mirka6565
komentáře u knih
Terezka Planetová
Vladimír Holan
Příběh z bolesti, krásy, okouzlení, bolesti tkaný a hlubin, kam se dá nahlédnout jen při vzácné konstelaci duše.
Bezdětný otec a syn
Miloň Čepelka
Živé, natruc romantické, velmi komunikativní, vtipné a důvtipné vyprávění neobvyklé zápletky.
Opočeňák z Pohoří
Martina Hlaváčková
Pokud máte rádi Opočno nebo pana Čepelku nebo v nejlepším případě oboje, pak jde o zajímavý počin s historicky a kulturně cennými souvislostmi a pohledy. Místy zahuštěno trochu suchými fakty, bohužel jsem objevila i jednu hrubku, což v souvislosti s výsostným češtinářem trochu zabolí, ale jinak originální pohled na kořeny a jedinečnost člověka v místě a čase.
Deník haiku 3
Miloň Čepelka
Opravdu deník na různá, okamžitá témata, nápady, nálady..., čímž je upřímný, blízký. Nápady vtipné, postřehy trefné, úvahy filozofické v kostce, kam se ovšem autorovi vejde myšlenkově i citově mnoho. Velmi příjemné. Zatím čteno jako e-kniha, už se k dovršení zážitku těším na pevnou.
Pět nocí k úplňku
Miloň Čepelka
Jistou nesourodost vysvětluje podnázev Verše pětadvaceti let, verše řekněme třicátníka až padesátníka, tedy od milostných, rozervaných po mírně skeptické. Hluboké myšlenkami i citem. Holanovské, seifertovské a nakonec už i čepelkovské :).
Skok sem, skok tam
Miloň Čepelka
Opravdu trefný název, kniha plná glos, postřehů, radostí i povzdechnutí z nejrůznějších oblastí života bez ladu a skladu, ale pohledem skvělého bohatého vypravěče s hořce sladkým pohledem na svět.
Nebožtík na rynku
Miloň Čepelka
Napínavé, psychoanalytické, hořce vtipné, mírně erotické...člověk má možnost, ponoří-li se do vlastních hlubokých vod, zamyslet se i nad svým životem, svými "mrtvolami", a nemusí být zrovna pán v letech, co rád podléhá ženám, i když dobře ví, že poklad má v manželce. Zůstává přitažlivou pochybností, co všechno jsou autorovy prožitky, co fabulace. Krásná a obrazná čeština, což je u pana Čepelky dobrým a cenným zvykem.
Svědectví inspektora Toufara a jiné povídky
Miloň Čepelka
Napínavé povídky propojující život zdejší a "život" záhrobní. Trochu psycho, trochu horor, velmi čtivé a fantazii budící. Také mě při čtení napadlo, že možná je to všechno jinak, že nejde o záhrobí, ale o metaforické filozofování, jak žít či nežít tady a teď. Povídka Jmenuje ji sestřičko nádherná báseň v próze.
Dvě básně o smrti: Výsek z obrazové galerie
Miloň Čepelka
O dvou cestách životem za sebevraždou, tohle jde opravdu na dřeň, přitom velice obrazné, zpěvné, s krásnou češtinou a několika výrazy, které už dnešní člověk musí hledat ve slovníku.
Poklesky rozverné snoubenky
Miloň Čepelka
Od začátku do konce šikovně udržované napětí nutící číst a číst. Zajímavé, jak se autor-muž vžil do pocitů mladé dívky (i když matka Žílová má jistě pro ženskou duši pochopení :) ) na cestě k Bohu=nalezení sama sebe. Pokud kniha nemohla vyjít před rokem 1989, tak spíše z důvodů politických než erotických.
Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech
Miloň Čepelka
Kniha je krásná, audio verze báječná. Bylo by zajímavé slyšet všech 35 hodin, které spolu natočili :) Nedělňátko se sice narodilo ve středu, ale je důležitější, že se jím pan Čepelka cítí být a snad mu to opravdu tak vychází. Krásná čeština, hravost, moudrost, příjemný hlas, obratnost ve slovech, působí jako hodný, slušný, neustále hledající, ale vyrovnaný Člověk se zajímavým životem a širokým záběrem umů. Svěží duch. Moc příjemné pro uši i pro duši.
Deník haiku
Miloň Čepelka
Zalíbila se mi poezie pana Čepelky, takže jsem možná trochu nekritická...přijde mi to hodně upřímné, čisté, obrazné a mám pocit, že rozumím a spolucítím. Ozdravné a vzrušující pro duši.
Čtvrtý mandel sonetů
Miloň Čepelka
Nejzpěvnější kousek celé série, zpíváno hodně o zklamání, ale opět s nadějí, že je něco dál a výš a že to tajemství, kterým jsme životem vedeni, pořád stojí zato.
Třetí mandel sonetů
Miloň Čepelka
Lehce skeptické a dokazující, že ani na prahu osmdesátky si člověk není ničím jistý a to ho, tedy autora, udržuje patrně v příjemné hravosti, obraznosti a jemnosti.
Druhý mandel sonetů
Miloň Čepelka
Velmi příjemné třeba před usnutím na snění a rozjímání o lásce, smrti, nepoučitelnosti, naději. Psáno tak, že tomu člověk rozumí, a přitom obohatí na duši.
"Malovala mi rusalky a víly,
tak, jak je v noci viděla.
Děti se tomu nikdy nedivily.
Jen velcí ťuk ťuk do čela,
protože dávno, dávno zapomněli..."
Deník haiku 2
Miloň Čepelka
Krásný výlet do duše moudrého muže, člověk se odpoutá a ponoří do hutných zkratek o životě, lásce a smrti a křehce se při tom usmívá.
"Jak to na světě
nechodí, to je moje
vábivá cesta."
Děda jménem Nuel
Miloň Čepelka
Příjemné a napínavé vyprávění pro děti i dospělé s nenápadnými prvky výchovy o pěkném vztahu dědečka a vnuka. Kdo to zažil, má dobrý vklad do života a vzpomínky na celý život. Krásný návrat.
A jestli neumřel… a jiné povídky
Miloň Čepelka
Soubor různorodých čtivých, psychologických, filozofických, až "biblických" povídek v kulisách současna. Zločin a trest, pýcha a pád, strach, odpuštění, smíření, smrt, naděje... "Všichni jsme jen hříčkou svých strašlivých eg."
Monology k živým i mrtvým
Miloň Čepelka
Dlouho jsem nečetla nic tak obsažně stručného nebo řekněme hutného, plného otazníků, naťuknutých myšlenek, kterých má pak člověk plnou hlavu. Nikdo nemá recept na život, každý se s ním nějak po svém pere a pan Čepelka velmi moudře, s vědomím, že ani on sám samozřejmě neví, jen hledá, vtipně a důvtipně naznačuje, že nejtěžší je boj a poznání sebe sama. Moc pěkně jsme si prostřednictvím knihy popovídali, díky :)
