moira2912 | Komentáře u knih | Databáze knih

moira2912 moira2912 komentáře u knih

Howlův putující zámek Howlův putující zámek Diana Wynne Jones

8.5.2018 - 5* (aj)
Pokaždé, když tuto temperamentní, nádherně nedokonalou pohádku čtu, zamiluji se do ní více a více.
Nejsem si jistá, jestli je jiný příběh, ve kterém jsou hlavní postavy prostě a jednoduše spratci, zcela jistě daleko od jakéhokoli sebenízkého ideálu, a přesto mě příběh ve výsledku donutil si je tak zamilovat. Ne protože jsem přešla všechny jejich chyby, ale právě pro ně. Je to unikátní pohádka, správně šílená a právě tak akorát magická, tudíž ji můžu číst stále dokola. :)

15.11.2015 - 5*
Často jsem netušila, kdo na co jak přišel, bylo to šílené, plné úžasných nápadů a strašně se mi to líbí. Je to skvělá pohádka. :)

2014 - 4,5*

March 02, 2013 - 4*

(Ta pohádka je nádherná.)

Howlův putující zámek mě zaujal díky Abyssině recenzi a taky kvůli nádhernému animáku Hayaa Miyazakiho. Kniha a film jsou trochu odlišné, přesto - krásné příběhy.

"V zemi zvané Ingárie, kde jsou úplně běžné takové kouzelné předměty jako sedmimílové boty a neviditelný plášť, míval smůlu ten, kdo se narodil jako nejstarší ze tří sourozenců." (první věta knihy)

Howlův putující zámek nás zavede do světa zvaného Ingárie, světa kouzel a střelených čarodějů, je to místo, kde nic není jisté.
(Nádherný svět.)
Kniha je psaná jako pohádka, jednoduchým stylem, krásně volenými slovy a zvláštními opisy. Děj je ve své jednoduchosti úderný, atmosféra této knihy je něco, co mnoho pětkrát obsáhlejších dílek nezná ani z dálky. Nadchlo mě to. Opravdu. A dnes, o dva dny později, jsem z ní ještě nadšenější. Moc často se mi nestává, že bych o nějaké knize přemýšlela ještě dva dny po přečtení, že ve mně zanechá tak hluboký dojem a charaktery tak hlubokou stopu. Avšak...

(Sofie je praštěná a hloupá. Howl je rozmazlená hysterka.
Sofii jsem si oblíbila. Howla jsem si zamilovala. :))

Postavy:

Jistým způsobem mi Howl připomíná lehce idealizovaného Francoise Villona (můj oblíbený básník. x)) v době, kdy jsem o něm věděla jen to základní a znala ho jen v růžových barvičkách. A zamilovala si jej. Strašně miluju ty středověké bohémy, kteří jsou parchanti, ale mají charizma. Pokaždé, když uvidím nějaký dobře natočený film nebo přečtu dobře vystiženou knihu, dlouho nad nimi uvažuju. A tak to bylo i s Howlem. Nechci vám ho popsat, chci, abyste přišli sami na to, jaký je doopravdy. Protože ten zážitek stojí za to. x))

"... Je ti jasné, že taky můžu umřít?" - Kalcifer
"Musíš se na to dívat z té lepší stránky," řekl Howl. "Taky bych mohl umřít já..." (str. 175)

Sofie je na druhou stranu jeho naprostým opakem. Je to postava, s kterou příběh prožíváme a díky které se do Ingárie vůbec dostaneme. Zodpovědná, místy nudná, realistická.

Co musím vyzvednou je, že postavy mají své chyby. Nejsou dokonalé, dost často nás dohání k nepříčetnosti a zoufalství, a přestože je tato knížka pohádkově vedená, je napsaná lépe, než mnoho knih zařazených v literatuře o pár kategorií výše. Jaká ironie. Ale já vždy milovala pohádky.

"Vůbec ne!" zakřičel Howl. "Jsem zbabělec. Něco tak šíleného jsem schopný udělat jedině tehdy, když si řeknu, že to dělat nebudu!" (str. 230)

Styl Jonesové a překlad mi sedl. Byl skvělý, protože se kniha v podstatě četla sama. Místy je volba slov zvláštní, taková kouzelná a pohádková. Příběh je psán s ohromnou fantazií, autorka nás překvapuje v drobných detailech, zahrnuje nás tolika originálními nápady...

Jediné, co mi vadilo, byl zvláštní, uspěchaný konec, který se mi zdál na rozdíl od poklidného běhu příběhu až moc chaotický. I některé postavy se chovaly zvláštně. Mnohonásobně to však vyvažuje popsání světa, které Jonesová vymyslela.
Teď mě tak napadlo, že to snad ani pohádka není. Je to šílená kniha, moderní svět v pohádce... :)

"Jdi spát, blázne," řekl mu Kalcifer ospalým hlasem. "Jsi úplně namol."
"Kdo? Já?" otázal se Howl. "Ujišťuji tě, můj milý příteli, že jsem úplně střízlivý." Vstal a odebral se po schodech nahoru, přičemž celou dobu hmatal po zdi, jako by byl přesvědčený, že mu někam uteče, když se jí nedotýkal. "Taková nestoudná lež!" poznamenal Howl směrem ke zdi. "Mou jedinou záchranou je teď už jen má zářná nečestnost." Několikrát na různých místech narazil do zdi, načež objevil dveře do ložnice a dopotácel se dovnitř. Sofie zaslechla, jak upadl a nadává posteli, ať neuhýbá. (str. 208)

Howlův putující zámek je jednoduchá kniha, má snivou atmosféru a má svoucí charaktery, i s jejich chybami. Přesně takové charaktery miluju. Svět, který si Jonesová vytvořila, je šílený. Dokonalý. A děj... i ten má něco do sebe. Líbí se mi, tato kniha si mě získala a s každým dnem, s kterým o ní přemýšlím, se mi líbí ještě více. Jonesová na začátku knihy děkuje jistému chlapci za to, že díky němu tuto knihu napsala. Stačila dvě slova.
(Putující zámek.)
Neuvěřitelné, co se z těch dvou slov dokázala vytvořit. Kniha má jednoduché ilustrace, které příběh pěkně dokreslují, a má hezky vyřešené rozdělení kapitol. Pokud máte rádi krásné pohádky, doporučuji přečíst. Je to vaše povinnost! .))

08.05.2018 5 z 5


Teckla Teckla Steven Brust

1.1.2018 - 3*
*Možná mírný spoiler...*
Můj největší problém s knihou byla Cawti.
Čím jen to je, že mé nejoblíbenější fantasy série s mužskými protagonisty mají, co se partnerek hrdinů týče, tak podivné hrdinky? Chci říct, jak Kati psala ve své recenzi, Cawti se na Vlada dívala jak na nějakou špínu, s kterou musí jednat, a Vlad za ní přesto stále slepě šel. Hádám, že část musela být láska, ale co Cawti předvedla, to bylo prostě přes čáru. A ani Vlad ke konci se nechoval zrovna nejlíp, ale jemu bych to i prominula, jelikož byl tak trochu zahnaný do rohu. Je to škoda, jelikož dokážu chápat pohnutky, které autor chtěl představit. Detail dlouhodobého vztahu a boje, kterým si musí projít, je skvělý prvek ve své podstatě taky. A oceňuju i to, jak se autor snažil posunout mentálně Vlada samotného, ne věc, na kterou narazím u podobných fantasy sérií často. Jen to vše ne zcela zvládl a především Cawti z toho vyšla jako netolerantní, sebestředná mrcha. Bezcitná a, no, fanatička taky.
Příběh proto utrpěl, mezi revolucí, Cawti a Vladovým poraženeckým chováním, nejčastěji kvůli jeho drahé ženě, to byla docela depresivní cesta a i konec, i když byl vcelku “Vladovský”, nakonec vyzněl hluše a poraženecky.

08.05.2018 3 z 5


Taltos Taltos Steven Brust

3.1.2018 - 4,5*
Originalita. Sarkasmus. A skvělý styl poskládání příběhu, retrospektivní pohledy vložené do současného přiběhu, všechny ty drobné detaily. Parádní jízda. ^^
Uvažuju, jestli by bylo lepší začít touto knihou. Koneckonců je chronologicky první. Ale mám takový dojem, že příběh roste spolecně s ubíhajícím časem a nejspíše bych si tuto knihu tak neužila, kdybych jí začala. Jhereg je, nakonec, skvělý startovní bod. :)

08.05.2018 5 z 5


Jhereg Jhereg Steven Brust

25.9.2015 - 4*
Sem tam mi vadilo, jak byly napsané dialogy, ale to bylo tak vše. Svět jsem si zamilovala, historie, zvyky, různé detaily. Postavy byly taky skvělé. Děj byl logický, celou dobu jsem s hrdinou uvažovala, jak se situace vyřeší. Byla jsem napjatá. A Brust to vyřešil chytře. :)

08.05.2018 4 z 5


Úkol přežít Úkol přežít V. Mahaněnko (p)

6.3.2017 - 3*
Ještě stále jsem překvapená, že jsem se dokázala překousat začátkem. Jsem ráda, jelikož v dalších dílech jsou scény a prvky, které mě opravdu potěšily, a autorovo psaní se naštěstí zlepšilo, ale stejně, první půlka pro mě byla jako tahání zubů. Buď je to autorova první kniha a nikdy předtím nepsal, nebo je prostě nešikovný autor, který se nadšeně snažil na čtenáře vše vychrlit hned a na místě. Místo, aby svět postupně představoval, děj doslova udupal ve zdlouhavých, vysvětlovacích částech.
Celkově je kniha tak nějak naivní a rozhodně ne reálná, ale koncept byl dost poutavý, abych se to donutila dočíst, naštěstí. :)

edit: po zamyšlení - venku jsou i lidi, kteří nehrají. Ok. Tak nehrají. Ale i přesto si myslím, že je postupné představování lepší, i za cenu mírného tápání ve tmě, než zabití děje a příběhu pro dokonalou komunikaci mezi autorem a čtenářem.

08.05.2018 3 z 5


Úkol přežít Úkol přežít V. Mahaněnko (p)

6.3.2017 - 3*
Ještě stále jsem překvapená, že jsem se dokázala překousat začátkem. Jsem ráda, jelikož v dalších dílech jsou scény a prvky, které mě opravdu potěšily, a autorovo psaní se naštěstí zlepšilo, ale stejně, první půlka pro mě byla jako tahání zubů. Buď je to autorova první kniha a nikdy předtím nepsal, nebo je prostě nešikovný autor, který se nadšeně snažil na čtenáře vše vychrlit hned a na místě. Místo, aby svět postupně představoval, děj doslova udupal ve zdlouhavých, vysvětlovacích částech.
Celkově je kniha tak nějak naivní a rozhodně ne reálná, ale koncept byl dost poutavý, abych se to donutila dočíst, naštěstí. :)

edit: po zamyšlení - venku jsou i lidi, kteří nehrají. Ok. Tak nehrají. Ale i přesto si myslím, že je postupné představování lepší, i za cenu mírného tápání ve tmě, než zabití děje a příběhu pro dokonalou komunikaci mezi autorem a čtenářem.

30.12.2017 3 z 5


Štvanice Štvanice Patricia Briggs

12.7.2012 - 4,5*
Zapomněla jsem, jak dobře Briggs píše. x))

18.05.2017 4 z 5


Měsíční píseň Měsíční píseň Patricia Briggs

24.11.2013: 4* - Mercy a Adam. :))

11.9.2012: 3* - Mercy je Mercy a já ji mám ráda. :)

? 2011: 4* - Nejprve mě odradila anotace. Touto dobou už začínám mít vyloženě averzi na vlkodlaky i upíry. Avšak na doporučení jedné dobré víly (děkuju Mischo!) jsem se to pokusila přečíst... A paráda! Série mě strhla a já jsem nakonec ráda, že se ke mně dostala. :)) Mercy je originální postava a já každý její příběh doslova hltám očima. x))

18.05.2017 4 z 5


Dvojí spravedlnost Dvojí spravedlnost Patricia Briggs

5.7.2013: 4*
Hodně jsem se nasmála, zápletka mě bavila, Charles s Annou jsou zlatí a ten epický konec byl dokonalý. x))

8.2.2013: 3*

18.05.2017 4 z 5


Vévoda a já Vévoda a já Julia Quinn

4.12.2015 - 4*
Bylo to inteligentní. Vtipné. Všechny charaktery se mi dostaly pod kůži. Postavené na zajímavé myšlence, i když mě v druhé půlce začínal hrdina štvát. Konec přeslazený, ale toho se u historických romancí asi stěží vyhnu. Ale líbilo se mi to hodně. :)

18.05.2017 4 z 5


Hra věží Hra věží Daniel O´Malley

26.6.2015 - 4*

9.9.2013 - 4*
Nevím, proč jsem si tu knížku chtěla přečíst tak brzy po prvním přečtení. Možná to bude tím, že se mi vybavila jedna scéna, a já měla neuvěřitelnou chuť si to pročíst znova? Kniha se mi líbí, hodně, má své mouchy, a někdy to dokonce ani nejsou zanedbatelné chyby, ale autor umí psát a jeho kniha mi jednoduše sedla. Je originální a řadím ji mezi jednu z mých nejoblíbenějších... hm, urbanek? Asi se to tam nedá zařadit, ale já to tak v hlavě mám označené. :D

16.-18. 2. 2013 - 4,5*
Od knihy jsem čekala v podstatě cokoliv, protože anotace je sice poutavá, ale dost neurčitá, co se děje týče. Ani netuším, zda jsem čekala něco paranormálního, protože, popravdě, hrdinka se vzbudí v cizím těle a bez vzpomínek? Sci-fi.

Co se stalo pak? Pomalu se přede mnou odkrýval úžasný, promyšlený příběh, složitý, s každou stránkou jsem se v podstatě dozvídala něco nového, a… vážně to paranormální fantasy byla. Sakra, je to jedna z nejlepších paranormálních fantasy, které jsem četla. Skvělý děj. Výborné charaktery. Originální nápad.

Žádná milostná zápletka, natož trojúhelník, a paranormálno jako takové v podstatě hraje druhé housle! Jednoduše knížka, která se soustředí na myšlenku, na děj.

O světě se dozvídáme postupně, stejně pečlivě jsou představované a prohlubované charaktery, což je skvělé, skvělé, skvělé. Pořád jsem se na něco těšila, celou dobu.

Postavy jsou propracované, v chování sice nepříliš pevné, ale minulost a vykreslení je skvělé. Divná hrdinka se někdy chová zvláštně, a teď nemyslím situace, ve kterých autor popisoval ženské problémy, které ve výsledku vyzněly vtipně. Občas se prostě hlavní hrdinka chovala jako robot.

Autor musel použít kus fantasie, když vymýšlel stále jiné a originální schopnosti pro své postavy. Smekám. A sakra, stále nemůžu strávit to, co se stalo s drakem. A jak se rodí upíři.

Šesti set stránková kniha už něco vypovídá o pořádném ději a opravdu, hluchých míst tam je jen málo. A co je na tom nejlepší – příběh ještě nekončí, tak je, dalo by se říct složitý, a postupné odhalování světa je taky skvělá stránka knihy. Autor umí psát poutavě.

Líbilo se mi to. Překvapilo mě to, mile, a bavila jsem se. Nedočkavě čekám na druhý díl.

18.05.2017 4 z 5


Epic Epic Conor Kostick

8.5.2017 - 3,5* (aj)
Uvažovala jsem nad žánrem LitRPG a kdy jsem se s podobnými knhami setkala poprvé...
A vyskočila mi tato kniha, kterou jsem četla kdysi dávno jako o dost mladší děcko. Ani jsem si nepamatovala, o čem byla, pouze, že charakter byl klučina hrající rusovlasou krásku a že ta dostala od NPC diamant. *smích*
Kniha byla dost naivní a hodně YA, ale mělo to pár prvků, které mě bavily. Takový slušný průměr. :)

26.3.2009 - 3,5* (čj)

18.05.2017 3 z 5


Jáma a dům Jáma a dům Jana Rečková

Není to klasický příběh. Nikdy jsem netušila, kam ta cestá plná nečekaných zatáček a zvratů vedla. Byla to podivně smutná a tragická předpověď budoucnosti. Ale především to byla parádní jízda. Mám psaní Rečkové ráda, nejsem si jistá, zda jste ode mě mohli čekat něco jiného, každopádně doporučuji se na knihu kouknout. Možná najdete něco nového a precizního. :)

16.04.2017 5 z 5


Poslední bere vše Poslední bere vše Miroslav Žamboch

5.1.2017 - 4*

Dlouhý sprint - 4,5* - druhé čtení. Mám pocit, že jsem si to neužila tak moc, jako poprvé, stejně jsem se do toho příběhu zase zamilovala. Špína, magie, bodání do zad a úžasňoučké kulisy. Kdo by něco takového nezbožňoval? A díky tomu, jak dávno jsem to četla poprvé, stále jsem nakonec byla překvapená. :)
Btw - až díky této knize mi došlo, že Dlouhý sprint a Koniáš patří do stejného světa. Ehm. *smích*

Poslední bere vše - 3,5* - vraždění, šílenec ve vedení a rodinka s dědičnými duševními poruchami. Nebo to možná jen byla špatná výchova. Anyway, bavila jsem se, trochu se přitopila v krvi a posteskla si nad koncem. Na chvíli si od podobných příběhů budu muset odpočinout, nedokážu brutalitu strávit v takovém množství, jako dřív.

Pouštní škorpión - 3* - Koniášův příběh. Bylo to chytré. Napínavé. Ve stylu Žambocha. Ale něco mi tam chybělo, možná jen ke mně prosákla Koniášova únava a jeho rozpolcenost nad... vším.

06.01.2017 4 z 5


Stanice Armida Stanice Armida Lucie Lukačovičová

26.10.2016 - 4,5*
Tahle kniha má hodně kladných stránek. Představte si mé překvapení, když jsem se o tom v půlce knihy ujistila - jelikož tahle knížečka je krátká a já bych dříve pochybovala, že o ní budu tak přemýšlet.

Klady:
- skvěle stupňované napětí, velmi dobře podchycené tempo děje
- děj samotný. Nestává se mi často, že by mě vyvrcholení dějové linie překvapilo. :)
- charaktery byly zachycené skvěle. Co se mi líbilo asi nejvíce - autorka měla tři hlavní protagonisty. A všichni tři byli jiní a především měli nějakou svou chybu. Byli realističtí.
Zářným příkladem byl Victor. Vyloženě bastard, a přestože se to na tom malém prostoru muselo psát obtížně, autorka dokázala přirozeně podat jeho zákeřnost i genialitu, stejně jako jistou, hm, lidskost. Nebyl nepřemožitelný.
Ostatní postavy, i vedlejší, byly dobré. Některé představovaly, škoda, stereotypy, ale jiné byly netradiční a tu a tam měly i hloubku, která příběh přenesla do další roviny
- žánr: sci-fi. Ale na rozdíl od některých románů, na které jsem poslední dobou narazila, tahle knížka sci-fi i byla. Poznali jsme různé rasy, skvěle popsané pro tak krátký příběh, zkoumali originální myšlenky.

Zápory:
- tu a tam bylo něco ploché, autorka to popsala jako fakt, což se potom bilo s tím zbytkem, který tak dobře představila.
- Některé scény byly lehce strojené a klišé, možná mi jen úplně nesedl přepis nebo volba slov (z čehož, opět, obviňuju délku knížky. Na druhou stranu, měl by děj poté takový spád, kdyby se autorka více rozepsala?)

Jak jsem psala, je to krátká knížka, proto mě tak překvapilo, jak propracovaná a dobrá ve výsledku byla. Někde to mělo své mouchy, ale kolem a kolem to byl hodbě silný příběh a já se do tohoto světa ráda vrátím. :)

btw - krásná obálka. Opravdu. Ale nejsem si úplně jistá, že sedí k příběhu. :D

31.10.2016 4 z 5


Clariel Clariel Garth Nix

4.9.2016 - 3,5*
Taková nostalgie.
Nix je úžasný, brilantní spisovatel. Jelikož moje čtení se soustředí na postavy. A když jsem měla chuť hlavní hrdinku zaškrtit - jelikož - YA - a stejně si ten příběh tak užila díky všem ostatním aspektům - světu, ději, malým detailům, asi to něco vypovídá o tom, jak dobře byla kniha napsaná.
Macek. :))
Skvělý příběh.

12.09.2016 4 z 5


Dokonalá nevěsta Dokonalá nevěsta Sophie Kinsella (p)

Zaujal mě název. Kniha, která má podobný název, by určitě nemohla být tím, čím se zdá být, takže to vypadalo, že by to mohla být zábava. A potřebovala jsem oddech.
Ze začátku jsem čekala jednoduchou knihu, protože hlavní hrdinka nebyla nejchytřejší ryba v rybníce. Ale pak se to tak zatraceně zamotalo, a když píšu zamotalo, myslím Zamotalo.
A bylo tam homosexuální téma.
A rodičovské vztahy.
A vztahy obecně.
Sledovali jsme taky příběh z pohledu více lidí, což si nejsem jistá, že je pro Kinsellu obvyklé. Byla to překvapivě komplexní pavučina příběhu a charaktery byly věrohodnější, než jsem čekala.
A zakončené to bylo dobře, celkem uzavřeně. S nádechem melancholie, ale hezky. :)

03.03.2016 3 z 5


Drsný spasitel Drsný spasitel Miroslav Žamboch

Miluju Žambocha, jeho knihy se mi většinou dost líbí. A tahle byla zvláštní. Hodně jsem se smála, příběh byl vážně poutavý, postavy různorodé.
Ale ten konec?!
Jak mohl napsat takový konec?!

Ale Micuma byla zlatíčko. x))

27.09.2015 4 z 5


Deklarace smrti Deklarace smrti Gemma Malley

Trošku jednodušší, ale dobře napsané s chytře vedeným dějem. :)

26.09.2015 3 z 5


Spálená mrazem Spálená mrazem Patricia Briggs

Líbilo se mi to!! Briggs sérii zase zvedla nahoru. :)
(můj vánoční dárek, btw. :))

26.09.2015 4 z 5