MilanCFC komentáře u knih
Tady opravdu nejde jinak než hodnotit naplno všemi hvězdičkami. Nádherné, milé, prosté a opravdové pohádky s jasnými poselstvími. Kromě častého výborného humoru musím vyzdvihnout Werichovu hru s jazykem, ta je zcela dokonalá. Naprosté vyvrcholení pak ona "jednoslabičná" pohádka, to je úplný koncert.
Roztomilé říkanky, z větší části také poučné. A to tak, že z pár říkadel by si mohli vzít něco i dospělí a rodiče.
Mně tedy bylo v průběhu čtení spíš těžko, než abych se pouze smál. Bohužel spravedlnost je leckdy slepá a podvodníčci si tu cestu najít prostě umí, to se lidská vynalézavost a umění kličkovat dostávají na úplně jinou úroveň. A to bylo prosím toto dílo napsáno v roce 1669. Molière znovu dokázal, jak neuvěřitelně nadčasový dramatik to byl. Tady to pro Orgona naštěstí dopadlo dobře.
Nejvíce jsem nasmál u dávání rad Orgonovi a jeho bránění se -
"Vaše rady jsou nejlepší na světě. Nesmírně rozumné a cenné. Ale nechtějte po mně, abych se jimi řídil."
Na úvodní díl několikadílné série slušný začátek. Jak tu padlo, není to žádná bomba, ale četlo se to dobře a celkově ta zápletka byla poměrně zdařilá. I hlavní postavy mi jsou zatím stále sympatické, s čímž mám někdy u některých autorů problém. Celkově tedy slibné, že v dalších knihách, které jsou hodnoceny lépe, to bude "bombovější" :-) A i dle zdejších komentářů to tak vypadá, tak uvidíme!
Žádné nadpřirozeno, žádná magie či duchařina, ale čirý psychologický thriller, který se vlastně může stát a ze kterého šla tím pádem ještě větší hrůza. Neskutečně čtivé a napínavé.
O výsadcích i samotném atentátu mám už leccos přečteno a ani od této románové podoby jsem se nemohl odtrhnout. Během závěrečné scény, kdy počítáte ony poslední výstřely a Němci se doslova modlí, jsem cítil, jak mi buší srdce. Věrni zůstali.
ČTĚTE ČTĚTE ČTĚTE
Hodně zajímavý nápad, nad kterým jsem už taky několikrát zauvažoval. Opravdu návrat do středověku. Charaktery se naprosto jasně ukázaly a jsem zcela přesvědčen, že tak by tomu bylo i v případné realitě. Jen malinko škoda, že kvalitativně šla kniha po peckovém úvodu trošku dolů.
Docela originální! Skvěle zpracováno a především nádherně ilustrováno. O tomto období, našem odboji a této konkrétní skupině neobyčejných hrdinů by se mělo vědět, a i kdyby měl být tento komiks pro některé prvním schůdkem na cestě k detailnějším titulům a odbornějším publikacím, pak jedině a jedině dobře. Tito muži si zaslouží náš obdiv a naše poděkování.
Četl jsem kdysi na základní škole, a to opakovaně. Jako mladý a nadšený sportovec jsem si příběh pochopitelně zamiloval a nedal jsem na něj dopustit. Této knize absolutně vůbec nic nechybí a všem mladým klukům (a snad ne jen jim) plně doporučuji.
Moje suverénně nejoblíbenější kniha ze školky a dětství, která mi byla před nějakou dobou věnována jako vzpomínka. A přečetl jsem znovu. A přečtu znovu pak se svými dětmi.
Obrovské díky autorovi za jeho úžasnou práci, protože to si opravdu zaslouží. Nádherná kniha se silným příběhem. A obrovské díky si zasluhuje také samotný hrdina Václav Morávek.
Poněkud pomalejší rozjezd a první dvě povídky pro mě dějově slabší, tříhvězdičkové, ale následné příběhy už byly někde jinde. Znovu velice silné, s hlavním motivem láska. Líbila se mi hra s jazykem, kdy v těch ve větší minulosti posazených povídkách byl i ten jazyk jaksi archaičtější. Ostrov a Živý plamen pro mě nejlepší povídky ze souboru.
Já už to tak mám, že po každém přečtení knihy od Karla Čapka mi z pusy vyjde 'Páni'. Už první třetina/polovina Obyčejného života stála za všechny hvězdy, ale co se dělo následně, ta neuvěřitelně bravurní a hluboká sonda, to bylo opravdu něco. To mi pusa pro změnu spadla. A naprosto vůbec nestačí zdejší pětihvězdičkové hodnocení. Páni.
Taková sbírka kratších či delších povídek, úvah či aforismů. U těch se čtenář i pobaví, viz citátek níže. Jinak však jde trochu znát, že jde o povídky, které jsou teprve v plenkách. Sbírka byla vydána v roce 1918, ale některé texty byly napsány ještě dříve, to se oba bratři teprve vypisovali, ačkoliv taková povídka Antika a křesťanství, to je naprosté dělo :-) Jazyku to ovšem nijak neubírá.
"Nepoddá-li se žena, vítězí; poddá-li se, diktuje podmínky vítěze; v obojím případě získává."
Čapkovi a čtyřnozí kamarádi, to zkrátka patří k sobě. Zde se opět potvrzuje, jak moc se měli rádi a hlavně, jak moc dobře se znali. Autor skutečně věděl, o čem píše. Rozdávání koťat všude možně mě opravdu pobavilo. A nejvíce pak obrácení se na čtenáře.
A navíc mám k Pudlence o něco zvláštnější vztah, protože se na některých fotografiích nápadně podobá našemu kocourovi :-)
Fantastické dílo, které skutečně pobaví. Hlavní postava s až obdivuhodně pohotovými a především lživými reakcemi. Tleskám. Možná nejsem jediný, ale místy jsem si vzpomněl na "našeho" sluhu Saturnina. A teď už jen zkouknout mistra Donutila a zasmát se znovu.
Tak nějak to mám s touto autorkou jako na houpačce - kvalitativně nahoru dolů. Před pár knihami jsem chválil, že spisovatelsky roste, a pak alespoň já osobně prožívám menší úpadek a cítím, že to nějak opět není ono. Ten pokus zmást čtenáře ohledně ženy s hudebním nástrojem, ten mi přišel... no... takový wannabe. Musí se ale jinak uznat, že čtivé je to neustále. A mimochodem, kolik Fredrik a Alexů v sérii vystupuje? Že s každou novou kapitolou autorka musí doplnit i jejich příjmení...
Perfektní od první do poslední stránky, to je opravdu perla za perlou, snad od všech postav, i vzhledem k době vzniku a zemi. Od Gogola si určitě přečtu i další díla. Těším se, až si pustím film i záznam divadelního představení, na tom se mohou ti správní herci vyřádit.
Perfektní kniha, každá postava měla to svoje a nic jí nechybělo, humor přesně podle mého gusta. Klobouk dolů před autorem a Saturninovými pohotovými reakcemi. Vyloženě jsem kuckal smíchy u scén, kdy během dovolené nahodili a zase vyhodili elektřinu a Milouš střílel do tmy nebo kdy doktor nastražil léčku a klíč pověsil na borovici a odplatou mu byl vrácený klíč v tůni. To bylo tak dokonale popsáno a vykresleno, že jsem to před sebou přesně viděl. Navíc, dovolená na chatě, odříznuté od další civilizace a ještě bez elektřiny - ideál!
Dějová linka kolem Fredriky byla v této knize neskutečně nudná, a to je docela na povážnou, když se má jednat o jednu z hlavních postav série. Celkově to nebylo úplně špatné, ale upřímně, děj byl dost předvídatelný. Po prvním dílu by mě to nenapadlo, ale Peder tu opravdu schází.