miky103 komentáře u knih
Podobně jako další čtenáři se i já k tomuto autorovi velmi ráda vracím. Vedle úsměvných a mnohdy i dojemných příběhů, které pan Herriot vypráví s velkou empatií a laskavým humorem, mě k němu táhnou i mistrovsky zachycené postavičky, které dovedně dokreslují atmosféru tehdejšího Yorkshiru a dávají nahlédnout do radostí i strastí venkovského života. Z knihy tak přímo vyzařuje klid, pohoda a spokojenost a čtenář si tak téměř přeje, aby u toho všeho mohl být osobně. Rozhodně jedna z mých top knih :)
Přečteno na základě shlédnutí filmu a musím přiznat, že film se mi asi překvapivě líbil víc. Jednak se poměrně věrně přidržuje předlohy, jednak má knížka chvílemi na mě až příliš pomalé tempo a lehce rozvleklé pasáže, u kterých jsem se trochu nudila. Celkově je vidět, že knihu psal muž (zejména u pasáží věnovaných vysvětlování pohnutek ženských postav). Knížka určitě neurazí, ale ani mě nemotivuje k tomu si od tohoto autora přečíst ještě něco dalšího. Takový průměr...
Velmi povedené. Moje druhá kniha od této autorky a ani tady paní Moyesová nezklamala.
Moc se mi líbilo proplétání obou časových rovin a oběma hlavním hrdinkám jsem velmi fandila, i když občas jsem si říkala, že by obě potřebovaly trochu proplesknout :D
Jsem ráda, že jsem se tentokrát dočkala šťastného konce, i když uznávám, že není moc realistický.
Příjemná sonda do pro mě zajímavého období první světové války a také naprosto neznámého prostředí trhu s uměleckými předměty.
Souhlasím s ostatními, že jde o jednu z nejlepších fantasy, jaké jsem kdy četla. Je to velmi čtivé, ačkoliv opravdu dlouhé. Doporučuji začít číst pouze v případě, že máte hned po ruce další díly :)
Velmi čtivé, hřejivé a lidské. Autor přesně ví, jak na čtenáře zapůsobit. Moc se mi líbily dialogy. Taky doporučuju :)
Úžasný příběh a strhující způsob vyprávění. Nejlepší kniha, jakou jsem za poslední rok četla. A určitě ne má poslední od tohoto autora.
Zatím rozhodně nejslabší kniha Austenové, kterou jsem četla. Když pominu krátké a uspěchané zakončení knihy, u něhož nemůže být pochyb, že knihu dokončoval někdo jiný (a to nepříliš zdárně, pokud si můžu troufnout posoudit), nelíbila se mi příliš ani zápletka knihy, postavy byly příliš ploché a nevýrazné a často jednaly pro mě s naprosto nepochopitelnou motivací. Austenovou mám upřímně ráda, ale toto mě rozhodně nenadchlo a jsem si jistá, že mi kniha v paměti dlouho nezůstane...
Zatím nejlepší kniha od Austenové, kterou jsem četla. Musím ovšem přiznat, že zbožňuju jak filmové, tak seriálové zpracování, takže mi čtení nepřineslo téměř nic nového. Přesto doporučuju :)
Souhlasím s tím, že se jedná o jedno ze slabších děl autorky. Místy příliš zdlouhavé a rozvláčné, místy příliš předvídatelné. Jediný zajímavější moment byla zápletka s generálem téměř na konci knihy.
Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Četla jsem ji možná dvacetkrát a určitě si to někdy zopakuju i jako dospělá.
Od knihy jsem naprosto nic neočekávala, ale i kdybych nějaké očekávání měla, tak by ho rozhodně překonala. Zajímavý příběh plný podnětů k zamyšlení a vynikající práce s jazykem (i když ze začátku to pro mě bylo dost těžké číst). Nemohla jsem se odtrhnout...
Velmi pěkná kniha o vzpomínání a zapomínání. Přestože jsem ze začátku měla trošku problém se začíst, moc se mi to líbilo a na tuhle knížku určitě jen tak nezapomenu.
Výborná kniha, která nutně upoutá svou atmosférou naprosté beznaděje a zoufalství bez nejmenších vyhlídek na zlepšení. První, ale rozhodně ne poslední kniha této autorky, kterou jsem četla.
Na to, že se jedná o autorovu knižní prvotinu, se mi to zdálo překvapivě dobré. Rozhodně tato kniha patřila k tomu lepšímu, co jsem v poslední době četla. Obzvlášť se mi líbily povídky Mámení prvního valčíku, Přinesla mě bouřka a Alice.