Modrina komentáře u knih

Já jsem opět byla velmi spokojená. Ano, i mně přišlo, že těch Raimundů je nějak moc, ale co už. :) Sledování dvou nití příběhu mě bavilo. Já rozhodně doporučuji.

2 06.03.2018

I u druhé knížky této autorky mi chvíli trvalo, než jsem se do ní začetla. Ale pak jsem se zas nemohla utrhnout. :) Zápletka je vymyšlená moc pěkně, zvlášť vysvětlení druhé vraždy. Rozhodně jdu na další příběh. :)

6 25.02.2018

Trošku jsem se nemohla začíst, ale to mohla mít na svědomí choroba, se kterou jsem ulehla. Ale pak mě přítomné osoby začaly zajímat, ač musím souhlasit s názorem, že žádná z nich nebyla nijak sympatická. Trochu mi drhlo opakující se schéma - velmi nepohodoví rodiče a tudíž nestandardně se chovající dítě. Velká výtka taky patří vydavateli eknihy, tahle se fakt hodně nepovedla. Každopádně se na další knížku s panem Bergmanem těším.

4 21.02.2018

Knížku jsem, patrně jako spousta dalších čtenářů, brala jako možnost objevit nové zajímavé autory. To mi nevyšlo, nad nikým jsem nejásala. Některé povídky jsem patrně ani nepochopila. Můj norský oblíbenec mě taky moc neoslnil. Zaujaly mě asi dvě nebo tři povídky, což je na tak obsáhlou antologii trochu málo...

19.02.2018

No... Nevím, jestli jsem vůbec někdy narazila na knihu, již by plně vystihoval název. Za to nechávám hvězdu. Nemohla jsem se začíst a dočetla jsem tohle veledílo do konce jen proto, abych - inspirována klasikem - zjistila, zda je druhá půlka stejná slátanina jako ta první. Až si budete chtít něco přečíst, po tomhle rozhodně nesahejte. I slevové letáky jsou zajímavější.

2 05.02.2018

Jsem trochu na rozpacích. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se do knížky začetla, pak mi přišla nějaká praštěná. Dočetla jsem ji bez mučení, ale rozhodně nemám chuť si koupit další.

4 17.01.2018

O tuhle knížku jsem si napsala ježíškovi - a přinesl mi ji. :) Asi jsem byla hodná. Peču už roky a leccos umím, ale takovéhle knize neodolám. Autorčiny recepty fungují, některé jsem prověřila už mockrát. Tak teď zkouším další. :) Každému, kdo rád peče, velmi doporučuji.

15.01.2018

Opakovala bych, co už napsali jiní - skvělá obálka, moc pěkně napsáno, mě potěšilo, že ač jsem velkou ctitelkou Sherlocka Holmese, Eliáš Sattler není takový superman. No, moc jsem si pochutnala a těším se na další příběhy!

3 12.01.2018

Opět jsem se vpila do děje a jen velmi nerada jsem od knížky odcházela. Nestává se často, ale tentokrát jsem uhádla, kdo zradil. Jen korektor (pokud nějaký byl) by měl vrátit školné, pár hrubých chyb (v elektronickém vydání) mě dost naštvalo. Ncméně skvělé čtení, velmi doporučuji!

3 04.01.2018

Když jsem zjistila, že Miroslav Macek napsal pokračování kultovního Saturnina, říkala jsem si, že je opravdu odvážný. Ale jelikož čtu autorovy glosy, připadalo mi, že tento počin možná nebude úplně od věci. Takže jsem si knížku koupila a přečetla. Mám tři výhrady:

1. Některé pasáže jsou "opsané" z původní knihy.
Ano, jsou, však je pan Jirotka v knize coby autor uveden. Můj dojem je, že to rozhodně nebylo nutné, aspoň ne v takové míře. Půl bodu dolů.

2. "Kameňák"
I u použití starých a všeobecně známých vtipů mám pocit, že to opravdu nebylo nutné. Půl bodu dolů.

3. Pranic, pražádný, ...
Tyhle tvary znám jen a pouze z článků Miroslava Macka. A ač znějí docela hezky prvorepublikově, tady mě trochu rušily.

Celkově přečtení knihy rozhodně nelituji. Celé dlouhé pasáže jsem se v duchu pohybovala v krásném a pohodovém Saturninově světě a užila jsem si to možná tím víc, že tento prosinec (pro mne) nepatřil zrovna ke klidným. Máte-li rádi Saturnina (četla jsem ho snad stokrát a znám ho skoro zpaměti), oprosťte se od autorova jména a pokračování si přečtěte. Já si ho rozhodně ráda přečtu i znovu. :)

2 22.12.2017

Vondruškova klasika, osvědčené čtivo jako zklidnění v tom předvánočním rumraji. :) Nic objevného, ale já jsem byla velmi spokojena.

2 18.12.2017

Kdysi to byla povinná četba. Mácha podle mého nebyl úplně normální, ale Máj je klasika, kterou by si měl přečíst každý.

3 16.12.2017

Kdysi dááávno povinná četba, později představení v Semaforu. Bez podkladu bych si to asi tolik neužila. :)

1 16.12.2017

Ufff... Minulý díl mě zanechal naprosto vykolejenou, tenhle mi moc nedovolovat dýchat nebo mrkat. Ale krom toho, že zodpověděl ono HEH?! Hladového ducha, přidal další dvě dějové linky. A vše perfektně propojené a - možná hlavně - uvěřitelné. Že paní Louise umí psát, není pochyb. Ale díl od dílu mi připadá, že její umění vyprávět roste a roste. Skvělá kniha. Skvělá série. Doufám, že na další příběh vrchního inspektora nebudeme čekat moc dlouho.

11 10.12.2017

Kafka mě nějak minul, nikdy jsem od něj nic nečetla (hanba mi...). Ale když jsme v naší oblíbené RockOpeře narazili na operu Proces, bez patřičné přípravy bychom na ni přece nešli. :) I tak se lze dostat k Literatuře s velkým L. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, nebo spíš než jsem se naladila na styl, kterým je knížka napsaná. Ale pak už jsem jen hltala, než jsem na konci zůstala s otevřenou pusou.

Velmi doporučuji k přečtení, dlouho budete mít o čem přemýšlet.

A tu rockovou operu doporučuji taky. :)

4 24.11.2017

Hmm.. Tak tohle evidentně nebyl můj šálek čaje. Ještěže jsem dřív četla notáře Barbariče, po přečtení téhle knihy bych po něm nikdy nesáhla. Pro mě to byl jen sled různých řeznických výjevů. Dvě hvězdy dávám za jakýs takýs pokus o děj, jen zvědavost, jestli zůstane naživu aspoň jedna postava, mě donutila to dočíst. Další díly už rozhodně nechci.

2 14.11.2017

Jak se zdá, pan notář si vystačí i sám. :) I když na konci přecejen aspoň na (již feldvébla) Jaroše došlo. :) Škoda, že příběh nebyl delší, přečetla jsem to bohužel velmi rychle. Velmi pěkné, doufám, že už se píše další díl.

8 02.11.2017

Knihy o válce, špionáži nebo mafii nemám zrovna moc ráda, po téhle jsem sáhla jen kvůli autorovi. Kniha se četla skvěle, měla spád, žádné zdržovací plky - jen ten závěr byl trochu moc "happy". Půlka hvězdičky dolů za tohle, půlka za nějaké gramatické chyby (např. "tip" a "typ" jsou dvě různé věci nebo že čeština přivlastňuje podmětu zájmenem "svůj"). Každopádně velmi doporučuji k přečtení.

2 31.10.2017

Mně se kniha moc líbila. Souhlasím, že konec malinko drhnul, ale i tak to bylo čtení, od něhož jsem se jen těžko odpoutávala.

1 25.10.2017

Já jsem se při čtení nenudila, naopak - knížku jsem skoro vdechla. Že má Lisbeth tak trochu schopnosti Chucka Norrise, mi vcelku nevadí (že bych byla zocelena svým velkým idolem z vedlejšího státu? :) ). Téma dvojčat se mi hodně hodně líbilo. A Lisbethina závěrečná řeč byla třešinka na dortu. Za mě plných pět hvězd.

5 19.10.2017