Mishi komentáře u knih
Minimalistický příběh, jak obsahem tak dějem. Co ale minimalistické není je atmosféra, která citelně houstne s každou přečtenou kapitolou. A závěr? Čekala jsem, že to nebude veselé, ale tohle ... Je mi smutno.
Jediné, co mi při čtení vadilo, byl jazyk - umejt, cejtit... když tak mluví jedna postava, tak mi to tolik nevadí. Ale tím, že je kniha psána v ich-formě, vlastně dvou ich-formách, a mluví tak obě postavy, tudíž je tímhle stylem psaná celá knížka, to už bylo na mě moc. Ubírám jednu hvězdičku.
Je hrozné, že existují děti s osudem jako Venus. Ale naštěstí existují i lidé jako Torey. Její práce s dětmi je obdivuhodná. Příběh, který vypráví je velmi silný, čtiv a plný emocí. Hlavně z něj čiší autorčina láska k dětem, se kterými pracuje.
Moje druhá knížka autorky a rozhodně ne poslední.
Knížku jsem zvolila jako oddechovku po thrillerech a náročnějším čtení. Tento účel splnila dokonale - zajímavá historie, romantika, sympatické postavy. Nejdřív mě více bavil příběh Carrie, ale pak se to vyrovnalo, takže mi nevadilo, že v druhé půlce knihy historická linka dostala více prostoru.
Tak tohle byla knížka přesně podle mého gusta! Opuštěné, zchátralé sídlo, zpustlá zahrada, skvěle vykreslená atmosféra. Konec se mi taky líbil, přesně tak jsem si říkala, že by to mohlo dopadnout :-) A že to nebylo až tak strašidelné mi vůbec nevadilo.
Kdyby to bylo možné, dám i více hvězdiček.
Poprvé jsem Deník kastelána četla v době, kdy vyšel. Byla jsem v pubertě a celkem jsem se bavila. Teď jsem se k němu vrátila kvůli čtenářské výzvě a ... už jsem se nebavila. Panoptikum různých postaviček, nemoc dcery a pod. mi nějak k smíchu nepřišlo. Do toho je tam použita spousta sprostých slov, která mi obecně nevadí, ale tady mi přišly zbytečné. Četla jsem i první dva díly Aristokratky a taky nic. S autorem se prostě míjím.
Dvě hvězdy dávám v podstatě jen za prostředí, protože hrady a zámky miluju a mým snem je nějaký prolézt od sklepení po půdu.
Zajímavý příběh, Kavkám jsem samozřejmě fandila, aby svoji misi splnily. Přesto jsem se nedokázala úplně začíst. A když k tomu přičtu obálku, která se mi hrozně nelíbí, jsem ráda, že už jsem ji dočetla a můžu ji odložit.
Já na tenhle typ knížek moc nejsem, ale tohle bylo celkem fajn. Žádné záchvaty smíchu se nekonaly, ale pár ironických postřehů mě zaujalo.
Ačkoliv je to životopisná knížka, tak se velmi dobře čte.
Lata musela být úžasná žena. Život neměla rozhodně jednoduchý. Zažila obě světové války a jako hraběnka, tak byla trnem v oku komunistickému režimu, který jí sebral co mohl. Ale ona se nikdy nevzdala a v poslední Velké pardubické před II. sv. válkou dokázala porazit německé jezdce a dodat Československu alespoň trochu optimismu. Nehledě na neuvěřitelný sportovní výkon v nejtěžším dostihu.
Je škoda, že její jméno zná kromě dostihových fanoušků jen velmi málo lidí. Doufám, že i díky této knížce se to změní a tahle silná žena nezůstane zapomenuta.
Tak tohle bylo super počtení. I když je kniha zařazena mezi YA, tak si zaslouží pozornost i dospělých čtenářů. Skvěle vykresluje atmosféru hroutící se společnosti. Co jsou lidé ochotní udělat pro přežití?
Bohužel situace s nedostatkem vody je velmi reálná. Dokonce jsem se přistihla, že během čtení jsem začala s vodou podvědomě šetřit.
Oddechovka na dovolenou. Žádné velké drama se na stránkách neodehrává, ale přesto jsem se nenudila.
Výborná knížka. Začátek byl takový pozvolnější, ale postupně příběh nabírá na obrátkách a poslední stránky vám nedovolí knihu odložit.
Život nás staví před nelehká rozhodnutí a i přes to má nakonec stejně poslední slovo ....
Knížka se mi líbila. Nemocniční prostředí plné zajímavých osudů, ať už sester, lékařů či pacientů. Kniha se dobře četla, i když mohla být o něco kratší, střední část se trochu táhne.