MOu598 komentáře u knih
Krátké pohádky pro malé děti. Bohatě doplněno ilustracemi.
Hezké, milé.
V knížce ale neuveden autor ani ilustrátor.
Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek:
V ich formě vypráví muž o svém životě - celý život se zabýval obrázky od Dorého v jeho Bibli (v této knížce jsou také jako ilustrace pužity obrázky Dorého).
Krásné, zajímavé, poutavé lidské.
Autor je moje krevní skupina.
Četla jsem v březnu 2011. Podle mých poznámek:
Dost jich hezkách a z mého života.
Líbilo se mi.
Citát:
"Vše bylo lehčí,
než jsme se obávali,
a těžší, než jsme doufali."
Četla jsem v květnu 2008. Podle mých poznámek:
Bohatě fotografiemi a kresbami vybavená životopisná knížka. Probírá od dětství, i dětství rodičů, a mládí A.L. Dospělosti již není věnována taková pozornost, až zase stáří a její bojovnosti. Rozebírá podrobně, proč, jak a z čeho vyplynula díla autorky, proč píše tak, jak píše.
Zajímavé. Spousta faktografických údajů. I spousta jmen kulturní fronty Švédska.
Četla jsem v únoru 2007?. Podle mých poznámek:
Trochu detektivní příběh, ale Kalle je daleko lepší.
Těžkopádný překlad.
Nic moc.
Četla jsem v únoru 2007. Podle mých poznámek:
Hezké dětské vánoční příběhy. Některé znám již z jiných knížek.
Autorka je milovník dětí, pohody, přátelství a je to v jejich knížkách.
Hřejivé.
Četla jsem v únoru 2007. Podle mých poznámek:
Krátké povídky o dětech, pro děti a jejich první čtení.
Skoro všechny hezké, některé přehnané.
Četla jsem v únoru 2007. Podle mých poznámek:
Hezké, dětské, pohladí na duši.
Kouzelné.
Dřív než knížku jsem viděla televizní seriál.
Obojí super.
Poprvé jsem z knížky dětem přečetla půl stránky a pak jsem se na něco vymluvila. Knížku nepřečtenou jsem vrátila do knihovny.
Od té doby jsem jí četla několikrát a považuji ji za jednu z nejhezčích. Myslím si, že není o smrti, ale o životě.
Tuhle knížku já prostě miluji.
Krásná knížka, ale přiznám, že jsem jí ocenila až s dětmi.
Bohatá fantazie.
Pipi se chová sice vůči dospělým divně, ale absolutně logicky, a tím jejich logiku zpochybňuje.
Četla jsem několikrát dětem.
Nejhezčí knížka pro děti.
Krásné, optimistické.
Nemám, co dodat.
Četla jsem v lednu 2009. Podle mých poznámek:
Finská detektivka. Průměr.
Četla jsem v listopadu 2008?. Podle mých poznámek:
(Bohužel jsem si nic nepoznamenala.)
Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Hořký příběh Almi a její dcery Helmi. Žijí život, jak se dá. Dcera chce být jiná než matka, ale je úplně stejná. Život je krutý. Jablko se daleko od stromu neodkutálí. Trám ve vlastním oku nevidíš.
Smutné, tragické, jímavé. Hezké.
Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Příběhy lidí jedné laponské vesnice.
Pěkné, milé, o mentalitě lidí, o pravdě, spravedlnosti, odpovědnosti. Konec je hořký.
Četla jsem v září 2008. Podle mých poznámek:
Zajímavá knížka, hezky se čte, jako když voda plyne.
Jsou to za sebou položené příběhy, které jsou propojené, ale je možné je číst i samostatně jako povídku.
Autorka v ich formě vypráví o své zkušenosti s durmanem, drogou, která ovlivnila její život a svět. Ale tak nějak nenápadně.
Zajímavé. Přečíst znovu.
Četla jsem v říjnu 2008. Podle mých poznámek:
Zajímavá knížka, ale:
- nečte se moc dobře, takové rozhárané, nevyprávěčské,
- řeší se několik velkých věcí:
- problém Laponska a cizího kapitálu,
- a Němců,
- a dělníků,
- a práva ženy ve středním věku na lásku a sex.
Ale docela dobré.
Zajímavé je propojení života a "čarování" Annikki v závěru.
Četla jsem v srpnu 2008. Podle mých poznámek:
Příběh lidí z jedné finské vesničky za zimní války.
Hezky psané. Prolíná se stále příběh s pěkným popisem přírodního prostředí, kde lidé žijí, pracují, rodí se, umírají, resp. pohřbívají své padlé.
Pacifistické.
Útlá knížka, spíš novela. Pěkně se čte.
Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Knížka se dobře čte, ale nic moc.
Pocit z ní - Finové nic neumí, jen se opíjet. Nevím, o jakou jde dobu, ale je to smutné.