Mindy komentáře u knih

Začátek mě hodně bavil, popis teroristické akce a podobná úmrtí několika mužů - to bylo zajímavé. Prostředek byl takový rozvláčný až nudný, ale na konci při popisu záchvatu šílenství jsem četla se zatajeným dechem.

23 11.12.2023

Od stránky 60 jsem si začala dělat čárky, kolikrát se naše dvě hrdinky probudily. A bylo to, opravdu, 41x. Hlavně Andy, ta spala skoro pořád, nebo jenom zavřela oči a snila... A potom se probrala. Andy se budila na mnoho způsobů: vyděšeně, zprudka, zčistajasna, zmatená, s pláčem, pomalu, lenivě, ale nejčastěji s leknutím či s trhnutím.
Nemám ráda, když je hlavní postava hloupá. A to Andy tedy byla. Ani závěr mě ničím neohromil, takže za mě NE.

22 03.12.2023

Trápila jsem se přes dva týdny, protože jsem chtěla vědět, jestli zlo nakonec zvítězí, nebo ne. To, že tam bylo strašně moc postav, mi ani nevadilo (jak se postupně navzájem vraždili, tak jich ubývalo), ale bylo to ták dlooouhéé.

25 25.11.2023

Páni! Já jsem ze začátku měla dojem, že Izzy je nějaká postižená, ale to byla úplně normální, jenom nepochopená, přehlížená, přitom nadmíru citlivá a inteligentní holka. Z celé knihy mě její postava oslovila nejvíc. Dokonce lehce zastínila hlavní zápletku - komu soud určí do péče malou holčičku, když obě matky (pravá i adoptivní) mají pohnuté osudy. Ale zpět k Izzy, respektive k její matce Eleně. Vůbec se mi nedařilo pochopit její jednání. Jak se může starost a strach o dítě změnit v nevraživost, podrážděnost až nezájem a zlost. No a pak tu jsou i další postavy - Mia a její dávné odvážné rozhodnutí, nebo Lexie se svou složitou situací. Moc dobré čtení.

38 05.11.2023

Ze začátku strašně moc postav, s každou kapitolou přibývaly další a další. Postupně se v nich už dalo orientovat a chvilku to vypadalo na příběh se zajímavou zápletkou, ale pak to sklouzlo do průměru.

19 22.10.2023

Děkuji panu Etzlerovi za to, že mi přiblížil práci zahraničního novináře.
Kniha se těžko hodnotí. Je mi těch lidí (v Číně) neskutečně líto. Ať se jedná o holčičky v gymnastické škole, sezónní dělníky, kteří se domů dostanou jednou za rok, nebo unesené děti, které jsou nuceny k otrocké práci v továrnách, a další a další a další... Rozhodně si pořídím druhý díl.

34 15.10.2023

Nenáročná, odpočinková, rychle se čtoucí, ale až moc natahovaná kniha. V tomto případě by méně (stran) bylo více.

23 15.10.2023

Jestli tento tým vyšetřovatelů má být jeden z nejlepších v Norsku, tak potěž pámbu. Ústřední dvojici tvoří Hulger Munch, který se neobejde bez cigarety - budiž. Ale Mia Krügerová, údajně ta nejlepší, neustále koketuje se sebevraždou, nejlépe jí to myslí, když panáky jügera zapíjí pivem, druhý den jí třeští hlava (čtenáři jí má být asi líto), celé noci nespí, je unavená a ve stresu, a proto si dá radši další pivo, aby jí to lépe myslelo. Nejsympatičtější z celého týmu je ajťák Gabriel. Nene, s tímto autorem kamarádi nebudeme.

40 01.10.2023

(SPOILER) Já se tedy nepřipojuji k tomu všeobecnému nadšení tady.
Dějová linka z 1.sv.války byla zajímavá, ale čekala jsem těch informací o fungování špionážní sítě víc.
A druhý příběh byl tak nereálný! Charlotte během pár týdnů dokáže vypátrat informace, které Eve nezjistila za 30 let, a jak se nakonec všichni mají rádi - rodičům stačí vidět chlapa v obleku a v novém autě a hned se usmiřují a všechny rozepře jsou zapomenuty?
A těch 500 stran je strašně moc.

23 23.09.2023

Úsměvná knížečka, při které si člověk zavzpomíná, jaké to bylo s prvorozeným prevítem. Jak jsem byla nevyspaná, unavená a vyčerpaná. Přesto to bylo krásné období, na které moc ráda vzpomínám.

26 11.09.2023

Celou dobu jsem se nemohla pořádně začíst. Přitom vyšetřovatelé byli fajn, nikdo mi vyloženě nešel na nervy, což se mi u detektivek někdy stává, příběh byl dobrý (a strašný!), nevím, něco tomu chybělo. Dám autorovi ještě jednu šanci a uvidíme...

35 10.09.2023

Sonda do geniálních mozků šachistů. Jak jim to v té hlavě musí šrotovat! Předvídají a kombinují spousty různých možností, deset, patnáct tahů dopředu, není divu, že někdy hodinu sedí nad šachovnicí a zvažují jeden tah. Úžasná knížka.

40 02.09.2023

Slovensko máme moc rádi, hodně jsme ho procestovali i prochodili. Ale přiznám se, o Tribeči jsem slyšela a četla poprvé. A docela ráda bych se tam podívala, ale semínko pochybností a strachu bylo po přečtení této knihy zaseto. V každém případě - je to výzva. Takže - pokud časem přestanu psát komentáře a dávat palečky, tak jsme jeli na Tribeč...

51 25.08.2023

Mnohem víc mě bavila historická část, která se zakládala částečně na pravdě, než přeslazená a naprosto neuvěřitelná současnost. Celkově zklamání.

29 18.08.2023

Mě takové sci-fi baví. A proto přimhouřím oko nad místy (ne)logičností. Líbí se mi tyto vyfantazírované světy, zajímalo by mě, jak to bylo předtím a potom, takže možná časem dojde i na další díly.

35 15.08.2023

Nenadchlo mě to. Evelyn jsem měla problém cokoli uvěřit a Monique mě o tom, že by byla vynikající novinářka, taky nepřesvědčila. A slovo životopiskyně je příšerné.

36 25.07.2023

Děsivé, ale přitom místy zábavné. Kniha se velmi dobře a rychle čte. Ale obávám se, že příští generace neosloví tak, jako nás teď, protože jména současných politiků, která se zde vyskytují (Babiš, Bartoš, Okamura), budou nejspíš zapomenuta. Při citaci premiéra: "Musíme zamésť před vlastním prahem. Mějtě oči otevřené..." si budou myslet, že se jedná o chybu tisku.

30 18.07.2023

Mě tedy tato kniha nenadchla. Té nenávisti je v ní až příliš. Všechny postavy se chovají nesnesitelně, hloupě,až absurdně. Navíc je to tak rozvláčně napsané, že jsem měla co dělat, abych to vůbec dočetla.

33 16.07.2023

Jedná se o příběh dvou dětí, které byly uneseny Araby polskému a anglickému inženýrovi během stavby Suezského průplavu. Dětem se podaří osvobodit a podnikají strastiplnou cestu - pouští a pralesem - ke svým otcům, během níž zažívají neuvěřitelná dobrodružství.

34 13.07.2023

Kniha nám přibližuje část ruské historie, o které se toho moc neví - osudy potomků německých obyvatel, kteří přišli do Povolží na pozvání carevny Kateřiny II., osídlili toto území, dodržovali zde své zvyky, používali svůj jazyk...
Překrásné. Ať už se jedná o popisy přírody, řeky Volhy nebo samotný příběh Bacha, Kláry a Anče... Nemám slov. Už dlouho jsem nečetla něco tak krásného.

36 27.06.2023