazeně naivní až to není prostě možné. Nejvíc mě dorazil ten věk hlavních představitelů. Jak by asi vypadala taková láska po měsící, ba po několika týdnech, kdyby oba přežili?
Když jsem tuto knihu otevřel, věděl jsem, že půjde o něco spiritualistického, co nečtu každý den. Nikdy jsem neslyšel o žádném specifickém kultu věštkyň na našem území a skoro se mi ani nechtělo věřit, že se jednalo o českou literaturu. Celá ta atmosféra působí jako z jiného světa. Kdyby byla tato kniha napsaná tak tři sta let nazpět, byla by daleko více uvěřitelná oné době. Kateřina je vskutku talent a doslova mi vyrazila dech.
Jako každému mi tu však vadila ona akademičnost. Některé spisy byli více čtivé, některé méně a neustále se omílaly dokola, což brzdilo spád děje. Nejvíc se mi líbili ony dobové konotace, které byli vyprávěny ať už samotnou hrdinkou nebo starými dosud živými ženami. Lehce se to podobalo vyprávění Babičky od Boženy Němcové. Jediné co jsem nepochopil byl lesbický vztah hlavní hrdinky na konci. Vzhledem k danému tématu to byla jako rána palicí po hlavě...
Perfektně napsaná povídka, ve které se sice nic neděje ale o to vás více baví, jak dokáže popsat (ne)všední události každého dne,každého člověka trpící nespavostí. Murakami je zkrátka mistr ve vypravování...
Nebylo to vyloženě špatné čtení. Dost paralel z života obyčejné lidské bytosti z jednotlivých stránek přímo křičí, takže není vůbec těžké najít ono podobenství. Kdyby tak ale děj postupně navazoval na sebe a neskákal z jednotlivých pasáží do druhé, jednalo by se o daleko lepší knihu. Nejtěžší by ovšem bylo najít tu návaznost a vytvořit jeden jednolitý příběh..myslim si ale, že bratři Čapků by na to měli.
Po perfektní knize Tajemství od Rhondy Byrne jsem sice nečekal nic lepšího, ale že bych byl až natolik zklamaný? Přišlo mi že autor vykrádá sám sebe, neustále cucá z prstu věci které ho zrovna v okamžiku napadly a omílá je pořád dokola. Nejhorší na tom je, že se jedná o úplně obyčejné věci, které v životě fungují, kterým se snažil dát pozlátku jakéhosi mystična, což se ale vůbec nepovedlo...
Za sebe musím říct, ne děkuji...
Opravdu kvalitní detektivka po delší době, hrozně moc se mi líbila atmosféra a čtivost. Kniha je natolik čtivá, že je schopná vás pohltit a nepustit, dokud ji nedočtete celou. U málokteré knihy se nenaskytne chvíle, kdy byste se nenudily jako u této. SPOILER: jediné, co bych vytkl bylo, že se v příběhu promítají dvě linie, které nakonec vůbec nemají nic společného. Příběh začíná vraždícím chlapce a končí uplně u něčeho jiného. Jakoby autoři v polovině knihy už nevěděli co psát, tak si vymysleli další případ. Kdyby vše souviselo se vším, jak to má být v každé kvalitní detektivce, obecné hodnocení by bylo určitě někde jinde.
Statistika, statistika, statistika..nic víc.. Je sice fajn, že se dozvíme jak škodí fluor.aspartam ale dál?. Člověk se po přečtení zamyslí a zjistí, že nic kolem nějak není vlastně 100% nezávadný, ale co z toho? Osobně mi na knížce vadila čísla, které se hrnuly ze všech stran a když už jsme se konečně dočetli PROČ? je ona látka závadná, posléze to sklouzlo do jakého vědeckého čehosi, kterému nemá šanci obyčejný smrtelník porozumět (pokud si alespoň neprošel středoskolskou chemií).. osobně jsem čekal něco víc populárně naučnýho, a pak zase jen statistika, statistika, statistika....
Btw. nejvíc mě zaujalo povídání o melaminu
Opravdový skvost na literárním poli české sci-fi. Z knihy jde přesně poznat, jaký měl Čapek talent na navázání kontaktu se čtenářem. Perfektně vykreslená myšlenka převedena do děje v budoucnosti tak vzdálené, přitom úžasně nadčasové. Otázka je jestli skutečnost opravdu spěje k takovéme rozkladu, jak nám bylo v knize nabídnuto...
Nečekal jsem od této knihy mnoho, předpokládal jsem, že půjde o příběh na bázi Robinsona, který má za cíl ukázat všem čtenářům, jak si poradit v těch nejvypjatějších situací. O to víc jsem byl překvapen, když jsem knihu otevřel. Kniha se nesnaží nijak poukazovat na zápletku typickou danému prostředí, jedná se spíš o nějakou metaforu která slouží k vyjádření hlavního tématu morálního rozkladu společnosti, což se Goldingovi podařilo bravurně předpovědět. Čím více jsem se blížil ke konci, tím mi děj začínal lehce připomínat Farmu zvířat od Orwella, co se týče uspořádání jedinců ve společnosti. Navíc ke všemu výborně a čtivě napsané :)
Opravdu sílá, kterou by si měl přečíst úplně každý povinně. Mrazivé až do morku kostí a realistické, přestože se jedná o bajku.
Téměř jsem se nemohl od knihy odtrhnout, a musel jsem číst dál a dál, protože byla napsaná tak krásně a srozumitelně, aby předala své poselství celému lidstvu. Smékám před Ericem Blairem...
Krásné možná jazykem, ale já v něm onu výjimečnost neviděl :( Škoda...
Rozsáhlé popisy myšlenek jedné postavy, které po několika stránkách přeskočí jednou krátkou větou na další. A kdo bedlivě nezkoumá vybroušenost každého slova se díky tomu lehce ztratí.
Tato kniha není vhodná k běžnému čtení, ale k bádání.
Nechutný, naturalistický a přitažlivý. Jak námětem, tak popisy. Kniha je perfektním vykreslením, co se může stát, kdyby...
Morbidní myšlenka, protkaná metaforou s betonem, která se táhne celým příběhem je natolik silná, že utkví v paměťi každěho z nás a jen tak se z ní nevytratí. Ten nápad je tak geniální...
Perfektní divadelní hra, která se ze začátku může tvářt lehce tuctově, ale v průběhu chytne a nepustí. Jednoduchý děj? Možná, ale v jednoduchosti je síla. Doporučuji ***** :)
Jednoduchý, přímočarý námět. Kyselý, nasládlý přesně jak je v popisu, a hlavně naturalistický. Japonsko a jeden šílený Američan. Z některých popisů se mi zvedal žaludek, a to, vážení ,neumí popsat jen tak někdo.
Pro mě o něco slabší než Garp. Nejspíš to bylo způsobeny souhrou témat, které mi moc neříkají (viz. sirotinec, porodnictví, potraty). Nicméně musím uznat, že kniha na mě působila zvláštní atmosférou. Odmalička miluji prostředí jablečných sadů a čtení příběhů bylo pro mě jakýmsi zvláštním uvolněním a relaxací, protknutou ve svěžím vánku mezi jablečnými stromy. Irving má obrovský talent na vyprávění, které nenudí.
Opravdová jihoamerická lahůdka napěchovaná až po okraj k prasknutí. Každý se v této knize najde a každý zde má svůj pohnutý osud, lámající se až do bizardních tvarů. Navzdory rozsáhlým počtem dějových linií se kniha čte dobře, i když přiznávám, že jsem se už ke konci ztrácel. Magický realismus zde ale žádný konec nemá a všechno příjemně probarvuje. ..
Nejvíc mě zaujal osud Krásné Remedios, která je tak moc čistá až na svoji čistotu doplatí (anebo je odměněna?) . Ke konci knihy jsem přesně tušil jak dopadne, až jsem se musel smát. Jediné co mi vadilo byli sáhodlouhé popisy revoluce, které jdou mimo mě a hlavně jména postav. Mít při sobě obrázek rodokmenu se jmény je nutností!
Nemůžu si pomoci, ale mě kniha nic neříkala.. Dialogy nudné, popisy zbytečné, děj rozplizlý. Námět mě vůbec nezaujal, ale čekal jsem, že mě překvapí vzhledem k tomu, jaké má hodnocení a jak je všeobecně známá. Líza mě spíš štvala než abych s ní soucítil. Řekl bych, další z mnoha přeceňovaných knih. Mnohem lépe uděláte když si přečtete Kočku na rozpálené střeše od Williamse