Mindy komentáře u knih
Knížka je z roku 1979, a proto se zde objeví občas nějaký soudruh a 18000 je obrovský balík peněz. No ale příběh je aktuální, takové osudy se odehrávají pořád a stále budou. Do Jany jsem se vcítila, musí to být složité vyrovnat se se smrtí manžela, zjistit, že měl milenku, vyřizovat pozůstalost, fungovat v práci a řešit napjaté rodinné vztahy. To jediné bych Janě vytkla - bránit čest nevěrného manžela před dospělými dětmi za každou cenu. Až jsem si myslela, že nakonec zůstane sama. Velmi uvěřitelný příběh.
Některé pasáže byly strašně zdlouhavé a hlavně zbytečné. Např. popisování nákupu včetně rozhovoru s dvouletým dítětem typu: "Vločky nekoupíme, protože v nich je moc cukru. Vezmeme místo nich šest tuňákových konzerv." Nebo: "Tady máš za odměnu čtvrťák. Můžeš se za něj povozit na kolotoči. Ale nejdřív se na něj podívej a zkus mi říct jméno prezidenta, který na něm je ".
Jinak příběh to je moc zajímavý. Je to těžko uvěřitelné, ale pokud to není vymyšlené, tak jak to tedy bylo? Já si myslím, že je prostě něco mezi nebem a zemí, o čem nevíme, protože občas se takové nevysvětlitelné záhady objevují.
To je opravdu hodně zajímavá myšlenka, co napadla paní Mornštajnovou. Co by bylo, kdyby...
Opět velmi čtivé, jako všechny její knihy.
Kniha obsahuje dva tituly - Stroj času a Neviditelný.
Oba se mi líbily, i přes rok vzniku (1895, 1987) se četly moc dobře, při závěrečném pronásledování neviditelného jsem byla úplně nervózní a s napětím četla, jestli bude dopaden nebo ne.
A Stroj času? Moc zajímavá vize roku 802 701. Jenom jsem čekala víc informací o životě morloků.
Výborná kniha, neotřelé téma.
Jediná menší výtka je za nespisovnou češtinu, já prostě nerozumím tomu, proč ji současní autoři tolik používají.
Ale jinak super. Poučení z knihy: svině zůstane navždy sviní.
Takže - v první kapitole je představena ONA. Ve druhé kapitole je představen ON. A čtenář už tuší, jak to celé asi dopadne. Nastává chvilka rozhodování - je potřeba číst těch 350 stran? Co když to zrovna skončí jinak? Ale ne - dočetla jsem a bylo to přesně tak, jak jsem tušila po přečtení těch prvních sedmnácti stran.
Chtěla jsem si přečíst aspoň jednu knihu z této série a v knihovně jsem si namátkou vybrala tuto. A není to tedy nic pro mě. Já to hodnocení 83% moc nechápu, ale čtenářů, kteří mají rádi nenáročnou romantickou slaďárnu, je asi pořád dost.
Další kniha Håkana Nessera s vyšetřujícím inspektorem Gunnarem Barbarottim.
Tato kniha se mi líbila, jenom bych ráda věděla, díky čemu byl pachatel odhalen - ten detail! A taky, proč posílal dopisy právě Barbarottimu. A co se stalo Sáře v Anglii. Prostě dost nezodpovězených otázek, proto hvězda dolů.
Jinak mám moc ráda knihy tohoto autora, jeho styl psaní mi vyhovuje.
Kniha popisuje osudy řeckých uprchlíků - především dětí, které Československo přijalo, když v Řecku probíhala občanská válka. Byli to sirotci, kteří se ocitli v zemi, o které nic nevěděli, neuměli jazyk, nikoho neznali.
Kniha mi přiblížila události, o kterých jsem věděla, že se staly, ale jinak nic.
Ocitáme se ve Francii v 1. polovině 17. století na královském dvoře, kde vládne král Jindřich IV. a jeho choť Marie Medicejská. Kniha je zaměřena především na Marii a její život, nejdříve po boku svého nevěrného manžela. Poté, po jeho zavraždění, přichází na scénu a vlády se ujímá nejstarší z jejich šesti dětí, nevýrazný a snadno ovlivnitelný Ludvík XIII. Z dalších postav stojí za zmínku kardinál Richelieu, jemuž Marie pomohla dostat se na výsluní a on se jí za to odvděčí - zradou.
Jak statečně Irma nesla svůj úděl, jak se všechno naučila, o všechny se postarala - četla jsem uznale, obdivně a skoro nevěřícně. Kniha je napsaná podle skutečných událostí.
Děj knihy se odehrává v Rhodesii na jihu Afriky - dnešní Zimbabwe, kde je praktikován apartheid. Seznamujeme se s chodem jedné malé, bezvýznamné farmy. Farmář Dick je vcelku neschopný, nic se mu nedaří, má plno plánů, ale nic nedokáže dotáhnout do konce. Manželka Mary - nesnáší domorodé obyvatele, černoši se jí přímo hnusí. Po počáteční snaze pomoct s chodem farmy se dostává do apatie, nic ji nebaví, s manželem se na ničem neshodnou. Pak u nich začne v domácnosti pomáhat černý sluha Mojžíš, který se Mary začne dostávat "pod kůži". Všechno je špatně, Mary se dostává do stavu, kdy jí není pomoci. Nikdo nedokáže s nikým komunikovat a vše spěje k tragickému konci.
Až po dočtení knihy (kterou jsem si vybrala mezi vyřazenými z knihovny) jsem zjistila, že autorka získala v roce 2007 Nobelovu cenu za literaturu.
Já bych tak ráda napsala, že jsem četla sci-fi! Ale bohužel to byla drsná realita, která se v Rumunsku za vlády Ceausescua opravdu děla. Jako by se tam odehrával Orwellův román 1984.
Tak jsme se znovu ocitli v Gileádu a stálo to tedy za to. Svůj životní příběh nám vypráví Ágnes, Daisy a teta Lydie. Všechny jsou sympatické a všem jsem fandila. Nechybí humor, hlavně teta Lydie hodně bodovala.
Výborné volné pokračování Příběhu služebnice.
Další silný příběh z období války. Jak si osud s rodinou Kurcových zahrál, to nejde vymyslet, to musel napsat sám život (kniha je napsána podle skutečných událostí).
Očekávejte opravdu silný nápor na city - závěrečnou část jsem skoro celou probrečela. Výborný je i doslov autorky.
V knize prožíváme s autorem půlroční období (od jara do podzimu), které se rozhodl strávit téměř osamocen v horách. Užívala jsem si s ním tu samotu, přítomnost pouze srnců, zajíců, svišťů, kamzíků a občas některého ze vzdálených sousedů.
Mně se to moc líbilo. Nejradši bych se do Grany rozjela a v nějaké chajdě tam strávila celé léto a všechny ty stezky a chodníčky si prošla.
A snad zvládla i nějakou tu horu.
U Johna Grishama už přesně vím, co můžu očekávat - jsou to soudní spory, jednání v soudních síních, právníci, policie, advokáti, soudci, žalobci, svědci, porotci. Tato kniha mě ale bohužel zklamala. Bylo to nezáživné, nudné a zdlouhavé. Snad to příště bude lepší.
Knihy Andyho Weira mě neskutečně baví. Už jsem se s jeho hrdiny podívala na Mars, do vesmíru a teď i na Měsíc. Jsem moc zvědavá, s čím přijde příště
Všichni lékaři i další zdravotníci, kteří se vydávají na tyto mise do oblastí zasažených ať už válkou, nebo nějakou přírodní katastrofou, si zaslouží obrovské uznání a respekt.
Pocházím z Prostřední Bečvy a moje babička by údajně měla být autorčina sestřenice Mařa, o které je zmínka v úvodu knihy. Takže naprostá srdeční záležitost a navíc jsou to opravdu moc hezky napsané vzpomínky na dětství a dospívání a následující léta prožitá na Slovensku.