milamarus komentáře u knih

Velmi pěkná naučná publikace, avšak dosud skrývající se pod štítkem gramofony. Nevelkým to štítkem, nutno dodat, kde je momentálně šest titulů. O štítku etikety, pod kterým najdete jen a pouze dva, ani nemluvím. Předpokládám tedy tyto varianty. Buď knihu objevíte jako já v návalu zvědavosti, ve chvíli, kdy náhodou kliknete na Národní muzeum jako nakladatele, nebo právě teď, na základě těchto řádků.…. Ach, jak je to psaní prvního komentáře zodpovědná činnost.
Jsem ráda, že jsem ji přelouskala. Vše podstatné je uvedeno v anotaci shora. Doplňuji ji jen v tom smyslu, že úvodní slovo ke knize napsal hudební kritik Jiří Černý (*1936), a že třetím do autorské party je paní Adéla Bachtíková. // "Kdybys ty, Jeníčku, věděl", "Možná že jednou, možná že dvakrát", "Jak se na mě usmíval", “Mařenko ty milá“ nebo "Kdyby tys mi chtěla dát, co ti v očích blýská“ a mnoho dalších skladeb.

Dávám maximální počet hvězd.

11 26.05.2021

Doplňuji, že krom fotografií kniha obsahuje i textovou část. Jejími autory jsou filosof Jan Suk (*1951) a spisovatel Arnošt Lustig (1926-2011). Předmluvu ke knize pak napsal Petr Pithart (*1941). // Fotografie prohlédnuty, text přečten, ale nějak mě to celé minulo. Barevné tónování snímků do modrozelené je divné, nepřirozené, příliš intenzivní. Nehledě na chlad a nepohodu, která z toho jde. Chybí mi měkkost. // Nechávám proto knihu bez hodnocení. A ta malá leklá ryba vzhlížející k nebi, vražená kýmsi do plotu, mě bude strašit.

Slova jsou zbytečná. Kresby postačí vidět.

9 04.05.2021

Ukázka fotografické tvorby Jindřicha Dohnala (1868-1939), Janáčkova současníka a rovněž manžela jeho sestry Josefy. // Nemám, co bych knize vytkla. Líbí se mi, že jde opravdu o mix dokumentárních, místopisných a rodinných snímků, jak avizovala předmluva, a mám radost, že je na nich sám pan Dohnal vidět. Z dálky i z blízka. // Ovšem právě jeho přítomnost, a zároveň to, že je v předmluvě označen jako autor všech fotografií, mě teď nutí položit naléhavou otázku: Jak takový proces focení na začátku minulého století probíhal? A hned pak další: Bylo už tehdy možné, aby sám fotograf nebyl celou dobu schovaný za objektivem? Za odpovědi předem děkuji. V knize jsem vysvětlení nenašla.

-----------------------------------------
CITÁT:
(...) Jeho záliba byla dozajista vedena láskou k místu, kde působil, i přáním zachovat dění, jak je život utvářel. Buďme mu za to vděčni. (...)

12 03.05.2021

Ať už tuhle knihu použijete jako bránu do světa sochařství, nebo vám poslouží co nápověda k desáté příčce letošní čtenářské výzvy, myslím, že budete nadšeni. // Tu osmdesátku shora ovšem berte s rezervou. Medailonů je tam víc, protože – a v tom anotace nelže – kniha obsahuje rovněž informace o sochařkách a sochařích. Však víte, např. Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Stanislav Sucharda a další. // Chválím autorky za připojení několika mapek.// Solidní kousek. Pět hvězd.

9 03.05.2021

Soubor černobílých fotografií doplněných krátkými popisky, popř. vzpomínkami pamětníků a samotného B. Hrabala. // Je to Libeň rozbitá a rozlámaná, špinavá a zaprášená, ale taky je to Libeň volná, téměř bez aut a lidí, Libeň ozdobená smaltovými cedulemi a všelijakými nápisy, Libeň krásná, pod sněhem i v poledním slunci odpočívající, právě pověšeným prádlem provoněná….

Stojí za prohlédnutí.

10 02.05.2021

Nepřestává mě překvapovat, kolik publikací o Praze je, a jaké unikátní snímky v sobě skrývají. // Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město. // Lpět na jednom tématu se vyplatí. // Velice krásné. ♥

--------------------------------------------------------
AUTOŘI DOBOVÝCH FOTOGRAFIÍ:
František Fridrich (1829-1892), Wilhelm Rupp (1821-1893), Karel Maloch (1858-1933), Jindřich Eckert (1833-1905), Jan Langhans (1851-1928), Jan Kříženecký (1868-1921), Zikmund Reach (1859-1935), Karel Bellmann (1820-1893), Andreas Groll (1812-1872) a Jan Mulač (1841-1905)

8 25.04.2021

Trocha italštiny a hodně kreseb. Dohromady pak dokonalá mnemotechnická pomůcka, po které můžete sáhnout, až budete chtít do hlavy dostat ono hudební názvosloví. // Děkuji, pobavila jsem se a pochopila.

Ať Vás ta vášnivost při hře neopustí, pane Hradecký!

7 24.04.2021

Kniha o fanatismu a překonávání se. Kniha o boji za dokonalost a život na hranici smrti. Prozatím nejlepší, kterou jsem zde k tomuto tématu pod štítkem Terezín objevila a přečetla. Nejdetailnější. // S poznámkovým aparátem a jmenným rejstříkem budu dál pracovat. // Dávám maximální počet hvězd.

---------------------------------------------
CITÁT:
(…) Všichni bez výjimky prošli a procházeli velkým utrpením. Hudba byla balzámem na jejich rozbolavělé duše. (…)

11 24.04.2021

Nápad dát dohromady básně vztahující se k jednomu tématu není možná nový, ale vytvořit takovou knihu, pokusit se ji vytvořit, to samo o sobě určitou novost a nenapodobitelnost s ostatními zaručuje, no ne? Byla jsem zvědavá. // Čtení se však brzy zvrtlo v pátrání, neboť většinu shora jmenovaných autorů neznám. Pomohl google, resp. on-line slovník české literatury po roce 1945. Odkaz na něj najdete v zajímavostech. // Zůstávám u čtyřech hvězdiček.
-------------------------------------------
A tady připisuji pár konkrétních adres:
• František Halas (1901-1949) – Kouřimská 2352/14, 130 00 Praha 3 - Vinohrady
• Vladimír Holan (1905-1980) – U Lužického semináře 97/18, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
• František Hrubín (1910-1971) – Farského 1386/3, 170 00 Praha 7 - Holešovice
• Jan Neruda (1834-1891) – Nerudova 233/47, 118 00 Praha 1 - Malá Strana
• Vítězslav Nezval (1900-1958) – Baranova 1901/4, 130 00 Praha 3 - Žižkov
• Jiří Orten (1919-1941) – Rašínovo nábřeží 388/48, 128 00 Praha 2 – Nové Město
• Jaroslav Seifert (1901-1986) – Bořivojova 816/104, 130 00 Praha 3 – Žižkov;
U Ladronky 1338/23, 169 00 Praha 6 - Břevnov

14 22.04.2021

Poctivý přehled čítající dvanáct kapitol a 644 fotografií. Přehled, se kterým se podíváte na stříbrné plátno i za něj, a který vám připomene, jak už zaznělo v předchozím komentáři, nespočet osobností hereckých, režisérských, tvůrčích, multifunkčních. // Dívám se zrovna na fotografii pana Haase alias úředníka Zajíčka bydlícího v Domě na předměstí, a hned mi v hlavě naskočil ten krásný duet plný touhy, touhy po kamnech s plotnou….Ach! Škoda, že ta kniha nedovede také hrát. Poslouchala bych.... // Jinak ano, jsem nadšená, dávám pět hvězdiček, přidávám několik štítků, a ty, filmové oddělení, těš se!

11 19.04.2021

... aneb nejdřív vystoupat na Sněžku, pak se při brodění Úpou trochu pocvičit v přírodopise, a huráá do Malých Svatoňovic, Úpice, Hronova a Hradce Králové. // Počasí bude proměnlivé - v jednu chvíli i sníh - ovšem průvodci, ti jsou oba znamenití. Vypráví, vyznávají se, vrací se....// Nevšední knižní zážitek. Doporučuji.

----------------------------------------------------
CITÁT:
Člověk může svůj domov opustit, ale ten ho nepřestane k sobě poutat svazky třeba neviditelnými a neuvědomělými.

19 10.03.2021

Soustředit se pouze na olejomalby a zároveň vynechat díla Jana Minaříka, Zdeňky Braunerové, Jakuba Schikanedera, Antonína Mánesa a dalších věhlasných umělců, tomu říkám kritéria. A je-li právě to cesta, jak udělat ze skvostné knihy knihu mimořádnou, ať si posoudí každý sám. // Celkem na vás čeká 173 reprodukcí. // Dávám maximální počet hvězd.

----------------------------------------------------------
AUTOŘI MALEB:
Karel Postl (kolem 1769 nebo 1774 - 1818), František Mašek (1790-1862), Václav Ignác Leopold Markovský (1789-1846), Antonio Sacchetti (1790-1870), Martin J. J. Tejček (1781-1849), Vendelín Želisko (1802-1868), Alois Gustav Schulz (1805-1860), Josef Vojtěch Hellich (1807-1880), Giuseppe Canella (1788-1847), Vilém Havránek (asi 1809 - asi 1847), Josef A. L. Koruna (1807- po 1854), Karel Würbs (1807-1876), Carl Robert Croll (1800-1863), Bedřich Anděl (1821-1895), Rudolf Keller (?-?), Bedřich Havránek (1821-1899), Johann Ranzmayer (?-1874), Jacob Verreyt (1807-1872), Alois Bubák (1824-1870), Gabriel Stránský (1813-1871), J. Václav Mysliveček (1812-1882), Ferdinand Lepié (1824-1883), Karel Maloch (1858-1935), Jan Blumauer (1805-1868), Vladimír Kremer (1839/1840 - ?), Vojtěch Berka (1827 - ?) Josef Böhm (kolem 1789 - ?), Karel Marko st. (1791-1860), Elias P. van Bommel (1819-1890), Matěj Wehli (1824-1889), Jan Václav Kautský (1827-1896), Jan Popelík (1832-1906), Antonín Waldhauser (1835-1913), Adolf Chvála (1836 - ?), Antonín Hasencherl ( ? - ?), Vilém Glaser (1819 - ?), Václav Kroupa (1825-1895), František Čermák (1822-1884), Albert Schmidt (1841-1913), Emile Pierre Joseph de Cauwer (1827-1873), František Chalupa (1828-1887), Alois Kirnig (1840-1911), Hugo Ullik (1838-1881), Edvard Herold (1820-1895), J. V. Jankovský ( ? - ?), Salomon Emanuel z Friedbergu - Mírohorský (1829-1908), Josef Mathauser (1846-1917), Vilém Ströminger (1845-1901), Bohumír Roubalík (1845-1928), Karel Liebscher (1851-1906), Tomáš B. Žížala (1842-1911), František Vácha (? - ?), Vojtěch Bartoněk (1859-1908), Alexander Jakesch (1862-1934), Josef Douba (1866-1928), Václav Jansa (1859-1913), Jindřich Tomec (1863-1928), Jiří Jílovský (1884-1958), Oskar Rex (1857-1929), Adolf Kohn (1868-1953), Otakar Lebeda (1877-1901), Miloš Jiránek (1875-1911), Václav Malý (1874-1935), Konstantin Stuchlík (1877-1949), Viktor Stretti (1878-1957), Viktor Šuman (1881-1933), J. Švarc (? - ?), Karel Beneš (1881 - ?)

13 08.03.2021

Konečně jsem se k nim dostala. A co napsat? Snad, že fotografie jsou opravdu schopné vyvolat vzpomínky. Prohlíželi jsme je s tátou. Seděl, obracel stránky, a pak už to bylo jen samé: ,,Jóó, to pamatuju." Věděl názvy filmů, věděl cenu lístku, kdo šel s ním,...a i to jestli cestou domů zmokli. Usmíval se. Ověřit pravdivost nemohu, ale večer koukáme na Motýlka.

------------------------------------------------------
Změna programu vyhrazena.
------------------------------------------------------

12 08.03.2021

Fantastická kniha nebo lépe fantastický pracovní sešit. Chválou šetřit nebudu. To spojení bratří Čapků a hravosti se mi líbí. Těšte se na spojovačky, doplňovačky, zaškrtávačky, znalostní kvízy, jednu proškrtávačku a vůbec všelijakou práci s textem a obrazem. // Obohacení slovní zásoby zajistí závěrečný slovníček a především kupa otázek, jež děti opatrně postrčí k myšlenkám, o nichž jste možná ani nevěděli, že je v hlavě mají, dokud je neuslyšíte říkat je nahlas. Svět fantazie čeká....// Dávám maximální počet hvězd a knihu řadím do letošní ČV mezi kandidáty pro druhou, čtvrtou, devátou, desátou, jedenáctou, pátnáctou a dvacátou příčku. Za mě devátou. Díky moc, databáze. ♥

-------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Je potřeba jisté lenosti k plnému ocenění života. Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodívá na tisíceré věci, které cestou minul.

14 07.03.2021

Tahle kniha něžně praví:
jděte ven a buďte zdraví!
Dívejte se kolem sebe
na řeku, na stromy, nebe.

Jděte ráno při východu,
spoléhejte na náhodu.
Při západu jděte zpátky,
slova, věty, celé řádky...
napadnou Vás - kouzlo trvá!

Seifert, Halas a pan Hora.

13 06.03.2021

Dobře zvolený formát, citlivě poskládané fotografie a především textová část, jež je se snímky ve vzácné myšlenkové i prostorové symbióze. Nepřekáží, zdobí. // Děkuji Vám, Damato, za upozornění na tuto knihu. Jsem nadšená. // Jen ještě drobný detail, totiž tři bílé papírky, které v knize zanechal(a) předchozí čtenář(ka). Na dvou z nich není napsáno nic. Můžu jen domýšlet, čím byl(a) zaujata. Na třetím stojí jedno slovo: VPRAVO. A ptáte-li se, co vpravo je, jsou to dvě fotografie Karla Högera coby učitele ve hře Andorra – viditelně rozčileného, se zaťatými pěstmi a plnovousem.

--------------------------------------------------------
CITÁT:
(…) Fotografie mne může přilákat a taky odradit. Svobodovy fotografie – to není zastavený čas. Tady jsem svědkem dramatu, jsem přizván k ději. Nemohu zůstat lhostejný, protože lhostejný nebyl ten, kdo mi to sděluje. (…)

10 06.03.2021

Jde o soupis divadelních her, při nichž Drbohlavovy fotografie vznikly, nikoli o snímky samotné, jak by se mohlo z názvu knihy nebo podle počtu stran zdát. Fotografii uvnitř nenajdete jedinou. To jen pro upozornění, abyste nebyli překvapení nebo zklamaní. I tak však z mého pohledu nejde jen o nějaké nezáživné čtení pro tápajícího dramaturga, ale o cenný zdroj informací pro každého milovníka divadla. Zdroj, na jehož základě máte možnost samostatně pátrat a zpět se tak podívat na prkna, co znamenají svět. Já tedy pátrala.

První, v minulosti již mnohokrát osvědčenou databází, byl pochopitelně archiv Národního divadla. Stačilo zadat heslo “Drbohlav, Karel“ a na monitoru se přede mnou objevily desítky a desítky jeho fotografií, jež jsou stejně jako údaje v knize řazeny abecedně dle názvu hry. Fotografie zde lze prohlížet systematicky pomocí šipek od první do poslední, nebo náhodně, jednotlivě dle toho, která vás zrovna zaujme. // Druhým pomocníkem se pak stala virtuální studovna Divadelního ústavu, v níž jsem se prostřednictvím stejného hesla po pár kliknutích dobrala nejen již viděných fotografií z inscenací ND, ale i inscenací ostatních divadel (realizovaných roku 1945 a později). Řazení her je opět abecední, přičemž profil inscenace obsahuje rovněž informace o obsazení – jména konkrétních herců. To se mi líbilo.

Závěr: Zbývá prověřit zásobování skladu Městské knihovny a některou z her si přečíst. // Dávám pět hvězdiček a knihu doporučuji.

9 06.03.2021

Zajímavé rozhovory s lidmi, kteří mají co říct a umějí to říct. Jinými slovy: po krátké otázce přijde dlouhá odpověď. To se mi líbí! A ještě víc se mi líbí, že je paní Lánská v mluvení nebrzdí, že je nechává v těch dlouhých odpovědích pro čtenáře schovat a nakousnout mnoho dalších zajímavých lidí/témat/zážitků, které jí pak stojí za další otázku, že je zkrátka znát její zájem. // Nevyzpytatelnost směru a délky rozhovorů tedy zaručena. // Těší mě opakovaná zmínka o projektu PRALIT, o němž jsem četla poprvé v knize “O trojí duši země české“. // Hodnotím velmi vysoko!

--------------------------------------------------
CITÁT:
„Mám knihovnu ráda.“

13 06.01.2021

100 osobností. Převládají pochopitelně muži. Z žen spatříte pouze dvě, a to spisovatelku Boženu Němcovou a herečku Hanu Kvapilovou. // Portréty jsou řazeny nikoli dle data vzniku, ale chronologicky dle roku narození té či oné osobnosti. // Další důležitou informací může být fakt, že každé dílo je současně ukázkou konkrétní techniky, kterou Švabinský před malováním zvolil a kterou ovládal. (To teď nedělám machra, to tam v závěrečném přehledu u každého jména pečlivě píší.) Jedná se o kresby křídou, tužkou, perem, uhlem, štětcem, v několika případech jde o litografie, v jednom o akvarel, o suchou jehlu - už si musím najít, co to znamená - a ještě je tam záhadný termín lavírovaná kresba perem a termín perokresba lavírovaná tuší.

Nebránila bych se srovnání s knihou 234 českých osobností, kterou jsem jako školou povinná často otevírala. Připomnělo mi jí to. A koneckonců myslím, že i díky ní jsem se teď mohla párkrát zaradovat, když jsem uviděla známou tvář a mozek věděl jméno.

Jednoduché, potřebné. Jen o knize vědět a vzpomenout si na ni.

-----------------------------------------------------------------
CITÁT:
„Portréty začínal Švabinský vždy od očí, podle něho jednoho ze základních znaků lidské podoby, zrcadla, v němž se odráží citový i myšlenkový život člověka. Portrétní tvorba mu byla neopakovatelnými výpravami do oblasti lidské psýchy. “

13 06.01.2021