mulderka komentáře u knih

V 80. letech jsem nad povídkami řvala smíchy. Postupem času mi úsměv lehce mrzl na rtech, když mi docházely souvislosti a přirovnání typu Ecce homo Homolka... My, kteří jsme poměry minulé éry zažili, si tento druh komunální satiry říznuté kouzelně praštěnými situacemi s ufouny všeho druhu, patřičně vychutnáme. Jestli to pochopí i mladší generace, bůh /a mimozemšťani/ suď. Představuji si pokračování odehrávající se v dnešní České republice. Jenže to už Kir Bulyčov bohužel nenapíše...

11 04.09.2015

Druhá část = odvážnější a roztomile nekorektní!! Čtyřprocentní menšina bude překvapena, kdo se octl v jejich řadách. A nebohý bazilišek...
Tyhle a podobné šílené nápady si už tu trojku zaslouží :-)

10 24.01.2021

Jedna česká potteroparodie se v záplavě tehdy mohutně vydávaných podobných čtiv nijak neztrácí. Jak moc se budete smát, záleží nejen na míře lásky k původním potterovkám, ale hodně i na momentální náladě. Použitý humor je totiž místy velice specifický a ne vždy kápne do noty.
Dala bych za tři, ale za prvé: zatím je to jen rozjezd k té pravé nekorektní srandě, za druhé: trochu mě naštvalo, že v Neštovicích jsou hippíci a rockeři opovrhovaní a skončí v lůzerském Kobrojedu. Představuju si, v jak dobré společnosti bych se octla :-)

10 24.01.2021

Ach, kde jsou ty poměrně nedávné časy, kdy ještě nezuřila politická korektnost. Takovéto fórky by už dnes neprošly ani náhodou :-( Občas jsem se mlátila smíchy. Jestli nejste moc cimprlich, sluníčkáři nebo nekompromisní potterovští fanatici, čtěte, než to vyřadí z knihoven ;-)

10 24.01.2021

Taková klasická space opera, jaké se psaly v Americe cca ve 30.-50. letech minulého století. Přiznávám, že nevidět na obálce jméno Isaac Asimov, nenapadlo, by mě, že autorem je on. Nedá se tvrdit, že by tahle nenáročná série oddechovek patřila k vrcholům jeho díla. Ale pokud máte chuť na něco ne moc hloubavého a přečtitelného za pár hodin, berte. Já jsem dostala od Davida Starra a spol. přesně to, co jsem čekala. Takže spokojenost na tři "Lucky Stary", v rámci rozlehlého Asimovova díla víc dát nemůžu. To by se na mě roboti a doktorka Calvinová pěkně naštvali!

PS. A to platí i pro další díly :-)

10 14.11.2020

Zažraný tolkienovec se možná těžce urazí, já jako poměrně "normální" fanynka Společenstva prstenu a jiné středozemní zvířeny jsem se perfektně bavila. Hlavně nad úžasným překladem Richarda Podaného. Jeho úchvatným slovním hříčkám, básničkám a aktualizacím na české porevoluční poměry se budu určitě chechtat jak zjednaná ještě po smrti! Ať žije Paragon, syn Paracetamolův a Střevozemě nechť vzkvétá na věky věkův ámen :-)
PS. Dcera mi hledí přes rameno a připomíná "díriel v ementaliel." Tak tady je máte.

10 26.11.2019

Tohle se zkušenému filmovému "přepisovateli" A.D. Fosterovi prostě nepovedlo. Rozvlečený, nesmyslně ukecaný úvod o ničem, charakteristiky postav ve mně příliš sympatií nevzbudily, dokonce jsem jim ani moc nefandila, jak byli všichni neslaní a nemastní. A ten "bonus" na závěr, který v původním sestřihu filmu nebyl - bez toho bych se taky obešla. Bác, a tajemství je v čudu.
Chvála všem bohům, že jsem napřed viděla ten úžasný, ikonický film. Ještě po X-tém zhlédnutí, i když dobře vím, co bude v jistém okamžiku následovat, stejně sebou pokaždé škubnu, až málem sletím z gauče ;-) Knížka mi akorát prošuměla před očima a žádnou větší emocionální reakci nespustila.
Suma sumárum, na existenci téhle knížky se budu snažit zapomenout a nadále si hodlám zvyšovat adrenalin pouze u obrazovky.
Proč přes všechny výhrady celé tři hvězdy? Protože mám velmi silný pocit, že za ten ubohý dojem, který ve mně přepis Vetřelce zanechal, může minimálně z poloviny mizerná úroveň překladu. A v tom je ADF skutečně nevinně. Jinak by to bylo za dvě.

10 20.02.2019

Každopádně originální, solidně zpracovaný a jen občas lehce za vlasy přitažený nápad a námět. Řekla bych, že LS se v záhrobí /nebo ve svém konspiračním bungalovu?/ potutelně usmívá...
Co se mě týče, beru tuhle knížku po delším rozmýšlení nakonec jako poctu klasikovi české SF a záhadologie. Velice by mě ale zajímalo, jak na Tušení a některé narážky v něm reagovala Součkova pozůstalá rodina...

10 10.12.2018

Sorryjako, ale tohle je z větší části jen aktualizovaných Pět neděl v balóně - zde tedy v modernějším létacím stroji, navíc bez jakéhokoliv napětí, nedej bože zápletky. Pozdní dílo klasika, a je to na něm znát :-(
A přidávám se k názoru O.Neffa z jeho knihy o Vernovi - pan Robur je pěkné pako ;-)

10 19.06.2018

Škoda že jsem tuhle bombu četla už ani nevím jak dávno a od té doby ji ne a ne sehnat. Naštěstí mi ji aspoň trošku nahradilo, když jsem nedávno pročítala Tajemství starého rodu od Karla Maye /samozřejmě jen ze zvědavosti a studijních důvodů, chacha ;-)/
Rozhodně, kdo si chce hrát, užije si:-) Nakonec, současné "harlekýnky" a Ren Dharkovky nejsou zas o tolik odlišné. Jen si nemyslím, že by zažraný čtenář tohoto žánru tu nádhernou parodii, kterou Josef Váchal s takovou láskou stvořil, pochopil. To je záležitost pro fajnšmekry :-)

10 26.03.2018

Kam se hrabou komanči s jejich "poručíme větru, dešti" na Roberta J. Sawyera a jeho pochybné hrdiny. Ti by chtěli rovnou "překopat vědomí celého lidstva", a to všechno pro větší dobro. Že přitom sem tam někdo zařve, nemluvě už o tisících zničených lidských osudů, no bóže, kdo z nás, vyvolených zachránců světa by si s tím dělal hlavu? Vždy't jde přece o maximální štěstí pro většinu lidí!!! Sakra, co mi to jen připomíná??
I přes ideové vyznění, z něhož se mi dělá zle, bych knížku vzala na milost, kdyby se aspoň z literárního hlediska dala číst. Jenže ani to ne. Postavy jsou nesympatické, zápletka nedomyšlená, styl poměrně nezáživný a celé mi to silně připomíná propagandistický brak. Dovoluji si odhadnout, že různí multikulti kavárníci RJS milují.
Jelikož mě autor nepřesvědčil, nepobavil, ale tak leda znechutil, za 2 je až moc.
EDIT: a to ještě tu druhou hvězdu dávám jen a pouze za rozšíření mých obzorů o pojmy jako "mikrosakáda" :-)

10 16.02.2018

Jestli je tato knížka pro mládež, tak budu asi navždy mladá... ;-)

10 10.02.2018

Nuže, ač se pan autor velice snažil, abychom uvěřili, že čteme sci-fi, protáhl nás se svými "hrdiny" půlkou sluneční soustavy, ba i ten mimozemšťan se vyskytl, ve výsledku je to zase jen o lidech. Cynicky, dojemně. A i jako celému lidstvu nám to dal pěkně sežrat. Tak to prostě u Vonnegutů chodí. Haj hou.

10 18.12.2017

Jaký pán, takový krám aneb lehce pošahaná autorka zplodila odpovídajícně praštěnou hrdinku, která se octla ve strašidelném Hill Housu na pro ni správném /fakt??/ místě.
Barák jest to vskutku nesympatický už od prvního pohledu a já osobně bych z něj v reálu prchala nejpozději po stránce cca 25. Mrazivě vylíčená atmosféra se vážně povedla. Bohužel jinak nic moc.
Spíš než avízovaný horror, jak si ho já představuju, máme před sebou hodně psycho, lehce "thriller"/ když zavřu všechny oči/. Moc klábosení a skoro žádná akce, což mi drásalo nervy daleko víc než to nepříliš věrohodné "BUBUBU", s kterým autorka hooodně šetřila.
Byla jsem zvědavá, co můj milovaný Mistr King na díle této osoby vidí. Asi něco, co já ne. Pokud mu nejde o to psychologično-patologično.
No tak jo, Shirley, máš to za tři. Ale jenom proto, že se tě Stephen zastává :-)

10 22.11.2017

Průkopnická antologie světového horroru, pro můj budoucí literární a filmový vkus velice formativní. Děkuji editorovi Janu Zábranovi, že mi tehdy před X lety umožnil seznámit se s H.P.Lovecraftem, ochutnat temnější stránku Raye Bradburyho a také přečíst si drsný válečný román Curzia Malaparteho, který by mě bez zde obsaženého úryvku s názvem Černý vítr asi těžko kdy napadlo vyhledat.
A Langellanova Moucha jako ikonický bonbónek nakonec... ó díky, díky, díky!!!

10 13.09.2017

Na rozdíl od některých komentujících níže já jsem se ohromně bavila. Chce to prostě přistoupit na hru, nahlížet do knížky dobovým okénkem a nevidět ve všem jen politicky nekorektní výsměch. Vždyť který průměrný Evropan koncem 19. století věděl o Číně víc než že se tam pije čaj a muži nosí copy? Tady byla aspoň snaha sdělit pod tou crazy komediální polevou i něco jiného a pozoruhodnějšího.
Jinak Gottfried z Bouillonu nemá chybu :-)

10 13.08.2017

Moje první "chriscarterovka" a dá se očekávat, že si autora zapamatuji. Musím uznat, že vynalézavost a brutalita jím vymyšleného vraha mě docela šokovala, což v dnešní drsné době a při těch kvantech různých thrillerů a detektivek, které přečtu, není moc lehké. Akorát, jak píše kousek níž Matne, mám i já trochu problém s uvěřitelností. Rozhodně ale dám sympaťákům Hunterovi a Garciovi další šanci, že by se mohli s dalšími jejich případy zařadit do mé thrillerové TOP když ne 5, aspoň desítky :-) Zatím tři a půl hvězdy, čtyři poctivě dát nemůžu ;-)

10 14.05.2017

To si Neff dovolil moc!! :-(

10 24.03.2017

Syrové, hluboké, archetypální... geniální!!!
Na tuhle knížku jsem si udělala čas. Nečetla jsem očima klouzajícíma po řádcích černých písmen, ale celým srdcem, představovala jsem si a spolu s Tallis prožívala každou situaci. Dočetla jsem ubrečená a naprosto emocionálně vyčerpaná - v životě mě žádná kniha takhle nedostala!!
Na ohodnocení by mi nestačilo ani 10 hvězdiček.

10 04.09.2015

Na tehdejší dobu velice kvalitní a vtipná knížka o dětech a nejen pro děti. Později jsem ocenila svěží, krásně hovorový jazyk a styl a co se týče pasáží o schůzích a komunistech - no to prostě tehdy byla součást života, ať jsme chtěli nebo nechtěli... S odstupem mi některé nenápadné větičky přijdou i docela odvážné - vzpomínám si třeba na Honzovu otázku tatínkovi, jestli z toho komunista něco má. Bylo mu odpovězeno asi v tom smyslu, že když v tom umí chodit, tak má. Všchna čest vyjádření reality, ve většině tehdy vydávaných knížek toto rozhodně nebylo pravidlem.

10 24.08.2015