misssicccka komentáře u knih
Vzdy, kdyz ctu dilo tohoto mistra vypraveni, jsem stastna. Vzdy me prepadne touha umet takto prevypravet sve detstvi, vlastne cokoliv. Umet sahnout pro slovo do te spravne prihradky a zahrat jim ctenare jako horky caj po mrazivem luftovani se, s tim se clovek rodi a s tim odchazi, odchazi naplnen a zanechava obohacene stare, mladsi a nejmladsi.
tak pro me to bylo zklamani, nektere pribehy me doslova nudily, nicmene spolecne maji to, ze myslenka je skvela, bohuzel za me vysledne provedeni tak u poloviny nebylo dostacujici. Za vse mluvi to, ze jsem si parkrat zamikrospankovala.
Komu jinemu uz davat pet hvezdicek nez autorovi, ktery me jeste nikdy nezklamal a pokazde se bavim od zacatku do konce? Bavi me vsichni ctyri z oddeleni Q, ja se na ne vzdy tesim jak na kamarady ;)
Nejak nechapu oznaceni odpad u teto knihy. Autorka excelentne zachytila zoufale ciny a myslenky cloveka, ktery ma za kamose demona v podobe chlastu (tezko pochopi ti, co nemaji srovnani s realnou zkusenosti) a dalsiho, ktery je psychopat. Ocenuji propojeni a prokladani casovych rovin a vypravecek. Potesil me vlastne uz samotny napad vypravet pribeh na zaklade predstav z vlaku(takhle si vymyslim a domyslim ja). Jedine, co mi vadilo, byl takovy "sup sup konec".
Nesnasela jsem Jachyma, nesnasela jsem Standu a matku Karoliny, verila jsem vse a vsechno, coz znamena, ze kniha je za mne a pro mne hodne dobra.
Moje pata Jojovina :), uz to vypada, ze jeji knihy jsou pro mne sazka na jisty odpocinek a jistotu, ze nic neudelam, dokud knihu nedoctu. Jednu hvezdu strhavam za to, ze to odnesl Norman, to me teda fakt vytocilo :) autori maji casto sklon pouzit zvirata k tomu, aby si lide neco uvedomili, primlouvam se za to, abychom ciste psi duse nechali na pokoji :)
ja myslim, ze jsme se pres Papirova mesta a Hledani Aljasky vratili co nejblize realite, i kdyz greenovske divnosti (snurky od tamponu, arcivevoda atd.) a u nej obvykle neobvykle divne postavy nam zustaly.Vic nez o Katerinach je to o kamostvi teoremem posedleho blazna a jeho arabskeho kamarada (to me trosku stve, mam dojem, ze Green vykrada Olssena, ale to je muj velmi subjektivni pohled na vec). Napad pouzit matematiku super, poznamky pod carou a dodatek byly pro mne to nejlepsi z knihy a tak nejak od lovu kancu to zacalo skripat. Je to proste odpocinkova literatura, i kdyz puvodne s hlubokou myslenkou.
Přemýšlím teď o tom, do jaké míry je možné takové lidi litovat. Lidi, kteří byli vychováni k tomu plnit rozkazy za každou cenu, protože jedině ten, kdo jim tyto rozkazy dal, je zodpovědný za jejich realizaci. I tak se dá vysvětlit to, proč jsou někteří lidé zrůdy nevážící si toho nejcennějšího, co každý z nás má - života.
Silný příběh o slabém člověku. Pro mě ale velké zklamání. Merle je můj oblíbenec, ale tato kniha moje oblíbená nebude. Nemůžu si pomoci, ale pro mě bylo čtení do určité míry utrpení.
Tak jo, jak k tomu hodnoceni pristoupit :), tak kdyz budu prihlizet k tomu, ze bylo autorce v dobe vydani pouhych 13 let, tak reknu wow, ty brdo, jako fakt husty, kolik napadu se muze zrodit v hlave takove male slecny (pardon) a jak dokaze napady sesumirovat, spojit, vypiplat. Fakt dost dobry
Kdyz budu od faktu detskeho veku naopak odhlizet, tak pak reknu, ze ocenuji napad, na vek autorky skvelou praci, ale bohuzel je to takove syrove, tepelne neupravene, strohe, nedomrle. Chvili to na me pusobilo jako slohovka na zakladce, ktera se moc rozjela. Nebo jako pribeh vice autoru. S takovymhle napadem by se dal napsat trhak na nejmene 400 stran. Strasne me stvalo a desilo, jak bylo vse jasne a jak byly postavy se vsim hotove, nic neresily. Tys ho zabil? Jo, ja ho zabil. Aha, tak jedem dal. Proste tam chybi psychologie postav resp. bylo by potreba ji rozvinout a vytribit. Nektere pasaze jsou zbesile a trosku logiku postradajici
Kdyby tohle napsal autor starsi 18 let, dostal by ode mne take 3*, protoze jsem to precetla, otravena nejsem, ale slagr to uplne neni.
Co musim pochvalit, je vazba knihy
A ted trosku ke komentarum k teto knize. Zaujalo me, ze vice kladnych ohlasu ma kniha od ctenaru narozenych pred rokem 1990 (i ja k nim patrim), cim mladsi autor, tim horsi hodnoceni (koukam na hodnoceni pouze s komentari), samozrejme existuji vyjimky a neni jich malo. Zvlastni je, ze snad nejhorsi hodnoceni nadelili knize autori stejne stari jako autorka sama a navazi se do veku autorky nebo jim dela problem to, ze kniha v kapitolach strida autory. To me jako dospeleho ctenare prave bavilo. Zvlast pozoruhodny je zde velmi kriticky komentar od ctenarky narozene roku 2000 napsany 2015, ktery kritizuje nevyzralost a nedospelost autorky. Podle mne dost odvazna kritikagJa, tricatnice rikam, jestlize by tohoto byla schopna ve 13 moje dcera, pysnila bych se jeji vyzralosti a bala bych se, ze je na svuj vek az moc dospela.
Kniha, kterou jsem precetla jednim dechem za par hodin. Ano, je vulgarni. Ano, je napsana jinak nez ostatni Gavaloviny, ale cozpak lide nejsou vulgarni? Jsou takovi. Kdybych ja vypravela svuj pribeh tak, jak my zobak narostl, tak ho nikdo ani nevyda. Byla bych take vulgarni, take nas...., take agresivni a pritom stale pro nekoho mila a cista duse. Mam radost, kdyz autor sahne po pribehu mimo svuj zivot a napise ho brilantne. Postavy v teto knize muzou popuzovat a zaroven byt obdivuhodne.
Knihu jsem pred lety odlozila, protoze po scene s busem jsem na ni tehdy nemela nervovou soustavicku.
Tentokrat jsem ji dala, i kdyz asi jen kvuli ctenarske vyzve.Nebudu tady autorovi spilat, zkusim od nej jeste neco jineho, ale to, co me fakt rozcilovalo bylo skakani z minulosti do pritomnosti za pouziti prime reci. To mi fakt delalo problemy a narusovalo koncentraci a tristilo mi to dej.
ctenarska vyzva 2016 mne donutila po case opet patrat po knize a shanet ji po vsech certech, sehnala jsem po dlouhe dobe v antikvariatu a po triceti letech si ji opet precis a jsem co? Jsem nadsenj jajtxm tehdy :)
Myslím, že komentář ke knize na toto téma by měl být napsán s odstupem, myšlenky by měly ve čtenáři uzrát...jenže a ale (a v životě bývá vždy nějaké ale) kdybych jeho napsání odložila, mohlo by se stát, že by zapadl do šuplíku "na neurčito" a to nechci, kniha si komentář zaslouží...díky za další skvělou knihu, která naráží na tolik citlivé téma, je napsaná tak, že budu Lily a Gretu (Gerdu) nosit chvíli v srdci a duši...myslím na to, jak strašně těžké musí být se s takovou peckou poprat. To, jak těžké musí být žít v sevření jako v kleštích v "cizím těle" si asi nedokážeme nikdo představit. To, jak těžké musí být pro rodinné příslušníky (ne nutně partnery) stát se opravdovou oporou, si také nedokážu představit. Jediné, co si dokážu představit (a jsem hodně, ale hodně naivní) je, aby společnost byla k lidem, kteří se cítí být někým jiným, tolerantní a empatická. A aby jejich přeměny byly pro ně jak psychicky, tak fyzicky co nejméně bolestivé. Proto díky autorovi, že se do tohoto tématu pustil a dokázal vykreslit pocity a nitro postav tak bravurně, že je z toho i film, takže se téma opět dostává k širší veřejnosti. Děkuji.
400 stran o necem, co je jasne od zacatku a kdyz uz je konec na spadnuti, tak to zas zasmodrcham, aby to nahodou uz neskoncilo, brrr
Jak uz to byva: neco dobre, neco vynikajici, neco ulitle, neco mimo misu, neco nudne a neco otravne
Za mne nejlepsi Monik, Obermannova a Klima.
i kdyz pominu to, ze vetsi cast nema dle meho nazoru s nazvem souboru povidek nic spolecneho, porad mi z toho vychazi jen malo povidek, ktere me oslovily, nektere me fakt znudily az otravily tak, ze jsem mela chut knihu vyhodit (je ale z knihovny, tak ji tam pokorne vratim)
Nejlepsi Petra Soukupova (jak jinak), dale Katerina Tuckova (byt se v jeji povidce pes vlastne nevyskytl), za zminku pak, myslim, stoji Irena Hejdova a Viola Fischerova
Takze trochu damska jizda :)
Knihu jsem dlouho odkládala, začínala jsem ji číst několikrát a několikrát jsem usoudila, že na ni nejsem zrovna připravená, tak to bylo rok a půl a teď, když jsem se do ni konečně opravdu začetla, umřela mi čtečka :), takže jsem ji dočetla v pdf na PC, jsem ráda, že jsem ji nechala uležet na čas, kdy budu připravená ji přečíst. Jsem ráda, že máme takové autory jako je Kateřina Tučková a Petra Soukupová. Souhlasím s názorem níže, tuto knihu by si měl přečíst každý. Díky za ní.
to je proste klasika, ktera byla/snad stale je na seznamu povinne cetby
Mam radost, ze se mi po Stribrne zatoce vratila ta stara dobra JoJo.Opet dobry. A tesim se na dalsi.Trosku me mrzi, ze ty obalky a vazby prohlubuji ten mylny dojem cervene knihovny, ale co uz :). Ja to beru jako, ze to k tomu patri.
ja jsem take zklamana, cekala jsem, ze doctu a budu resit, resit a resit, nestalo se, mrzi me to, styl mi pripomnel autory, jejichz styl psani a poselstvi nepochopim a oni se stanou laureaty a ja nevim vlastne, proc, jak, za co.