monushka komentáře u knih
Příběh se mi velmi líbil, i přes jeho otevřený konec, kdy čtenář může pořádně popustit uzdu své fantazii.
Sice jsem si před čtením myslela, že kniha bude děsivá a budu se u ní bát, ale nebylo tomu tak. I tak jsem ale četla jako smyslů zbavená. Skvěle napsáno.
Neřadím se mezi čtenáře dystopií, ale když viděla ukázku filmové verze, která mě nadchla na první pohled, hned jsem sáhla po knize. A musím říct: "Páni!" Divergence mě nadchla tak, že jsem po jejím dočtení začala hned s druhým dílem.
Rozsahově útlejší kniha, svým příběhem však nepochopitelná a děsivá. Každá taková mě pokaždé úplně rozdrtí na malé kousíčky, ale je třeba na tuto hrůznou minulost nikdy nezapomenout.
Knihu jsem nasla minuly rok pod stromeckem. Tesila jsem se, az si ji prectu, ale porad na ni nejak nebyl cas. Az mi k tomu dopomohla ctenarska vyzva a splneni posledniho zbyvajiciho tematu. A jsem tomu vdecna, nebot i pres velky pocet stranek jsem mela rychle precteno. Ze zacatku mi delalo problem stridani charakteru, mista a deje, ale s rostoucim poctem prectenych stranek jsem se nemohla od pribehu odtrhnout.
Knihu jsem pořídila příteli jako narozeninový dárek, po kterém jsem však sáhla jako první já. (Musela jsem přece vědět do čeho půjde, abych mu nedávala zajíce v pytli.) No a musím říct, že jsem se bavila. Kniha není určena jen pro tatínky, ale i my, maminy, si v ní leccos najdeme, spoustu zažijeme pohledem otce (občas sice s dost velkou nadsázkou, ale to k této knize a k samotnému autorovi patří). Knihu doporučuji jako skvělý dárek pro nastávající rodiče místo všech těch "moudrých" příruček.
Nádherná kniha! Než jsem se dala do jejího čtení, pročetla jsem si komentáře a trochu jsem se bála, že se mi kniha nebude líbit. Ale strach byl zbytečný. Příběh mě chytl hned od začátku. Líbilo se mi, že je kniha trochu složitější a musím u ní přemýšlet. Vím, že se k ní budu často vracet, protože myšlenky v ní jsou čisté pravdy. Akorát teď přemýšlím, po jaké knize od tohoto autora mám nyní sáhnout?
Povídka ve mně vyvolala smíšené pocity - Řehoře mi bylo líto, ale zároveň mi přišel odpudivý...až když jsem si přečetla více o této povídce, jsem plně pochopila, co tím chtěl autor říct.
Další skvělý příběh od Petry Dvořákové. Opět s tématem ze života. U Pláňat jsem kolikrát měla pocit, že se nemohu volně nadechnout, jak mě celá atmosféra "toho nejlepšího" pohltila.
Kniha mě jako první okouzlila svou originální obálkou.
Příběhů o holocaustu jsem četla již mnoho, ale tento pro mě byl neotřelým ve svém vyprávění. Petrův osud mě úplně pohltil. Nejen čtením, ale i emociálně. Jedná se o hodně smutné a nadějeplné čtení.
Je zajímavé číst o vnitřním rozpoložení člověka po prožitém traumatizujícím zážitku. O to více jsem vděčnější, že žiji v době v jaké žiji.
Sice už je to několik let, co jsem četla první díl této trilogie, ale během čtení Inkoustu jsem si rychle vybavila, o čem ten první byl. Inkoust je velice čtivý, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Nápad opět originální. Těším se na závěrečný díl.
Na Netflixu mě podle popisu zaujal seriál Jeden den. Když jsem zjistila, že je podle knižní předlohy, bylo jasné, že před shlédnutím seriálu si musím přečíst knihu. Bylo to moc pěkné čtení, kdy jsem mohla strávit několik let se dvěma hlavními hrdiny a jejich osudy.
Povedený druhý díl série. Yrsa je sázka na jistotu, i když tentokráte jsem pachatele odhadla hned během začátku. U sérií mám ráda, když sleduji vývoj hlavních charakterů. V tomto případě Freyji a Huldara.Těším se, až si přečtu třetí díl.
Mé první setkání s autorkou. Píše o kraji, ve kterém jsem se narodila a který znám. Příběh byl zajímavý, neotřelý, rozuzlení bylo překvapivé a neočekávané. Ale konec byl takový strašně rychlý, za což ubírám jednu hvězdičku. Určitě se poohlédnu po další autorčině knize.
Michel Faber si mě získal svým Kvítkem karmínovým a bílým. A od té doby si chci přečíst všechna jeho díla. D si mě získalo už svou nádhernou obálkou a překladem pana Janiše, který je zárukou kvality. Ačkoliv je kniha určena mladším čtenářům, já, čtenářka středního věku, jsem byla nadšená! Není lepšího času na pohádkový příběh než s přicházejícími vánočními svátky.
Knihu jsem četla na doporučení své dvanáctileté dcery. Rády si spolu o přečtených knihách povídáme a tuto mi vychválila do nebes. Mým nejoblíbenějším žánrem jsou detektivky a thrillery, takže jsem od tohoto Young/Adult díla neměla přílišná očekávání. Ale! Kniha a její příběh - to bylo něco. A vůbec nic na tom nezměnil ani fakt, že jsem skoro od začátku měla své domněnky, které se na konci potvrdily. Už se těším na další autorčinu knihu, protože tu dcerka dostala ke svátku :D
Čtvrtý díl jsem četla s odstupem několika let od dílů předešlých. Nebylo to špatné, ale pořád i po tolika letech mám v hlavě první díl. Toto už mi přijde jako vaření z vody. Ale k odpočinku dobře poslouží.
Ačkoliv jsou sledovány osudy několika postav, příběh vůbec není zmatečný, ale přehledný a pěkně ucelený. Byla to pro mě příjemná kniha na pár večerů.
Díky letošní čtenářské výzvě a tématem s Cenou Franze Kafky jsem konečně sáhla ve své knihovně po Alias Grace. Margaret Atwoodová si mě získala již Příběhem služebnice, ale Alias Grace je také skvělá! Otáčela jsem stránku za stránkou a příběh doslova hltala.