Morisa komentáře u knih
Velice zajímavě poskládaná antologie, kterou jsem potřebovala mít, protože Kafkovo dílo mám opravdu v oblibě. Vlastně jsem nevěděla, do čeho jdu, jen jsem čekala, že navštívím Prahu na dvanáct způsobů a dýchne na mě kafkovská atmosféra. V jednom jsem se pletla, ve druhém jsem měla pravdu. Ne každá povídka je zasazená do Prahy, i když antologie v názvu nese jméno našeho hlavního města, vůbec to nevadí. Vlastně je to ve spoustě případech dobře. Praha by mnohé z autorů jenom svazovala. Ovšem na kafkárnu dojde na mnoho pádů. Deprese, splín, absurdita, byrokracie, humor - těch přísad, ze kterých se tenhle sborník skládá, je tolik a každá chutná výtečně. Myslím, že se povídky opravdu vydařily a přestože je tam pár, ale opravdu jen pár, slabších kousků, drtivá většina je výborná!
Kniha asi nebude pro každého, ale to je právě přesně to pro mě. Mám ráda věci, které vzbuzují rozporuplné emoce. A při čtení Adama jsem měla emocí mnoho. Adama jsem nesnášela, litovala, soucítila s ním, fandila mu. Život mu pěkně naložil, dávalo mu to ale právo chovat se k druhým tak, jak se choval? Rozhodně ne, přesto to není nepochopitelné. Bavil mě jeho vývoj, neskutečně jsem si užívala jeho myšlenkové pochody a emoce. Protože kniha nabízí mnoho zajímavých myšlenek a úvah, občas zabalených do příjemného poetična. Přestože se jedná o autorčinu prvotinu, příběh je hluboký a vyspělý, styl psaní čtivý a lehký. Témata nejsou jednoduchá, nejsou líbivá, ale o tom to právě je.
"Dospělejm se zdaj věci těžší než dětem. Jak jsou děti malinký, jsou všem těm věcem blíž. Někdy si stačí prostě přidřepnout a perspektiva se úplně změní."
Tak zase tak zůstávám s vytřeštěným výrazem a čelist hledám někde pod stolem. A jsem sakra napnutá, protože chci odpovědi!
No jo, otevřený konec - ten vždycky vyvolá emoce. Každopádně knize to na ničem neubírá. Možná spíš naopak.
A to jsem myslela, že Osmnáct pod nulou je totální strop. Inu, Ahnhem roste a tříbí svůj styl a není se čemu divit, že je série s Fabianem Riskem tak oblíbená.
Já díky tomu zapomněla na veškerý předvánoční shon a teď se mi tu válí nezabalené dárky. Ale to nevadí, kniha za to rozhodně stála.
Víc takových příběhů a takových neuchopitelných psychopatů.
Skvělý průvodce bylinkařením, který nadchne začátečníky a pokročilé baby kořenářky obohatí o něco nového.
Navíc je celá knížka opravdu moc hezky vizuálně zpracovaná. K tomu je ale navíc taky přehledná, stručná a srozumitelná.
Takže já, jakožto baba bylinkářka, jsem nadmíru spokojená.
Přírodní lékárnu můžu rozhodně doporučit všem, kdo by s bylinkařením chtěli začít a i těm, co už jsou v tom až po uši jako já.
Protože chytrých knížek zkrátka není nikdy dost.
Vždycky, když se s lidmi bavím o knihách a padne řeč na tu nejdelší, co kdo kdy četl, pro mě je to To. Bohužel často se stává, že na mě lidi koukají jako na idiota, co se nedokáže vymáčknout. A nepomáhá ani když doplním, že je to To od Kinga...
A to mě rmoutí! Jak může být mezi čtenáři tolik lidí, co tápou?
A přitom já si opravdu myslím, že To je nejlepší Kingův počin. Přečetla jsem většinu jeho klasických fláků a To pořád prostě přesahuje.
A vypovídá o tom i to, že jsem celou knihu přečetla za necelé tři dny.
Nejvíc si pak cením samotného konce. Je pravda, že jsem byla trochu zmatená, ale stačilo trochu pátrat a rozšířit si tak všeobecný přehled.
A to mě na Kingovi hrozně baví! Nepřináší jenom zábavu, ale taky vás trochu vzdělá.
Každopádně To je takový ten typ knihy, kterou si budete vždycky pamatovat a to dost detailně. Je to už dlouho, co jsem To četla, a stejně když teď na to vzpomínám, v mysli se mi odehrávají živé obrazy z Derry.
Už je to docela dlouho, co jsem Den Trifidů četla, nic to ale nemění na tom, že to mám celé pořád v živé paměti.
Protože na tohle se jen tak zapomenout nedá!
A nemyslím tím ani tak rozdivočelé rostliny, které ve mě asi napořád zanechaly nepříjemný pocit z přerostlých, divných kytek. A ani globální slepotu, která ve mě vyvolává extrémní pocity úzkosti. Já mám spíš na mysli jakousi realističnost celého příběhu.
Já vím, že jde o sci-fi, vím, že většina z toho není reálná. Jenže to, co prožívají postavy, reálné je.
Wyndham prostě skvěle vykreslil lidské charaktery, jejich emoce a prožívání v různých situacích. A toho si na té knize cením asi nejvíc. Té opravdovosti.
Tohle jsem si přece nemohla nechat ujít! Už jen obálka mě dostává do extáze. A co pak ten obsah.
Jako čekal jsem hodně, ale tohle? Mám zkrátka ještě malou fantazii.
Každopádně jsem vážně vděčná za geniální nemesis typu Moriartyho. Já vím, že je to celkem ohraná věc, ale Maynem skvěle zahraná.
Užila jsem si každou stránku, každou větu a nelituju toho celého odpoledne, kdy mi leželo nádobí ve dřezu a já na něj kašlala. Protože Teorie vraždy bylo výborné podzimní dostaveníčko.
Dobré, moderní sci-fi s mnoha konzervativními prvky mi pod ruku nepadlo už hodně dlouho. Proto jsem opravdu ráda za Motýlí tyranii.
Naši západní sousedi mě velice překvapili a potěšili, že se kvalitě zpracované a promyšlené sci-fi nepíše jen v anglicky mluvících zemích.
A za tou kvalitou si stojím! Má to všechno, co by to mít mělo a ještě něco navíc. A ani víc jak pět set stran knize neubírá na její atraktivitě.
Jakožto fanoušek sci-fi, technologií a veškerého futurismu jsem si motýlí tyranii náramně užila.
Vždycky jsem si říkala, jaké to asi je, když se kolem vás dějí divné věci a vy začínáte být paranoidní. Už to vědět nechci, tahle kniha mi to dostatečně znázornila.
A znázornila a nabídla toho ještě daleko víc!
Užívala jsem si každou stránku a byla jsem zcela pohlcená napětím. A jen jsem četla a zírala s otevřenou pusou.
Krvavý květ je výborný moderní psychologický thriller, který má myšlenku, čte se sám, je absolutně napínavý, nevšední a vždycky mrazivý.
Užila jsem si každý řádek a už se těším na pokračování.
Tahle knížka pro mě byla celkem jasná volba. Totalita a následná Sametová revoluce jsou mým nejoblíbenějším obdobím české historie.
A kniha mě nezklamala. Nabízí zajímavé informace a postřehy od známých osobností českého showbyznysu. Přibližuje tehdejší dobu a přichází se spoustou osobních příběhů.
Rozhodě můžu doporučit všem! A to nejen proto, že je to letos třicet let od Sametové revoluce, ale především, že je to celkem aktuální téma.
Protože přiznejme si, vliv komunistů a komunismu opět sílí.
Dobrá kniha s dobrým poselstvím, které je třeba šířit.
No to byla zase jízda! Tak trochu vstříc infarktu, ale o to bombovější zážitek.
A můj dojem z knížky je ještě posílen tím, že jsem ji četla sama. Na chatě. Kousala jsem si nehty, vstávaly mi vlasy na hlavě, ohlížela jsem se přes rameno a hlavně jsem pořád chtěla vědět, jak to dopadne!
Moje odhady na vraha byly zcela zcestné - detektiv asi nikdy nebudu. Ale o to víc jsem si užila parádní rozuzlení celé zápletky.
Tohle je kniha, která vás rozhodně nenechá chladnými. I když vám skoro celou dobu bude zima.
Výborná záležitost s tou pravou atmosférou klasických detektivek.
Kinga čtu už dlouho - od útlého mládí a ještě jsem z toho nevyrostla. A počítám, že ani nikdy nevyrostu.
Nicméně ke Řbitovu zviřátek jsem se dostala až teď. Ne že bych dřív nechtěla, ale nikdy jsem v knihovně nevychytala volný výtisk. Až jsem si ho nakonec koupila.
A tím se přidávám mezi ostatní fanoušky a opěvovatele téhle knihy!
Možná, že se nejdná o tu nejstrašidelnější Kingovku, já se všeobecně u Kinga nějak nebojím, ale je to kvalitní majstrštyk z Kingovy zláté éry trháků.
Čte se to samo! Narozdíl od většiny Kingových knížek je jen minimální střídání pohledů, což mě hrozně bavilo a sedlo mi to. Navíc tu máte indiány a mrtvá zvířátka a hřbitovy a taky Ramones. A je to prostě boží.
King bude vždycky na mém pomyslném piedestalu spisovatelů.
Když se chcete něco dozvědět o lidech, přečtěte si o králících!
Samozřejmě, vypadá to, jako bych objedvila Ameriku. Nikdo si přece nemyslí, že je příběh doopravdy o králících. Jenže on je o králících - o lidech.
Těžko se mi hledají slova, kterými bych vyjádřila svoje pocity z téhle knihy. V každém případě je to výborná metafora, alegorie, která bude funkční asi v každé době. Vždycky bude mít čtenáři co nabídnou a věřím, že každý si tam najde kus sebe.
Adams vytvořil něco nadčasového, s velkou hloubkou. Zároveň ale také napínavého a roztomilého.
Jsem ráda, že mě Donnie Darko přivedl k téhle jedinečné knížce.
Po senzační jedničce mě ani rozpačité hodnocení a komentáře neodradily od toho, abych se střemhlav vrhla na 2034.
A ničeho nelituju! Ani v nejmenším.
Sice je pravda, že tahle kniha je docela jiná, než ta první, ale to není na škodu. Ostatně změna postav, změna stylu.
Navíc já v 2034 vidím víc než jen knihu se senzačním příběhem, jako bylo 2033. Mám pocit, že se autor potřeboval vypsat. Nějak předat čtenáři svoji filozofii - proto tedy příběh není tak strhující. Oproti tomu myšlenky, kterými je kniha protkána, respektive na kterých stojí, jsou fascinující.
2034 je kniha tak ruská, jako samotný Dostojevskij. A to nejde hodnotit jinak, než s nadšením.
Jsem tak trochu konspirační teoretik. Baví mě tyhle hypotézy a zkrátka věřím, že nejsem ve vesmíru sami.
Proto si ráda přečtu knížku, jako je právě Válka bohů, která celkem slušně ukojila moje tužby po vědění. Zasadila mi do hlavy pár nových otázek, i když na spoustu z nich odpověděla, rozšířila mi pohled na věc a tak celkově mě obohatila.
Určitě nejde o prvoplánovou senzaci, která by chtěla vzbudit jenom rozruch, ale o propracovaný výzkum podložený reálnými fakty.
Já jsem se bavila a věřím, že se pobaví každý správný UFOlog.
Pro mě, milovníka všeho tajemného, záhadného, nepoznaného, je tahle kniha darem z nebe!
Historie okořeněná legendami mě vždycky bavila - o to víc pak, když je to historie našeho hlavního města.
Praha záhadná a tajemná je výbornou publikací pro všechny nadšence dějin mísících se s mystérii, pro všechny, kteří chtějí víc, než jen obyčejného průvodce Prahou - zkrátka pro všechny.
Každý si tu přijde na své a ať jste Pražák, náplava, nebo bydlíte docela jinde, získáte na Prahu zcela jiný, obohacený pohled.
Zábavná, zajímavá knížka, díky které teď můžu na procházkou Prahou před ostatními machrovat nabytými znalostmi.
Ok, tak už přesně vím, jakého autora si zase na čas vystavím na piedestal.
Naprosto perfektně napsaná, kniha, které nechybí nic. Nic! Výborně vyprofilovaný vrah, zajímavá a nevšední zápletka, napětí, že nevíte, jestli číst celou knihu jedním dechem, nebo si ji dávkovat po maličkých kouscích a v neposlední řadě bezchybný, čtivý styl vyprávění.
Jo, knížky ze série jsou vždycky svízel. Stojí vás to menší jmění. Jenže mějte jen jednu knihu z řady. To prostě nejde.
Tenhle ledový nářez dělá čest severské krimi a thrilleru všeobecně. Takže za mě jedno velká páni!
Po téhle knížce jsem sáhla z docela prostého důvodu, všechno, co je o Hawkingovi, musím prostě mít!
Takže do mé sbírky přibyl i tento kousek, který je nanejvýš uspokojivý. Jedná se o plnohodnotnou potravu pro každého fandu fyziky, vesmírku, ale taky biografií.
Čtení mě vážně bavilo, protože se nejdená o suchopárné přežvykování složitých vědeckých výzkumů, ani o nudné sdělení o Hawkingově životě. Všechno má šmrnc, vše je srozumitelné a zárověň věcné.
Navíc je kniha doplněná spoustou barevných fotografií, vědeckých vysvětlivek a grafických zpracování.
Na své si přijde jak fanoušek Hawkinga, tak člověk, který s jeho životem a prací není nijak zvlášť obeznámený.
Když jdu číst kingovku, nikdy si nepřečtu anotaci ani hodnocení. Chci si příběh co nejvíc užít a nechci být absolutně ničím ovlivněná.
Takže když jsem sáhla po Mrtvé zóně, ani trochu jsem netušila, co King zase spáchal.
No, s čistým svědomím můžu říct, že mě zase dostal! Miluju jeho tak reálné a uvěřitelné zapracování nadpřirozených věci. Do děje to patří a vlastně vám to nepřijde ani trochu nadpřirozené.
O kingovi bych mohla básnit hodiny! Ve zkratce ale; King je moje srdcovka a ještě jsem nenarazila na knihu, co by mě zklamala.
Vážně nechápu, že jsme tenhle skvost nechávala tak dlouho bez povšimnutí. A to jsem kdysi vyhrála výtisk podepsaný autorem! No ostuda.
Každopádně, když jsem si knížku brala, moc dobře jsem věděla, že má být dobrá. No v životě bych nečekala, jak moc dobrá bude.
A jak jsem ze začátku cítila mírné zklamání, že se děj odehrává v době dávno minulé, rychle mě to opustilo. Zasazení příběhu do sovětského Ruska padesátých let je na knize to nejlepší.
Doopravdy nevím, co mě víc děsilo. Jestli realistické popisy tehdejších politických terorů, nebo zvrácený sériový vrah.
Vynikající kniha, skvěle zpracovaná, neskutečně čtivá!