MOu598
komentáře u knih

Mnoho zajímavých rad, nápadů, jak s minimem práce vytvořit a "provozovat" krásnou zahradu.
Chytré, vtipné.
Již jsem četla asi potřetí.


Četla jsem již před delším časem. Podle mých poznámek:
Řada rad - ale o technických stavbách.
Pro mne moc složité.


Četla jsem již před delším časem. Podle mých poznámek:
Stovky krásných velkých foto a příklady zahrad.
Kroky, jak zkrášlit zahradu.
Zajímavé, podnětné.


Četla jsem již před delším časem. Podle mých poznámek:
Popisy stromů, barevná foto, množení, nároky použití.
Ne ovocné stromy.
Pozor: strom jako solitér - krásný, ve skupině - úplně jiný.


Asi 40 básniček, spíš většinou takové malé příběhy, kde si představím kratičký film.
Méně poetiky než v minulé sbírce.
Minulá sbírka byla lepší.
Citát:
"Ale někdy do toho všeho vadím jak pařez,
co je na světě proto,
že se o něj zakopne,
někdy se po sobě dívám
jak stín,
co ztratil svoji věc."


Četla jsem již poněkolikáté.
Poetické, sladkokyselé, dětská a stařecká naivita a rozum, pěkné, moc pěkné.
Škoda, že je to k ostrovům tak daleko.
Citát:
"Každý musí dělat své vlastní chyby."


Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Příběh z počátku 19. stol. z venkovského Norska. Je to též doba dvou hladových roků.
Dobře se čte, hezké. Možná konec trochu moc romantický.
Ale hezké.


Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Skoro víc textu je v předmluvě a doslovech než v "románu". Na jedné stránce jsou třeba čtyři, osm řádek.
Je to směsice údajů z různých zdrojů. Kdyby nebyl úvod a doslov, kdoví, co bych si složila za příběh.
Od toho je ale spisovatel, aby psal. Nesouhlasím s tím, že je to úkol čtenáře. Ten se jen v příbězích má poznávat.
Takže se mi to nelíbilo. Vůbec. Snad si říci, že je to báseň v proze, ale také bídná.

Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Hezký příběh. O přátelství, kamarádství, hledání dospělosti a postavení v životě. O tom, že vyšší věk není zárukou dospělejšího chování.
Pro mladé. Dobře se čte, ale konec je takový rozplizlý.
Forma ich hlavního hrdiny: Občas mluví nespisovně, lidově, ale zní to dost divně. Má tak mluvit pořád, nebo vůbec.


Četla jsem v listopadu 2008. Podle mých poznámek:
Spousta informací o Laponcích, jejich současném životě, minulosti, kultuře, jazyku. Trochu pel mel. Skutečnost a vyčtené.
Tedy jen částečně cestopis.
Ale zajímavé, čtivé.
Jiný kraj, jiný mrav.


Četla jsem v říjnu 2008. Podle mých poznámek:
Krásně napsané.
Jednoduše a výstižně popsaní lidé. Na jejich řeči, činech popsán charakter. I trochu - dost málo popsána příroda.
Hezké, hezky se čte. Poutavé, lidské, zajímavé, normální - skutečné.
O lidech bydlících na ostrově, 4-5 rodin. O jejich životních osudechv průběhu 1-3let.
Hezké. Lidské.


Četla jsem v říjnu 2008. Podle mých poznámek:
Zaujal mne hezky napsaný úvod "Jsme seveřané". Napsáno poutavě, hezky, chytře, zajímavě.
Zbytek knížky se mi nelíbil. Není to můj styl. Satirické převyprávění asi severských ság (občas s autorovým satirickým komentářem kurzívou).
O bojích, intrikách, krvi, zabíjení, pochybných vítězstvích.
Prostě se mi to nelíbilo. Nevyvolalo to ve mně touhu číst ságy, ani k tomu, abych viděla - jak si myslím, že jsou jiné.
Byla jsem ráda, když jsem knihu dočetla.
Citát:
"Dokud žijeme, škoda každého světýlka, které jsme nezahlédli."


Četla jsem v září 2008. Podle mých poznámek:
Moc hezká knížka, dobře se čte. Dost různých údajů o procestovaných místech i o lidech, tam žijících.
Pěkné, cestovatelé moc nepíší o sobě, ale o cestě a o jiných. Hezká foto.
Přečíst před cestou na sever.


Četla jsem v září 2008. Podle mých poznámek:
Hezky se čte, příjemné vyprávění o cestě autem se třemi malými dětmi přes Dánsko, Švédsko, Norsko k polárnímu kruhu a zpět.
Vtipné, milé.
Ale jako cestopis nic moc. Hlavně o dětech a jejich logice.


Četla jsem v září 2008. Podle mých poznámek:
Vždy knihu, kterou mám v ruce, dočtu.
Tuto jsem s odporem přečetla do poloviny. Vůbec se mi nelíbilo.
Divné, neskutečné, přehnané, hlavnímu hrdinovi se nedá fandit, protože se chová jak hlupák.

Četla jsem v září 2008. Podle mých poznámek:
Hezké, čtivé, napínavé, citlivé. Pro děvčata.
O přátelství "za hrob", o touze dodržet slib, nezradit, ale i touze žít.
Citát:
"Nesmíš dávat sliby, kterými sama sobě škodíš."


Četla jsem v srpnu 2008. Podle mých poznámek:
Docela hezké, zajímavé, o zajímavé době (2. sv. válka). O právu, spravedlnosti, vyhrává silnější, právo dělají také ti silnější, i noviny.
Dělníci stávkují, nic jim to nepomůže.
Byl autor komunista? Podle doslovu ano, z knihy to tak nevyplývá.


Četla jsem v srpnu 2008. Podle mých poznámek
Příběh jednoho odpoledne a noci. Střídají se odstavce toho, co si myslí a prožívá matka a malý syn.
Hezké. Napínavé, nedořečené, myslete si, co chcete
Připomíná to ale hodně filmové záběry, ne čtivou knihu.


Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Velmi mne zaujalo.
(Bohužel jsem si nic víc nepoznamenala.)


Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Hezké, krásné.
Psané starým jazykem, před více než 100 lety, ale tím roztomilé.
Spousta informací cestopisných, zeměpisných, ale i o hospodářství a literatuře (i islandské).
Krásná vyobrazení míst i lidí (spisovatelů) - perokresby.
Cestopis je o cestě do Dánska, Norska, Švédska, v závěru i Brémy a Hamburk.
Dobře se čte - poutavé. Autor si všímá všeho kolem sebe. Občas povzdech, v čem je ČESKO A LIDÉ ZDE JINÉ. Občas humorné líčení.
Můj sen: S touto knihou se vydat na stejnou cestu a srovnat po více než sto letech jeho a mé poznatky.
