misssicccka komentáře u knih
Petra Soukupova je pro me uz nekolik let zarukou kvality. A ani detska knizka mi nazor nezneni. Pripomnela mi me oblibene knizky o detech. Jednoducha zapletka a pritom tolik rikajici. Tesim se, az budu moci tuhle knihu císt svemu diteti. Navic chvalim ilustrace a krasnou vazbu.
Byla to výjimečná láska či ne? Zbabělec nebo hrdinaí? Bylo to sobectví nebo to byla oběť? Přemýšlím...a to je pro mě cenné, kniha má pro mě smysl,když mě dokáže donutit přemýšlet nad ní, nad problémy v ní popsané. To je pro mě cenná kniha - přivede mě k přemýšlení nad tématy, které by mě třeba ani nenapadly. Kniha je pro mě dobrá a obohacující, když mě přinutí nahlédnout do mapy, otevřít slovník cizích slov, otevřít dánsko-český slovník, hledat a poslechnout si na youtube skladbu, o které je v knize zmínce..
ach jo, tak já mám pocit sestupné tendence...těšila jsem se, co ty baby dokážou, myslím, že měly navíc, autorka mě ale nejvíc, nejvíc zklamala tím jakoby rádoby krimi prvkem v podobě Steinera a ještě ten happy end na konci? já myslím, že si takový příběh moje společnice pro osamělé dlouhé večery nezasloužily :(
tak jsem se tu plichtila s dlouhým krásným uvědomělým komentářem, až jsem si ho nesvéprávně smazala, tak znova a krátce:
jsem ráda, že mě autorka nechala na pár dní věřit, že taková láska může být, tak silná, která se snese a unese všechno
jsem ráda, že se sešli - jak ti mladí, tak Ti staří
jsem ráda, že pod tak "pitomými názvy" svádějícími k myšlenkám na červenou knihovnu se skrývají dobré knihy
jenom příště prosím trošku rychlejší spád na začátku - první čtvrtina knihy byla pro mě místy i utrpení, za to hvězda dolů
přečteno po roce podruhé, možná ještě větší zážitek než napoprvé, i když už znáte konec, ale to bylo přebito těšením se na pokračování :)
Tak dlouho jsem si ho šetřila na vhodnou chvíli k přečtení, až jsem asi přebrala a následně šetřila i na prožitku ze samotného čtení.
Je to asi nejvíce reálné z toho, co se dá přečíst (vyjma Na jih od hranic...), ale těch sebevražd tam bylo na můj vkus skutečně moc.
Pro mě překvapivě - vzhledem k referencím, kritikám a doporučením - nejméně atraktivní Murakamina.
Kdybych neviděla film, nedokázala bych si postavy, přes snahu autorčinu je popsat detailně, představit ani za Boha, kdybych neviděla před tím film, který mě nadchnull více hudbou a kamerou než plytkým romantickým příběhem, asi bych o to ani nezavadila. Další filmy jsem neviděla - považovala bych to za ztrátu času... Hudbu z nich mám beztak už naposlouchanou. Co se týče prvního dílu, musí se uznat, že pokud měla autorka ambice napsat čtivou oddechovku, která člověku obzory neotevře, pak se jí to podařilo. Až vám bude hodně špatně - myslím fyzicky, čtěte, za pár dnů zvládnete celou tetralogii a alespoň něco ve vysokých horečkách zvládnete. Takže ty 3* jsou jen za tu čtivost a za to, že existují daleko horší knihy :).
Neskutečně neuvěřitelná zpověď člověka a jeho zkušenosti. Pro autora je jistě výhodou vlastní bezprostřední zkušenost. Na druhou stranu, každý máme své "životní zkušenosti" a životy mnoha lidí by byly zajímavými náměty na knihu - bohužel ne každý je v sobě umí takhle geniálně zpracovat a zároveň předat dál tak, aby zásahly ty ostatní.
Smekám před tímto mužem za to, čím musel projít a za to, jak se s tím vypořádal. Smekám před jeho přáteli za jejich přístup. Smekám před jeho geniálním líčením emocí, vyjadřovacími schopnostmi, specifickým ironickým humorem, za jeho citlivost. Bůh se možná na počátku jeho života zmýlil, ale nezmýlil se v literárním talentu, ten nadělil správné osobě. Moc se mi líbila změna osob - přemýšlím jako muž, mluvím jako žena.
Doufám, že se tato kniha dostane do rukou i lidem s nepochopitelnými předsudky a otevře jim oči. Já sama jsem měla tu čest poznat člověka na počátku přeměny a vím, jak je to nesmírně těžký boj se sama sebou.
Přečetla jsem to jedním dechem. Čekala jsem od toho více co se týče tématu průběhu a konce války, jak ho neznáme, ale přesto dávám 4*. Je to kniha, která je čtivá a i když se možá místy ztratíte (myslím nit) a nebude Vás bavit, najednou se to zase zvrtne v posedlost čtením. Neumím popsat, proč, ale vyvolávala ve mě jakýsi pocit tajemna. Její výhodou je určitě to, že si můžete domýšlet, zvláště konec.
Já mám ráda autory, které dokáží předat v pozadí příběhu někoho zajímavé informace (a to docela aktuální), proto mne Mendelův trpaslík nadchnul. Více než Skleněný pokoj.
Myslím, že lépe popsat pocity někoho s takovým handicapem asi ani nešlo (tím myslím např. pasáž o soucitu, pak také tu psychologickou hrátku - vybrat jako Bůh nebo vybrat z lásky :)).
Líbilo a doporučuju.
Neříkám, že jsem všemu rozuměla a neztratila se v předávání inforamcí o genetice, ale myslím, že o tom to je...přečíst si skvělou knihu, která mi dá něco nového.
Jsem nadšená. Nebojím se říct, že tohle je jedna z nejlepších knih, které jsem měla tu čest si přečíst. Říkám čest, protože autorka je pro mě génius. Její schopnost propojit své nadšení pro kryptografii, matematiku, homeopatii (to už bylo vše v Konci pana Y), veganství a jiné oblasti života je neuvěřitelné.
Kniha mě vcucla pozvolna, o to víc jsem si to pak užívala. Nemohla jsem se odtrhnout. Chtěla jsem znát řešení hádanky :).
Mohu jen doporučit.
A koláš "Ať se najedí" si vyzkouším :) (recept je v knize)
Četla jsem a pořád jsem čekala, že ta energie, kterou knihy přináší, ještě přijde, ale nepřišla.
Zpočátku mi vadily francouzské dialogy, pak jsem se začala nudit, takže jsem četla a nevěděla co, ztrácela jsem nit. Soustředěnost přišla až ke konci. Závěr docela ušel. Myšlenka také dobrá. Ale pro mě nic víc.
Knižní podoba scénáře a typický Enquist! dokonale promyšleno...
Příběh ženy s čarodějnickými schopnostmi, které se přenáší z matek na dcery, je plný zklamání z blízkých lidí, nenávisti, zrady, lhostejnosti a přitom touhy po lásce a štěstí. Motiv čarodějnictví jen dokresluje myšlenku, že nezáleží na tom, kdo jsme, nikdo nechce být sám a přitom jsme na tomto světě skutečně jen sami za sebe. Bez ohledu na tom, jak mocní či bezmocní jsme.
Po pravdě řečeno jsem se na tuhle knihu moc a moc těšila a odkládala ji, až budu mít čas číst 400 stránek co nejvíc v kuse a teď - po dočtení-jsem zklamaná :(.
I přes své diletanství v kvantové fyzice, elektronech, protonech a kvarcích a z toho plynoucí utrpení při čtení pro mě zdlouhavých vědeckých pasážích o hmotě, femonologii apod., dokážu ocenit autorčino zapálení pro tuto oblast vědy a její schopnost to převést do románové podoby a vytěžit z toho maximum. Mít nadšení pro tuto věc, budu z knížky asi také hotová jako kritici, některé pasáže byly výborné, psychologie hlavní postavy výtečná a vtip a ostrovtip rovněž, absurdní prvky také oceňuji. (nicméně: jsou všichni ti, co na knihu pěli ódy takto zapálení fyzici amatéři? - myslím, že ne :)) Občas mám pocit, že se oceňuje to, čemu se nerozumí :). Já budu shovívavá a přiznám se: zápletka dobrá, nápad "asi" geniální, ale já tomu nerozumím a nikdy asi neporozumím :), takže když zprůměrňuju své neporozumění a začtení se do toho, čemu nerozumím, dávám 3*** :D
Četla jsem ji proto, že jsem si chtěla přečíst PopCo a chtěla jsem autorku přečíst popořádku (mám to tak ve zvyku - objevení autora se vším všudy).
A teď mám bohužel pocit, že po PopCo už netoužím :(. Možná se to změní. Uvidíme.
Kapitolu nula jsem četla dvakrát, nějak jsem nemohla přijít na chuť stylu psaní, to pokračovalo v kapitole 1, 2, 3....a najednou jsem v tom byla až po uši a přečetla za pár hodin :)
zajímavý závěr
Po přečtení Báječného úniku a A taková to byla láska je tohle slabý odvar. Je vidět, že autorka se vyvíjí správným směrem. I tak výborná záležitost, kterou zhltnete, u povídek se usmějete, rozesmějete i zamyslíte a možná vám bude i úzko.
Gavalda je prostě mistr postřehu.
Stojí za přečtení. To rozhodopádně.
Úplný top to není, takže 4 hvězdičky, každopádně jsem to shltla za jedno nedělní odpoledne a musím říct, že si tuto knížku dokážu představit ve filmové podobě. Vidím ten film před sebou...hlavně poslední dvě stránky.
Místy smutné až tragické, chílemi neuvěřitelný humor. Autor jen ťukne a vy se usmějete, možná rozesmějete :).
Postavy jsou výborně vykreslené z psychologické stránky.
Líbilo :)
Čekala jsem od toho více perverznosti :), ne nejsem čtenář chtiví perverze, ale když mě někdo připraví na to, že je to perverzní, jsem důvěřivá a očekávám perverzní.
Nezlobte se, ale toto je jen krapet perverzní ;).
Za přečtení to skutečně stojí, už pro kontroverznost, ale rozhodně to nebude patřit ke skvostům české literatury :). Přesto dává 3*. Zhltla jsem to na jeden dech pěkně při sobotním odpoledni za dvě hoďky jako nic. To o něčem svědčí.