Morisa
komentáře u knih
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
"A dál pokračovat ne jako položka v něčích kalkulacích, ale jen sám za sebe."
Protože odkaz Kafky je vtisknut do celého příběhu. Protože celý příběh, je svým způsobem absurdní, existenciální - je skutečný.
Přiznám se, že jsem knihu začala číst právě kvůli Kafkovi v názvu. Chtěla jsem vědět, co tím vlastně autor toužil říct. Toužil toho říct hodně a taky toho hodně řekl. A možná ještě víc neřekl, ale kdo umí číst, to na řádcích Kafky na pobřeží najde.
"Všem se nám jenom něco zdá," říká slečna Saeki.
všem, všem se nám něco zdá.
Konec civilizace
Aldous Huxley
Zánik civilizace by se měl zařadit do zlaté pokladnice literatury hled vedle 1984 a 451 stupňů Fahrenheita.
Ta myšlenka je řvoucí, jednoznačná! Ten příběh je úžasný, děsivý - až moc děsivě reálný! Další úžasně šílená "utopie", která se postupem času v některých směrech jaksi změnila v realitu... asi náhodou, že?
Ani nevím, jak svoje pocity popsat - tu knihu miluju a zároveň se jí trochu bojím, vidím v ní až moc paralel s dnešní společností.
Huxley patří mezi to málo vizionářů, kterým se jejich vize, bohužel, postupně plní... A právě proto klobouk dolů...
Čekání na Godota
Samuel Beckett
Godot je všechno, je osud, je naděje, je začátek i konec.
Když jsem tu hru dočetla, říkala jsem si, že vlastně ani za moc nestojí. Pak jsem ale přemýšlela, nebo lépe řečeno, pak to ve mně začalo zrát. Pak jsem postupně začínala odkrývat ty nejjemnější detaily, pak to ve mně zakořenilo a mou mysl "nakazilo" svou pointou... Začínala jsme chápat, jak ohromná to je kniha, jak ohromnou má duši a myšlenku.
Zaručeně to nejlepší absurdní drama, jaké kdy bylo napsáno. V Godotovi je zahrnut celý život, nejde už tedy napsat lepší absurdní drama.
Čekání na Godota je čekání na život.
Umění prokrastinace
John D. Perry
Já jsem se na tuhle knížku opravdu moc těšila! Chtěla jsem se totiž konečně dozvědět, že to všechno dělám dobře a správně! A víte co? Já to pravdu dělám dobře. Sem tam něco odložit a nechat to, aby se to vyřešilo samo, je mnohdy lepší, než to překotně hrotit, být ve stresu a nokonec naštvaný, že se to nevyřešilo podle našich představ. Zkrátka nechat věci plynout vlastním životem. Jasně, není to pro každého a taky to není vhodné na každou situaci, ale občas to neuškodí. Určitě velice přínosná a zárovň zábavná publikace.
Cukr a sůl
Táňa Keleová-Vasilková
Já bych řekla, že Noru pálilo dobré bydlo, jak se říká. Já si žít takhle jako v pohádce, tak to všechno nezahazuju jen kvůli tomu, že se chci sama realizovat - to jde přece i tak. I jako žena v domácnosti se mohu realizovat, jen jde o to najít si ten správný cíl. No zkrátka tak... ale kdo ví. Každému se to mluví snadno, ale pak když příjde na lámání chleba, leckdo se zachováme stejně. No každopádně jako odpočinková kniha, která vám přesto něco sdělí, je to velice dobré čtení :)
Modrý dům
Táňa Keleová-Vasilková
Modrý dům patří mezi mé nejoblíbenější Tániny knížky - nevím čím to je. Nejspíš tím, že se celý děj odehrává v pouhých třech dnech Vánočních svátků. Mám totiž opravdu ráda, když se celá knížka smrskne na pár dní - je to v mnoha směrech mnohem intenzivnější prožitek. Proto se mi Modrý dům tak zalíbil... Je nostalgický, je upřímný, má hloubku - člověka nenechá bez vnitřní odezvy. Příběh o lidech, o jejich vlastnostech, pocitech, myšlenkách - to na vás vždycky nějak zapůsobí...
(Ne)obyčejný kluk
Raquel J. Palacio (p)
Tohle bych zařadila do povinné četby. Ale ne jen pro školy, ale pro úplně každého. Každý by se měl občas zastavit a zamyslet se - uvědomit si, že on je na tom ještě moc dobře. A možná není, možná je na tam takový August daleko líp. On je statečný a vyspělý - takové vlastnosti chybí velkému procentu populace. Zkrátka tenhle příběh mě dostal a vůbec se nestydím přiznat, že jsem brečela. No a co? Ale nebylo to z lítosti, já brečela z obdivu. K tomu klukovi chovám velký obdiv... i když je smyšlený.
Hrana touhy
Eve Berlin
Inu, já nejsem na tenhle typ knih - na mě tam bylo opravdu hodně, hodně sexu! I když neříkám, občas mě to bavilo. Zas na druhou stranu, pokud bych byla založena tímto směrem, budu nejspíš slintat blahem a Hranu touhy číst pořád dokola. Jako kniha o sexu, tvrdém sexu, je to velice kvalitní dílo a splňuje svoje poslání, takže se tomu vlastně nedá nic vytknout. Styl jakým je kniha napsaná se mi taky líbí, čte se dobře a snadno - takže bezva. Všem, co mají tento žánr rádi doporučuju, čtenářky budou slintat blahem. A věřím, že nejen čtenářky :D Popřípadě je to dobrý studijní materiál pro méně zkušené milovníky :D
1984
George Orwell (p)
2 + 2 = 5
1984 byla, je a bude tou nejlepší knihou, jaká byla kdy napsána. Už ji nikdo nepředčí... Snad jen tehdy, kdyby sám Orwell vstal z mrtvých a napsal podobnou "utopii" na dnešní dobu a společnost...
Nevím, jak vyjádřit, co k téhle knize cítím... Zamilovala jsem si ji od prvních slov - a to doslova. A pokaždé, když ji začínám znovu číst, mám mrazení.
Smekám, obdivuji, děkuji, umírám!
Možná se brzy dočkáme, že už si tohle vizionářské dílo nebudeme moci přečíst...
Ztracená knihovna
A. M. Dean
Je fakt pravda, že vás ta kniha zahltí informacemi i postavami, ale pokud to přemůžete, pokud si občas zalistujete zpět, nebudete litovat. Ten příběh za to stojí a přes to všechno, co by se mohlo zdát jako negativum, jako jistá brzda, je příběh napínavý. A pokud si zvyknete na ten styl, jakým je psaná, za půlkou už vám to ani nepřijde. Zkratka do téhle knihy se musíte začít, musíte ji chtít přečíst, musíte si k ní najít cestu. Pokud to všechno podstoupíte, nakonec budete opravdu rádi. Sama to vím. A jak se říká o písničkách, když se vám zalíbí na první poslech, je jasné, že je to odrhovačka... řekla bych, že totéž platí o knihách :)
Naprostý cizinec
Kay Schubach
Ano, občas jsem si říkala, že hlavní hrdinka je tak trochu kráva, když se sebou nechá tahle vorat, když mu věří a je jím úplně posedla. Bože, je slepá? Nevidí, že ji využívá? Jenže pak jsem si uvědomila, že tak snadné to není. Ona sama si jistě před tím taky nemyslela, že by mohla spadnou do spárů tyrana. A hle, stalo se. Proto jsem své mínění přehodnotila. Nejspíš to není úplně tak obtížné narazit na někoho, kdo vás zničí. Každopádně příběh je to velice zajímavý, napínavý a čtivý. Jsem ráda, že jsem po Naprostém cizinci sáhla.
Psí poslání
W. Bruce Cameron
Já nevím proč, ale tahle knížka mě hrozně rozesmutnila. Ona je krásná a roztomilá a já psy miluju... Ale prostě jsem byla smutná. I když je to vlastně docela veselé. Nejspíš jde o to, že celé to vyprávění je v režii psa, tedy je to takové čisté. Asi to neumím dobře napsat, prostě je to takové upřímné a bezelstné - stejně jako samotní psi. Panu autorovi za tuhle knížku moc děkuju, ukazuje v ní totiž, jak jsou psi nedocenitelní společníci, a jak si jich my dost často vůbec nevážíme. Je to takové smutně milé :)
Pět Tibeťanů
Christopher S. Kilham
Já si celkem myslím, že na tom něco bude. Ono je docela dobré pěkně se rozhýbat a navodit si takovou příjemnou fyzickou rovnováhu. Zvlášť jsou pak ty cviky vhodné pro lidi, co mají málo času. Protože Pět Tibeťanů opravdu moc času nezabere. A i když se to zdá docela náročné, tak není - zachviličku si tělo zvykne. A co je hlavní, rovnováhu to přináší i psychice - já je civičím ráda.
Ztracená manželka
Alyson Richman
Ani nevím co napsat. Snad jen, že to jsem nečekala. Čekala jsem lecos, romantiku, Židy, Prahu - a vlastně to všechno jsem dostala, ale v trochu jiném balení, než jsem čekala. V mnohem silnějším a emocionálně vyčerpávajícím - a za to jsem ráda. Není to jen nějaká literatura pro ženy, je to hodně vážný a strhující příběh, popisující neskutečné hrůzy první poloviny minulého století. Jsem velice ráda, že jsem se rozhodla, si tu knihu přečíst - moc se mi do ní totiž nechtělo. No to co následovalo ,mi tak trochu pochroumalo srdce a slzné kanálky. Sakra, ale stálo to za to! Doporučuju všema deseti.
Paleo dieta
Loren Cordain
No co napsat, když jsem vegetarián? Pro mě by bylo opravdu náročné tu dietu držet, i když je mi jasné, že nejspíš funguje - důkazy nelžou. Každopádně tuhle dietu řadím mezi ty lepší, neboť tady vám necpou, že se nesmíte cpát :D že zhubnete jen hlady. Moje maminka ji drží a pochvaluje si ji. Myslím, že je to vhodné hubnutí pro všechny, co mají rádi maso a kvalitní potraviny. A samotná knížka se mi taky líbí - je přehledná a je v ní plno zajímavých receptů... za zkoušku to nejspíš stojí.
Temné charisma Adolfa Hitlera
Laurence Rees
Hitler mě zajímá z mnoha pohledů, jako sociopat, jako umělec, jako vojevůdce, jako člověk, a tahle kniha mi přinesla mnoho uspokojivých odpovědí. Nečekala bych to. Nečekala bych, že se může najít zase jiný úhel pohledu, jakým se bude zkoumat "vůdce" a jeho já. Temné charisma mě hodně překvapilo, pozitivně - tedy jestli se dá mluvit o pozitivitě v Hitlerově případě. Zkrátka Hitler měl charisma a to nemůže nikdo pořpřít. Že to byl duševně narušený jedinec, to už je věc druhá - Temné charisma vám všem odkryje mnohem víc.
Křižovatky
Wm. Paul Young (p)
Výborná kniha! Moc jsme se na ni těšila a tak jsem si pořídila elektronickou formu - neprohloupila jsem. Křižovatky už mám za sebou a teď se jen těším, že si je přečtu ještě v knize. Dlouho jsem od současného autora nečetla tak hlubokou knihu. Křižovatky mají myšlenku, mají poselství, ale zároveň to není žádné mravokárné a prvoplánové tlachání! Je to prostě pěkný příběh s trochou mystična a náboženských prvků - to ale knize na kvalitě neubírá, spíš naopak. Dávám palec nahoru :)
To nejlepší z nás
Nicholas Sparks
Páni! No já na romantiku nejsem, ale tahle kniha mi vyrazila dech. Je to opravdu moc krásný příběh, kterému nechybí čtivá forma, spád, inteligence a propracovanost postav, děje i míst. Je vidět, že je autor velice vyspělý, a že má za sebou mnoho kvalitních titulů. Jen je škoda, že jsem žádný z nich ještě nečetla - trochu jsem se bála, že to bude červená knihovna. No teď se za to stydím, ale co nevidět to napraví. Každopádně To nejlepší z nás je krásný příběh, který musí dojmout i šutr.
Na ostrově
Tracey Garvis Graves
Nevěděla jsem co čekat, ale i tak jsem se do knihy pustila. Jsem za to opravdu ráda, protože se to vážně vyplatilo. Je to krásný, napínavý i oddechový příběh, který se čte opravdu snadno. Rozhodně to není nějaká laciná červená knihovna. To vůbecn ne, Na ostrově má na mnohem víc. Za příběh jsem opravdu ráda. Pobavila jsem se, bylo mi jich líto i jsem jim záviděla. Na ostrově splňuje všechny atributy dobré knihy.
Pouto
Mark Watson
Vskutku zajímavá kniha. Byla jsem na ni opravdu zvědavá. No inu otázka incestu je zajímavá sama o sobě, natož pak když se zakomponuje do skvělého, na mnoha místech vtipného příběhu. V mnoha směrech tedy Pouto překonalo moje očekávání. Za to jsem ráda. Ovšem nemění to nic na tom, že na krvesmisltví stále hledím jako na něco zvráceného. Každopádně mě kniha pobavila a zároveň přinutila přemýšlet.
