Modi666 komentáře u knih

Touhle knihou jsem objevil Fredrika Backmana. A jsem za to moc rád. Jeho humor je prostě úžasný. Muž jménem Ove je skvělé, zábavné čtení, jakých není moc. Jak to ti Švédové dělají? Jak je tam tolik zimy a tmy, že mají takovou inspiraci pro úžasné humorné příběhy?

12 03.01.2025

Další Jonassonův mistrovský kousek. Trochu jiné než Stoletý stařík ale opět velice vtipné a příjemné oddychové čtení. Člověk který se umí zasmát různým absurdním situacím si rozhodně přijde na své.

10 02.01.2025

Stoletý stařík byl pro mě zjevením. Původně jsem tuhle knížku vůbec číst nechtěl. Proč číst o problémech nějakého vetchého staříka? Pak mi o té knize nadšeně vyprávěla švagrová. Nahlédl jsem na první stránky a byl ohromen!! Nepamatuji, že bych někdy četl něco podobného. Pro mě, vedle Tří mužů ve člunu, (omlouvám se knihám, které jsem možná opomněl) snad nejlepší humoristická knížka, kterou jsem kdy četl. Koho tahle kniha neohromí, ten musí mít s vnímáním humoru dosti velký problém.

9 05.01.2025

Nádherná knížka. Úžasný příběh odehrávající se v úžasném středomořském prostředí, do kterého tak neuvěřitelně krutě zasáhla válka. Už jen ten kontrast prostředí X válka. Hluboce lidský příběh lidí středomořského charakteru, který je v závěru konfrontován s krutostí tzv. nacistických nadlidí. Mimo jiné tato kniha ukazuje, že i mezi okupanty byly velké rozdíly. Viz okupace, pokud je to ve válce vůbec možné, lidská okupace italská, oproti té nejhnusnější, nejšpinavější, bez skrupulí vražedné, okupaci německé. Kniha určitě stojí za přečtení.

8 19.01.2025

Čtu rád knihy z různých částí planety Země. Tentokrát jsem zavítal na Aljašku. Ten román mě uchvátil. Skvěle napsáno. Čte se jedním dechem. Drsná, pro někoho krásná příroda, ve které žijí ne zcela běžní lidé, a v téhle oblasti se odehrává drsný příběh. Jednoznačně doporučuji k přečtení. Díky té Aljašce, Je to zas něco jiného.

8 10.01.2025

Tahle kniha mě nadchla snad ještě víc než na Západní frontě klid.
V dnešní době, kdy mnozí nemají až tak velký problém prohlásit, že nás nevyhnutelně čeká světová válka, by si ji měl přečíst asi každý.
Skvěle napsáno!!

8 02.01.2025

Tuhle knihu možná mnoho lidí nezná. Já jsem měl to štěstí, že mi ji rodiče kdysi koupili. Také se přikláním k tomu, že je to snad nejzdařilejší verneovka. I to prostředí Jadranu mi bylo hodně blízké. Někdy si ji rád přečtu po létech znovu.

7 18.01.2025

U téhle knihy jsem šel takřka najisto. Znal jsem totiž Backmanova Oveho a tak jsem tušil, že se pobavím. Medvědín je určitě úplně jiný než "Muž jménem Ove," nicméně je to opět mistrovské dílo. Je umění zaujmout čtenáře tím, že jakoby hlavním hrdinou knihy je maloměsto a lední hokej. Ovšem Backman to dokáže. Zalidní to městečko zajímavými, uvěřitelnými lidmi a my jen příjemně sledujeme jejich vzájemně propletené osud a vybíráme si hrdiny, kterým fandíme. Líbilo se mi to moc a přečetl i pokračování.

6 19.01.2025

Tahle kniha byla pro mě doslova zjevením, když mi ji někdy v 80. letech minulého století půjčila kamarádka. Je napsána skvěle. Četl jsem se zatajeným dechem. Popis života těch mladých v Západním Berlíně je bez jakékoli cenzury, zcela otevřený, drsný a otřesný. Tahle kniha patřila k těm nejzajímavějším, které jsem do té doby četl. Byl jsem rád, když jsem se dozvěděl, že Christiane Felcherinow se snad z té nejhorší bídy dostala. A když jsem se koncem března 1990 poprvé podíval do Západního Berlína, stanici ZOO jsem si dlouze prohlížel.

6 17.01.2025

Přečetl jsem knížek, z ne tak dávné historie Číny hodně. Tahle byla jednou z prvních a řekl bych, že nejlepší. Velmi poutavé a zároveň děsivě drsné čtení o životě v Číně za vlády Mao Ce Tunga. Uff !!! Doporučuji každému kdo se chce o nedávné minulosti Číny něco dozvědět.

6 02.01.2025

Pokud se chce někdo dozvědět něco co se odehrálo v Kambodži v 70. letech minulého století a k tomu ještě něco víc o téhle zemi, měl by si se zájmem přečíst tuhle knihu. Dle mne je to brilantní kniha, která vystihuje i příčiny proč k něčemu takovému, jako bylo vražedné řádění Rudých Khmerů, mohlo vůbec dojít. Jednou z příčin je šílená korupce v téhle zemi. Možná se to ale týká i jiných zemí v téhle oblasti. Je to neveselá kniha o děsivých událostech, kterou ale k přečtení všem, které zajímají události v jiných zemích, mohu jen doporučit.

5 08.01.2025

Nejsem typickým konzumentem básní. K přečtení téhle knížky mě inspirovala televizní inscenace, ve které zazářili Jana Preissová a Petr Štěpánek. Knihu jsem zakoupil a některé části si čtu dodnes. Nejraději mám tuto pasáž:
Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.

4 18.01.2025

Tuhle knihu mám moc rád. Je to asi i proto, že to v mládí to pro mě byla kniha dobrodružná. Moc jsem fandil Kozinovi a jeho druhům v boji za svou svobodu. Při každém novém čtení jsem doufal, že tentokrát to skončí jinak. Tedy lépe, že Jan Sladký Kozina přežije. Žel kniha končila stále stejně, a tak jak jsem si ji tehdy oblíbil, tak ke mně vzbudila i sympatie k tomu kraji, k Chodsku. Asi i díky tomu sugestivnímu Jiráskovu vyprávění, tam stále cítím ten duch těch Kozinů, Přibků, Syků, Hrubých, Jiskry Řehůřka, a všech těch dalších. I když tuším, že už to dávno není pravda. Ale proč si neuchovat nějakou tu špetku tajemna a fantazie...

4 13.01.2025

Je jen málo svědectví z pekla. Z nejděsivějších míst, která kdy tvor zvaný člověk, stvořil za účelem masového vyvražďování. Jen mizivý zlomek z těch, kteří byli přinuceni stát se členy tzv. Sonderkommanda a spalovat oběti plynových komor, přežil. Příslušníci SS dobře věděli, že nemohou nechat svědky své bestiality přežít, a tak členy Sonderkommanda pravidelně vraždil a nahrazoval novými. Po některých nešťastnících zbyly jen ukryté paměti. Např. po Salmenu Gradowském. Sluomo Venezia přežil a tak mohl podat své strašlivé svědectví.

4 10.01.2025

Úžasná kniha!! Příběh útěku Waltera Rosenberga a Alfreda Wetzlera je jedním z nejpozoruhodnějších v dějinách. Utéci z Osvětimi, to se podobá zázraku. Tenhle útěk je ještě o to cennější, že motivem bylo informovat svět o tom, co se v Osvětimi děje. Že s těmi informacemi bylo naloženo mizerně a o život zbytečně přišly statisíce maďarských Židů, to už je o něčem jiném.

4 01.01.2025

Další zjevení z osmdesátých let minulého století. Oba díly jsem přelouskal a byl neskutečně nadšený. Úžasně napsaný příběh. Je mi dost jedno, zda stoprocentně odpovídá realitě. Podstatné je, že je to kniha, která se čte jedním dechem. Byl jsem nesmírně rád, že se Henri Charriére nakonec dokázal usadit ve Venezuela a žít normálním životem. Film se knize nerovná ani náhodou. Tohle natočit prostě nejde. To se musí skutečně prožít.

3 17.01.2025

Zjevení! To pro mě znamenala tahle kniha. O Treblince jsem toho do té doby moc nevěděl. Osvětim znal každý, Treblinku málokdo. Přečetl jsem hodně knih o koncentračních táborech. Tohle téma mě z nějakého zvláštního důvodu hodně zajímá. Zajímají mě vypjaté lidské osudy ať se odehrávají kdekoli na světě. Tahle knížka patří k tom nejlepšímu, která o hrůzách KL byla napsána. Autor, Richard Glazar, popsal ten příšerný tábor velice čtivě. Stejně čtivě popsal svůj neuvěřitelný útěk, který absolvoval s Karlem Ungerem. Byli mladí, nesmírně odvážní a měli horu štěstí. A protože na rozdíl od většiny těch, kteří takové štěstí neměli, mohl podat tohle svědectví. Knihu jednoznačně doporučuji!

3 06.01.2025

Moje první seznámení se s Ladislavem Mňačkem. Tahle knížka zřejmě zrodila mou lásku k dálnicím. Přesněji, k AUTOBAHN. Prvně jsem AUTOBAHN spatřil z výšky kousek u Plauen v NDR a několik hodin na to se po ní poprvé svezl od Gery až skoro k Erfurtu. Fascinovaně jsem sledoval ukazatele typu, Jena Ost, Jena Mitte, Jena West a tak dále a tak dále. Od té doby uplynulo spousty let, dálnic jsem poznal docela hodně ale vždy, když vidím odpočívadlo a na něm restauraci, vzpomenu si na tuhle knihu Ladislava Mňačka.

3 02.01.2025

Podle mě, nejlepší kniha Vladimíra Párala. Brilantní od počátku až do konce. Není v ní snad slovo navíc. Něco podobného bych chtěl také umět. Marek Paar je zřejmě mladý Vladimír Páral a s autorskou licencí popsány jeho pracovní počátky. Mnoho vtipných postřehů. Vyzdvihl bych ty dary předávané lidem podle jejich postavení. Ti nejméně významní, nějací akademici, se musí spokojit s potřesením rukou. Ta pasáž, která se odehrává v tom lázeňském městě v rámci těch "textilních dní", je naprosto famózní. Pět hvězd je málo.

3 02.01.2025

Právě tahle knížka byla tou, která mě přiměla k následné letité vášni, vyhledávat a číst příběhy napsané podle skutečných událostí. Už to samo o sobě naznačuje, že tahle kniha byla napsána velice čtivě.
Ty příběhy pochopitelně jen málokdy bývají všední. Mnohem spíš naopak.

3 02.01.2025