mosem komentáře u knih

Kdybych měl tuto knihu charakterizovat jediným slovem, bylo by to slovo "sněcí". Kniha, která může vyjádřením snu, který se zdá hlavním postavám. Stejně tak ale může být snem, který se může zdát nám. Je o snu hlavních postav, kteří se vydávají setkat se svým synem. Snem, ze kterého se na své cestě postupně probírají a rozpomínají na to, co bylo předtím, než usnuli. Než přeplují na ostrov věčného snění. Nejsem příznivcem fantasy ani neholduji mytické literatuře. Pro toho, kdo není zběhlý v jazyku středověkých eposů není snadné tuhle knihu číst. Stejně jako pro někoho kdo neumí plavat není snadné se to naučit. Ale ta námaha stála za to. V některých momentech bych sice našel "pihy na kráse" v použití jazyky - např. slovo dehydratace se mně sem prostě stylově nehodilo. Ale to jsou jen drobnosti na příběhu, který byl pohádkově nádherný, vyprávěcí, sice občas drsný ale svým geniálním způsobem naopak laskavý. Prostě SNĚCÍ.

8 22.10.2018

Je tohle ještě detektivka nebo psychologický román? Vzhledem k tomu, že sledujeme pátrání po pachatelích brutálních zločinů, mohla by to být detektivka. Ale vzhledem k tomu, že od prvních stránek víme kdo je pachatel, má to blíže k psychologické studii. Každopádně kniha, která je napínavá od první do poslední stránky. Kde drsnost některých stran je vyvážena jemným humorem a citem. Kniha kterou neodložíte, i když je otázkou co očekáváte - asi od začátku již každý čtenář tuší, jak vše dopadne. Ale současně si říká "co kdyby". A ono opravdu. V tomhle žánru víc hvězdiček nedávám, protože to nejsou knihy, které bych bral znovu do ruky (protože "už vím"), takže top.

7 18.06.2024

Skvělá detektivka, napínavá, ale bez zbytečné brutality. Hlavní hrdinka, na první pohled sarkastická, ve své práci na první pohled postrádající emoce ve vztahu ke spolupracovníkům se postupně projevuje jinak. Jako žena, která má svoji 13. (a možná i 14.) komnatu. Děj odehrávající se ve světě sice současném, ale přesto svým charakterem vracející se zpět o několik století. Detektivka, která jistě zaujme dějem, ale současně i nabízí něco víc - psychologii postav, kterou můžete objevovat současně s hlavními postavami. Za mne jednoznačné doporučení.

7 29.12.2022

Příběh, který není jen detektivní. Ale současně ukazuje autorovu znalost zdejšího kraje a zdejší historie. Ukazuje, že keltská tradice zde není ani zdaleka mrtvá, naopak znovu ožívá. Ukazuje, že lidové tradice, na které jsme tak pyšní ve svých krojích, písních a tancích není jen naší doménou, ale i ve světě, který je mnoho set kilometrů vzdálených je stále aktivní, propojuje nejen světy geografický vzdálené ale i lidi různých povolání a sociálního postavení. Příběh tak není jen detektivkou, ale nepochybně povede spoustu čtenářů k tomu, aby sáhli i po dalších knihách o Bretani a dozvěděli se nové skutečnosti, které s detektivním příběhem nemají nic společného, ale přitom nejsou o nic méně napínavé.

7 06.11.2022

Pokud jste si při řešení prvního případu komisaře Dupina připomenuli svou lásku k drsné ale krásné Bretani, nebo zatoužili ji navštívit, tento příběh kromě dobré detektivky nabídne i něco málo z Bretaňské kuchyně. Zjistíte, že Bouillabaisse, považovaná za typický kulinářský produkt z Provence má vlastně původ v Bretani, dozvíte se jak se liší. Sympatická je také hrdost Bretaňců na vlastní historii a původ. Tohle všechno je přidanou hodnotou k zajímavému detektivnímu příběhu. A nepochybně i lákavou pobídkou k přečtení příběhu dalšího. Není to detektivka intelektuálská, není ale ani prostá, napsaná jen jako jeden z mnoha dalších titulů,které dnes vycházejí.

7 06.11.2022

Knížka, která je svou délkou tak na jeden večer. Téma je poměrně morbidní, ale ne zcela nepravděpodobné. Ostatně, v dnešní mediální době se občas podobné příběhy stávají reálně - kvůli penzi apod. Zoufalé situace vedou lidi k zoufalým krokům, a představa rozdělení dětí do dětských domovů nebo k adopci je situace, která by je mohla k něčemu podobnému vést. Jednotlivé postavy jsou vykresleny brilantně, se všemi jejich nenormálnostmi. Především Tom je postava, u které je otázkou kde je hranice mezi "zvláštností" a "nenormálností". Osobně se mi nelíbilo zakončení příběhu incestem, přišlo mně celkem zbytečné. Ději nic nepřinášelo, nic neozřejmovalo. Ale jestli bylo záměrem autora čtenáře šokovat, tak se mu to podařilo. Nicméně, i přes tuhle výhradu se příběh čte dobře, jazyk je srozumitelný a příběh graduje od prostého povídání až po náročnou psychologickou studii charakteru.

7 08.11.2020

Stěžejní část této knihy tvoří Obchod na korze. Slyšel o něm každý. Mnohem víc lidí však zřejmě vidělo filmové zpracování s postavou Jozefa Kronera v hlavní roli Tóny Brtka, než četlo předlohu. Také jsem viděl nejprve film, a teprve následně si přečetl knihu. Nevím, jestli to bylo geniálním ztvárněním Kronerovým, ale literární předloha mně ve srovnání s tím přišla plochá a nudná. Možná to bylo rozsahem (cca 90 stran), který nedal prostor pro rozsáhlejší popis a zachycení psychologie postav. Na druhé straně takové zkratkové zpracování by mohlo vést k většímu zapojení představivosti (jako je tomu u klasických dramat), ale ani toto se nedostavilo. Nepochybně není špatné si přečíst knihu a podívat se na film, nebo opačně. Ale jestli pro film platí, že jsem jej viděl opakovaně, v případě knihy mohu říci,že se k ní zřejmě znovu vracet nebudu.
Pokud jde o povídku Nevěsta, která tvoří druhou část této knihy, byla pro mne zajímavější. Ať již jistým vhledem do života a tradic židovské komunity, tak něčím co podle mne balancuje mezi "židovským" a "černým" humorem. Což ve své době do jisté míry asi splývalo. Takže povídka, i když byla do knihy zařazena jako druhá, by měla patřit na začátek - ale to je daň za úspěch filmového Obchodu na korze.

7 23.08.2020

Ve své době mně tahle kniha hodně upoutala. Ostatně, byla to doba, kdy dobrých knížek bylo na trhu pomálu, a dobrodružných ještě míň. A o knihách pro mládež je asi zbytečné se vůbec zmiňovat. Akční hrdina, dobrodružství, neznámé a nedostupné končiny, absolutní přátelství na život a na smrt, čest a věrnost, odvaha....to vše bylo oceňováno. No, ono je i dnes, jen ti hrdinové jsou asi trošku jiní - medvědobijku nahrazují laserové zbraně, Hatátitlu vesmírný koráb, Divoký západ vesmírné galaxie. Podstata ale zůstává stejná - přenos do jiné dimenze prostorové i časové. Vrátil jsem se ke knížce po několika desítkách let. A i když bude možná mladší generace jiného názoru, já si ji skutečně užil.

7 05.12.2019

Divadelní hry čtu rád. Dávají možnost mnohem víc zapojit představivost. Dávají možnost stát se na chvíli spolutvůrcem hry nebo režisérem divadelního nebo filmového představení. Snad jsou v tom vzpomínky na léta působení v amatérském divadle. Tuhle hru jsem viděl nejdřív v divadelním provedení, teprve pak četl. A literární podoba mně (zřejmě na rozdíl od většiny čtenářů) přišla poutavější než podoba divadelní (pozor - to není kritika provedení, jen vyjádření pocitu). Mnohem víc jsem si užíval dialogy, popisy prostředí kde se hra odehrává a hledal slabá místa. Vím, že je téměř svatokrádeží hledat slabá místa ve hře královny detektivky - ale druhé dějství je uvedeno větou " Scéna: Jako předtím. Odehrává se o deset minut později". Ať chci nebo nechci - kam se poděla za těch deset minut mrtvola? Jak to, že na ni v dalším pohybu osob po místnostech nikdo nenaráží? Ostatně - jak mohl policista nechat odnést mrtvolu z místa činu bez ohledání? Ale vlastně, i hledání těchto nelogičností do příjemného příběhu nepochybně patří. Čtyři hvězdy jen proto, že pět jich patří jednoznačně příběhům s šarmantním Poirotem, a mile potrhlou slečnou Marplovou.

7 03.05.2019

Kniha, která stála na počátku mého "vztahu s Mertonem". Po ní následovalo vyhledávání informací o něm na internetu, informací o opatství Gethsemani, další knihy a články. A zjištění, jak normální a současně fascinující osobnost to byla. Člověk, který dokázal a dokáže stále svědčit i přesvědčovat svým příkladem. Ten který ani náhodou nevyrůstal v tradičním prostředí a jehož směrování vůbec nebylo jednoznačné. A když našel svůj cíl, šel za ním naplno, ale současně neztrácel nic ze své lidskosti, ze své tolerance. Není to kniha k přečtení, je to kniha ke čtení - po kousku, opakovaně. K výběru citátů. K promýšlení, snad až meditaci. Brána, do duchovního života Thomase Mertona. Brána, kterou stojí zato projít a porozhlednout se za ni. Možná na chvíli, možná opakovaně....možná i natrvalo. To je mertonovské, to je svobodné rozhodnutí.

7 31.03.2019

Knížka, kterou jsem si přečetl dávno poté, co jsem shlédl film. A musím uznat, že knižní vydání mně přišlo působivější, podporující fantazii, hravé a propracovanější. Jakoby se film snažil divákovi co nejvíce zjednodušit cestu, kterou si čtenář musí pracně prošlapat. První třetinu knihy jsem přečetl "na jeden nádech", v další části byl děj pro mne poněkud nepřehledný a spíše matoucí. K některým kapitolám jsem se musel znovu vracet a číst je znovu, abych stačil vnímat děj se všemi jeho odbočkami a zákrutami. Jistě se na tom podílel i styl, archaický a komplikovaný. Když jsem román dočetl, chápal jsem proč se jedná o tak útlou knížku - udržet pozornost je i přes zajímavost námětu natolik náročné, že větší rozsah by snad mohl být i odrazující. I když se tahle kniha asi nebude zařazena mezi mé TOP, jsem rád že jsem si ji přečetl.

7 14.01.2019

Ecovy romány nejsou nikdy jednoduché k přečtení. Čtenář, který nemá hlubší historické nebo filozofické vzdělání, musí mimo samotného románu nahlédnout do další literatury, jinak bude v dějových linkách a souvislostech poměrně snadno ztracen. To platí i pro Pražský hřbitov, ve kterém však propojení historických souvislostí působí v některých momentech až příliš uměle. I když čas věnovaný četbě románu je jistě příjemně a užitečně strávený (už pro získání znalostí z další literatury o historických souvislostech a době ve které se odehrává), osobně nepovažuji tento román za to nejlepší z Ecových děl.

7 29.12.2018

Nejsem zpravidla čtenářem romantických příběhů (to se snad na chlapa ani nesluší), ale poté co moji pozornost při hledání knihy pro manželku upoutala skvostná obálka, stejnou pozornost upoutala haiku, která tvoří velkou část této knihy. Takže jsem se do ní začetl, a užíval si krásný příběh proložený verši. Příběh který na nevelkém prostoru poměrně rychle graduje k nečekanému závěru, příběh který doznívá ještě po dočtení. Stejně jako myšlenka - život jako kruh, život jako smyčka...... Myslím, že kniha dokáže zaujmout nejen milovníky haiku. A myslím, že mnohé přivede k prvním pokusům.

7 17.12.2018

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám.

7 09.12.2018

Pro mne osobně zklamání. Podle hodnocení a komentářů jsem očekával napínavý příběh a dostal jsem do ruky příběh postavený na naprosté nereálnosti a značné dávce zvrhlosti - nevím jak to popsat přesněji. Postavy bez hlubšího charakteru - a dělení na hodného a zlého policajta naprosto naivní. Možná (dle anotace) je série oceňovaná, ale já určitě po dalším kousku nesáhnu. Kniha tohoto typu jen v případě naprosté absence jiné literatury.

7 07.12.2018

O existenci organizace Lékaři bez hranic ví asi každý z nás. Setkáváme se s informacemi o tom kde organizace působí, o mrtvých lékařích při útocích na nemocnice, o tom že jsou podezíráni z nekalé činnosti či špionáže. Vždy jde ale zpravidla o informace zvenčí. Informace novinářů, politiků, případně oficiální informace tiskové. Kniha, jejímž autorem je lékař, který v této organizaci působí nabízí pohled jiný. Deníkové zápisky, neučesané stylisticky, jazykově ani obsahově. Naprosto syrové, nevyhýbající se ani expresivním výrazům, prostě takové jaké přináší každodenní život. Ukazují činnost organizace a lékařů, vztah k nim. Popisuje zdravotnictví v podmínkách, jaké si jen stěží dovede středoevropan představit - alespoň tedy já. V zápiscích jsou okamžiky úsměvnější i dramatičtější, momenty boje o život, momenty relaxace i střípky pohledů na tamní kulturu. Silná, otevřená, poutavá....možná by se dalo najít víc výrazů, ale ať si je hledá každý čtenář sám. Ta knížka za přečtení určitě stojí.

7 27.11.2018

Nepříliš rozsáhlá kniha, je zdánlivě poklidným vyprávěním. Bez zvláštních dramat, bez akčních scén. I přes poměrnou stručnost ji lze rozdělit na dvě dvě části. První bych nazval psychosondou do duše -náctiletého mladíka a jeho pocity ze vztahu s ženou o generaci starší. Tuto část autor podává jazykem, odpovídajícím právě tomuto mladíkovi. Druhá část knihy pak má spíše charakter filozofický, navozuje myšlenku zločinu a trestu, respektive pohnutek které ke zločinu vedou. Klade otázky na pojmy spravedlnosti, hrdosti, cti. A nechává do značné míry na každém čtenáři, aby sám dospěl (nebo se alespoň přiblížil) k závěru, jak se k těmto otázkám postavit. Kniha mně osobně přišla zajímavější než filmová adaptace. Ale takhle to mám většinou.

Pokud se přenesete přes poněkud expresivní název téhle knihy, zjistíte že máte před sebou pohled na událostí z doby, které si na rozdíl od jiných válek ještě většina z nás pamatuje a z míst, kde mnozí z nás někdy byli. Pro mne byl dojem toho umocněn tím, že jsem v Sarajevu byl před několika měsíci. Při čtení se mně promítaly obrazy dnešního Sarajeva, jeho fotografie, a porovnával jsem je s tím, co jsem četl. Dva světy. Jeden tehdejší, plný zloby, zášti a násilí, druhý dnešní - život normálního města. A kladl jsem si otázku - je to dnešní Sarajevo skutečně normální, nebo je ta zloba, zášť a násilí jen umně skrýváno a stačí málo aby vše znovu propuklo.
Přemýšlel jsem i nad tím, kolik takových míst v naší Evropě máme. Kolik je míst, kde může potencionálně propuknout násilí, zloba a ozbrojený konflikt.
Je jiné číst reportáže o místech které jste nikdy nenavštívili - články z Afganistánu, ze Sýrie.......Ale téhle syrovosti, kterou mohu vnímat přímo fyzicky, se to nevyrovná.
Kniha, kterou bychom si měli přečíst všichni.

7 22.11.2018

Anglický humor? Oddechová četba? Studie čtenáře gurmána? Inspirace? Od každého něco, a vše současně. Může se stát příjemným společníkem na krátkou cestu, ale může se stát i zdrojem, který nás povede k dalším knihám, které stojí si zato přečíst. Ale i kdyby to náměty nebyly, lehkost a úsměvnost textu stojí za přečtení i sama o sobě.

7 19.11.2018

První kniha z rozsáhlého romanového cyklu - očekával jsem ji s napětím, protože vysoké hodnocení jiných čtenářů u mně mnohdy vyvolá zklamání. V tomto případě je ale třeba přiznat, že kniha je skutečně mistrným dílem. Kromě beletristické barvitosti, napětí i určité vtipnosti dokázal Merle současně vystihnout historické pozadí doby, jeho reálie i pohled do způsobu života a uvažování středověkého člověka, dokázal velmi plasticky vystihnout principiální rozdíly mezi katolíky a hugenoty. Až tak, že čtenář nesporně sáhne po literatuře, která toto vše doplní dalšími fakty.

7 09.11.2018