misowi84 komentáře u knih
Jste bez šance. Jakmile knihu otevřete, nepustí vás. Rozpojí vaše myšlenky a přesune vás do jiného světa. Na konci cesty budete nad tímto příběhem tleskat !
Ještě teď mám z těch zvěrstev husí kůži. A to už jsem něco málo přečetl.
Je mi úzko z toho, jak může uvnitř člověka vyrůst tohle absurdní
psychopatické násilí. Je mi zle, že spousta těchto '' lidí '' dožila spokojeného
stáří bez toho, aniž by byla odsouzena a potrestána..
Kniha by měla být povinností. Protože před historií nesmíme zavírat oči.
Přemýšlel jsem jak začít, ale nenapadá mě momentálně vhodnější slovo než turbulence emocí. Nevím jak to dokáže, ale já ji prostě vždycky vše uvěřím.
Miluji její příběhy, její postavy.. Vše je tak neskutečně živé a skutečné.
Ještě, že jsem se v hlavě zbavil té samolepky holčičích románů, jelikož pak bych nikdy nečetl takto úžasné knihy.
Poslední dopis od tvé lásky je nádherný a zároveň i tak trochu depresivní příběh. Nemá smysl z něj cokoliv prozrazovat..
Prostě si jej přečtěte ! Třeba se vám bude tajit dech, tak jako mě.
Teď mě čeká Dívka, již jsi tu zanechal.. a už teď se moc těším :-)
Věděl jsem že existuje a věděl jsem o čem tak asi je. Co jsem však vůbec netušil, je fakt, jak silný srdcervoucí zážitek může způsobit. Holčičí knížka, červená knihovna. Nesmyslná samolepka, kterou nevím proč jsem ji nalepil. To vše platilo až do chvíle,
NEŽ JSEM JÍ POZNAL ......
Chtěl bych o ní tolik říci...
Jak jsem si od prvních řádek zamiloval půvabnou Lou, jak jsem nesnášel nanicovatého sebestředného Patricka. Jak jsem si přál, aby Will ......
To je právě ono, nedokázal bych udržet jazyk za zuby.
Tak raději pomlčím a plným počtem doporučím.
PS:
ŽIVOT PO TOBĚ je ještě zabalen v celofánu. Roztrhnout obal, či neroztrhnout obal...
Toť otázka.
Proč se ke knížce z dětství nevrátit. Že ?
Dort stále vede !
Kniha mě zaujala svým obalem. Žloutkový věneček vypadal skvostně.
Nic víc v tom však nebylo. Žádné tušení, o čem kniha může být.
Anotace šla naprosto mimo mě. Chtěl jsem být překvapen..
Pár knih z prostředí druhé světové války jsem četl, ovšem zatím žádná mi nezpůsobovala to, co jsem zažíval zde. Knihu jsem musel několikrát zavírat,
jelikož jsem pod návalem emocí nebyl schopen přečíst písmenka.
Sebralo mě to, přiznávám. Možná to bylo způsobeno i tím, že jsem si některé
postavy spojoval s těmi svými.. o ty, o které jsem přišel, bez rozloučení..
Tohle ve mě bude hodně dlouho..
Chtěl bych se o příběhu více rozepsat.. také o tom, že války a xenofobie jsou zlem..
A že se lidé stále nedokáží poučit z minulosti..
Nic z toho však nedokáži. Možná už ani nikdy neochutnám žloutkový věneček..
Ta chuť mi totiž zhořkla..
Když tak přemýšlím, tak vůbec nemám rád knihy tohoto autora.
Vyjde totiž vždy jedna do roka, přečtenou ji mám prakticky hned.
Laťka se neustále posouvá. A já musím opět čekat. Mrzuté :D
Již kniha Bez šance se mi velmi líbila.
A čtenářská jízda pro mě nadále pokračuje..
Od prvních stránek jsem hltal písmenko po písmenku, stránku po stránce..
Několikrát jsem měl při čtení zmrtvený výraz..
A ze závěru jsem byl pokosen..
DOPORUČUJI :-)
Pořád jsem o tom slyšel.. Bylo mi to hodně doporučováno..
A pak.. Minulý měsíc..
Ocitl jsem se v knihkupectví a pořídil jsem si všechny díly najednou.
Rozhodně nelituji..
Už tomu kouzelnému pobláznění rozumím :-)
Kniha výborná - opět skvělá práce.
Dále se ale nechci moc vyjadřovat. Jelikož se vždycky rozčílím nad českou naivitou.. Stačí pár koblih, reklama s Jardou, k tomu písně Krajča a máme tady nového samozvaného SPASITELE - LUCIFERA
Velmi těžko se mi hodnotí toto pokračování. Zprvu jsem si říkal, že první díl byl rozhodně lepší a toto je spíše takový průměr. Ale na druhou stranu, nebyl by život, ze kterého vyprchalo slunce také průměrný, šedý, depresivní ? Hledal jsem Lou, tu skvělou holku v legračních kostýmcích, neodolatelným úsměvem a pozitivní energií. Místo toho na mě čekala úplně jiná dívka, která mě zatáhla do své melancholie a já se jako čtenář trápil s ní.
Opět se to četlo s nesmírnou lehkostí. Z děje nic neprozradím :)
Za doporučení jistě stojí.
Na knihu jsem se těšil, ale bohužel mi vyprávění moc nesedlo.
K postavám jsem si nějak nedokázal najít cestu.
Hana zůstane srdcovkou..
Namlsán pozitivní aurou recenzí jsem si rovnou opatřil všechny tři díly.
Po první knize ale už bohužel vím, že pokračování číst nebudu :-(
Silo mě natolik potrápilo svou utahaností a nezáživností,
že energii do dalších dílů věnovat nebudu.
Sněží, sněží... No, venku sice zatím ne, ale v knize je chumelenice jako blázen :-)
Ale pěkně popořádku. Vše začíná přenádherným obalem, který je plný třpytivých vloček. Následují tři milé příběhy, které se na konci možná i spojí ;)
Dále je zde plno voňavého cukroví, sem tam nějaký ten, či ta Vévoda.
A občas do toho všeho chrochtne roztomilé miniprasátko. (to vážně budete chtít)
Každý tu mimochodem popíjí horké latté. (velká závist)
Knihu jsem četl již minulý rok před vánoci a ani letos jsem ji nevynechal.
Miniprasátko sice stále nemám, ale s tím latté jsem si to vynahradil ;)
Takže každý, kdo si chce ukousnout nějaký ten kousek vánoc předem, tak šup šup do knihkupectví.
Četlo se to dobře, to ano. Ale nedostavil se žádný WAU efekt,
díky kterému by mě kniha uzemnila. Námět v podobě cestování
není nic, co už bych nečetl v jiné formě. Konec se dal velmi
dobře předvídat.
Kruh se uzavřel a příběhová linka ukončena..
Ne však v mém srdci.. I když jsem se k sérii dostal teprve až teď,
neuvěřitelně na mě zapůsobila.. Vždycky jsem se bál, že jsou knihy
určené pouze pro děti.. Jaký bláhový omyl.. Jestli měl někdo obavy,
tak je zahoďte.. Zažijete něco, co se nedá popsat slovy..
Zhmotnění fantazie..
Má nejoblíbenější postava je : Severus Snape
Přál bych si o něm samostatnou knihu.. Věřím, že by si ji zasloužil..
Ke knihám se v budoucnu vrátím..
Protože tohle už je láska do konce života..
Už mě to pomalu přestává bavit. Toto je čtvrtá kniha od Jojo Moyes a mě docházejí slova. Opět velmi silné, emotivní a vtahující.. Nevím co dále dodávat.
Jsou autoři, které máte v oblibě. A pak ty, které milujete.
Kam Jojo řádím já, je asi zřejmé...
Tohle prostě nešlo odložit.
Hovor se smrtí, Galerie mrtvých a teď Nenávist. Třetí díl v řadě a to tempo je
opravdu strhující ! A konečně zde byla návaznost na knihu z minulosti !
Garcia v závěru ???!!! Dobře chlape ! Skoro jako Jack Bauer :-)
Ani se mi nechce číst Napsáno krví.. Co pak budu dělat ????
To bude zase čtenářská krize :D
Hovor se smrtí byla pro mě zatím nejlepší carterovka. I když stále nechápu,
kde autor čerpá náměty pro tak šílenou brutalitu.
Pan J mě velmi překvapil. A ten konec..
Konečně dostal padouch to, co zasloužil..
Ani nevím, co mě přimělo k přečtení knihy. Nevěděl jsem do čeho jdu a ani jsem si předem nic nezjišťoval. Nálepka dívčí romány mě neodrazuje. Baví mě knihy od Jojo Moyes, takže nemám s tématikou problém. I když tahle je úplně z jiného těsta.
A nelze ji srovnávat. Abych něco mohl kritizovat, musím si to přečíst, stejně jako Odstíny :-D
No a popravdě, se mi kniha vážně líbila. A to svou jednoduchostí a svižností, se kterou plynul celý příběh. Neměl jsem problém si živě jednotlivé postavy představit. Takže jsem četl a přitom se mi v hlavě promítal film. Bylo to pro mě hodně velké oddechové čtení, u kterého jsem nemusel přemýšlet. Nejsem sice cílová kategorie, přesto jsem se u čtení bavil. A o tom to celé je. No a druhý díl už mám momentálně rozečtený :D